Modlitba ztrápeného, když umdlévá a vylévá svou starost před Jehovou.+
102 Jehovo, slyš přece mou modlitbu;+
a kéž k tobě dojde mé vlastní volání o pomoc.+
2 Neskrývej přede mnou obličej v den, kdy jsem v úzkých.+
Nakloň ke mně své ucho;+
v den, kdy volám, pospěš, odpověz mi.+
3 Mé dny totiž dospěly ke konci právě jako dým+
a samotné kosti se mi rozžhavily do ruda jako ohniště.+
4 Mé srdce bylo postiženo právě jako rostlinstvo a je vysušené,+
neboť jsem zapomněl jíst svou potravu.+
5 Kvůli zvuku mého vzdychání+
mi kosti přilnuly k masu.+
6 Skutečně se podobám pelikánovi z pustiny.+
Stal jsem se podobným sýčkovi ze zpustošených míst.
7 Vychrtl jsem
a jsem podobný ptáku odloučenému na střeše.+
8 Po celý den mě moji nepřátelé haněli.+
Ti, kdo ze mne dělají blázna, dokonce při mně přísahali.+
9 Vždyť jsem jedl popel právě jako chléb;+
a to, co piji, jsem dokonce smísil s pláčem+
10 kvůli tvému otevřenému odsouzení a tvému rozhořčení;+
vždyť jsi mě pozvedl, abys mě odhodil.+
11 Mé dny jsou jako stín, který se krátí,+
a sám jsem vysušený jako pouhé rostlinstvo.+
12 Pokud jde o tebe, Jehovo, ty budeš bydlet na neurčitý čas+
a tvá památka bude po generaci za generací.+
13 Sám povstaneš, smiluješ se nad Sionem,+
neboť je období, abys mu byl příznivě [nakloněn],
neboť ustanovený čas přišel.+
14 Tvoji sluhové totiž našli zalíbení v jeho kamenech+
a na jeho prach zaměřují svou přízeň.+
15 A národy se budou bát Jehovova jména,+
a všichni králové země tvé slávy.+
16 Vždyť Jehova jistě vystaví Sion;+
musí se objevit ve své slávě.+
17 Jistě se obrátí k modlitbě těch [úplně] obnažených+
a neopovrhne jejich modlitbou.+
18 To je zapsáno pro budoucí generaci;+
a lid, který má být stvořen, bude chválit Jah.+
19 Vždyť shlédl ze své svaté výše,+
až z nebes shlédl Jehova dokonce na zemi,+
20 aby slyšel vzdychání vězně,+
aby uvolnil ty, kdo jsou ustanoveni k smrti;+
21 aby bylo Jehovovo jméno oznamováno na Sionu+
a jeho chvála v Jeruzalémě,+
22 až budou sebrány všechny národy+
a království, aby sloužily Jehovovi.+
23 Cestou ztrápil mou sílu,+
ukrátil mé dny.+
24 Přistoupil jsem k tomu, abych řekl: „Můj Bože,
neodnímej mě v polovici mých dnů;+
tvé roky jsou po všechny generace.+
25 Dávno jsi položil základy země+
a nebesa jsou dílem tvých rukou.+
26 Ony zaniknou, ale ty budeš dále stát;+
a právě jako oděv se všechny obnosí.+
Právě jako oblečení je vyměníš, a ukončí svůj běh.+
27 Ty jsi však týž, a tvé vlastní roky se nenaplní.+
28 Synové tvých sluhů budou dál přebývat;+
a jejich vlastní potomstvo před tebou bude pevně založeno.“+