Lukáš

23 Množství z nich tedy vstalo jako jeden a vedli ho k Pilátovi.+ 2 Potom na něj začali žalovat+ a říkali: „Shledali jsme, že tento muž podvrací náš národ+ a zakazuje platit daně césarovi*+ a říká o sobě, že je Kristus, král.“+ 3 Pilát mu položil otázku: „Jsi král Židů?“ Odpověděl mu a řekl: „Ty sám [to] říkáš.“+ 4 Pilát potom řekl předním kněžím a zástupům: „Neshledávám na tomto člověku žádný zločin.“+ 5 Ale začali naléhat a říkali: „Popuzuje lidi vyučováním po celé Judeji, dokonce začal od Galileje až sem.“ 6 Když to Pilát slyšel, zeptal se, zda je ten člověk Galilejec, 7 a když se ujistil, že je v pravomoci Herodově,*+ poslal ho k Herodovi, který v těch dnech byl sám také v Jeruzalémě.

8 Když Herodes viděl Ježíše, velmi se zaradoval, neboť ho chtěl již značný čas vidět,+ protože o něm slyšel,+ a doufal, že uvidí, jak provede nějaké znamení. 9 Začal se ho vyptávat velmi mnoha slovy; ale on mu nedal odpověď.+ 10 Přední kněží a znalci Zákona však povstávali a prudce na něj žalovali.+ 11 Herodes ho pak spolu se svými vojenskými strážemi znevážil+ a tropil si z něho žerty+ tím, že ho oblékl do světlého* oděvu, a poslal ho zpět k Pilátovi. 12 Herodes a Pilát+ se právě v ten den vzájemně spřátelili, neboť předtím mezi nimi trvalo nepřátelství.

13 Pilát potom svolal přední kněze a vládce a lid 14 a řekl jim: „Přivedli jste ke mně tohoto člověka jako toho, kdo podněcuje lidi ke vzbouření, a pohleďte, vyslechl jsem ho před vámi, ale neshledal jsem na tomto člověku žádný podklad+ pro obvinění, která proti němu vznášíte. 15 Neshledal je vlastně ani Herodes, neboť nám ho poslal zpět; a pohleďte, nedopustil se ničeho, co zasluhuje smrt.+ 16 Ztrestám+ ho tedy a propustím ho.“ 17* —— 18 Ale celé jejich množství křičelo a říkalo: „Pryč s ním,+ a propusť nám Barabáše!“+ 19 (Ten byl uvržen do vězení za nějaké povstání, které se stalo ve městě, a za vraždu.) 20 Pilát na ně znovu zavolal, protože chtěl propustit Ježíše.+ 21 Potom začali ječet a říkali: „Přibij [ho] na kůl! Přibij ho na kůl!“*+ 22 Řekl jim potřetí: „Nuže, co špatného udělal tento [člověk]? Neshledal jsem na něm nic, co zasluhuje smrt; ztrestám ho tedy a propustím ho.“+ 23 Na to začali silnými hlasy naléhat a požadovali, aby byl přibit na kůl; a jejich hlasy začaly nabývat vrchu.+ 24 Pilát tedy vynesl rozsudek, aby vyhověl jejich požadavku:+ 25 Propustil muže,+ který byl uvržen do vězení za povstání a vraždu a kterého požadovali, ale Ježíše vydal jejich vůli.+

26 Když ho odváděli, chopili se nějakého Šimona, rodáka z Kyréné, který přicházel z venkova, a položili na něho mučednický kůl, aby jej nesl za Ježíšem.+ 27 Následovalo ho však velké množství lidu a žen, které se bily v zármutku a oplakávaly ho. 28 Ježíš se otočil k ženám a řekl: „Jeruzalémské dcery, přestaňte nade mnou plakat. Naopak plačte nad sebou a nad svými dětmi,+ 29 protože pohleďte, přicházejí dny, ve kterých lidé řeknou: ‚Šťastné jsou neplodné ženy a lůna, která nerodila, a prsy, které nekojily!‘+ 30 Pak začnou říkat horám: ‚Padněte na nás!‘ a pahorkům: ‚Přikryjte nás!‘+ 31 Když totiž dělají ty věci, dokud má strom vláhu, co se stane, až uschne?“+

32 Ale dva jiní muži, zločinci, byli také vedeni, aby s ním byli popraveni.+ 33 A když se dostali na místo zvané Lebka,*+ přibili tam na kůl jeho i ty zločince, jednoho napravo od něho a jednoho nalevo od něho.+ 34 [[Ale Ježíš říkal: „Otče, odpusť+ jim, neboť nevědí, co činí.“]]* Dále metali los, aby rozdělili jeho oděvy.+ 35 A lidé stáli a přihlíželi.+ Ale vládci se pošklebovali a říkali: „Jiné zachraňoval; ať zachrání+ sám sebe, jestliže je KRISTEM Božím, tím Vyvoleným.“+ 36 I vojáci si z něho tropili žerty,+ přibližovali se, nabízeli mu kyselé víno+ 37 a říkali: „Jestliže jsi králem Židů, zachraň se.“ 38 Byl nad ním také nápis:* „To je král Židů.“*+

39 Ale jeden z pověšených zločinců mu začal utrhačně+ říkat: „Což nejsi KRISTUS? Zachraň sebe a nás.“ 40 Druhý odpověděl, přísně ho napomenul a řekl: „Vůbec se nebojíš Boha, když máš stejný rozsudek?+ 41 A my vskutku podle práva, neboť plně přijímáme, co si zasloužíme za to, co jsme dělali; ale tento [muž] neudělal nic nepřístojného.“+ 42 A přikročil k tomu, aby mu řekl: „Ježíši, vzpomeň si na mne, až se dostaneš do svého království.“+ 43 A on mu řekl: „Vpravdě ti říkám dnes:* Budeš se mnou+ v ráji.“*+

44 Bylo nyní asi kolem šesté hodiny, a přesto na celou zemi padla tma až do deváté hodiny,*+ 45 protože selhalo sluneční světlo; potom se opona+ svatyně* uprostřed roztrhla.+ 46 A Ježíš zvolal silným hlasem a řekl: „Otče, do tvých rukou svěřuji svého ducha.“+ Když to dořekl, vydechl naposled.+ 47 Protože viděl, co se přihodilo, začal důstojník* oslavovat Boha a řekl: „Tento člověk byl skutečně spravedlivý.“+ 48 A všechny zástupy, které se tam shromáždily na tu podívanou, když spatřily to, co se přihodilo, se začaly vracet a bily se v prsa. 49 Nadto všichni ti, kdo se s ním znali, stáli opodál.+ Také ženy, které ho společně následovaly z Galileje, stály a dívaly se na to.+

50 A pohleďme, muž jménem Josef, který byl členem Rady,* dobrý a spravedlivý muž+ — 51 tento [muž] nehlasoval na podporu jejich záměru a jednání+ — byl z Arimatie, města Judejců,* a čekal Boží království;+ 52 tento muž šel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo.+ 53 A sňal je+ a zabalil je do jemného plátna, a položil ho do hrobky+ vytesané ve skále, v níž žádný člověk dosud neležel.+ 54 Byl den Přípravy+ a přibližovalo se večerní světlo sabatu.*+ 55 Ale ženy, které s ním přišly z Galileje, následovaly [ho] a podívaly se na pamětní hrobku+ a jak bylo uloženo jeho tělo;+ 56 a vrátily se, aby připravily koření a vonné oleje.+ Ale v sabatu+ samozřejmě podle přikázání odpočívaly.