Vyučuje Bible nauku o osudu?

TO JE urážka na cti! Pomluva! Když si uznávaný člen společnosti myslí, že bylo nepravdivou zprávou poškozeno jeho jméno či pověst, cítí nutkání dát věci do pořádku. Může dokonce podniknout právní kroky proti těm, kdo jsou za urážku odpovědni.

Fatalismus není nic jiného než pomluva Všemohoucího Boha. Tato teorie tvrdí, že Bůh je osobně odpovědný za všechny tragédie a neštěstí, které lidstvo postihují. Pokud věříte v osud, zkuste si představit, že Svrchovaný Panovník si sestavil seznam, který vypadá asi takto: dnes bude Honza zraněn při autonehodě, Renata prodělá záchvat malárie a Michalův dům zničí bouřka! Opravdu byste chtěli sloužit takovému Bohu?

Člověk, který věří v osud, se možná zeptá: ‚Jestliže za neštěstí není odpovědný Bůh, kdo tedy?‘ Na to se ptal i Ousmane, mladý muž, o němž se mluvilo v předchozím článku. On však nemusel hádat nebo spekulovat, aby poznal pravdu. Dověděl se, že se Bůh od této pomluvy očistil tím, co vyučuje Jeho inspirované slovo, Bible. (2. Timoteovi 3:16) Uvažujme tedy o tom, co k tomu Bible říká.

Kdo za to může?

Povodně, bouře, zemětřesení — takové katastrofy jsou často označovány jako skutky Boží. Avšak Bible neukazuje, že takové pohromy působí Bůh. Uvažujme o tragédii, která se stala před staletími na Středním východě. Bible nám říká, že jediný, kdo tuto událost přežil, podal zprávu: „Oheň přímo od Boha [hebrejský výraz často označující blýskání] spadl z nebes a vzplál mezi ovcemi a sloužícími a pohltil je.“ (Job 1:16)

Vyděšený muž si možná myslel, že za ten oheň mohl Bůh, ale Bible ukazuje, že to tak nebylo. Přečtěte si Joba 1:7–12 a dovíte se, že blýskání nezpůsobil Bůh, ale jeho Protivník, Satan Ďábel! To neznamená, že všechna neštěstí jsou přímo Satanovým dílem. Je však jasné, že není žádný důvod vinit z nich Boha.

Když se něco nepodaří, často za to ve skutečnosti mohou lidé. Selhání ve škole, v práci nebo ve společnosti může být výsledkem nedostatku úsilí nebo nedostatku dobrého školení, či dokonce nedostatečného ohledu k druhým lidem. Podobně i nemoci, nehody nebo smrt mohou být způsobeny nedbalostí. Vždyť i prosté připnutí bezpečnostních pásů výrazně snižuje pravděpodobnost, že někdo zemře při autonehodě. Kdyby věci řídil nezměnitelný „osud“, nebyly by pásy nic platné. Náležitá lékařská péče a hygiena také značně snižují počet předčasných úmrtí. Dokonce i některé pohromy, jimž se často říká „skutky Boží“, jsou vlastně skutky lidí — smutný odkaz špatného zacházení s planetou Zemí. (Srovnej Zjevení 11:18.)

„Čas a nepředvídaná událost“

Je pravda, že se děje mnoho věcí, jejichž příčiny nejsou jasně patrné. Všimněte si však, co říká Bible u Kazatele 9:11: „Vrátil jsem se, abych viděl pod sluncem, že závod nepatří rychlým ani bitva mocným ani pokrm moudrým ani bohatství těm, kteří mají porozumění, dokonce ani přízeň těm, kteří mají poznání; všechny je totiž postihuje čas a nepředvídaná událost.“ Neexistuje tedy žádný důvod proč si myslet, že za nehody může Stvořitel nebo že oběti nehod jsou takto trestány.

Fatalistické smýšlení vyvracel i Ježíš Kristus. Když mluvil o neštěstí, které bylo jeho posluchačům dobře známé, řekl: „Představujete si, že těch osmnáct, na něž spadla věž v Siloe a zabila je, se prokázalo jako větší dlužníci než všichni ostatní lidé obývající Jeruzalém? Opravdu ne, říkám vám.“ (Lukáš 13:4, 5) Ježíš jasně přisoudil tuto pohromu ‚času a nepředvídané události‘, a ne Bohu.

Důsledky nedokonalosti

Co však nevysvětlitelná úmrtí a nemoci? Bible nám dává tento výmluvný popis stavu lidstva: „V Adamovi všichni umírají.“ (1. Korinťanům 15:22) Smrt postihuje lidstvo od té doby, co náš předek Adam vstoupil na cestu neposlušnosti. Přesně podle Božího varování zanechal Adam svému potomstvu smrt. (1. Mojžíšova 2:17; Římanům 5:12) Všechny nemoci je tedy možné vysledovat až k našemu společnému předkovi Adamovi. Také se zklamáními a selháními, která prožíváme, souvisí v mnohém naše zděděné slabosti. (Žalm 51:5)

Uvažujme o problému chudoby. Kvůli víře v osud se mnozí trpící svým obtížným podmínkám poddávají. Věří, že ‚to je jejich osud‘. Bible nicméně ukazuje, že na vině je lidská nedokonalost, a ne osud. Někteří lidé zchudnou, protože ‚sklidili, co rozsévali‘: byli totiž líní nebo špatně hospodařili. (Galaťanům 6:7; Přísloví 6:10, 11) Nesčetné miliony lidí žijí v chudobě, protože jsou obětí chamtivých mužů ve vládě. (Srovnej Jakuba 2:6.) „Člověk panuje nad člověkem k jeho škodě,“ říká Bible. (Kazatel 8:9) Neexistují žádné důkazy pro to, že by všechna chudoba pocházela od Boha nebo od osudu.

Škodlivé účinky víry v osud

Dalším přesvědčivým argumentem proti víře v osud je to, jak fatalismus působí na věřící. Ježíš Kristus řekl: „Každý dobrý strom nese znamenité ovoce, ale každý prohnilý strom nese bezcenné ovoce.“ (Matouš 7:17) Prozkoumejme jedno „ovoce“ fatalismu, totiž to, jak tento názor ovlivňuje lidské vědomí odpovědnosti.

Zdravé vědomí osobní odpovědnosti je důležité. Je to jedna z věcí, která podněcuje rodiče, aby se starali o svou rodinu, pracovníky, aby svědomitě plnili své úkoly, a výrobce, aby vyráběli kvalitní výrobky. Víra v osud může toto vědomí odpovědnosti otupit. Představte si třeba, že někdo má auto s vadným řízením. Pokud má takový člověk opravdový pocit odpovědnosti, nechá si auto opravit, protože si váží vlastního života i životů spolucestujících. Ten, kdo věří v osud, může naopak toto nebezpečí opomíjet, protože si říká, že nehoda se stane jen v případě, že to je ‚Boží vůlí‘!

Ano, víra v osud může kromě jiných nešvarů přispívat k nedbalosti, lenosti a nepřijímání odpovědnosti za své jednání.

Překážka pro náš vztah k Bohu?

Nejškodlivější na víře v osud ovšem je, že potlačuje smysl pro odpovědnost či závazek vůči Bohu. (Kazatel 12:13) Žalmista naléhavě vybízel všechny lidi, aby ‚ochutnali a viděli, že Jehova je dobrý‘. (Žalm 34:8) Bůh stanovil jisté požadavky pro ty, kdo chtějí mít z jeho dobroty užitek. (Žalm 15:1–5)

Jedním takovým požadavkem je pokání. (Skutky 3:19; 17:30) To znamená, že musíme uznat své chyby a činit potřebné změny. Jako nedokonalí lidé máme všichni mnoho věcí, z nichž musíme činit pokání. Jestliže však někdo věří, že je bezmocnou obětí osudu, je pro něj těžké cítit potřebu pokání nebo převzít odpovědnost za své chyby.

Žalmista o Bohu řekl: „Tvá milující laskavost je lepší než život, mé vlastní rty ti budou dobrořečit.“ (Žalm 63:3) Avšak kvůli víře v osud je mnoho lidí přesvědčeno o tom, že za jejich svízelnou situaci může Bůh. A tak přirozeně jsou mnozí lidé na Boha roztrpčeni, což jim brání v tom, aby ke Stvořiteli měli skutečně blízký vztah. Přece byste nemohli cítit lásku k někomu, o kom si myslíte, že působí všechny vaše problémy a trápení! Fatalismus tedy staví mezi Boha a lidi překážku.

Osvobozen z tyranie osudu

Mladý Ousmane, o němž jsme se zmínili v úvodu, byl dříve ovládán vírou v osud. Když mu však svědkové Jehovovi pomohli, aby své názory zvážil ve světle Bible, dospěl k tomu, že už v osud nevěří. Díky tomu se mu velmi ulevilo a získal nový, pozitivní náhled na život. A ještě podstatnější je, že poznal Jehovu jako Boha, který je „milosrdný a milostivý, pomalý k hněvu a hojný v milující laskavosti a pravdě“. (2. Mojžíšova 34:6)

Ousmane si také uvědomil, že Bůh — přestože neplánuje dopodrobna naše životy — má vzhledem k budoucnosti záměr.a Druhá Petra 3:13 říká: „Jsou však nová nebesa a nová země, které očekáváme podle jeho slibu, a v těch bude přebývat spravedlnost.“ Svědkové Jehovovi už pomohli milionům lidí získat naději, že budou věčně žít jako součást této slíbené ‚nové země‘. Rádi by pomohli i vám.

Jak bude přibývat vaše přesné poznání Bible, začnete si vážit toho, že vaše budoucnost nezávisí na nějakém předem stanoveném osudu, který nemůžete nijak ovlivnit. Zde se hodí uvést, co řekl Mojžíš starověkým Izraelitům: „Předložil jsem ti život a smrt, požehnání a zlořečení; a vyvolíš si život, abys zůstal naživu ty a tvé potomstvo, tím, že budeš milovat Jehovu, svého Boha, tím, že budeš naslouchat jeho hlasu, a tím, že se ho přidržíš.“ (5. Mojžíšova 30:19, 20) Ano, vaše budoucnost závisí na vás. Není v rukou osudu.

[Poznámka pod čarou]

[Obrázky na straně 6, 7]

Tyto pohromy nebyly ‚skutky Boží‘

[Podpisky]

Foto U.S. Coast Guard

WHO

Foto OSN 186208 /M. Grafman