STŘEČEK

[heb. ʽa·rovʹ].

Panuje určitá nejistota, jaký druh hmyzu je míněn původním hebrejským slovem, jež se v Písmu objevuje v souvislosti se čtvrtou ranou seslanou na Egypt, první, od níž byli Izraelité v Gošenu ušetřeni. (2Mo 8:21, 22, 24, 29, 31; Ža 78:45; 105:31) Slovo ʽa·rovʹ bývá překládáno jako „střeček“ (NS, Ro), „brouk“ (Yg), „mouchy“ (ČB; EP, Šr [2Mo 8:17, 18, 20, 25, 27]), „komáři“ (AT), „bodalka“ (LXX), ‚ovádi‘ (He [2Mo 8:17, 18, 20, 25, 27]; JB-č [2Mo 8:17, 18, 20, 25, 27]) a ‚žížaly‘ (KB).

Slovem „střeček“ může být míněn jakýkoli druh mouchy z čeledi ovádovitých a střečkovitých. Samička ováda probodne kůži zvířat stejně jako lidskou kůži a pak saje krev. Larvy střečků parazitují v těle zvířat a člověka; druhy, které napadají člověka, žijí v tropech. Rána v podobě střečků tedy pro Egypťany i jejich stáda znamenala velké utrpení, a v určitých případech dokonce smrt.