Tolerance – jak může pomoct Bible

„Tolerance je ctnost, bez které není možný mír.“ (Deklarace principů tolerance UNESCO, 1995)

Když naopak lidé tolerantní nejsou, může to vést k pohrdání, a dokonce k nenávisti. Takové pocity se často stupňují a přerostou v nenávistná vyjádření, diskriminaci a násilí.

Jenže lidé mají různou představu o tom, co to vlastně znamená být tolerantní. Někteří si myslí, že tolerantní člověk musí dávat najevo, že souhlasí se vším, co ostatní dělají. Jiní to vidí tak, jak to popisuje Bible – že tolerantní člověk respektuje právo každého mít svoje vlastní hodnoty a názory, a to i když s nimi on sám nesouhlasí.

Může Bible lidem pomoct, aby byli i v dnešní době opravdu tolerantní?

Jak Bible vede k toleranci

Bible toleranci podporuje. Říká: „Ať všichni lidé vědí, že jste rozumní.“ (Filipanům 4:5) Vybízí nás, abychom byli ke všem ohleduplní, slušní a spravedliví. Ti, kdo se tím řídí, s názory někoho jiného možná nesouhlasí ani je nepřijmou za vlastní, ale nebrání mu, aby žil tak, jak se sám rozhodl.

Na druhou stranu Bible ukazuje, že Bůh má určité normy toho, jak by se lidé měli chovat. Píše se tam o něm: „Pověděl ti, člověče, co je dobré.“ (Micheáš 6:8) V Bibli najdeme pokyny, které dal Bůh lidem, aby mohli mít ten nejlepší a nejradostnější život, jaký jen jde. (Izajáš 48:17, 18)

Nám nedal právo druhé soudit. „Zákonodárce a Soudce je … pouze jeden,“ říká Bible. „Kdo jsi ty, že soudíš svého bližního?“ (Jakub 4:12) Každému z nás Bůh dovoluje dělat svobodná rozhodnutí, za která si neseme vlastní odpovědnost. (5. Mojžíšova 30:19)

Co Bible říká o úctě

V Bibli se píše: „Ke všem lidem mějte úctu.“ (1. Petra 2:17, Český ekumenický překlad) Ti, kdo se rozhodli podle Bible žít, jsou proto ke všem lidem uctiví, bez ohledu na to, kdo čemu věří a jaký životní styl si vybral. (Lukáš 6:31) To neznamená, že budou souhlasit s každým jejich názorem nebo podpoří každé jejich rozhodnutí. Nebudou k nim ale hrubí nebo neuctiví. Ze všech sil se budou snažit chovat se k druhým tak, jako to dělal Ježíš.

Ten třeba jednou potkal ženu, která patřila k jinému náboženství. Navíc žila s mužem, který nebyl její manžel. Ani s jejím náboženstvím, ani s jejím životním stylem Ježíš nesouhlasil. Ale i tak s tou ženou mluvil uctivě. (Jan 4:9, 17–24)

Ježíš si uctivě povídá se ženou u studny

Podobně jako Ježíš i křesťané rádi vysvětlí, proč něčemu věří, těm, kdo jsou ochotní si to poslechnout. Ale dělají to s „hlubokou úctou“. (1. Petra 3:15) Bible křesťanům říká, aby druhým svoje názory nevnucovali. Píše se v ní, že ten, kdo následuje Ježíše, „se nemá hádat, ale má být ke všem laskavý“, a to i k těm, kdo věří něčemu jinému. (2. Timoteovi 2:24)

Co Bible říká o nenávisti

Bible nás vybízí: „Usilujte o pokoj se všemi lidmi.“ (Hebrejcům 12:14) Ten, kdo usiluje o pokoj, nedává žádný prostor nenávisti. Aniž by slevil ze svých vlastních hodnot, upřímně se snaží mít s lidmi kolem sebe dobré vztahy. (Matouš 5:9) Bible dokonce křesťany povzbuzuje, aby milovali svoje nepřátele – aby se chovali laskavě i k těm, kdo s nimi zachází špatně. (Matouš 5:44)

Je pravda, že podle Bible Bůh „nenávidí“ nebo je mu „odporné“ jednání, které lidi připravuje o důstojnost nebo ubližuje druhým. (Přísloví 6:16–19) Slovo „nenávist“ je tady ale použité právě v souvislosti se špatným jednáním. Bible ukazuje, že těm, kdo se chtějí změnit a žít podle jeho norem, je Bůh ochotný odpustit a pomoct. (Izajáš 55:7)

Biblické verše, které se týkají tolerance a úcty

Titovi 3:2: Buďte „rozumní a se všemi lidmi vždycky [jednejte] mírně“.

Rozumný člověk reaguje na odlišné názory mírně a přispívá tak k tomu, aby k sobě lidé byli navzájem uctiví.

Matouš 7:12: „Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte ve všem vy s nimi.“

Všichni máme rádi, když s námi druzí jednají uctivě a berou v úvahu naše názory a pocity. Jestli se chcete dozvědět víc o tom, jak tohle pravidlo, které učil Ježíš, uplatnit v praxi, přečtěte si článek „Co je Zlaté pravidlo?“.

Jozue 24:15: „Rozhodněte se dnes, komu budete sloužit.“

Když respektujeme to, že každý má právo rozhodovat se sám za sebe, přispíváme tím k pokojným vztahům.

Skutky 10:34: „Bůh je nestranný.“

Bůh nikoho nediskriminuje kvůli jeho kultuře, pohlaví, národnosti, rase nebo kvůli tomu, z jakého pochází prostředí. Ti, kdo chtějí Boha napodobovat, dávají najevo úctu všem lidem.

Habakuk 1:12, 13: „Bože, … nedokážeš přihlížet špatnosti.“

Když jde o toleranci, Bůh má nějaké hranice. Špatnému jednání lidí nebude přihlížet věčně. Víc se o tom dozvíte ve videu Proč Bůh připouští utrpení?

Římanům 12:19: „Nechte na Bohu, aby projevil svůj hněv. Je totiž napsáno: ‚„Má je pomsta, já oplatím,“ říká Jehova.‘“a

Bůh Jehova nedává nikomu právo se mstít. V čase, který stanovil, on sám zjedná spravedlnost. Víc se dozvíte v článku „Bude volání po spravedlnosti někdy vyslyšeno?“.

a Jehova je Boží jméno. (Žalm 83:18) Viz článek „Kdo je Jehova?“.

Jsou svědkové Jehovovi tolerantní k jiným lidem a náboženstvím?

To, že chodíme za lidmi a mluvíme s nimi o Bibli, někteří vnímají jako důkaz, že nejsme k názorům druhých tolerantní. My ale respektujeme, že každý má právo si vybrat, čemu bude věřit. Zároveň jim svoje názory nevnucujeme. Jestli vás zajímá, proč mluvíme s lidmi, kteří už mají svoje náboženství, přečtěte si článek „Přesvědčují svědkové Jehovovi lidi, aby přešli na jejich víru?“.

Nikoho nenutíme, aby se stal svědkem Jehovovým nebo aby jím zůstal. Když už někdo svědek Jehovův být nechce, jeho rozhodnutí respektujeme. Někoho ale může napadnout: Když jsou svědkové Jehovovi k názorům druhých lidí tolerantní, tak proč někoho, kdo k nim patřil, vyloučí ze sboru a vyhýbají se mu? (1. Korinťanům 5:11, 13) Pokud se o tom chcete dozvědět víc, přečtěte si článek „Vyhýbají se svědkové Jehovovi bývalým svědkům?“.