ONLINE KNIHOVNA Strážné věže
ONLINE KNIHOVNA
Strážné věže
čeština
  • BIBLE
  • PUBLIKACE
  • SHROMÁŽDĚNÍ
  • g01 5/8 str. 11
  • Podaří se zachránit blahočet?

K vybranému úseku není k dispozici žádné video.

Omlouváme se, při načítání videa došlo k chybě.

  • Podaří se zachránit blahočet?
  • Probuďte se! – 2001
  • Podobné články
  • Obsah
    Probuďte se! – 2001
  • Šlechtění přímořských obrů
    Probuďte se! – 1992
  • Jak zvládnout zabijáka
    Probuďte se! – 2000
  • Olejný strom
    Hlubší pochopení Písma, 2. svazek
Ukázat více
Probuďte se! – 2001
g01 5/8 str. 11

Podaří se zachránit blahočet?

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V BRAZÍLII

JIŽNÍ část Brazílie byla kdysi pokryta určitým druhem jehličnanu. Tyto stromy vypadají jako mnohoramenný svícen a díky tomu jeden druh dostal název „svícnový strom“. Je také známý jako blahočet brazilský, latinsky Araucaria brasiliana.

Šišky, které visí na tomto stromě, jsou větší než grapefruit a některé váží i pět kilogramů. Jedna šiška může obsahovat až 150 semen, kterým se portugalsky říká pinhões. Když je šiška zralá, s hlasitým praskáním se otevírá a semena vypadávají ven.

Semena, která voní a chutnají jako kaštany, jedí lidé, ptáci i zvířata. Tyto pinhões, které jsou bohatým zdrojem bílkovin a vápníku, kdysi představovaly pro několik domorodých kmenů v jižní Brazílii základní potravu. Semena se ale používají až dodnes. V brazilském státě Santa Catarina jsou například součástí místních pokrmů, jako je paçoca de pinhão (mleté pinhões).

Když v 18. století osadníci z Evropy zjistili, že by se dřevo blahočetu dalo dobře využít, začaly se nad těmito stromy stahovat mraky. Brzy byly tyto stromy káceny na stavbu domů nebo jenom proto, aby vzniklo místo pro kukuřičná pole či pro vinice. Časem bylo vykáceno více stromů, než kolik jich bylo zasazeno. Z blahočetových lesů dnes zbylo jen několik rozptýlených ostrůvků. V důsledku toho cena blahočetu prudce vzrostla. „Není to jen dřevo,“ poznamenal jeden muž, který 50 let zpracovával blahočetové dřevo. „Má cenu zlata.“

Výzkumní pracovníci říkají, že kdyby nebylo sojky druhu Cyanocorax caeruleus, blahočet by vyhynul. Tento neúnavný pták se živí semeny blahočetu a některá z nich ukládá do mechu a do kapradí rostoucího na mrtvých stromech. Řada těchto semen později vzklíčí. V jistém smyslu je tato sojka pilným rozsévačem blahočetu. Je smutné, že počet těchto sojek v důsledku ničení blahočetových lesů klesá.

Některé dřevařské společnosti nyní začaly v oblastech jižní Brazílie nejen chránit malé plochy lesa, ale také blahočet znovu sázet. Snad to znamená, že mraky, které se nad blahočetem stahují, zmizí.

[Obrázky na straně 11]

Každá šiška má až 150 „pinhões“

[Podpisek]

Strom a šišky: Marcos Castelani

    Publikace v češtině (1970-2026)
    Odhlásit se
    Přihlásit se
    • čeština
    • Sdílet
    • Nastavení
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Podmínky použití
    • Ochrana osobních údajů
    • Nastavení soukromí
    • JW.ORG
    • Přihlásit se
    Sdílet