Šlechtění přímořských obrů
Od dopisovatele Probuďte se! v Kanadě
PROCHÁZKA lesem nebetyčných stromů patří jistě k nejpůsobivějším, a dokonce bázeň vzbuzujícím zážitkům. Vidět paprsky světla a množství barev, dýchat chladný, čerstvý vzduch a vnímat ticho a pokoj, který tu vládne, je povznášející.
Severozápadní tichomořské pobřeží Severní Ameriky je známé svými rozlehlými lesy. Hory, údolí a svahy fjordů, to vše pokrývá bohatý porost tvořený známými přímořskými obry — jehličnany obalenými šiškami. Jedlovec kanadský, jedle balzámová, borovice, cedr a smrk zde vyrůstají do značné výšky. Proslulá Douglasova jedle může dosáhnout výšky skoro devadesáti metrů.
Hodnota těchto stromů není pouze v jejich nádheře. Jsou důležité také pro život lesních dělníků, řidičů nákladních automobilů, pro stavitele cest a dělníky na pile, pro lidi, kteří pracují na vlečných člunech, i pro další. Stromy jsou základní surovinou pro tisíce druhů výrobků, které mají uspokojit spotřebitele. Stromy jsou natolik důležité, že i vědci, i správci lesů se snaží najít způsoby, jak urychlit růst a zlepšit výtěžnost lesa. Aby toho dosáhli, obrátili se o pomoc k vědě a k technice šlechtění stromů.
Proč šlechtění stromů?
Stromy v lese, podobně jako tváře v davu, jsou různé. Jeden od druhého se trochu liší výškou, jehličím a tvarem koruny. Mohou se lišit také v tom, co nelze vidět.
Určité stromy rostou rychleji. V porovnání s jinými mají některé stromy dřevo pevnější, hustší a s vyšší čistotou (bez suků). A jiné jsou odolnější vůči škůdcům a chorobám. Všechna tato hlediska mají velký význam pro lesní průmysl.
Je přirozené, že si lesní hospodáři přejí mít stromy, které rostou rychle, jsou odolné vůči nemocím a dávají vysoce kvalitní dřevo. A pro snadnou těžbu dřeva, transport a opracování je žádoucí, aby stromy byly přibližně stejné velikosti. Ale starý porost, který splňoval tyto požadavky — když v polovině devatenáctého století přišli první dřevorubci —, je už vymýcen. Dnes se porážejí stromy, které představují již druhotný porost, jsou menší, rostou pomaleji, mají méně dřeva a to je nestejnoměrné kvality. Před šlechtiteli stojí úkol vypěstovat strom, který bude mít žádoucí vlastnosti. Proto vznikl program pro zušlechtění stromů, který nyní probíhá na tichomořském severozápadě.
Jak se postupuje
Šlechtění stromů začíná výběrem. V oblasti, která má být zalesněna, provede skupina odborníků taxaci porostu, aby našli výběrové stromy — ty, u nichž se zdá, že mají nejlepší genetický potenciál pro šlechtění.
Taxace porostu — to může navozovat představu příjemné projížďky lesem, ale není to tak docela pravda. Znamená to namáhavé hledání. Každý perspektivní výběrový strom musí splňovat požadovaný soubor vlastností — musí mít dobrou plodnost šišek, musí rychle růst, mít přímý kmen, musí být zdravý a podobně. Při vyhledávání takových stromů však může vzhled klamat. Nádherná, zdravá jedle, která měří 40 metrů, je třeba vyšší, ale je to tím, že roste rychleji, nebo je jednoduše starší? Prosakuje zde prostě více vody, nebo je její výška skutečně důsledkem vrozených vynikajících vlastností?
Nejvhodnější stromy jsou označeny a očíslovány. Ale jak je nyní šlechtit, aby vznikly další kvalitní stromy? Nic by se nezískalo, kdyby se strom vykopal a přesadil jinam. A nepomohlo by ani, kdybychom vzali jeho semena a zasadili je. Není totiž možné určit, který z okolních stromů způsobil opylení semen, a tak jej geneticky znečistil. Je nutné mít řízek ze stromu. Jak ho však získat?
Nejbližší větev je vysoko nad zemí. Výborný střelec proto namíří pušku a vystřelí. Konec zdravé větve se snese dolů. Je to řízek, který se nazývá roub, a ten se naroubuje na podnož mladého stromku v semenném sadu. Roub pak vyroste v geneticky identického jedince, jako byl mateřský strom — jde o klonování.
Je potřeba pečlivě volit, kam semenný sad umístit, aby rouby nebyly opyleny ze stromů ve volné přírodě. Když klony dorostou do dospělosti, reprodukční květy jsou papírovými obaly chráněny před pylem, který unáší vítr. Jsou opylovány uměle pomocí tenkých injekčních jehel. Výsledkem budou semena, která dají vznik nové generaci semenáčků čili mladých rostlinek. O každém kroku a o každém semenáčku se musí vést podrobné záznamy, aby byl přehled o původu výběrového stromu a o zdroji pylu. Zaznamenává se množství dalších informací.
Semenáčky se zasadí do blízkosti výběrového stromu a sleduje se, jak rostou. Podobně jako lidské potomstvo, i potomstvo stromů může zrcadlit žádoucí a nežádoucí vlastnosti svých rodičů. Pokud si vedou dobře, jejich rouby se stanou základem pro semenný sad druhé generace. Semena těchto roubů lze prodávat v ceně až 580 dolarů za kilogram. Jestliže si vedou špatně, pak jsou stromy, ze kterých pocházejí, neboli klony, odstraněny ze semenného sadu a výběrové stromy, z nichž byly získány, jsou z programu vyloučeny. Musí se hledat nové výběrové stromy a celý proces pečlivého hledání začíná znovu.
To všechno vyžaduje spoustu času. Šlechtitel stromů nemůže očekávat ani to, že jako výsledek své práce uvidí jednu úplně vzrostlou generaci stromů. Až deset let trvá, než semenný sad poskytne semena v použitelném množství. Dalších deset let trvá testování potomstva těchto stromů. A nakonec je zapotřebí 50 až 60 let k tomu, aby stromy dorostly do velikosti, kdy se porosty těží.
Jaké je nebezpečí
Již byla zmínka o tom, že pokud naroubované rouby nesplňují požadavky, ztratí se léta práce. A tak pokušení vybrat pouze malé množství nejlepších a osvědčených výběrových stromů je veliké. S takovým postupem je však spojeno nebezpečí. Jaké?
Každý strom, podobně jako každý člověk (s výjimkou jednovaječných dvojčat), je geneticky jedinečný — má genotyp. Čím menší je počet genotypů v genofondu pěstitele, tím menší počet různých genů fond obsahuje a tím větší je nebezpečí, že nějaká nemoc nebo škůdce zničí celou generaci stromů, nebo dokonce celý les.
Je proto rozumné zajistit si větší genofond, a to i za cenu toho, že některé stromy nerostou tak rychle nebo tak přímo. Jestliže se použije větší počet výběrových stromů, sníží se tak riziko kompletního zničení.
Budoucnost šlechtění stromů
I když bude trvat dalších 50 let, než se objeví výsledek dnešního šlechtění stromů, přínos spočívá v tom, že porosty vypěstované z vybraných semen lze zpeněžit dříve, v čase o 10 až 20 procent kratším, než porosty z obyčejných semen. A někteří odborníci předpokládají, že šlechtění stromů může vést ke zvýšení vytěžitelného množství dřeva na daném území až o 25 procent. Tento užitek spolu s lepší odolností vůči chorobám a škůdcům, a pevnější a čistší dřevo spolu s lepší produkcí semen staví šlechtitelství stromů na životně důležité místo v lesním hospodářství severozápadního pobřeží Pacifiku.
Nepřítelem šlechtitele stromů zůstává čas. Trvá velmi dlouho, než lze vidět výsledky, udělat rozhodnutí a než lze postoupit o další krok. Stromy a zvláště jehličnany nás od nepaměti přežívají. Bible však poukazuje na dobu, kdy to tak nebude. Slibuje: „Dny mého lidu budou jako dny stromu.“ Skutečně, Bůh slibuje, že jeho lid bude žít věčně. (Izajáš 65:22; Zjevení 21:3, 4) Pak bude mít lidstvo dostatek času, aby poznalo vzrušující genetický potenciál, který zatím zůstává skryt v rostlinách a zvířatech.
[Obrázky na straně 26]
Sestřelení řízku ze stromu