Co říká Bible

Feng-šuej — Je vhodná pro křesťany?

V ASII se podle ní vybírají místa pro hroby. Jsou podle ní projektovány a zdobeny budovy. Na jejím základě je kupován a prodáván majetek. V čínštině je tato nauka známa jako feng-šuej, je to určitá forma geomantie neboli určitý druh věštění. Feng-šuej byla po celá staletí populární v Asii, ale v posledních letech se rozšířila i do západních zemí. Někteří architekti tuto nauku používají při projektování mrakodrapů, kanceláří a bytů. Některé hospodyně ji používají při výzdobě svého bytu. Nauky feng-šuej jsou propagovány a vyučovány v desítkách knih a webových stránek na internetu.

Proč její popularita roste? Podle jednoho zastánce těchto praktik může feng-šuej vést ke „zlepšení kvality života a zdraví, k lepším manželským nebo partnerským vztahům, většímu bohatství a k pokoji mysli“. To vše působí přitažlivě, a tak jsou namístě otázky: O co se vlastně jedná a jak by se měl křesťan na tuto praktiku dívat?

Co to je?

Čínská slova feng-šuej doslova znamenají „vítr a voda“. Kořeny feng-šuej sahají tisíce let do minulosti, do doby, kdy se formovala řada orientálních filozofií. K těm patří i víra v takzvanou rovnováhu mezi jin a jang (tmou a světlem, horkem a chladem, negativním a pozitivním). Koncepce jin a jang byla spojena s pojmem čchi, což doslova znamená „vzduch“ nebo „dech“. Nedílnou součástí teorie feng-šuej jsou jin, jang a čchi spolu s takzvanými pěti elementy, což je dřevo, země, voda, oheň a kov. Stoupenci feng-šuej jsou přesvědčeni, že každou krajinou probíhají silné proudy energie. Cílem je přesně určit místa, kde je energie neboli čchi země a oblohy v rovnováze. Toho lze údajně docílit buď úpravou terénu, nebo změnami uvnitř budovy, která stojí v tomto místě. Těm, kdo tam pracují nebo bydlí, má dosažení takové rovnováhy údajně přinést štěstí.

Odborníci na feng-šuej obvykle používají geomantický kompas.a Je to malý magnetický kompas ležící uprostřed nákresu, který je možno v zásadě označit jako astrologickou tabulku. Na kompasu jsou soustředné kruhy, které jsou rozděleny čárami. Geomantický kompas obsahuje informace o takových věcech, jako je například postavení hvězd, roční období a fáze solárního cyklu. Při analýze určitého místa nebo budovy je třeba pomocí kompasu změřit mnoho údajů. Odborníci na feng-šuej sledují, kde se střelka kompasu protíná s průsečíky vnějších čar a kruhů, a podle toho určují, co je k „vyléčení“ daného místa zapotřebí.

Při rozhodování o tom, jak vytvořit v daném místě rovnováhu, je třeba vzít v úvahu topografii okolí, vodní toky, kanalizaci i rozmístění oken a dveří v budově. Jedna obchodnice v Kanadě si na dveře zadního vchodu do svého obchodu pověsila zrcadlo, aby tak umístění dveří v obchodě „napravila“. K dosažení rovnováhy v budově nebo místnosti může člověk provozující geomantii také doporučit, aby byly přestěhovány květiny nebo nábytek, aby byl obraz přemístěn jinam, aby se do místnosti zavěsila větrná zvonkohra nebo aby v ní bylo zřízeno akvárium.

Křesťanský názor

Stojí za povšimnutí, že většina knihoven řadí knihy o feng-šuej k dílům o astrologii a věštění. Slovník cizích slov například popisuje geomantii jako „mystické věštění ze značek nakreslených na zemi“. (Kurzíva od nás.) Je tedy všeobecně uznáváno, že feng-šuej a další typy geomantie jsou určitými formami věštění. Tyto formy věštění a spiritistické praktiky nejsou pro lidstvo ničím novým.

Když v 15. století př. n. l. Izraelité odešli z Egypta a nakonec vstoupili do země Kanaán, byly všechny formy věštění v obou těchto zemích běžné. V 5. Mojžíšově 18:14 je zaznamenáno, že prostřednictvím Mojžíše Bůh řekl: „Tyto národy, které zbavuješ vlastnictví, ... naslouchávaly těm, kdo provozují magii, a těm, kdo věští; ale pokud jde o tebe, tobě Jehova, tvůj Bůh, nic takového nedal.“ Mnoho forem věštění v Egyptě a Kanaánu pocházelo ze starověkého Babylónu. Když Jehova zmátl jazyk lidí v Babylóně, rozešli se na jiná místa a odnesli si s sebou praktiky spojené s babylónským věštěním a spiritismem. (1. Mojžíšova 11:1–9)

Jehova Bůh opakovně izraelský národ přísně varoval, aby nepřijímal věštecké zvyklosti jiných národů. Řekl: „Neměl by se v tobě najít nikdo, kdo ... používá věštění, kdo provozuje magii, ani nikdo, kdo hledá znamení... Každý, kdo tyto věci dělá, je totiž něčím odporným Jehovovi, a kvůli těmto odporným věcem je Jehova, tvůj Bůh, před tebou zahání.“ (5. Mojžíšova 18:9–12; 3. Mojžíšova 19:26, 31) Lidé zabývající se věštěním měli být zcela jistě usmrceni. (2. Mojžíšova 22:18; 3. Mojžíšova 20:27)

Proč bylo věštění tak přísně zakázáno? Skutky 16:16–19 mluví o ženě, která měla „démona věštby“. Ano, věštění je neoddělitelně spjato s démonismem. Prováděním jakékoli formy věštění se člověk může dostat do kontaktu se Satanem a jeho démony. To by mohlo vést k duchovní zkáze. (2. Korinťanům 4:4)

Některé populární dekorační styly a úpravy terénu, a to jak orientální, tak západní, mohly být původně ovlivněny praktikami falešného náboženství, jako je například feng-šuej. Často ale úplně ztratily svůj náboženský význam. Používat feng-šuej k věštění budoucnosti nebo k zajištění štěstí či dobrého zdraví by však bylo přímým porušením Božího zákona. Bylo by to porušením jednoznačného Božího příkazu, abychom se nedotýkali ničeho „nečistého“. (2. Korinťanům 6:14–18)

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 23]

Geomantický kompas

[Podpisek]

Strana 2 a 23: Hong Kong Tourism Board