1. Královská

8 Tehdy král Šalomoun svolal+ izraelské starší, všechny vůdce* kmenů a náčelníky izraelských rodů.+ Přišli k němu do Jeruzaléma, aby z Města Davidova, tedy ze Sionu,+ vynesli truhlu Jehovovy smlouvy.+ 2 Všichni Izraelité se shromáždili před králem Šalomounem o svátku* v měsíci etanimu,* tedy v sedmém měsíci.+ 3 Když přišli všichni izraelští starší, kněží zvedli truhlu.+ 4 Vzali Jehovovu truhlu, stan setkávání+ a všechno svaté náčiní, které bylo ve stanu. Nesli to kněží a Levité.* 5 Král Šalomoun a všichni Izraelité, kteří se u něj shromáždili, byli před truhlou a obětovali tolik ovcí a dobytka,+ že se nedaly sepsat ani spočítat.

6 Potom kněží přinesli truhlu Jehovovy smlouvy na její místo,+ do nejvnitřnější místnosti domu, do Nejsvětější, pod křídla cherubínů.+

7 Cherubíni měli křídla roztažená nad místem, kde byla truhla, a tak zastiňovali truhlu i její tyče.+ 8 Tyče+ byly tak dlouhé, že jejich konce bylo vidět ze Svaté před nejvnitřnější místností, ale zvenčí je vidět nebylo. A jsou tam až dodnes. 9 V truhle byly jen dvě kamenné tabulky,+ které tam Mojžíš uložil+ u Chorebu, když Jehova uzavřel smlouvu+ s Izraelity po jejich odchodu z Egypta.+

10 Když kněží vyšli ze svatého místa, naplnil se Jehovův dům oblakem.+ 11 Kvůli tomu oblaku kněží nemohli pokračovat ve své službě, protože Jehovova sláva naplnila Jehovův dům.+ 12 Tehdy Šalomoun řekl: „Jehovo, ty sám jsi prohlásil, že budeš přebývat v hustých oblacích.+ 13 Postavil jsem pro tebe majestátní dům, trvalé místo, kde bys navždy bydlel.“+

14 Potom se král otočil ke všem shromážděným Izraelitům, kteří tam stáli, a začal jim žehnat.+ 15 Řekl: „Ať je chválen Jehova, Bůh Izraele, který dal svými ústy slib mému otci Davidovi a svou rukou ho splnil. Prohlásil: 16 ‚Ode dne, kdy jsem svůj lid Izrael vyvedl z Egypta, jsem si v žádném z izraelských kmenů nevyvolil město, ve kterém by byl postaven dům, kde by přebývalo mé jméno.+ Vyvolil jsem si ale Davida, aby vládl nad mým lidem Izraelem.‘ 17 Můj otec David ze srdce toužil postavit dům jménu Jehovy, Boha Izraele.+ 18 Ale Jehova mu řekl: ‚Máš v srdci touhu postavit dům mému jménu a je dobře, že si to přeješ. 19 Nepostavíš ho ale ty. Tím, kdo postaví dům mému jménu, bude tvůj syn, který se ti narodí.‘*+ 20 A Jehova svůj slib splnil. Usedl jsem na izraelský trůn po svém otci Davidovi, tak jak Jehova slíbil, a postavil jsem dům jménu Jehovy, Boha Izraele.+ 21 Připravil jsem tam místo pro truhlu se smlouvou,+ kterou Jehova uzavřel s našimi předky, když je vyvedl z Egypta.“

22 Potom se Šalomoun před celým izraelským shromážděním postavil před Jehovův oltář, vztáhl ruce k nebi+ 23 a řekl: „Jehovo, Bože Izraele, vysoko v nebesích ani tady na zemi není žádný Bůh jako ty.+ Dodržuješ smlouvu a projevuješ věrnou lásku+ svým služebníkům, kteří ti slouží celým srdcem.+ 24 Splnil jsi slib, který jsi dal mému otci, svému sluhovi Davidovi. Dnes jsi svou rukou splnil to, co jsi svými ústy slíbil.+ 25 A teď, Jehovo, Bože Izraele, splň slib, který jsi dal mému otci, svému sluhovi Davidovi, když jsi řekl: ‚Pokud budou tvoji synové dávat pozor na své kroky a budou přede mnou chodit tak, jako jsi přede mnou chodil ty, na izraelském trůnu bude přede mnou vždy sedět muž z tvého rodu.‘+ 26 Bože Izraele, ať se prosím uskuteční tvůj slib, který jsi dal mému otci, svému sluhovi Davidovi.

27 Bude ale Bůh přebývat na zemi?+ Vždyť ani nebesa, nebe nebes, tě nemůžou obsáhnout.+ Tím méně pak tento dům, který jsem postavil!+ 28 Jehovo, můj Bože, věnuj pozornost modlitbě svého sluhy a jeho prosbě o přízeň a naslouchej volání o pomoc a modlitbě, kterou ti dnes tvůj sluha předkládá. 29 Ať jsou tvé oči dnem i nocí upřené k tomuto domu – k místu, o kterém jsi řekl: ‚Tam bude mé jméno.‘+ Vyslyš modlitbu, kterou tvůj sluha pronáší směrem k tomuto místu.+ 30 Naslouchej svému sluhovi a svému lidu Izraeli, když se budou modlit směrem k tomuto místu a prosit tě o přízeň. Kéž to uslyšíš ze svého příbytku v nebesích,+ kéž to uslyšíš a odpustíš.+

31 Když někdo zhřeší proti svému bližnímu a je přinucený zavázat se přísahou* a pod přísahou* přijde před tvůj oltář v tomto domě,+ 32 kéž v nebesích nasloucháš, zasáhneš a své sluhy rozsoudíš. Kéž špatného člověka prohlásíš za vinného a potrestáš ho za jeho špatnost a kéž dobrého* člověka prohlásíš za nevinného* a odměníš ho za jeho správné jednání.*+

33 Když bude tvůj lid Izrael poražen nepřítelem, protože proti tobě hřešili,+ a vrátí se k tobě a budou oslavovat tvé jméno,+ modlit se a naléhavě tě v tomto domě prosit o přízeň,+ 34 kéž v nebesích nasloucháš, odpustíš hřích svého lidu Izraele a přivedeš je zpátky do země, kterou jsi dal jejich předkům.+

35 Když se zavře nebe a nebude pršet,+ protože proti tobě hřešili,+ a budou se modlit směrem k tomuto místu a oslavovat tvé jméno a odvrátí se od svého hříchu, protože jsi je pokořil,*+ 36 kéž v nebesích nasloucháš a odpustíš hřích svých sluhů, svého lidu Izraele. Kéž je poučuješ+ o správné cestě, po které by měli jít, a sešleš déšť na svou zemi,+ kterou jsi dal svému lidu jako dědictví.

37 Když zemi postihne hlad,+ mor, vysušující vítr, plíseň,+ sarančata nebo kobylky, když některé z měst* oblehne nepřítel nebo když přijde jakákoli jiná pohroma či nemoc+ 38 a když se potom k tobě celý tvůj lid Izrael nebo kterýkoli člověk budou modlit a prosit tě o přízeň+ (vždyť každý zná bolest svého srdce+) a vztáhnou ruce k tomuto domu, 39 kéž nasloucháš v nebesích, ve svém příbytku,+ a kéž odpustíš+ a zasáhneš. Každému odplať jeho jednání,+ protože znáš jeho srdce (jedině ty opravdu znáš srdce každého člověka).+ 40 Potom se tě budou bát po všechny dny, kdy budou žít v této zemi, kterou jsi dal našim předkům.

41 Pokud jde o cizince, který nepatří k tvému lidu Izraeli a který přijde ze vzdálené země kvůli tvému jménu*+ 42 (oni totiž uslyší o tvém velkém jménu,+ o tvé silné ruce a o tvé vztažené paži), který přijde a bude se modlit směrem k tomuto domu, 43 kéž nasloucháš v nebesích, ve svém příbytku,+ a uděláš všechno, o co tě cizinec žádá, aby všechny národy na zemi poznaly tvé jméno a bály se tě+ stejně jako tvůj lid Izrael a aby poznaly, že se tvé jméno vzývá nad tímto domem, který jsem postavil.

44 Když tvůj lid vytáhne do války proti svému nepříteli cestou, kterou je pošleš,+ a budou se k tobě, Jehovo, modlit+ směrem k městu, které jsi vyvolil,+ a směrem k domu, který jsem postavil tvému jménu,+ 45 kéž v nebesích nasloucháš jejich modlitbě a jejich prosbě o přízeň a zjednáš jim spravedlnost.

46 Když proti tobě zhřeší (vždyť není člověk, který nehřeší)+ a ty se na ně rozzlobíš a necháš je napospas nepříteli, který je odvede jako zajatce do své země, ať už vzdálené, nebo blízké,+ 47 a oni se v zemi, kam byli odvedeni, vzpamatují,+ vrátí se k tobě+ a budou tě v zemi svých nepřátel naléhavě prosit o přízeň+ a řeknou: ‚Zhřešili jsme, provinili jsme se, jednali jsme ničemně‘+ 48 a v zemi svých nepřátel, kteří je odvedli do zajetí, se k tobě vrátí celým srdcem+ a celou duší* a budou se k tobě modlit směrem ke své zemi, kterou jsi dal jejich předkům, k městu, které jsi vyvolil, a k domu, který jsem postavil tvému jménu,+ 49 kéž v nebesích, ve svém příbytku,+ nasloucháš jejich modlitbě a jejich prosbě o přízeň, zjednáš jim spravedlnost 50 a svému lidu, který proti tobě zhřešil, odpustíš všechna jejich provinění, kterých se proti tobě dopustili. Dej, ať nad nimi jejich nepřátelé pocítí lítost a smilují se nad nimi+ 51 (vždyť jsou tvým lidem a tvým dědictvím,+ které jsi vyvedl z Egypta,+ z nitra tavicí pece+). 52 Kéž jsou tvé oči upřené k prosbě o přízeň,+ kterou ti bude předkládat tvůj sluha a tvůj lid Izrael, a kéž jim nasloucháš, kdykoli k tobě budou volat.*+ 53 Oddělil jsi je totiž od všech národů na zemi jako své dědictví,+ tak jak jsi prohlásil prostřednictvím svého služebníka Mojžíše, když jsi naše předky vyvedl z Egypta, Svrchovaný pane Jehovo.“

54 Jakmile Šalomoun dokončil tuto modlitbu a prosbu o přízeň, kterou Jehovovi předkládal, vstal od Jehovova oltáře, kde klečel s rukama vztaženýma k nebi.+ 55 Pak stál a celému izraelskému shromáždění silným hlasem žehnal: 56 „Ať je chválen Jehova, který svému lidu Izraeli dopřál odpočinek, tak jak slíbil.+ Neselhalo ani jediné slovo z toho všeho dobrého, co slíbil prostřednictvím svého služebníka Mojžíše.+ 57 Kéž je náš Bůh Jehova s námi, stejně jako byl s našimi předky.+ Kéž nás neopustí ani neodvrhne.+ 58 Kéž k sobě nakloní naše srdce,+ abychom chodili po všech jeho cestách a dodržovali jeho přikázání, předpisy a ustanovení, které dal našim předkům. 59 A kéž náš Bůh Jehova dnem i nocí pamatuje na tato má slova, kterými jsem Jehovu naléhavě prosil o přízeň, a kéž svému sluhovi a svému lidu Izraeli zjedná spravedlnost podle toho, jak to bude každý den potřeba, 60 aby všechny národy na zemi poznaly, že jen Jehova je pravý Bůh+ a nikdo jiný.+ 61 Ať je tedy vaše srdce úplně oddané+ Jehovovi, našemu Bohu. Dodržujte jeho předpisy a poslouchejte jeho přikázání, tak jak to děláte dnes.“

62 Potom král a celý Izrael předložili Jehovovi mnoho obětí.+ 63 Šalomoun předložil Jehovovi jako oběti společenství+ 22 000 býků a 120 000 ovcí. Tak král a všichni Izraelité zasvětili Jehovův dům.+ 64 Ten den musel král posvětit střed nádvoří před Jehovovým domem, aby tam mohl předložit zápalné oběti, obilné oběti a tuk z obětí společenství. Měděný oltář,+ který byl před Jehovou, byl totiž pro všechny ty zápalné oběti, obilné oběti a tuk+ z obětí společenství příliš malý. 65 Tehdy Šalomoun slavil svátek+ s celým Izraelem, s velkým množstvím lidí od Lebo-chamatu* až po říční údolí* Egypt.+ Slavili svátek před Jehovou, naším Bohem, 7 dnů a pak dalších 7 dnů, dohromady 14 dnů. 66 Následující* den poslal Šalomoun lidi domů. Žehnali králi a do svých domovů se vraceli s dobrou náladou a radovali se z toho, že Jehova projevil svému služebníku Davidovi a svému lidu Izraeli takovou dobrotu.+