2. Královská
3 V 18. roce vlády judského krále Jehošafata se v Samaří stal králem nad Izraelem Jehoram,+ syn Achaba. Vládl 12 let. 2 Dělal to, co je špatné v Jehovových očích, i když ne v takové míře jako jeho otec a matka. Odstranil totiž Baalův posvátný sloup,* který udělal jeho otec.+ 3 Dopouštěl se ale stejných hříchů, k jakým Jeroboam, syn Nebata, svedl Izrael.+ Neodvrátil se od nich.
4 Moabský král Meša byl chovatelem ovcí a odváděl izraelskému králi jako poplatek 100 000 jehňat a 100 000 neostříhaných beranů. 5 Když ale Achab zemřel,+ moabský král se proti izraelskému králi vzbouřil.+ 6 Král Jehoram proto tehdy vytáhl ze Samaří a shromáždil celý Izrael. 7 Také vzkázal judskému králi Jehošafatovi: „Vzbouřil se proti mně moabský král. Půjdeš se mnou válčit proti Moabu?“ Odpověděl: „Půjdu s tebou.+ Můj lid půjde s tvým lidem a moji koně s tvými koňmi.“+ 8 A zeptal se: „Kudy potáhneme?“ Odpověděl mu: „Přes edomskou pustinu.“
9 Izraelský král pak vytáhl spolu s judským králem a edomským+ králem. Když šli oklikou sedm dnů, došla jim voda pro vojsko i pro zvířata, která měli s sebou. 10 Izraelský král zvolal: „Běda! Jehova povolal tři krále, jen aby je vydal do rukou Moabců!“ 11 Jehošafat se zeptal: „Není tu nějaký Jehovův prorok, prostřednictvím kterého se můžeme zeptat Jehovy?“+ Jeden ze sluhů izraelského krále odpověděl: „Je tu Šafatův syn Eliša,+ který byl Elijášovým služebníkem.“*+ 12 Jehošafat řekl: „Jehova mluví jeho prostřednictvím.“ Izraelský král, Jehošafat a edomský král se tedy za ním vydali.
13 Eliša izraelskému králi řekl: „Proč přicházíš za mnou?*+ Jdi za proroky svého otce a za proroky své matky.“+ Ale izraelský král odpověděl: „Ne, vždyť je to Jehova, kdo tyto tři krále povolal, aby je vydal do rukou Moabců.“ 14 Eliša mu řekl: „Jakože žije Jehova, Bůh vojsk,* kterému sloužím,* kdybych neměl úctu k judskému králi Jehošafatovi,+ nevšímal bych si tě a ani bych se na tebe nepodíval.+ 15 Teď mi přiveďte nějakého hudebníka.“*+ Když hudebník začal hrát, na Elišu zapůsobil Jehovův duch.*+ 16 Oznámil: „Toto říká Jehova: ‚Vykopejte v tomto údolí* spoustu příkopů. 17 Jehova totiž říká: „Nepřijde vítr ani déšť, a přesto se údolí naplní vodou+ a budete pít vy, váš dobytek i ostatní zvířata.“‘ 18 Pro Jehovu to bude maličkost,+ protože vám navíc vydá Moabce do rukou.+ 19 Zničíte všechna opevněná města+ a všechna významná města, pokácíte všechny dobré stromy, ucpete všechny prameny a všechna dobrá pole zaházíte kamením.“+
20 Ráno, v době, kdy se předkládá obilná oběť,+ se od Edomu náhle začala valit voda a naplnila celou zemi.
21 Když se všichni Moabci doslechli, že proti nim ti králové táhnou do boje, svolali všechny bojeschopné muže* a rozestavili se na hranici. 22 Když brzy ráno vstali a slunce zazářilo na vodu, Moabcům na protější straně se zdálo, že je rudá jako krev. 23 Řekli si: „To je krev! Králové se určitě navzájem pobili mečem. Za kořistí,+ Moabe!“ 24 Když Moabci přišli do izraelského tábora, Izraelité se zvedli, začali je pobíjet a zahnali je na útěk.+ Pronásledovali je až do Moabu a cestou je pobíjeli. 25 Jejich města zbořili a všechna dobrá pole zaházeli kamením – každý muž tam hodil kámen. Ucpali všechny prameny+ a pokáceli všechny dobré stromy.+ Nakonec zůstaly stát jen kamenné hradby Kir-charesetu.+ Vojáci s praky město obklíčili a zaútočili na něj.
26 Když moabský král viděl, že je boj ztracený, vzal 700 mužů ozbrojených mečem a snažili se probít k edomskému králi,+ ale nepodařilo se jim to. 27 Král tedy vzal svého prvorozeného syna, který měl vládnout po něm, a na hradbách ho předložil jako zápalnou oběť.+ Proti Izraelitům pak vzplanul velký hněv, takže odtáhli a vrátili se do své země.