Job
13 Ano, moje oči to všechno viděly,
moje uši to slyšely a pochopil jsem to.
2 Co víte vy, vím i já,
nejsem horší než vy.
3 Ale chtěl bych mluvit se samotným Všemohoucím,
chci se hájit před Bohem.+
4 Vy mě ale očerňujete lžemi,
všichni jste lékaři k ničemu.+
5 Kdybyste raději mlčeli –
to by od vás bylo moudré!+
6 Vyslechněte si prosím moje argumenty
a věnujte pozornost mé obhajobě.
7 Budete mluvit nespravedlivě v zájmu Boha?
Budete ho hájit falší?
8 Stavíte se na jeho stranu,*
chcete obhajovat pravého Boha?
9 Dopadlo by to dobře, kdyby vás prozkoumal?+
Myslíte si, že ho oklamete jako nějakého člověka?
10 Určitě vás pokárá,
pokud mu budete tajně nadržovat.+
11 Copak vám jeho důstojnost nenahání strach?
Nepadá na vás z něho hrůza?
12 Vaše moudré* řeči jsou průpovídky z popela,
vaše obhajoba je křehká jako štít z hlíny.
13 Mlčte a nechte mě mluvit.
A potom ať se se mnou stane cokoli.
15 I když mě může zabít, budu čekat.+
Budu se před ním hájit*
16 a stane se mou záchranou.+
Žádnému bezbožníkovi* by totiž nedovolil před sebe předstoupit.+
17 Dobře poslouchejte, co vám řeknu,
věnujte pozornost mému prohlášení.
18 Podívejte se, připravil jsem svůj právní případ,
vím, že jsem v právu.
19 Kdo se se mnou bude přít?
Zemřel bych, kdybych mlčel!*
20 Udělej pro mě jen dvě věci, Bože,*
a už se před tebou nebudu skrývat:
21 Vzdal ode mě svou těžkou ruku
a nedopusť, abych se tě děsil.+
22 Buď zavolej a já ti odpovím,
nebo nech mluvit mě a ty mi odpověz.
23 Čím jsem se provinil? Jak jsem zhřešil?
Odhal mi můj přestupek a hřích.
25 Chceš vyděsit list odvátý větrem
nebo se hnát za suchou slámou?
26 Vždyť si sepisuješ trpká obvinění proti mně
a účtuješ se mnou za hříchy mého mládí.
27 Nohy jsi mi dal do klády,
zkoumáš všechny moje cesty
a sleduješ každý můj krok.
28 A člověk* se rozpadá jako něco shnilého,
jako oděv rozežraný moly.