Žalmy
Pro dirigenta. Od Davida. Žalm.
139 Jehovo, prozkoumal jsi mě a znáš mě.+
2 Víš, kdy si sedám a kdy vstávám.+
Zdálky rozeznáváš mé myšlenky.+
4 Ještě nemám slovo na jazyku,
a ty, Jehovo, o něm už dobře víš.+
5 Obklopil jsi mě ze všech stran
a pokládáš na mě svou ruku.
7 Kam můžu uniknout před tvým duchem,
kam můžu utéct před tvou tváří?+
9 Kdybych odletěl na křídlech úsvitu
a usadil se u nejvzdálenějšího moře,
10 i tam by mě vedla tvá ruka,
tvá pravice by mě držela.+
11 Kdybych si řekl: „Určitě mě přikryje tma!“,
pak by se noc kolem mě stala světlem.
12 Pro tebe by ani tma nebyla příliš temná,
noc by byla jasná jako den.+
Pro tebe je tma jako světlo.+
14 Chválím tě za to, jak úžasně jsem vytvořený, naplňuje mě to bázní.+
Tvá díla jsou obdivuhodná,+
to moc dobře vím.
15 Mé kosti před tebou nebyly utajené,
když jsem byl dělán vskrytu,
když jsem byl tkán v hlubinách země.+
16 Tvé oči viděly už můj zárodek.
Ve tvé knize byly zapsány všechny jeho části
i dny, kdy měly být utvořeny,
ještě před tím, než každá z nich začala existovat.
17 Jak vzácné jsou pro mě tvé myšlenky!+
Bože, jak ohromný je jejich počet!+
18 Kdybych je zkusil spočítat, bylo by jich víc než zrnek písku.+
Když se probudím, jsem v mysli zase s tebou.*+
19 Bože, kdybys tak zabil ničemy!+
21 Nemám snad nenávist k těm, kdo tě nenávidí, Jehovo?+
Nehnusím si ty, kdo se proti tobě bouří?+
22 Necítím k nim nic než nenávist.+
Stali se pro mě skutečnými nepřáteli.
23 Prozkoumej mě, Bože, a poznej mé srdce.+