Jeremjáš
18 Jehova řekl Jeremjášovi toto: 2 „Vstaň a sejdi k hrnčířovu domu.+ Tam k tobě promluvím.“
3 Sešel jsem tedy k hrnčířovu domu a on právě pracoval na hrnčířských kruzích. 4 Ale nádoba, kterou dělal z hlíny, se mu pod rukama zkazila. A tak ji předělal na jinou nádobu, jak uznal za dobré.*
5 Pak ke mně Jehova promluvil: 6 „‚Copak s vámi nemůžu udělat to, co udělal tento hrnčíř, izraelský dome?‘ prohlašuje Jehova. ‚Jste v mých rukou jako hlína v rukou hrnčíře, izraelský dome.+ 7 Kdykoli prohlásím, že nějaký národ nebo království vykořením, strhnu a zničím,+ 8 a ten národ přestane páchat zlo, které jsem odsoudil, změním své rozhodnutí* a nezpůsobím neštěstí, které jsem na něj chtěl přivést.+ 9 A kdykoli prohlásím, že nějaký národ nebo království vybuduji a zasadím, 10 a ten národ bude dělat, co je špatné v mých očích, a nebude poslouchat můj hlas, změním své rozhodnutí* a neprokážu mu dobro, které jsem pro něj zamýšlel.‘
11 Teď prosím řekni judským mužům a obyvatelům Jeruzaléma: ‚Toto říká Jehova: „Chystám* proti vám neštěstí a vymýšlím proti vám plán. Opusťte prosím své špatné cesty a napravte své cesty a jednání.“‘“+
12 Ale oni řekli: „Marná snaha!+ Budeme žít tak, jak sami uznáme za dobré, a každý z nás se bude řídit svým zatvrzelým a špatným srdcem.“+
13 A tak Jehova říká toto:
„Zeptejte se prosím mezi národy,
jestli už někdo slyšel něco takového.
Izraelská panna spáchala opravdu hroznou věc.+
14 Copak ze skalnatých svahů Libanonu zmizí sníh?
Vyschnou jeho chladné vody tekoucí zdaleka?
15 Ale můj lid na mě zapomněl.+
Přináší oběti* něčemu bezcennému,+
a proto lidé klopýtají na svých cestách, dávných stezkách,+
a schází na boční cesty, hrbolaté a neupravené.*
Každý, kdo půjde kolem, se zhrozí a potřese hlavou.+
17 Rozeženu je před nepřítelem jako východní vítr.
V den jejich pohromy se k nim otočím zády, a ne tváří.“+
18 A řekli: „Pojďte, vymyslíme proti Jeremjášovi nějaký plán.+ Vždyť naši kněží nás nepřestanou učit zákon,* moudří muži nám dál budou radit a proroci oznamovat slovo. Obviňme ho z něčeho* a neposlouchejme, co říká.“
19 Věnuj mi pozornost, Jehovo,
poslouchej, co říkají moji odpůrci.
20 Mělo by se dobré oplácet zlým?
Vždyť vykopali jámu, aby mě připravili o život.+
Vzpomeň si, jak jsem před tebou stál a mluvil o nich dobré,
abych od nich odvrátil tvůj hněv.
21 Proto jejich syny vydej hladu
a předej je moci meče.+
Ať jejich manželky přijdou o děti a ovdoví.+
Ať jejich muže zabije smrtelná nemoc,
jejich mladé muže ať v bitvě srazí meč.+
22 Z jejich domů ať je slyšet křik,
až na ně náhle přivedeš nájezdníky.
Vždyť vykopali jámu, aby mě chytili,
a mým nohám nastražili pasti.+
23 Ale ty, Jehovo,
dobře víš, co všechno proti mně vymysleli, aby mě zabili.+
Nepřikrývej jejich provinění
a nevymazávej jejich hřích.