Jeremjáš
20 Když Jeremjáš prorokoval tyto věci, poslouchal ho Pašchur, syn Immera, kněz, který byl také hlavním pověřencem v Jehovově domě. 2 Pašchur potom proroka Jeremjáše udeřil a dal ho do klády,+ která byla u Horní Benjamínovy brány vedoucí k Jehovovu domu. 3 Když ho Pašchur příští den z klády pustil, Jeremjáš mu řekl:
„Jehova už tě nenazývá Pašchur, ale Hrůza všude kolem.+ 4 Jehova totiž říká toto: ‚Udělám z tebe něco, z čeho budeš mít hrůzu ty i tvoji přátelé. Padnou mečem svých nepřátel a ty se na to budeš dívat.+ A celé Judsko vydám do rukou babylonského krále. Některé odvede do vyhnanství v Babyloně a jiné usmrtí mečem.+ 5 Všechno bohatství tohoto města, všechen jeho majetek, všechny jeho cenné věci a všechny poklady judských králů dám do rukou jejich nepřátel.+ Vydrancují to a odvezou jako kořist do Babylonu.+ 6 A ty, Pašchure, půjdeš do zajetí a s tebou všichni, kdo žijí v tvém domě. Odejdeš do Babylonu a tam zemřeš. Tam budeš pohřben ty i všichni tvoji přátelé, protože jsi jim prorokoval lži.‘“+
7 Oklamal jsi mě, Jehovo, byl jsem oklamán.
Byl jsi silnější než já a přemohl jsi mě.+
Celý den jsem terčem posměchu,
každý se mi směje.+
8 Kdykoli promluvím, musím křičet a ohlašovat:
„Násilí a zkáza!“
Kvůli Jehovovu slovu mě celý den urážejí a pošklebují se mi.+
9 A tak jsem si řekl: „Už se o něm ani nezmíním
a nebudu už mluvit jeho jménem.“+
Ale jeho slovo hořelo v mém srdci jako oheň, jako oheň uzavřený v mých kostech.
Unavilo mě ho v sobě zadržovat,
už jsem to dál nesnesl.+
10 Slyšel jsem totiž spoustu zlých řečí.
Obklopila mě hrůza.+
„Obviňte ho! Pojďme ho obvinit!“
Všichni, kdo mi přáli pokoj, čekali na můj pád:+
„Snad udělá nějakou hloupou chybu
a my ho přemůžeme a pomstíme se mu.“
11 Ale Jehova byl se mnou jako obávaný válečník.+
Proto ti, kdo mě pronásledují, padnou a nepřemůžou mě.+
Sklidí velkou hanbu, protože ničeho nedosáhnou.
Na jejich věčné pokoření se nezapomene.+
12 Ale ty, Jehovo, Bože vojsk, zkoumáš toho, kdo jedná správně,
13 Zpívejte Jehovovi! Chvalte Jehovu!
Vždyť osvobodil chudého z rukou těch, kdo páchají zlo.
14 Ať je prokletý den, kdy jsem se narodil!
Ať den, kdy mě matka porodila, není požehnaný!+
15 Ať je prokletý muž, který přinesl mému otci zprávu:
„Narodil se ti syn, máš chlapce!“
a tím ho velmi potěšil.
16 Ať je ten muž jako města, která Jehova bez milosti zničil.
Ať ráno slyší křik a v poledne poplašný signál.
17 Proč mě neusmrtil už v lůně?
Matka by mi byla hrobem
a její lůno by zůstalo navždy těhotné.+
18 Proč jsem jen vyšel z lůna?
Abych viděl trápení a zármutek
a můj život skončil v hanbě?+