Jeremjáš
31 „V té době,“ prohlašuje Jehova, „budu Bohem všech izraelských rodin a ony budou mým lidem.“+
2 Toto říká Jehova:
„Lid, který přežil meč, získal přízeň v pustině,
když Izrael kráčel ke svému místu odpočinku.“
3 Zdálky se mi objevil Jehova a řekl:
„Zamiloval jsem si tě věčnou láskou.
Proto jsem tě k sobě věrnou láskou přitáhl.*+
4 Znovu tě vybuduji a budeš vybudována.+
5 Znovu budeš sázet vinice na samařských horách.+
Ti, kdo je zasadí, se budou těšit z jejich plodů.+
6 Přijde totiž den, kdy strážní v efrajimských horách zvolají:
‚Vstaňte a pojďme na Sion, k Jehovovi, našemu Bohu.‘“+
7 Jehova totiž říká toto:
„Radujte se a volejte k Jákobovi.
Křičte radostí, protože jste v čele národů.+
Ohlašujte to, vzdávejte chválu a říkejte:
‚Jehovo, zachraň svůj lid, zbývající z Izraele.‘+
Bude mezi nimi slepý i chromý,+
těhotná žena i rodička, všichni spolu.
Vrátí se sem jako velký sbor.+
9 Půjdou s pláčem,+
budou úpěnlivě prosit o přízeň a já je povedu.
Vždyť jsem pro Izrael otcem a Efrajim je můj prvorozený.“+
10 Slyšte Jehovovo slovo, národy,
a ohlašujte ho na dalekých ostrovech:+
„Ten, kdo Izrael rozehnal, ho shromáždí.
Bude ho střežit jako pastýř své stádo.+
12 Přijdou a budou na sionském vrchu radostně křičet.+
13 „V té době bude panna radostí tancovat
a také mladí muži společně se starci.+
15 „Toto říká Jehova:
‚V Ramě+ je slyšet křik, nářek a hořký pláč.
To Ráchel oplakává své syny.*+
Odmítá se nechat utěšit,
protože její synové už nejsou.‘“+
16 Toto říká Jehova:
„‚Přestaň plakat a zadrž slzy,
protože za to, co jsi vykonala, dostaneš odměnu,‘ prohlašuje Jehova,
‚oni se ze země nepřítele vrátí.‘+
18 „Jasně jsem slyšel Efrajimovo vzdychání:
‚Napravoval jsi mě a já jsem se napravil,
jako tele, které nebylo zvyklé na jho.
Přiveď mě zpátky a já se ochotně vrátím,
vždyť jsi Jehova, můj Bůh.
19 Když jsem se totiž vrátil, měl jsem výčitky,+
když jsem pochopil, v zármutku jsem se udeřil do stehna.
Styděl jsem se a cítil se pokořený,+
snášel jsem pohanu za hříchy svého mládí.‘“
20 „Copak pro mě Efrajim není drahým synem, milovaným dítětem?+
I když tak často mluvím proti němu, stále na něj myslím.
Proto se kvůli němu rozbouřily mé city.*+
Určitě se nad ním slituji,“ prohlašuje Jehova.+
21 „Postav si označení na cestě,
rozmísti ukazatele.+
Soustřeď se na silnici, na cestu, po které půjdeš.+
Vrať se, izraelská panno, vrať se do svých měst.
22 Jak dlouho budeš váhat, nevěrná dcero?
Vždyť Jehova tvoří na zemi něco nového:
Žena se bude ucházet o muže.“
23 Toto říká Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele: „Až přivedu zpátky zajatce, bude se v Judsku a jeho městech znovu říkat: ‚Kéž ti Jehova žehná, obydlí spravedlnosti,+ svatá horo.‘+ 24 V Judsku budou spolu bydlet obyvatelé měst, rolníci i ti, kdo vodí stáda.+ 25 Unaveného občerstvím a každého, kdo chřadne, posílím.“+
26 Nato jsem se probudil a otevřel oči, můj spánek byl příjemný.
27 „Přichází dny,“ prohlašuje Jehova, „kdy oseji izraelský i judský dům semenem* člověka a semenem dobytka.“+
28 „A jako jsem hledal příležitosti, abych je vytrhával, bořil, strhával, ničil a škodil jim,+ tak budu hledat příležitosti, abych stavěl a sázel,“+ prohlašuje Jehova. 29 „V té době se už nebude říkat: ‚Otcové jedli nezralé hrozny, ale zuby trnuly* synům.‘+ 30 Každý totiž zemře za své vlastní provinění. Kdo bude jíst nezralé hrozny, tomu budou trnout zuby.“
31 „Přichází dny,“ prohlašuje Jehova, „kdy s izraelským domem a s judským domem uzavřu novou smlouvu.+ 32 Nebude to taková smlouva, jakou jsem uzavřel s jejich předky v den, kdy jsem je vzal za ruku a vyvedl z Egypta,+ ‚má smlouva, kterou porušili,+ i když jsem byl jejich pravým pánem,‘* prohlašuje Jehova.“
33 „Toto je smlouva, kterou s izraelským domem uzavřu po těch dnech,“ prohlašuje Jehova. „Vložím svůj zákon do jejich nitra+ a napíšu jim ho do srdce.+ Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.“+
34 „Nikdo už nebude poučovat svého bližního a svého bratra slovy: ‚Poznej Jehovu!‘+ Budou mě totiž znát všichni, od nejmenšího po největšího,“+ prohlašuje Jehova. „Odpustím jim jejich provinění a na jejich hřích už nebudu vzpomínat.“+
35 Toto říká Jehova,
ten, kdo dává slunce, aby bylo světlo ve dne,
a zákony* měsíce a hvězd, aby bylo světlo v noci,
ten, kdo vzdouvá moře, až jeho vlny burácí,
ten, jehož jméno je Jehova, Bůh vojsk:+
36 „‚Pokud někdy přestanou platit tyto předpisy,‘ prohlašuje Jehova,
‚pak i potomci Izraele přestanou být národem, který je vždy přede mnou.‘“+
37 Toto říká Jehova: „‚Pokud by se dala změřit nebesa nahoře a prozkoumat základy země dole, pak bych mohl zavrhnout celé Izraelovo potomstvo za všechno, co udělali,‘ prohlašuje Jehova.“+
38 „Přichází dny,“ prohlašuje Jehova, „kdy bude pro Jehovu znovu postaveno město,+ od Chananelovy věže+ po Nárožní bránu.+ 39 Měřicí šňůra+ vyjde přímo k pahorku Gareb a stočí se ke Goa. 40 A celé údolí* mrtvol a popela* a všechny terasy až po údolí Kidron,+ k rohu Koňské brány+ na východě, budou pro Jehovu svaté.+ Už nikdy nebudou vyvráceny ani zbořeny.“