Jeremjáš
9 Kdyby tak má hlava byla studnou,
mé oči pramenem slz!+
Ve dne v noci bych oplakával
zabité ze svého lidu.
2 Kdybych tak měl v pustině místo, kde nocuje pocestný!
3 Napínají svůj jazyk jako luk,
v zemi vládne lež, ne věrnost.+
„Postupují od jednoho zla k druhému
a mě neberou na vědomí,“+ prohlašuje Jehova.
4 „Každý si dejte pozor na svého bližního,
nedůvěřujte ani svému bratrovi.
5 Každý podvádí svého bližního,
nikdo nemluví pravdu.
Naučili svůj jazyk mluvit lež.+
Vysilují se pácháním zla.
6 Žiješ uprostřed podvodu.
Kvůli svému podvádění mě odmítli poznat,“ prohlašuje Jehova.
7 A tak Jehova, Bůh vojsk, říká toto:
„Budu je tavit a zkoušet.+
Vždyť co jiného můžu dělat se svou dcerou, svým lidem?
8 Jejich jazyk je smrtonosný šíp, mluví podvod.
S bližním mluví pokojně,
ale ve svém nitru chystají léčku.“*
9 „Neměl bych je za to volat k odpovědnosti?“ prohlašuje Jehova.
„Neměl bych se takovému národu pomstít?+
10 Budu plakat a naříkat nad horami,
zazpívám žalozpěv* nad pastvinami v pustině.
Byly totiž spáleny, takže jimi nikdo neprochází
a není tam slyšet hlas stád.
Ptáci odletěli a zvířata utekla, jsou pryč.+
12 Kdo je dost moudrý, aby to pochopil?
Komu Jehova řekl, aby to oznámil?
Proč je země zničená?
Proč je spálená jako pustina,
kterou nikdo neprochází?“
13 Jehova odpověděl: „Protože zavrhli můj zákon,* který jsem jim předložil, neřídili se jím a neposlouchali můj hlas. 14 Zatvrzele se řídili vlastním srdcem+ a chodili za Baaly, jak je to naučili jejich otcové.+ 15 A tak Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele, říká toto: ‚Nakrmím tento lid pelyňkem a dám jim pít otrávenou vodu.+ 16 Rozeženu je mezi národy, které neznali oni ani jejich otcové,+ a pošlu za nimi meč, dokud je nevyhladím.‘+
17 Toto říká Jehova, Bůh vojsk:
‚Zachovejte se rozumně
a zavolejte zpěvačky žalozpěvů,*+
pošlete pro schopné ženy, ať přijdou,
18 ať si pospíší a začnou nad námi naříkat,
ať nám z očí tečou slzy proudem,
ať nám stékají zpod víček.+
19 Vždyť ze Sionu je slyšet nářek:+
„Jaká zkáza nás postihla!
Jaká hanba!
Museli jsme opustit zemi a oni zbořili naše domy.“+
20 Vyslechněte si, ženy, Jehovovo slovo,
ať vaše ucho přijme slovo z jeho úst.
21 Vždyť našimi okny vešla smrt,
vstoupila do našich opevněných věží,
aby nám vzala děti z ulic
a mladé muže z náměstí.‘+
22 Řekni: ‚Toto prohlašuje Jehova:
„Mrtvoly lidí budou padat jako hnůj na povrch pole,
jako řádka posečeného obilí za žencem
a nikdo je nebude sbírat.“‘“+
23 Toto říká Jehova:
„Ať se moudrý muž nechlubí svou moudrostí,+
ať se silák nechlubí svou silou
ani boháč svým bohatstvím.“+
24 „Ale ten, kdo se chlubí, ať se chlubí tím,
že má pochopení a že mě zná,+
že já jsem Jehova, ten, kdo projevuje věrnou lásku a vykonává právo a spravedlnost na zemi.+
V těchto věcech mám totiž potěšení,“+ prohlašuje Jehova.
25 „Přichází dny,“ prohlašuje Jehova, „kdy budu volat k odpovědnosti každého obřezaného, a přece neobřezaného,+ 26 Egypťany,+ Judejce,+ Edomity,+ Ammonity,+ Moabce+ a všechny, kdo mají na spáncích ostříhané vlasy a bydlí v pustině.+ Vždyť všechny ty národy jsou neobřezané a celý Izrael má neobřezané srdce.“+