23 Když Ježíš přišel do domu představeného synagogy a uviděl hráče na flétny a mnoho naříkajících lidí,+ 24 řekl: „Odejděte odsud. Ta dívenka nezemřela, ale spí.“+ Začali se mu však vysmívat. 25 Jakmile je všechny poslal ven, vešel dovnitř, vzal dívenku za ruku+ a ona vstala.+ 26 Zpráva o tom se samozřejmě rozšířila po celém kraji.

38 Když přišli k domu představeného synagogy, Ježíš viděl, že je tam rozruch a že lidé pláčou a hlasitě naříkají.+ 39 Vkročil dovnitř a řekl jim: „Proč pláčete a děláte takový rozruch? Dítě nezemřelo, ale spí.“+ 40 Nato se mu začali vysmívat. On je ale všechny poslal ven, vzal otce a matku dítěte a ty, kteří byli s ním, a vešel tam, kde bylo dítě. 41 Vzal ho za ruku a řekl mu: „Talitha kumi“, což v překladu znamená: „Dívenko, říkám ti, vstaň!“+ 42 A dívenka okamžitě vstala a začala chodit. (Bylo jí 12 let.) Když to uviděli, byli nadšením bez sebe. 43 Ale důrazně jim nařídil,* aby se o tom nikdo nedozvěděl,+ a řekl, ať jí dají něco k jídlu.

60 Potom klesl na kolena a silným hlasem zvolal: „Jehovo,* nepočítej jim tento hřích!“+ A když to řekl, zemřel.*

36 David za svého života sloužil Bohu,* ale když zemřel* a pohřbili ho k jeho předkům, jeho tělo zkáze podlehlo.*+