Přísloví

27 Nechlub se zítřkem,

protože nevíš, co den přinese.*+

 2 Ať tě chválí někdo jiný,* a ne tvá ústa,

ať to dělají druzí,* a ne tvé rty.+

 3 Kámen je těžký a písek zrovna tak,

ale trápení s hlupákem je ještě těžší.+

 4 Vztek je krutý a hněv je jako povodeň,

ale kdo obstojí před žárlivostí?+

 6 Rány od přítele jsou projevem věrnosti,+

ale polibků od nepřítele je mnoho.*

 7 Sytý člověk odmítne* i med z plástve,

ale hladovému chutná sladce i to, co je hořké.

 8 Jako pták, který opouští* své hnízdo,

je člověk, který opouští svůj domov.

 9 Olej a kadidlo rozradostňují srdce

a stejně tak přítel, který dává upřímné rady.+

10 Neopouštěj svého přítele ani přítele svého otce,

a když tě potká neštěstí, nechoď do domu svého bratra.

11 Buď moudrý, můj synu, a dělej mi* radost,+

abych mohl odpovědět tomu, kdo se mi vysmívá.*+

12 Chytrý vidí nebezpečí a skryje se,+

ale nezkušení jdou dál a doplatí na to.*

13 Zabav oděv tomu, kdo se zaručil za cizího člověka,

a vezmi od něj zástavu, pokud se zaručil za cizinku.*+

14 Když někdo brzy ráno hlasitě žehná svému bližnímu,

bude se to brát tak, jako by proklínal.

16 Kdo ji dokáže zkrotit, dokáže zkrotit vítr

a pravicí uchopit olej.

17 Jako se železo ostří železem,

tak člověk ostří svého přítele.*+

18 Kdo pečuje o fíkovník, bude jíst jeho plody,+

a kdo pečuje o svého pána, bude v úctě.+

19 Jako se ve vodě odráží něčí obličej,

tak se v srdci jednoho člověka odráží srdce druhého.

20 Hrob* a místo zkázy* se nenasytí+

a nenasytí se ani oči člověka.

21 Na stříbro je tavicí kelímek, na zlato je pec+

a člověka prověří chvála.*

22 I kdybys hlupáka roztloukl paličkou

jako obilí v hmoždíři,

jeho hloupost ho neopustí.

Svědomitě se starej o* své ovce,+

24 protože bohatství netrvá věčně+

ani koruna* po všechny generace.

25 Zelená tráva mizí, objevuje se nová

a z hor se sváží rostlinstvo.

26 Díky beránkům máš oblečení

a za kozly si koupíš pole.

27 A bude dost kozího mléka pro tebe,

pro tvou rodinu i pro tvé služky.