Job
27 A Job pokračoval ve své řeči:
2 „Jakože žije Bůh, který mi odepřel spravedlnost,+
jakože žije Všemohoucí, který mě naplnil hořkostí,+
3 dokud ještě dýchám
a je ve mně duch od Boha,+
4 z mých rtů nevyjde nic špatného
a můj jazyk nevysloví lež!
5 Nikdy vám nedám za pravdu!
Dokud nezemřu, nepřestanu být oddaný Bohu!*+
6 Trvám na tom, že jsem bezúhonný,* a bude to tak i dál.+
Dokud budu žít,* moje svědomí* mě nebude odsuzovat.*
7 Ať můj nepřítel dopadne jako ničema
a ti, kdo mě uráží, jako hříšníci.
9 Uslyší Bůh jeho křik,
až na něj přijde tíseň?+
10 Bude mít potěšení ve Všemohoucím?
Bude neustále volat k Bohu?
11 Poučím vás o Boží moci,*
nic o Všemohoucím nebudu tajit.
12 Pokud jste všichni měli vidění,
proč říkáte takové hlouposti?
13 Takto Bůh odplatí zlému člověku,+
takové dědictví od Všemohoucího obdrží tyrani:
14 I kdyby měl mnoho synů, padnou mečem+
a jeho potomci nebudou mít dost jídla.
15 Ti, kdo ho přežijí, budou pohřbeni morem
a jejich vdovy pro ně nebudou plakat.
16 I kdyby nahromadil tolik stříbra jako prachu
a dobrého oblečení jako hlíny,
17 to, co shromáždí,
a jeho stříbro si rozdělí nevinní.
18 Jeho dům je chatrný jako dům, který si staví mol,
jako přístřešek,+ který si udělal strážný.
19 Do postele půjde bohatý, ale nic mu nezůstane.*
Když otevře oči, nebude mít nic.
20 Hrůza ho přepadne jako povodeň,
v noci se ho chopí vichřice.+
21 Odnese ho východní vítr a bude pryč,
smete ho z místa, kde žil.+