Žalmy
Davidův žalm, jako připomínka.*
38 Jehovo, nekárej mě ve svém hněvu,
nenapravuj mě ve svém vzteku.+
2 Vždyť tvé šípy se do mě hluboko zabodly
a těžce na mě dolehla tvá ruka.+
3 Kvůli tvému rozhořčení je celé moje tělo nemocné.*
Kvůli svému hříchu nemám v kostech pokoj.+
4 Má provinění mi přerostla přes hlavu,+
jsou jako těžké břemeno, které nemůžu unést.
5 Mé rány páchnou a hnisají
pro mou hloupost.
6 Jsem sklíčený a úplně na dně,
celý den chodím smutný.
8 Strnul jsem a jsem úplně zdrcený,
řvu* z bolesti svého srdce.
9 Jehovo, ty znáš všechny moje touhy,
ani moje vzdychání není před tebou skryté.
10 Srdce mi buší, opustila mě síla
a světlo mých očí vyhaslo.+
11 Přátelé a druhové se mi kvůli mým ranám vyhýbají
a moji blízcí si drží odstup.
12 Ti, kdo mi usilují o život, kladou pasti,
ti, kdo mi chtějí ublížit, mluví o tom, že mě zničí,+
celý den vymýšlejí lsti.
14 Jsem jako muž, který neslyší
a který nemá co říct na svou obranu.
16 Řekl jsem: „Ať se neradují z mého neštěstí,
ať se nade mě nepovyšují, když mi uklouzne noha.“
17 Vždyť jsem málem padl
a pořád jsem cítil bolest.+
20 Opláceli mi dobré špatným,
odporovali mi za to, že jsem usiloval o dobro.
21 Neopouštěj mě, Jehovo.
Bože, nebuď ode mě daleko!+
22 Pospěš mi přece na pomoc,
Jehovo, má záchrano.+