Žalmy
Pro dirigenta: Jedutun.*+ Davidův žalm.
39 Řekl jsem: „Dám si pozor na své kroky,
abych nehřešil svým jazykem.+
3 Srdce ve mně doutnalo.*
Když jsem přemýšlel,* hořel ve mně oheň.
Pak můj jazyk promluvil:
4 „Jehovo, dej mi poznat, jaký bude můj konec
a kolik dnů je mi určeno,+
abych chápal, jak je můj život krátký.*
Každý člověk, i když je zdánlivě v bezpečí, není nic než závan větru.+ (Sela)
6 Každý člověk je ve skutečnosti jako stín.
Honí se* zbytečně.
Hromadí majetek a ani neví, kdo si ho užije.+
7 V co tedy můžu doufat, Jehovo?
Jsi má jediná naděje.
8 Zachraň mě před všemi mými hříchy.+
Nedovol, aby mnou hlupáci pohrdali.
10 Odstraň ode mě neštěstí, které jsi způsobil.
Umírám pod údery tvé ruky.
11 Napravuješ člověka tím, že ho trestáš za provinění,+
jako mol požíráš, co je mu drahé.
Člověk není nic než závan větru.+ (Sela)
12 Vyslechni mou modlitbu, Jehovo,
naslouchej mému volání o pomoc.+
Nepřehlížej mé slzy.
13 Odvrať ode mě svůj káravý pohled, abych pookřál,
než odejdu a nebudu tu.“