Jak si ve zkouškách udržet radost

1., 2. Jak bychom se podle Matouše 5:11 měli dívat na zkoušky?

JEŽÍŠ slíbil svým následovníkům, že budou šťastní. Taky je ale upozornil, že ti, kdo ho milují, budou zažívat zkoušky. (Mat. 10:22, 23; Luk. 6:20–23) To, že jsme Kristovými učedníky, nám přináší radost. Ale jak se cítíme, když nám hrozí, že se proti nám postaví rodina, že nás bude pronásledovat vláda nebo že nás kolegové nebo spolužáci budou nutit do něčeho špatného? Je pochopitelné, že takové představy v nás vyvolávají strach.

² Lidé běžně nepovažují pronásledování za důvod k radosti. Boží Slovo ale říká, že přesně tak to je. Například učedník Jakub napsal, že když procházíme zkouškami, měli bychom to považovat za radost, a ne se tím nechat sklíčit. (Jak. 1:2, 12) A Ježíš řekl, že bychom měli být šťastní, i když nás lidé pronásledují. (Přečti Matouše 5:11.) Jak si můžeme navzdory zkouškám radost udržet? Ukážeme si teď několik myšlenek z Jakubova dopisu, který napsal křesťanům v 1. století, a uvidíme, že nám můžou hodně pomoct. Nejdřív se zamyslíme nad tím, jaké problémy tyto křesťany trápily.

JAKÝMI ZKOUŠKAMI KŘESŤANÉ V 1. STOLETÍ PROCHÁZELI?

3. K čemu došlo krátce potom, co se Jakub stal Ježíšovým učedníkem?

³ Krátce potom co se Ježíšův nevlastní bratr Jakub stal jeho učedníkem, začali být křesťané v Jeruzalémě pronásledováni. (Sk. 1:14; 5:17, 18) A když byl zavražděn učedník Štěpán, mnozí křesťané z města utekli a „rozprchli [se] po celém území Judeje a Samaří“. Nakonec došli až na Kypr a do Antiochie. (Sk. 7:58–8:1; 11:19) Jen těžko si dokážeme představit, co všechno museli vydržet. Přesto horlivě kázali dobrou zprávu, kdekoli byli, a po celé Římské říši vznikaly nové sbory. (1. Petra 1:1) Mnohem horší doba ale měla teprve přijít.

4. V jakých dalších zkouškách museli tehdy křesťané vytrvat?

⁴ Křesťané tehdy museli vytrvat v mnoha zkouškách. Například kolem roku 50 n. l. římský císař Claudius nařídil, aby všichni Židé opustili Řím. Takže Židé, kteří se stali křesťany, byli donucení se přestěhovat a usadit se někde jinde. (Sk. 18:1–3) Asi v roce 61 apoštol Pavel napsal, že křesťané byli veřejně vystaveni urážkám, vězněni a byl drancován jejich majetek. (Hebr. 10:32–34) A stejně jako jiní lidé museli snášet chudobu a trpěli nemocemi. (Řím. 15:26; Filip. 2:25–27)

5. Na které otázky si odpovíme?

⁵ Když před rokem 62 psal Jakub svůj dopis, dobře věděl, jakými zkouškami bratři a sestry procházejí. Jehova ho vedl, aby jim napsal praktické rady, které by jim pomohly si radost udržet. Pojďme se teď na některé myšlenky z Jakubova dopisu podívat a odpovíme si na tyto otázky: O jaké radosti Jakub psal? Co může křesťana o tuto radost obrat? A jak nám moudrost, víra a odvaha pomůžou udržet si radost bez ohledu na to, jakou zkouškou procházíme?

Z ČEHO MAJÍ KŘESŤANÉ RADOST?

6. Proč může mít podle Lukáše 6:22, 23 křesťan radost, když zažívá zkoušky?

⁶ Lidé si myslí, že člověk může být šťastný, jenom když má dobré zdraví, hodně peněz a hezké vztahy v rodině. Ale Jakub psal o jiném druhu radosti – o radosti, která je součástí ovoce Božího ducha a nezávisí na okolnostech. (Gal. 5:22) Křesťan má radost neboli hluboký pocit štěstí z toho, že ví, že se líbí Jehovovi a řídí se Ježíšovým příkladem. (Přečti Lukáše 6:22, 23; Kol. 1:10, 11) Taková radost hoří uvnitř jeho srdce, stejně jako plamen hoří v bezpečí uvnitř lampy. Nezeslábne, když křesťan onemocní nebo má málo peněz. Nevytratí se, ani když zažívá posměch nebo odpor ze strany rodiny nebo jiných lidí. Taková radost zesílí pokaždé, když se nás odpůrci snaží o ni obrat. To, že kvůli své víře zažíváme zkoušky, potvrzuje, že jsme praví Kristovi učedníci. (Mat. 10:22; 24:9; Jan 15:20) Právě proto Jakub mohl napsat: „Považujte to jen za radost, moji bratři, když vás potkávají různé zkoušky.“ (Jak. 1:2)

7., 8. Jak sílí naše víra, když procházíme zkouškami?

⁷ Jakub poukázal ještě na další důvod, proč jsou křesťané ochotní snášet i těžké zkoušky. Napsal: „Vaše vyzkoušená víra vede k vytrvalosti.“ (Jak. 1:3) Zkoušky se dají přirovnat ke kalení oceli. Když se například čepel meče rozžhaví a zchladí, ocel zesílí. Podobně zesílí naše víra, když vytrváme ve zkouškách. Proto Jakub napsal: „Dovolte, ať vytrvalost dokončí své dílo, abyste byli úplní a v každém ohledu zdraví.“ (Jak. 1:4) Když vidíme, že zkoušky posilují naši víru, můžeme v nich vytrvat s radostí.

⁸ Ve svém dopise Jakub také poukázal na několik věcí, kvůli kterým bychom mohli radost ztratit. Které to jsou a jak si s nimi můžeme poradit?

JAK SI PORADIT S PROBLÉMY, KTERÉ BY NÁS MOHLY OBRAT O RADOST

9. Proč potřebujeme moudrost?

⁹ Problém: Nevíme, co udělat. Ve zkoušce chceme hledat pomoc u Jehovy, abychom se rozhodli tak, že se mu to bude líbit, budou z toho mít užitek bratři a sestry a pomůže nám to zůstat mu věrní. (Jer. 10:23) Potřebujeme moudrost, abychom věděli, jak se rozhodnout a co říct těm, kdo se nám staví na odpor. Když nevíme, co udělat, můžeme se cítit jako bezmocné oběti okolností a to nás může o radost rychle připravit.

10. Co nám radí Jakub 1:5?

¹⁰ Řešení: Prosme Jehovu o moudrost. Pokud máme zkoušku zvládnout s radostí, musíme nejdřív Jehovu prosit o moudrost, abychom se dobře rozhodli. (Přečti Jakuba 1:5.) Co bychom měli dělat, když máme pocit, že Jehova na naši modlitbu hned neodpovídá? Modlit se dál. Jehovu neobtěžuje, když ho o moudrost prosíme opakovaně. Nebude nám to vyčítat. Náš nebeský Otec nám ji štědře dá. (Žalm 25:12, 13) Vidí, čím procházíme, soucítí s námi a chce nám pomoct. To je určitě důvod k radosti! Jak nám ale Jehova dává moudrost?

11. Co dalšího musíme dělat, abychom získali moudrost?

¹¹ Jehova nám dává moudrost prostřednictvím svého Slova. (Přísl. 2:6) Abychom ji získali, musíme Bibli a publikace na ní založené studovat. Samotné studium ale nestačí. Musíme Boží moudrost nechat ve svém životě působit tím, že se řídíme jeho radami. Jakub napsal: „Podle toho slova ... také jednejte, nebuďte jen posluchači.“ (Jak. 1:22) Když budeme rady od Jehovy uplatňovat, budeme pokojnější, rozumnější a milosrdnější. (Jak. 3:17) Tyto vlastnosti nám pomůžou zvládnout jakoukoli zkoušku s radostí!

12. Proč je důležité dobře znát Bibli?

¹² Boží Slovo je jako zrcadlo, které nám pomáhá odhalit, jaký máme problém a jak ho řešit. (Jak. 1:23–25) Při jeho studiu například zjistíme, že se nám vždycky nedaří mít emoce pod kontrolou. S Jehovovou pomocí se naučíme jednat mírně, když se setkáme s lidmi nebo situacemi, které nás můžou vyprovokovat. Díky mírnosti lépe reagujeme, když jsme pod tlakem, a dokážeme jasněji myslet a líp se rozhodovat. (Jak. 3:13) Je opravdu důležité dobře znát Bibli.

13. Proč bychom se měli učit z příkladů lidí, o kterých se píše v Bibli?

¹³ Někdy přijdeme na to, čemu se vyhnout, až potom, co uděláme nějakou chybu. Takové zkušenosti jsou ale těžce nabyté. Lepší je poučit se z úspěchů a chyb druhých. Proto nás Jakub povzbuzuje, abychom si brali příklad z takových biblických postav, jako byl Abraham, Raab, Job nebo Elijáš. (Jak. 2:21–26; 5:10, 11, 17, 18) Tito věrní Jehovovi služebníci zvládli zkoušky, které je o radost mohly připravit. S Jehovovou pomocí je můžeme zvládnout i my.

14., 15. Proč bychom neměli ignorovat svoje pochybnosti?

¹⁴ Problém: Nevyřešené pochybnosti. Občas můžeme v Božím Slově narazit na něco, co je pro nás těžko pochopitelné. Nebo Jehova neodpovídá na naše modlitby tak, jak jsme si přáli. To v nás může vyvolat pochybnosti. Pokud je budeme ignorovat, oslabí naši víru a poškodí náš vztah s Jehovou. (Jak. 1:7, 8) A dokonce nás můžou připravit o naději do budoucnosti.

¹⁵ Apoštol Pavel přirovnal naši naději ke kotvě. (Hebr. 6:19) Kotva stabilizuje loď během bouře a zastaví ji, aby nenarazila na skálu. Je ale užitečná jen v případě, že se řetěz, kterým je spojená s lodí, nepřetrhne. Podobně jako rez oslabuje řetěz, nevyřešené pochybnosti oslabují naši víru. Když je člověk, který má pochybnosti, vystavený nějakému odporu, mohl by ztratit víru, že Jehova splní své sliby. Pokud ztratíme víru, ztratíme naději. Jak řekl Jakub, „ten, kdo pochybuje, je jako mořská vlna, kterou žene vítr a zmítá jí sem a tam“. (Jak. 1:6) Takový člověk může jen těžko cítit nějakou radost.

16. Co bychom měli dělat, když máme pochybnosti?

¹⁶ Řešení: Zbavme se pochybností, posilujme svoji víru. Nebuďme nerozhodní. V době proroka Elijáše Jehovův lid takový byl. Elijáš Izraelitům řekl: „Jak dlouho budete váhat mezi dvěma názory? Pokud je pravým Bohem Jehova, následujte jeho, ale pokud je to Baal, následujte jeho!“ (1. Král. 18:21) To samé platí dnes. Potřebujeme si najít informace, abychom se přesvědčili, že Jehova je Bůh, že Bible je jeho Slovo a že svědkové Jehovovi jsou jeho lid. (1. Tes. 5:21) Když to uděláme, rozptýlí se naše pochybnosti a zesílí naše víra. Pokud v nás pochybnosti přetrvávají, můžeme poprosit o pomoc starší. Abychom si ve službě pro Jehovu udrželi radost, musíme jednat rozhodně.

17. Co se stane, když ztratíme odvahu?

¹⁷ Problém: Ztráta odvahy. Boží Slovo říká: „Pokud v těžkých chvílích propadneš beznaději, budeš mít málo sil.“ (Přísl. 24:10) Hebrejské slovo přeložené jako „propadnout beznaději“ může taky znamenat „ztratit odvahu“. Pokud ztratíme odvahu, můžeme rychle ztratit i radost.

18. Co může znamenat slovo „vytrvat“?

¹⁸ Řešení: Spoléhejme na Jehovu, že nám dá odvahu vytrvat. Abychom ve zkouškách vytrvali, potřebujeme být odvážní. (Jak. 5:11) Slovo, které Jakub použil a které je přeložené jako „vytrvat“, může označovat někoho, kdo zůstává pevně na svém místě. Možná se nám vybaví voják, který odvážně drží pozici a neustoupí ani o píď, ať už je útok nepřátel jakkoli silný.

19. Co se můžeme naučit od apoštola Pavla?

¹⁹ Vynikajícím příkladem odvahy a vytrvalosti je apoštol Pavel. Občas se cítil slabý. Ale vytrval, protože se spoléhal na to, že mu Jehova dá potřebnou sílu. (2. Kor. 12:8–10; Filip. 4:13) Takovou sílu a odvahu můžeme mít i my, pokud pokorně uznáme, že potřebujeme pomoc od Jehovy. (Jak. 4:10)

PŘIBLIŽUJME SE K BOHU, A NEZTRATÍME RADOST

20., 21. Čím si můžeme být jistí?

²⁰ Můžeme si být jistí, že zkoušky, kterými procházíme, nejsou trestem od Jehovy. Jakub napsal: „Když někdo prochází zkouškou, ať neříká: ‚Zkouší mě Bůh.‘ Vždyť Boha nikdo nemůže pokoušet ke zlému ani on sám nikoho ke zlému nepokouší.“ (Jak. 1:13) Když jsme o tom přesvědčení, ještě víc nás to k našemu milujícímu nebeskému Otci přibližuje. (Jak. 4:8)

²¹ Jehova „se nemění“. (Jak. 1:17) Ve zkouškách podporoval křesťany v 1. století a bude podporovat i každého z nás. Upřímně ho pros o moudrost, víru a odvahu. Vyslyší tě. Pak si můžeš být jistý, že ti pomůže, abys ani ve zkouškách neztratil radost!