Jehovova ruka není nikdy příliš krátká

1. Jak Mojžíš ukázal, že důvěřuje Jehovovi, když vedl Izraelity z Egypta?

V DOPISE Hebrejcům se píše o spoustě lidí, kteří měli výjimečnou víru. Jedním z nich byl Mojžíš. (Hebr. 3:2–5; 11:23–25) Díky víře vyvedl Izraelity z Egypta. Nenechal se zastrašit faraonem a jeho armádou. A taky provedl Izraelity Rudým mořem a později pustinou. (Hebr. 11:27–29) I když většina lidí kolem něho přestala důvěřovat, že se o ně Jehova dokáže postarat, jeho vírou to neotřáslo a dál se na něho spoléhal. A Jehova ho nezklamal. I ve vyprahlé pustině jim zázračně dával jídlo a vodu. (2. Mojž. 15:22–25; Žalm 78:23–25)

2. Proč se Jehova Mojžíše zeptal, jestli si myslí, že je jeho ruka „příliš krátká“? (4. Mojžíšova 11:21–23)

² I když měl Mojžíš silnou víru, asi rok potom, co je Jehova zázračně vysvobodil z Egypta, o něm zapochyboval. Nedokázal si představit, jak by na tak nehostinném místě mohl zajistit maso pro tolik lidí. Vždyť jich byly miliony! Jak na to Jehova zareagoval? Zeptal se ho: „Je snad Jehovova ruka příliš krátká?“ (Přečti 4. Mojžíšovu 11:21–23.) Slovním spojením „Jehovova ruka“ se tady myslí jeho svatý duch neboli síla, kterou používá k tomu, aby udělal, co si přeje. Jehova Mojžíšovi vlastně řekl: „Opravdu si myslíš, že nedokážu udělat to, co říkám?“

3. Proč je dobré zamyslet se nad příběhem Mojžíše a Izraelitů?

³ Taky ses někdy bál, jestli se Jehova o tebe a o tvoji rodinu postará? I kdyby ne, bude dobré, když se podíváme na to, čím to bylo, že Mojžíš a Izraelité o Jehovovi zapochybovali. Budeme při tom přemýšlet o pár verších, které nás ujistí, že Jehovova ruka není nikdy příliš krátká.

POUČ SE OD MOJŽÍŠE A IZRAELITŮ

4. Proč hodně Izraelitů začalo pochybovat, že se o ně Jehova dokáže postarat?

⁴ Zamyslíme se teď nad kontextem. Spolu s Izraelity vyšlo z Egypta „velké množství cizinců“. A než došli do Zaslíbené země, museli nějaký čas strávit v rozlehlé pustině. (2. Mojž. 12:38; 5. Mojž. 8:15) Cizinci byli časem otrávení z toho, že musí jíst pořád jenom manu, a Izraelité z toho taky nebyli nadšení. Takže když si cizinci začali stěžovat, přidali se k nim. (4. Mojž. 11:4–6) Lidé vzpomínali na jídlo, které měli v Egyptě. Mojžíš se cítil pod tlakem a možná si myslel, že se teď o ně musí postarat on. (4. Mojž. 11:13, 14)

5., 6. Co se můžeme naučit z toho, jak cizinci ovlivnili Izraelity?

⁵ Ti cizinci nebyli vděční za to, co pro ně Jehova dělal, a Izraelité se tím nechali nakazit. To samé by se mohlo stát i nám. Když sledujeme, jak nevděční jsou lidé kolem nás, mohli bychom si přestat vážit toho, jak se o nás Jehova stará. Co by k tomu mohlo přispět? Kdybychom vzpomínali, jak jsme se měli kdysi, nebo kdybychom druhým záviděli. Šťastnější ale budeme, když se naučíme být spokojení bez ohledu na to, jaké máme okolnosti.

⁶ Jehova Izraelitům slíbil, že toho od něj dostanou spoustu. Měli ale pamatovat, že tenhle slib se splní až v Zaslíbené zemi, ne teď když cestují pustinou. Ani my bychom se neměli zaměřovat na to, co nám dneska chybí, ale spíš na to, co pro nás Jehova chystá v novém světě. Taky můžeme přemýšlet o verších, díky kterým budeme Jehovovi ještě víc důvěřovat.

7. Proč si můžeme být jistí, že nám Jehova vždycky dokáže pomoct?

⁷ I tak tě ale možná napadne, proč se Jehova Mojžíše ptal: „Je snad Jehovova ruka příliš krátká?“ Chtěl mu možná pomoct, aby si uvědomil, že to není jenom o tom, jak velkou má moc, ale taky o tom, kam až svou mocí může dosáhnout. Dokázal Izraelitům zajistit spoustu masa, i když byli uprostřed ničeho. „Silnou rukou a vztaženou paží“ ukázal svoji moc. (Žalm 136:11, 12) Takže ať už prožíváš cokoli, můžeš si být jistý, že Jehova dokáže svou rukou dosáhnout až k tobě. (Žalm 138:6, 7)

8. Co nám pomůže neudělat stejnou chybu jako Izraelité v pustině? (Viz taky obrázek.)

⁸ Na maso, které Jehova Izraelitům slíbil, nemuseli dlouho čekat. Zajistil jim spoustu křepelek. Oni mu ale za tenhle zázrak vůbec nepoděkovali. Hodně z nich se nechalo úplně pohltit chtivostí a sbírali křepelky jako diví. Jehovu to strašně rozzlobilo a lidi, kteří „byli chtiví“, potrestal. (4. Mojž. 11:31–34) Co si z toho můžeme odnést? Musíme si dát pozor, abychom nepropadli chamtivosti. Ať už jsme bohatí, nebo chudí, tím nejdůležitějším by pro nás mělo být shromažďovat si „poklady v nebi“ – mít čím dál blíž k Jehovovi a Ježíšovi. (Mat. 6:19, 20; Luk. 16:9) Můžeme si pak být jistí, že Jehova nám dá všechno, co k životu potřebujeme.

9. Na co se můžeme spolehnout?

⁹ I dneska Jehova natahuje ruku, aby svým služebníkům pomohl. Znamená to, že nám nikdy nebudou chybět peníze nebo jídlo? To ne. Ale Jehova bude vždycky s námi. Ať už nás v životě potká cokoli, dá nám sílu to zvládnout. Jak můžeme dát najevo, že věříme tomu, že Jehovova ruka dosáhne až k nám? Ukážeme si to na dvou situacích: 1. Když máme finanční problémy a 2. když plánujeme, z čeho budeme žít v budoucnu.

KDYŽ MÁME FINANČNÍ PROBLÉMY

10. Jaké problémy nás můžou potkat?

¹⁰ Blíží se konec dnešního světa, a tak můžeme čekat, že problémů bude jenom přibývat. Můžou přijít politické nepokoje, ozbrojený konflikt, přírodní katastrofa nebo nová pandemie. Kvůli tomu všemu může být čím dál těžší vyjít s penězi, můžeme ztratit práci a můžeme přijít o to, co máme, nebo dokonce o bydlení. Možná si budeme muset najít novou práci tam, kde bydlíme, anebo se i s rodinou přestěhovat za prací někam jinam. Co nám pomůže správně se rozhodnout a ukázat, že Jehovovi důvěřujeme?

11. Co ti může pomoct zvládat finanční problémy? (Lukáš 12:29–31)

¹¹ Nejdůležitější je mluvit o svých starostech s Jehovou. To je obrovská pomoc. (Přísl. 16:3) Modli se k němu o moudrost, aby ses dokázal správně rozhodnout, a o klidné srdce, aby ses zbytečně nestresoval. (Přečti Lukáše 12:29–31.) Taky ho pros, aby ti pomohl být spokojený, když máš to, co k životu potřebuješ. (1. Tim. 6:7, 8) Kromě toho si můžeš v našich publikacích najít tipy, jak zvládat finanční problémy. Spoustu bratrů a sester k tomu našlo skvělé materiály na jw.org.

12. Jaké otázky nám můžou pomoct udělat to, co je pro rodinu nejlepší?

¹² Někteří bratři a sestry se kvůli práci přestěhovali daleko od rodiny. Často se ale ukáže, že to není úplně nejlepší rozhodnutí. Co všechno by měl člověk předtím zvážit? Neměl by přemýšlet jenom o tom, kolik si vydělá, ale taky, co ho to bude stát v duchovním ohledu. (Luk. 14:28) Zeptej se sám sebe: Jak to ovlivní moje manželství, když nebudu se svým partnerem? Budu moct chodit na všechna shromáždění, do služby a budu moct trávit čas s bratry a sestrami? Pokud máš děti, je tady ještě jedna důležitá otázka: Budu je moct „poučovat a usměrňovat v souladu s Jehovovou vůlí“, když s nimi nebudu? (Ef. 6:4) Snaž se na to dívat tak jako Jehova a nepřebírej názory rodiny a přátel, kteří se neřídí tím, co říká Bible. Tony, který žije v západní Asii, dostal několik lákavých pracovních nabídek v zahraničí. Hodně se modlil a řešil to se svojí ženou. Nakonec se rozhodli, že ty nabídky odmítnou a zkusí se uskromnit. Když na to vzpomíná, říká: „Mám velkou radost, že jsem mohl několika lidem pomoct, aby poznali Jehovu. A naše děti si ho taky zamilovaly. Ověřili jsme si, že když žijeme podle Matouše 6:33, Jehova se o nás postará.“

KDYŽ PLÁNUJEME, Z ČEHO BUDEME ŽÍT V BUDOUCNU

13. Co rozumného můžeme udělat teď, abychom se o sebe dokázali v budoucnu postarat?

¹³ Co dalšího by mohlo prověřit, jestli se spoléháme na Jehovu? Když přemýšlíme, z čeho budeme žít, až budeme starší. Bible nás vybízí, abychom tvrdě pracovali, ať se o sebe dokážeme v budoucnu postarat. (Přísl. 6:6–11) Pokud můžeme, je rozumné si něco odkládat. Víme, že peníze nás můžou do určité míry chránit. (Kaz. 7:12) Zároveň ale nechceme, aby se z vydělávání peněz stal smysl našeho života.

14. Proč bychom měli pamatovat na Hebrejcům 13:5, když přemýšlíme, z čeho budeme žít v budoucnu?

¹⁴ Ježíš na jednom příběhu ukázal, jak je hloupé hromadit jenom peníze a nebýt „bohatý vůči Bohu“. (Luk. 12:16–21) Zkrátka nikdo nevíme, co přijde zítra. (Přísl. 23:4, 5; Jak. 4:13–15) A jako Ježíšovi učedníci musíme myslet ještě na jednu věc. Řekl nám totiž, že abychom ho mohli následovat, musíme být připravení vzdát se věcí, které máme. (Luk. 14:33, ppč.) Něco takového zažili křesťané v prvním století v Judeji a zvládli to s radostí. (Hebr. 10:34) I hodně bratrů a sester v dnešní době přišlo o to, co měli, protože nechtěli podporovat žádnou politickou stranu. (Zjev. 13:16, 17) Co jim pomohlo? Naprosto důvěřovali Jehovovu slibu: „Nikdy tě nenechám bez pomoci ani tě neopustím.“ (Přečti Hebrejcům 13:5.) Takže děláme, co můžeme, abychom se o sebe dokázali v budoucnu postarat, a když se stane něco nečekaného, spoléháme se na Jehovu.

15. Na co by se měli křesťanští rodiče zaměřit při výchově dětí? (Viz taky obrázek.)

¹⁵ V některých kulturách je běžné, že si manželé pořizují děti, aby se o ně v budoucnu měl kdo finančně postarat. V podstatě je považují za svoje „penzijní spoření“. Bible ale říká, že jsou to rodiče, kdo by se měl starat o děti. (2. Kor. 12:14) Samozřejmě když rodiče zestárnou a potřebují nějakou praktickou pomoc, děti to pro ně rády udělají. (1. Tim. 5:4) Rodiče, kteří se na věci dívají duchovně, mají největší radost z toho, že svým dětem můžou pomoct, aby sloužily Jehovovi, ne z toho, že se o ně děti později finančně postarají. (3. Jana 4)

16. Jak můžou rodiče pomoct svým dětem, aby se o sebe dokázaly v budoucnu postarat? (Efezanům 4:28)

¹⁶ Když pomáháte svým dětem, aby se o sebe dokázaly v budoucnu postarat, naučte je spoléhat se při tom na Jehovu a sami jim v tom jděte příkladem. Už odmala je učte, aby byly pracovité, a ukažte jim, co dobrého to přináší. (Přísl. 29:21; přečti Efezanům 4:28) Taky je veďte k tomu, aby ve škole dělaly, co je v jejich silách. A najděte si biblické zásady, díky kterým svým dětem pomůžete vybrat si správné vzdělání. Určitě si přejete, aby se vaše dítě o sebe dokázalo v budoucnu finančně postarat a zároveň mohlo sloužit Jehovovi naplno.

17. Čím si můžeme být jistí?

¹⁷ Ti, kdo jsou Jehovovi věrní, si můžou být jistí, že se o ně dokáže postarat a že si to moc přeje. Jak se blíží konec tohohle světa, možná se dostaneme do situací, ve kterých pro nás nebude jednoduché mu důvěřovat. Ale ať už se stane cokoli, ani v nejmenším o Jehovovi nepochybuj. Jeho mocná ruka a vztažená paže nikdy nebude příliš krátká na to, aby dosáhla až k tobě.