20. STUDIJNÍ ČLÁNEK
PÍSEŇ Č. 7 Jehova nám dává sílu
Buď si jistý, že tě Jehova utěší
„Ať je chválen … Otec něžného milosrdenství a Bůh veškeré útěchy.“ (2. KOR. 1:3)
HLAVNÍ MYŠLENKA
Co se učíme z toho, jak Jehova povzbuzoval a utěšoval židovské vyhnance v Babyloně.
1. Popiš, v jaké situaci byli Židé v Babyloně.
SPOUSTU let Židé neposlouchali Jehovu. Vedlo to k tomu, že dovolil, aby Babyloňané zničili jejich zemi a odvedli je do zajetí. Jak se asi v Babyloně cítili? (2. Par. 36:15, 16, 20, 21) Je pravda, že tam měli určitou svobodu a mohli dělat běžné věci. (Jer. 29:4–7) Ale nebyl to jednoduchý život a určitě by si ho sami nevybrali. Jeden z židovských vyhnanců jejich zoufalou situaci vystihl slovy: „Seděli jsme u babylonských řek a plakali jsme, když jsme vzpomínali na Sion.“ (Žalm 137:1) Ztrápení Židé v Babyloně potřebovali utěšit. Ale kdo to pro ně udělá?
2., 3. a) Co Jehova dělal pro židovské vyhnance? b) Co si rozebereme v tomhle článku?
2 Jehova je „Bůh veškeré útěchy“. (2. Kor. 1:3) Miluje svoje služebníky a moc rád povzbuzuje všechny, kdo s ním chtějí mít blízký vztah. Věděl, že některým vyhnancům bude moc líto, jak se k němu chovali, a budou mu chtít zase věrně sloužit. (Iz. 59:20) A tak víc než 100 let před tím, než Židé skončili v zajetí, vedl proroka Izajáše, aby napsal knihu, která je po něm pojmenovaná. Jak jim měla pomoct? Díky tomu, co tenhle prorok zapsal, mohl dát Jehova Židům tolik potřebnou útěchu a povzbuzení. Píše se tam: „‚Utěšujte, utěšujte můj lid,‘ říká váš Bůh.“ (Iz. 40:1)
3 I my čas od času potřebujeme útěchu a povzbuzení. V tomhle článku si rozebereme tři věci, které Jehova pro vyhnance v Babyloně dělal, aby je utěšil. 1. Slíbil, že odpustí těm, kdo budou litovat svých hříchů, 2. dal Židům naději a 3. uklidnil je, když měli strach. U každého bodu si ukážeme, jak to samé Jehova dělá pro nás.
JEHOVA NÁM ODPOUŠTÍ
4. Jak Jehova ukázal, že je milosrdný Bůh? (Izajáš 55:7)
4 Jehova je „Otec něžného milosrdenství“. (2. Kor. 1:3) Jak to ukázal v případě židovských vyhnanců? Slíbil, že těm, kdo budou litovat svých hříchů, odpustí. (Přečti Izajáše 55:7.) Řekl: „Ve své věčné věrné lásce se nad tebou slituji.“ (Iz. 54:8) I když byli Židé v Babyloně za trest spoustu let, Jehova jim slíbil, že tam nezůstanou navěky. Měli tam být jenom určitou dobu. (Iz. 40:2) Židy, kteří litovali svého jednání a chtěli se mu líbit, musela tahle slova utěšit a povzbudit.
5. Proč si můžeme být ještě jistější než Židé v Babyloně, že Jehova svým služebníkům odpouští?
5 Co se z toho učíme? Jehova svým služebníkům velkoryse odpouští. Můžeme si tím být ještě jistější než Židé v Babyloně. Proč? Protože víme, na základě čeho to dělá. Stovky let potom, co Izajáš prorokoval, Jehova poslal na zem svého milovaného Syna. Za všechny lidi, kteří litují svých hříchů, dal Ježíš svůj život jako výkupné. Právě na základě výkupného můžou být naše „hříchy vymazány“, a to úplně. (Sk. 3:19; Iz. 1:18; Ef. 1:7) Sloužíme opravdu milosrdnému Bohu!
6. Jak nás může utěšit to, když přemýšlíme, jak Jehova odpouští? (Viz taky obrázek.)
6 Jehovova slova z Izajáše 55:7 nám můžou pomoct, když nás trápí pocity viny. Možná jsme kdysi udělali nějakou chybu a litovali jsme jí, ale pořád máme výčitky svědomí. Možná si dál neseme následky, a tak nás to může trápit o to víc. Ale pokud jsme svoji chybu uznali a už ji neopakujeme, můžeme si být jistí, že nám Jehova odpustil. A když něco odpustí, už se k tomu nevrací. (Srovnej s Jeremjášem 31:34.) Takže pokud se našimi chybami nezabývá on, neměli bychom ani my. Je pro něho důležité to, co děláme teď, ne to špatné, co jsme udělali v minulosti. (Ezek. 33:14–16) A už brzo Otec něžného milosrdenství natrvalo odstraní všechny těžkosti, které jsme si svým jednáním způsobili.
Pro Jehovu je důležité to, co děláme teď, ne to špatné, co jsme udělali v minulosti (6. odstavec)
7. Co nám pomůže zajít za staršími, když tajíme nějaký vážný hřích?
7 Co bychom měli dělat, když nás trápí svědomí kvůli tomu, že tajíme nějaký vážný hřích? Bible nás povzbuzuje, ať o tom řekneme starším a poprosíme je o pomoc. (Jak. 5:14, 15) Vůbec to ale nemusí být jednoduché. Co nám pomůže za nimi zajít? To, že svých chyb litujeme a pamatujeme, že jak Jehova, tak muži, které používá, jsou laskaví a milosrdní. Jehovovo milosrdenství na sobě zažil i bratr, který se jmenuje Arthur.a Hodně ho trápilo svědomí. Vypráví: „Asi rok jsem sledoval pornografii. Pak jsem ale slyšel přednášku o svědomí. Přiznal jsem se manželce a taky starším. Konečně se mi ulevilo, ale zároveň jsem ze sebe byl hrozně zklamaný. Starší mi připomněli, že mě Jehova nezavrhl. Svoje služebníky ukázňuje, protože je miluje. Jejich laskavá slova se dotkla mého srdce a pomohla mi přenastavit myšlenky.“ Arthur teď slouží jako průkopník a služební pomocník. To, jak je Jehova milosrdný k těm, kdo litují svých chyb, nás moc utěšuje.
JEHOVA NÁM DÁVÁ NADĚJI
8. a) Jakou naději dal Jehova židovským vyhnancům? b) Jak Židům, kteří litovali svých chyb, mohla naděje pomoct? (Izajáš 40:29–31)
8 Z lidského pohledu byli židovští vyhnanci v beznadějné situaci. Babyloňané byli známí tím, že svoje zajatce nepropouštěli. (Iz. 14:17) Ale Jehova dal svému lidu naději. Slíbil jim, že je osvobodí a že ho v tom nic nezastaví. (Iz. 44:26; 55:12) V jeho očích byl Babylon jako povlak prachu. (Iz. 40:15) Stačí fouknout, a je pryč. Jak mohla tahle naděje Židům pomoct? Mohla je utěšit. Ale nejen to. Izajáš napsal: „Ti, kdo doufají v Jehovu, znovu získají sílu.“ (Přečti Izajáše 40:29–31.) Naděje je mohla posílit, mohli se vznést „na křídlech jako orli“.
9. Proč si mohli být Židé jistí, že je Jehova osvobodí?
9 Kromě toho, že dal Jehova židovským vyhnancům naději, dal jim i důvod jí věřit. Jaký? Znali proroctví, která už se splnila. Třeba věděli, že Asyřané dobyli severní izraelské království a odvedli Izraelity do zajetí. (Iz. 8:4) Viděli, jak Babyloňané zničili Jeruzalém a odvedli do zajetí jeho obyvatele. (Iz. 39:5–7) A viděli i splnění dalšího proroctví. Babylonský král oslepil krále Sedekjáše a odvedl ho do Babylonu. (Jer. 39:7; Ezek. 12:12, 13) Všechno, co Jehova předpověděl, se splnilo. (Iz. 42:9; 46:10) Když o tom přemýšleli, muselo to posílit jejich víru v Jehovův slib, že budou zase svobodní.
10. Co nám pomůže, aby naše naděje v téhle těžké době nezeslábla?
10 Co se z toho učíme? Když jsme na dně, naděje nás může utěšit a dodat nám sílu. Žijeme v těžké době a stojí proti nám mocní nepřátelé. Ale nesmíme propadat beznaději. Jehova nám totiž dává nádhernou naději – věčný život v opravdovém klidu a bezpečí. Musí pro nás být pořád živá. Kdyby zeslábla, bylo by to, jako bychom se dívali na krásnou krajinu přes špinavé okno. Jak můžeme tohle okno „umývat“, aby byla naše naděje pořád jasná? Často si představujme, jak úžasný bude náš život v novém světě. Můžeme si číst články, dívat se na videa a poslouchat písničky o naší naději. A taky můžeme s Jehovou mluvit o slibech, kterých už se nemůžeme dočkat.
11. Co dodává sílu jedné nemocné sestře?
11 Sestra, která se jmenuje Joy, už dlouho bojuje s vážnými zdravotními problémy. Jak ji naděje utěšuje a posiluje? Říká: „Když je toho na mě moc, mluvím s Jehovou o všem, co cítím. Vím, že mi rozumí. V takových chvílích mi dává mimořádnou sílu.“ (2. Kor. 4:7) Joy si taky představuje, že je v novém světě, kde už nikdo nebude nemocný. (Iz. 33:24) Když i my budeme s Jehovou mluvit o všech svých pocitech a přemýšlet o naší naději, můžeme znovu získat sílu.
12. Proč můžeme věřit, že se Jehovovy sliby splní? (Viz taky obrázek.)
12 Stejně jako Židé v Babyloně i my máme spoustu důvodů věřit, že se Jehovovy sliby splní. Přemýšlej o proroctvích, která se nám plní před očima. Třeba vidíme, že britsko-americká světová velmoc je zčásti silná a zčásti křehká. (Dan. 2:42, 43) Taky slyšíme zprávy, že jsou „na jednom místě za druhým … zemětřesení“. Kromě toho „všem národům“ kážeme dobrou zprávu. (Mat. 24:7, 14) Tahle a spousta dalších proroctví posilují naši víru, že to všechno dobré, co Jehova slíbil, se určitě stane.
Proroctví, která se nám plní před očima, posilují naši důvěru v Jehovovy sliby (12. odstavec)
JEHOVA NÁS UKLIDŇUJE, KDYŽ MÁME STRACH
13. a) Proč to Židé před svým vysvobozením vůbec neměli lehké? b) Jak Jehova utěšil Židy slovy z Izajáše 41:10–13?
13 I když dal Jehova Židům v Babyloně nádhernou naději, věděl, že jak se jejich vysvobození bude blížit, vůbec to nebudou mít lehké. Předpověděl, že si mocný král nejdřív podmaní okolní národy a potom zaútočí na samotný Babylon. (Iz. 41:2–5) Měli se toho Židé děsit? Už dlouho předtím Jehova svůj lid uklidnil slovy: „Neboj se, vždyť jsem s tebou. Neměj strach, vždyť jsem tvůj Bůh.“ (Přečti Izajáše 41:10–13.) Co myslel tím, když řekl „jsem tvůj Bůh“? Nepřipomínal jim, že ho mají uctívat. To bylo jasné. Říkal jim to, aby věděli, že je na jejich straně. (Žalm 118:6)
14. Jakým dalším způsobem Jehova uklidnil Židy ve vyhnanství?
14 Jakým dalším způsobem Jehova uklidnil Židy ve vyhnanství? Připomněl jim, že má neomezenou moc a znalosti. Řekl, ať se podívají na nebe plné hvězd. Nejenže je všechny stvořil, ale taky zná každou z nich jménem. (Iz. 40:25–28) Takže je naprosto jasné, že zná jménem i každého svého služebníka. A když má Jehova moc tvořit hvězdy, určitě je v jeho silách pomáhat svému lidu. Židé se opravdu neměli čeho bát.
15. Jak Jehova svůj lid připravil na to, co mělo přijít?
15 Jehova pro svůj lid udělal ještě něco dalšího. Na to, co mělo přijít, je připravil. V jiné části Izajášovy knihy řekl: „Můj lide, vejdi do svých vnitřních místností a zavři za sebou dveře. Na chvíli se skryj, dokud se nepřežene hněv.“ (Iz. 26:20) Tímhle pokynem se Židé možná řídili, když král Kýros dobýval Babylon. Jeden řecký historik řekl, že když Kýros vstoupil do Babylonu, nařídil svým vojákům „zabít každého, koho [najdou] venku“. Představ si, jak vyděšení museli Babyloňané být. Židé si ale dost možná zachránili život, protože poslechli Jehovovy pokyny.
16. Proč se nemusíme děsit toho, co přijde v budoucnu? (Viz taky obrázek.)
16 Co se z toho učíme? Už brzo nás čeká nejtěžší období v lidské historii. Až velké soužení začne, lidé ve světě budou zmatení a vyděšení. To ale nebude platit o Jehovových služebnících. Víme, že Jehova je náš Bůh. A taky budeme vědět, že se „blíží [naše] osvobození“, a to nám dá jistotu a odvahu. (Luk. 21:28) I když na nás zaútočí koalice národů, zůstaneme pevní. Jehova pošle své anděly, aby nás chránili, a dá nám pokyny, které nám zachrání život. Jakým způsobem je dostaneme? To teprve uvidíme. Je ale pravděpodobné, že přijdou prostřednictvím sboru. Právě sbory možná budou naše „vnitřní místnosti“, kde budeme v bezpečí. Jak se na to, co je před námi, můžeme připravit? Musíme mít pevné vztahy s bratry a sestrami, ochotně poslouchat pokyny od naší organizace a být přesvědčení, že je to Jehova, kdo ji vede. (Hebr. 10:24, 25; 13:17)
Když budeme přemýšlet o tom, jakou má Jehova moc a že nás dokáže zachránit, nebudeme se děsit ničeho, co se bude dít během velkého soužení (16. odstavec)b
17. Co pro nás Jehova dělá a co musíme dělat my?
17 I když to Židé v Babyloně vůbec neměli jednoduché, Jehova je utěšoval a povzbuzoval přesně tak, jak potřebovali. A to samé udělá i pro nás. Takže ať už zítřek přinese cokoli, dál se na Jehovu spoléhej. Důvěřuj, že nám milosrdně odpouští chyby. Svoji naději udržuj živou. A pamatuj, že s Jehovou se nemáš čeho bát.
PÍSEŇ Č. 3 Jsi naší nadějí, silou a důvěrou
a Některá jména byla změněna.
b POPIS OBRÁZKU: Bratři a sestry jsou spolu v místnosti a dívají se na hvězdy. Připomínají si, že Jehova je mocný a že dokáže zachránit svoje služebníky, ať jsou kdekoli.