Neděle 22. června
Požehnaný je ten, kdo důvěřuje Jehovovi. (Jer. 17:7)
Když se dáme pokřtít a staneme se součástí Jehovovy rodiny, máme obrovskou radost. Je úžasné mít s Jehovou blízký vztah. Určitě souhlasíme s tím, co napsal žalmista David: „Šťastný je ten, koho vyvolíš a přivedeš k sobě, aby přebýval na tvých nádvořích.“ (Žalm 65:4) Na svoje nádvoří Jehova nepřivede jen tak někoho. Vybírá si ty, kdo ukážou, že k němu chtějí mít blízko. (Jak. 4:8) Když se Jehovovi zasvětíme a dáme se pokřtít, můžeme si být jistí, že na nás potom vylije „tolik požehnání, že [nám] nebude nic chybět“. (Mal. 3:10; Jer. 17:8) Křest je teprve začátek. I když se pak setkáš s nějakou zkouškou nebo pokušením, budeš se snažit žít podle toho, co jsi Jehovovi slíbil, a zůstat mu věrný. (Kaz. 5:4, 5) Budeš následovat Ježíše a co možná nejvěrněji dělat to, co nám přikázal. (Mat. 28:19, 20; 1. Petra 2:21) w24.03 10:1-3
Pondělí 23. června
Muž opustí otce a matku a přilne ke své manželce. (1. Mojž. 2:24)
Co když spolu jako manželé neradi trávíte čas? Co s tím? Vzpomeňte si na příklad s ohněm. Velké plameny nezačnou šlehat hned. Rostou postupně s tím, jak tam člověk pomalu přikládá větší a větší kusy dřeva. A podobné je to se společně stráveným časem. Co kdybyste pro začátek zkusili pár chvil každý den? Dělejte něco, co vás oba baví. (Jak. 3:18) Začněte po troškách a plamen vaší lásky se možná zase rozhoří. Úcta je v manželství naprosto zásadní. Je jako kyslík, díky kterému může oheň dobře hořet. Bez kyslíku rychle vyhasne. Podobně i bez úcty může láska mezi manželi rychle ochladnout. Naopak, když si jeden druhého váží, přispívají k tomu, že plamen jejich lásky pořád hoří. Ale nezapomínej na tohle: Nejde o to, jestli si ty myslíš, že partnerovi projevuješ úctu, ale jestli to tak vnímá on. w23.05 23:9, 14-15
Úterý 24. června
Když mě přemáhala úzkost, utěšoval jsi mě a uklidňoval. (Žalm 94:19)
Někteří věrní Boží služebníci v Bibli popisují, že byli vyděšení a vystresovaní kvůli nepřátelům nebo něčemu jinému. (Žalm 18:4; 55:1, 5) I my můžeme zažívat odpor, třeba ve škole, v práci, v rodině nebo od vlády. Dokonce nám může jít o život kvůli nějakému zdravotnímu problému. V takových situacích se můžeme cítit bezmocní jako malé dítě. Jak nám v nich Jehova pomáhá? Utěšuje nás a uklidňuje. A tak si pravidelně dělej čas na Jehovu – modli se a čti si jeho Slovo. (Žalm 77:1, 12–14) Když se pak dostaneš do stresující situace, to první, co tě nejspíš napadne, je hledat pomoc právě u něj. Řekni mu o všem, co tě trápí a čeho se bojíš. A nech jeho, ať mluví k tobě a prostřednictvím Bible tě utěší. (Žalm 119:28) w24.01 3:14-16