Omezený počet Ježíšových následovníků je pomazaný svatým duchem a má výjimečný vztah s Jehovou. Těchhle 144 000 má v nebi sloužit s Ježíšem jako kněží. (Zjev. 14:1) Ještě tady na zemi je Bůh pomazává svým duchem a přijímá za svoje syny. Svatá ve svatostánku představuje tenhle jejich výjimečný vztah s Bohem. (Řím. 8:15–17) Nejsvětější představuje nebe, kde je sám Jehova. Opona, která oddělovala Svatou od Nejsvětější, představuje Ježíšovo lidské tělo. Dokud tohle tělo měl, nemohl jako velekněz v duchovním chrámu vstoupit do nebe. Tím, že svoje tělo obětoval, otevřel cestu do nebe všem pomazaným křesťanům. I oni se musí svého těla vzdát, aby získali nebeskou odměnu. (1. Kor. 15:50; Hebr. 10:19, 20) w23.10 45:13

Gideon si zachoval klid, když ho začali kritizovat Efrajimovci. (Soud. 8:1–3) Nerozzlobil se na ně, ale pokorně si je vyslechl a tu napjatou situaci taktně uklidnil. Rozumní starší Gideona napodobují. Když je někdo kritizuje, vyslechnou si ho a reagují mírně. (Jak. 3:13) Přispívají tak k pokoji ve sboru. Když Gideona oslavovali za vítězství nad Midianity, obrátil pozornost na Jehovu. (Soud. 8:22, 23) Jak ho můžou jmenovaní muži napodobovat? Je hezké, když Jehovovi připisují zásluhy za to, co se jim povedlo. (1. Kor. 4:6, 7) Třeba když staršího někdo chválí za to, jak vyučuje, může říct, že ty myšlenky jsou z Božího Slova nebo že je vděčný za školení od Jehovovy organizace. Čas od času se můžou starší zamyslet nad tím, jestli nestrhávají pozornost na sebe. w23.06 25:7-8

Když nedostaneme to, o co prosíme, možná se budeme muset zeptat sami sebe: Modlím se o správnou věc? Často si myslíme, že víme, co je pro nás nejlepší. Ale to, o co se modlíme, pro nás nemusí být dobré z dlouhodobého hlediska. Když se modlíme ohledně nějakého problému, třeba existuje lepší řešení než to, o které prosíme. A některá naše přání nemusí být v souladu s Boží vůlí. (1. Jana 5:14) Například rodiče prosí, aby jejich syn zůstal u Jehovy. Může se zdát, že je taková prosba v pořádku. Ale Jehova nikoho z nás nenutí, aby mu sloužil. Přeje si, aby se pro to všichni, včetně našich dětí, rozhodli sami. (5. Mojž. 10:12, 13; 30:19, 20) Takže rodiče můžou Jehovu prosit spíš o to, aby jim pomohl působit na srdce jejich syna a on si ho díky tomu zamiloval a chtěl být jeho přítelem. (Přísl. 22:6; Ef. 6:4) w23.11 49:5, 12