Ze všeho, co Ježíš řekl a udělal – a to platí i o jeho zázracích – bylo dokonale vidět, jak jeho Otec přemýšlí a jaké má pocity. (Jan 14:9) Co se z Ježíšových zázraků můžeme naučit? Ježíš a jeho Otec nás hluboce milují. Když byl Ježíš na zemi, využíval svoji zázračnou moc k tomu, aby zmírnil utrpení lidí. Je z toho vidět, jak moc nás miluje. Jednou ho prosili o pomoc dva slepí muži. (Mat. 20:30–34) Všimni si, že Ježíšovi jich „bylo líto“, a tak je uzdravil. Řecké sloveso, které je na tomhle místě přeložené jako „být líto“, poukazuje na velmi silný pocit hluboko uvnitř člověka. Takový hluboký soucit je projevem lásky. A Ježíše motivoval i k tomu, aby hladovým lidem zajistil jídlo a vyléčil malomocného člověka. (Mat. 15:32; Mar. 1:41) Můžeme si být jistí, že Jehova, Bůh něžného soucitu, a jeho Syn nás ze srdce milují a bolí je, když prožíváme něco těžkého. (Luk. 1:78; 1. Petra 5:7) Dokážeš si představit, jak moc si přejí odstranit všechny problémy, které lidi trápí? w23.04 15:4-5

Je dobré udělat konkrétní kroky, abychom co nejmíň přišli do kontaktu s nesprávnými názory a myšlenkami, které jsou v Satanově světě tak populární. Jak ještě můžeme chránit svoji mysl? Tím, že si ji budeme plnit hezkými myšlenkami – budeme si číst a studovat Bibli, účastnit se shromáždění a chodit do služby. Jehova nám na oplátku slibuje, že nedovolí, abychom byli zkoušeni nad to, co můžeme zvládnout. (1. Kor. 10:12, 13) Pokud chceme Jehovovi v téhle těžké době zůstat věrní, musíme se modlit víc než kdy dřív. Jehova chce, abychom mu vylévali své srdce. (Žalm 62:8) Chval ho a děkuj mu za všechno, co dělá. Pros ho, aby ti pomáhal být odvážný ve službě, zvládat problémy a odolávat pokušení. Nikomu a ničemu nedovol, aby ti zabránil s ním pravidelně mluvit. w23.05 20:17-18

Proč chodíme na shromáždění? Hlavně proto, abychom chválili Jehovu. (Žalm 26:12; 111:1) Kromě toho se tam v téhle těžké době můžeme navzájem povzbuzovat. (1. Tes. 5:11) Když se přihlásíme a dáme komentář, povede se nám obojí. Když jde ale o komentáře, můžeme bojovat s tím, že jsme z toho hodně ve stresu, nebo s tím, že je dáváme moc rádi, ale nejsme vyvolaní tak často, jak bychom si představovali. Jak můžeme tyhle problémy překonat? Apoštol Pavel řekl, že by nám mělo jít o to, abychom se navzájem povzbuzovali. Když budeme myslet na to, že bratry a sestry povzbudí i jednoduchý komentář, kterým dáme najevo svoji víru, budeme z toho míň nervózní. A když se ke slovu nedostaneme tak často, budeme mít zase radost, že se mohli vyjádřit i ostatní. (1. Petra 3:8) w23.04 18:1-3