Středa 2. července
Vy, kdo milujete Jehovu, nenáviďte, co je špatné. On chrání život svých věrných, osvobozuje je z rukou ničemů. (Žalm 97:10)
Je dobré udělat konkrétní kroky, abychom co nejmíň přišli do kontaktu s nesprávnými názory a myšlenkami, které jsou v Satanově světě tak populární. Jak ještě můžeme chránit svoji mysl? Tím, že si ji budeme plnit hezkými myšlenkami – budeme si číst a studovat Bibli, účastnit se shromáždění a chodit do služby. Jehova nám na oplátku slibuje, že nedovolí, abychom byli zkoušeni nad to, co můžeme zvládnout. (1. Kor. 10:12, 13) Pokud chceme Jehovovi v téhle těžké době zůstat věrní, musíme se modlit víc než kdy dřív. Jehova chce, abychom mu vylévali své srdce. (Žalm 62:8) Chval ho a děkuj mu za všechno, co dělá. Pros ho, aby ti pomáhal být odvážný ve službě, zvládat problémy a odolávat pokušení. Nikomu a ničemu nedovol, aby ti zabránil s ním pravidelně mluvit. w23.05 20:17-18
Čtvrtek 3. července
Zajímejme se jedni o druhé, … navzájem se povzbuzujme. (Hebr. 10:24, 25)
Proč chodíme na shromáždění? Hlavně proto, abychom chválili Jehovu. (Žalm 26:12; 111:1) Kromě toho se tam v téhle těžké době můžeme navzájem povzbuzovat. (1. Tes. 5:11) Když se přihlásíme a dáme komentář, povede se nám obojí. Když jde ale o komentáře, můžeme bojovat s tím, že jsme z toho hodně ve stresu, nebo s tím, že je dáváme moc rádi, ale nejsme vyvolaní tak často, jak bychom si představovali. Jak můžeme tyhle problémy překonat? Apoštol Pavel řekl, že by nám mělo jít o to, abychom se navzájem povzbuzovali. Když budeme myslet na to, že bratry a sestry povzbudí i jednoduchý komentář, kterým dáme najevo svoji víru, budeme z toho míň nervózní. A když se ke slovu nedostaneme tak často, budeme mít zase radost, že se mohli vyjádřit i ostatní. (1. Petra 3:8) w23.04 18:1-3
Pátek 4. července
[Jděte] do Jeruzaléma v Judsku a znovu [postavte] dům Jehovy. (Ezra 1:3)
Král vydal výnos! Židé, kteří byli už nějakých 70 let zajatci v Babyloně, se mohli vrátit do své domoviny, Izraele. (Ezra 1:2–4) Tohle mohl dokázat jenom Jehova, protože Babylon zajatce normálně nepropouštěl. (Iz. 14:4, 17) Tahle říše už ale u moci nebyla a nový vládce řekl Židům, že můžou odejít domů. A tak všichni, zvlášť hlavy rodin, stáli před rozhodnutím. Odejít, nebo zůstat? To muselo být velké dilema. Hodně lidí se na tak náročnou cestu necítilo kvůli vysokému věku. Většina Židů se navíc narodila v Babyloně. Byl to jejich jediný domov. Izrael byla země jejich předků. Některým se v Babyloně evidentně dařilo. A tak pro ně mohlo být těžké opustit pohodlí domova nebo živnost a usadit se v neznámé zemi. w23.05 22:1-2