Proč je to, že se máme povzbuzovat, důležitý způsob, jak druhým dávat najevo, že je máme rádi? Slovo, které tady Pavel použil a které se dá přeložit jako „povzbudit“ nebo „utěšit“, podle jednoho odborného díla znamená „stát někomu v těžkých chvílích po boku a dodávat mu sílu“. Takže pokaždé, když někoho ze spoluvěřících povzbudíme nebo utěšíme, pomůžeme mu, aby dokázal vstát a dál jít po cestě, která vede k věčnému životu. Když si někoho vyslechneme a máme pochopení pro jeho slzy, bude z toho cítit, že ho máme rádi. (2. Kor. 7:6, 7, 13) S povzbuzením a útěchou úzce souvisí soucit. Soucit člověka motivuje, aby pro druhé něco udělal a ulevil jim v jejich trápení. Takže právě soucit je motorem pro to, abychom druhé chtěli povzbuzovat a utěšovat. Přesně tak to má i Jehova. Všimni si, co o něm řekl Pavel. Napsal, že je to „Otec něžného milosrdenství a Bůh veškeré útěchy“. (2. Kor. 1:3) w23.11 47:8-10

S těžkostmi musí počítat všichni, kdo následují Krista. Vem si, co zažil apoštol Pavel. Křesťanům v Tesalonice napsal: „Když jsme byli s vámi, předem jsme vám říkali, že nás čekají těžkosti, a ty také přišly.“ (1. Tes. 3:4) A Korinťanům napsal: „Chceme, bratři, abyste věděli, čím jsme si prošli… Vůbec jsme si nebyli jistí svým životem.“ (2. Kor. 1:8; 11:23–27) I dnes můžou křesťané čekat různé těžkosti. (2. Tim. 3:12) Uvěřil jsi v Ježíše a následuješ ho, ale přátelé a příbuzní jsou na tebe zlí? Máš to těžké v práci, protože se snažíš být ve všem poctivý? (Hebr. 13:18) Dělá ti problémy vláda, protože o svojí naději mluvíš s druhými? Bez ohledu na to, co zažíváme, nám Pavel říká, že bychom se měli radovat. w23.12 51:9-10

Jákoba v životě potkalo hodně problémů. Jeho dva synové, Simeon a Levi, pošpinili jméno svojí rodiny i jméno Jehovy. Navíc jeho milovaná Ráchel zemřela při porodu jejich druhého syna. A kvůli hladomoru se musel ve stáří přestěhovat do Egypta. (1. Mojž. 35:16–19; 37:28; 45:9–11, 28) I přes to všechno Jákob nikdy neztratil víru v Jehovu a v jeho sliby. A on mu za to žehnal. Jehova mu dal velké bohatství. A představ si, jak mu musel být vděčný, když se znovu setkal s Josefem, o kterém si myslel, že už je dávno mrtvý. Všechny těžké situace v životě zvládl jenom díky tomu, že Jehova byl jeho blízký přítel. (1. Mojž. 30:43; 32:9, 10; 46:28–30) A blízký vztah k Jehovovi pomůže i nám, když se nám do cesty postaví nečekané překážky. w23.04 17:6-7