Čtvrtek 31. července
Zkoumejte, co se líbí Pánu. (Ef. 5:10)
Když stojíme před nějakým důležitým rozhodnutím, musíme zjistit, „jaká je Jehovova vůle“, a pak se podle toho zařídit. (Ef. 5:17) Jak můžeme zjistit, jak se Jehova na něco dívá? Tak, že v Bibli najdeme zásady, které se na naši situaci vztahují. Když je pak uplatníme, je pravděpodobné, že se dokážeme rozhodnout dobře. Náš nepřítel Satan by nás chtěl natolik zaměstnat tím, co nabízí tenhle svět, že by nám už nezbyl čas na službu Bohu. (1. Jana 5:19) Až příliš snadno by se nám mohlo stát, že si kvůli penězům, vzdělání nebo práci necháme utéct příležitost udělat něco pro Jehovu. Kdyby se nám to stalo, vlastně by to ukazovalo, že jsme se nechali ovlivnit světem. Takové věci samozřejmě nejsou samy o sobě špatné, ale nikdy bychom je neměli mít na prvním místě. w24.03 12:16-17
Pátek 1. srpna
Ten, kdo jedná správně, má mnoho těžkostí, ale Jehova ho ze všech osvobozuje. (Žalm 34:19)
Všimni si ve výše uvedeném žalmu dvou důležitých myšlenek: 1. ti, kdo jednají správně, mají problémy a 2. Jehova nás z nich osvobozuje. Jak to dělá? Jeden ze způsobů je, že nám pomáhá dívat se na život v tomhle světě realisticky. Sice slibuje, že nám služba jemu bude dělat radost, ale nezaručuje, že náš život bude bez problémů. (Iz. 66:14) Vybízí nás, abychom se zaměřovali na budoucnost – na dobu, kdy budeme žít věčně a budeme mít takový život, jaký si pro nás přál. (2. Kor. 4:16–18) A než k tomu dojde, každý den nám dává sílu jít dál. Co se můžeme naučit od věrných Jehovových služebníků z biblických dob i z naší doby? Stejně jako je i nás může život někdy nepříjemně zaskočit. Když se ale o Jehovu opřeme, můžeme si být jistí, že nás vždycky podpoří. (Žalm 55:22) w23.04 17:3-4
Sobota 2. srpna
[Podřizujte se] vládnoucí moci. (Řím. 13:1)
O tom, že je dobré poslouchat vládu, i když to pro nás není jednoduché, se můžeme něco naučit od Josefa a Marie. (Luk. 2:1–6) Do situace, kdy ukázali, že jsou „připravení uposlechnout“, se dostali, když byla Marie asi v devátém měsíci. Římský císař Augustus v té době nařídil sčítání lidu. Pro Marii s Josefem to znamenalo jít do Betléma, který byl asi 150 kilometrů daleko, a cestovat hornatým terénem. Taková cesta nebyla vůbec pohodlná. A už vůbec ne pro těhotnou Marii. S Josefem si mohli dělat starosti, jestli to zvládne a jestli to neublíží miminku. Vždyť pod srdcem nosí budoucího Mesiáše! Co když začne rodit? Mohly by být jejich obavy omluvou, aby nařízení neposlechli? I když měli Josef s Marií důvod dělat si starosti, přesto poslechli. Jehova z toho měl radost a postaral se o ně. Marie v pořádku dorazila až do Betléma, porodila tam zdravé miminko, a ještě tím přispěla ke splnění biblického proroctví. (Mich. 5:2) w23.10 42:9, 11-12