Neděle 10. srpna
Opravdový přítel miluje v každé době a je bratrem, který se narodil pro čas tísně. (Přísl. 17:17)
Když křesťany v Judeji postihl velký hladomor, bratři a sestry v syrské Antiochii „se … rozhodli, že každý z nich podle svých možností pošle hmotnou pomoc bratrům v Judeji“. (Sk. 11:27–30) I když tihle bratři žili daleko, křesťané v Antiochii byli rozhodnutí jim pomoct. (1. Jana 3:17, 18) Když se dozvíme, že naše spoluvěřící zasáhla nějaká katastrofa, i nás může soucit motivovat, abychom jim bez váhání pomohli. Jak to můžeme udělat? Třeba tak, že se zeptáme starších, jestli můžeme nějak přiložit ruku k dílu, že přispějeme na celosvětovou činnost nebo že se za ně budeme modlit. Našim bratrům a sestrám možná taky budou chybět základní věci a budou potřebovat naši pomoc. Až náš Král, Ježíš Kristus, přijde vykonat rozsudek, chceme, aby viděl, že jsme soucitní, a řekl nám: „Přijměte jako dědictví Království.“ (Mat. 25:34–40) w23.07 29:9-10, 12
Pondělí 11. srpna
Ať všichni lidé vědí, že jste rozumní. (Filip. 4:5)
I Ježíš byl rozumný. Přestože dostal za úkol kázat „ztraceným ovcím z izraelského národa“, byl při tom rozumný. Jednou ho jistá žena poprosila, aby uzdravil její dceru, protože byla „posedlá démonem“ a hrozně trpěla. Jenže ta žena byla z jiného národa. Jak na to Ježíš zareagoval? Byl soucitný a její dceru uzdravil. (Mat. 15:21–28) A další příklad. Jednou Ježíš prohlásil: „Kdo mě zapře…, toho i já zapřu.“ (Mat. 10:33) Když ho pak ale zapřel Petr, a to hned třikrát, zapřel Ježíš jeho? Ne. Věděl, že to je Petrovi hrozně líto a že má pevnou víru. Po svém vzkříšení se mu objevil a podle všeho ho ujistil, že mu odpustil a že ho má rád. (Luk. 24:33, 34) Jehova i Ježíš jsou rozumní. A Jehova čeká, že ho budeme napodobovat. w23.07 32:6-7
Úterý 12. srpna
Smrt už nebude. (Zjev. 21:4)
Když někdo pochybuje o tom, že se Boží slib o ráji splní, jak ho můžeš ujistit, že k tomu dojde? Zaprvé, ten slib dává sám Jehova. V knize Zjevení se píše: „Ten, který seděl na trůnu, řekl: ‚Podívej, všechno tvořím nové.‘“ Svůj slib splní, protože to chce udělat a je moudrý a mocný. Zadruhé, splnění jeho slibu je tak jisté, že o tom mluví, jako by se to už stalo. Právem říká: „Ta slova jsou spolehlivá a pravdivá. … Splnila se!“ Zatřetí, když se Jehova do něčeho pustí, tak to úspěšně dotáhne do konce. Proto říká: „Já jsem Alfa a Omega.“ (Zjev. 21:6) Jehova dokáže, že Satan je lhář a úplná nula. Takže příště až někdo ve službě řekne: „To zní až moc krásně, než aby to byla pravda“, co kdybys mu přečetl a vysvětlil Zjevení 21: 5, 6? Ukaž mu, jak Jehova zaručil splnění svého slibu tím, že se pod něj jakoby podepsal. (Iz. 65:16) w23.11 46:18-19