Naše vytrvalost vede k Jehovovu schválení. Neznamená to, že Jehova má radost, když prožíváš něco těžkého. To, z čeho má radost – co schvaluje – jsi ty. Jen si to představ: Když se ani přes různé těžkosti a problémy nevzdáváš, máš Boží schválení. Není to úžasné? (Žalm 5:12) Vzpomeň si na Abrahama. I on díky svojí vytrvalosti získal Boží schválení. Jehova ho považoval za svého přítele a byl v jeho očích bezúhonný. (1. Mojž. 15:6; Řím. 4:13, 22) A to samé může platit o nás. Jeho schválení nezávisí na tom, kolik toho pro něj děláme nebo jaké máme úkoly. Boží schválení máme tehdy, když jsme vytrvalí. A vytrvávat můžeme všichni – bez ohledu na to, kolik nám je, jaké máme schopnosti nebo v jaké jsme životní situaci. Prožíváš něco těžkého zrovna teď a nevzdáváš se? Pak ti může dodávat sílu vědomí, že Jehova z tebe má radost. Když víme, že máme Boží schválení, s naší nadějí jen tak něco neotřese. w23.12 51:13-14

Bratr se musí naučit dobře komunikovat. Znamená to, že naslouchá, když někdo mluví o svých názorech a pocitech, a umí je pochopit. (Přísl. 20:5) Dokáže číst z tónu hlasu, výrazu ve tváři a řeči těla. Něco takového se nedá naučit, když člověk netráví čas s druhými. Kdybys komunikoval pořád jenom elektronicky, třeba přes zprávy nebo e-maily, tvoje schopnost mluvit s lidmi osobně by se mohla vytratit. Takže si takové příležitosti vytvářej. (2. Jana 12) Duchovně zralý muž se taky musí umět postarat o sebe a o svoji rodinu. (1. Tim. 5:8) Je dobré naučit se něco, co ti pomůže najít si práci. (Sk. 18:2, 3; 20:34; Ef. 4:28) Vytvoř si pověst pracovitého člověka, který když se do něčeho pustí, tak to dotáhne do konce. Díky tomu nejspíš práci získáš a udržíš si ji. w23.12 53:12-13

Když Bible mluví o „Jehovově dni“, označuje tím dobu, kdy Jehova trestá svoje nepřátele a zachraňuje svůj lid. V minulosti už takové rozsudky několikrát vykonal. (Iz. 13:1, 6; Ezek. 13:5; Sef. 1:8) V dnešní době začne „Jehovův den“ útokem na Velký Babylon a skončí armagedonskou bitvou. Abychom ten „den“ přežili, musíme se na něj připravit už teď. Ježíš ale ukázal, že nejde jenom o jednorázovou záležitost. Z jeho slov vyplývá, že na „velké soužení“ musíme být připravení pořád. (Mat. 24:21; Luk. 12:40) Ve svém prvním dopise Tesaloničanům použil apoštol Pavel řadu přirovnání, kterými chtěl křesťanům pomoct, aby byli na Jehovův velký den soudu připravení. Pavel věděl, že ten den hned tak nepřijde. (2. Tes. 2:1–3) I tak ale svoje bratry vybízel, aby byli připravení, jako by to mělo přijít zítra. A stejně to můžeme dělat i my. w23.06 26:1-2