Sobota 2. srpna
[Podřizujte se] vládnoucí moci. (Řím. 13:1)
O tom, že je dobré poslouchat vládu, i když to pro nás není jednoduché, se můžeme něco naučit od Josefa a Marie. (Luk. 2:1–6) Do situace, kdy ukázali, že jsou „připravení uposlechnout“, se dostali, když byla Marie asi v devátém měsíci. Římský císař Augustus v té době nařídil sčítání lidu. Pro Marii s Josefem to znamenalo jít do Betléma, který byl asi 150 kilometrů daleko, a cestovat hornatým terénem. Taková cesta nebyla vůbec pohodlná. A už vůbec ne pro těhotnou Marii. S Josefem si mohli dělat starosti, jestli to zvládne a jestli to neublíží miminku. Vždyť pod srdcem nosí budoucího Mesiáše! Co když začne rodit? Mohly by být jejich obavy omluvou, aby nařízení neposlechli? I když měli Josef s Marií důvod dělat si starosti, přesto poslechli. Jehova z toho měl radost a postaral se o ně. Marie v pořádku dorazila až do Betléma, porodila tam zdravé miminko, a ještě tím přispěla ke splnění biblického proroctví. (Mich. 5:2) w23.10 42:9, 11-12
Neděle 3. srpna
Navzájem se povzbuzujme. (Hebr. 10:25)
Co když tě děsí už samotná představa, že bys měl na shromáždění zvednout ruku? Jedna skvělá rada je, dobře se připravit. (Přísl. 21:5) Čím líp budeš probíranou látku znát, tím snazší pro tebe bude k tomu něco říct. Taky buď stručný. (Přísl. 15:23; 17:27) Když bude tvoje odpověď krátká, nebudeš mít takový strach, že se do toho zamotáš. Když odpovíš krátce a vlastními slovy, bude z toho vidět, že ses dobře připravil a dobře tomu rozumíš. Co když jsi už některé z těch tipů vyzkoušel, ale pořád tě děsí, že bys měl podat víc než jeden nebo dva komentáře? Buď si naprosto jistý, že Jehova si váží toho, když se snažíš dělat, co můžeš. (Luk. 21:1–4) Dávat ze sebe to nejlepší neznamená šíleně se stresovat. (Filip. 4:5) Přemýšlej, co můžeš zvládnout, dej si to za cíl a modli se o klid. Takovým cílem může být ze začátku jeden stručný komentář. w23.04 18:6-8
Pondělí 4. srpna
Oblečme si pancíř … a … přilbu. (1. Tes. 5:8)
Apoštol Pavel nás přirovnává k vojákům, kteří jsou ve střehu a plně vyzbrojení do bitvy. Od vojáka v aktivní službě se čeká, že bude vždycky připravený k boji. I my musíme být na Jehovův den neustále připravení a to tak, že budeme nosit pancíř víry a lásky a jako přilbu naději. Tak jako pancíř chránil vojákovi srdce, víra a láska chrání naše obrazné srdce. Díky nim dokážeme Bohu dál sloužit a následovat Ježíše. Víra nám dodává jistotu, že když dáme do uctívání Jehovy celé srdce, on nás odmění. (Hebr. 11:6) Taky nás motivuje, abychom zůstávali věrní Ježíšovi, který nás vede, a nevzdali to, ani když prožíváme něco těžkého. Jak můžeme na svojí víře pracovat? Tak, že budeme přemýšlet o bratrech a sestrách, kteří zůstali Jehovovi věrní navzdory pronásledování nebo ekonomickým problémům. Další, koho si můžeme vzít za vzor, jsou ti, kdo si zjednodušili život, aby mohli dávat Jehovu na první místo. Když je budeme napodobovat, pomůže nám to, abychom se v životě nezaměřovali na peníze a majetek. w23.06 26:8-9