Apoštol Pavel nás přirovnává k vojákům, kteří jsou ve střehu a plně vyzbrojení do bitvy. Od vojáka v aktivní službě se čeká, že bude vždycky připravený k boji. I my musíme být na Jehovův den neustále připravení a to tak, že budeme nosit pancíř víry a lásky a jako přilbu naději. Tak jako pancíř chránil vojákovi srdce, víra a láska chrání naše obrazné srdce. Díky nim dokážeme Bohu dál sloužit a následovat Ježíše. Víra nám dodává jistotu, že když dáme do uctívání Jehovy celé srdce, on nás odmění. (Hebr. 11:6) Taky nás motivuje, abychom zůstávali věrní Ježíšovi, který nás vede, a nevzdali to, ani když prožíváme něco těžkého. Jak můžeme na svojí víře pracovat? Tak, že budeme přemýšlet o bratrech a sestrách, kteří zůstali Jehovovi věrní navzdory pronásledování nebo ekonomickým problémům. Další, koho si můžeme vzít za vzor, jsou ti, kdo si zjednodušili život, aby mohli dávat Jehovu na první místo. Když je budeme napodobovat, pomůže nám to, abychom se v životě nezaměřovali na peníze a majetek. w23.06 26:8-9

Sebeovládání je schopnost mít pod kontrolou svoje pocity a jednání. Potřebujeme ho k tomu, abychom dosáhli našich cílů, zvlášť když je to těžké nebo nám k tomu chybí motivace. Nezapomínej, že sebeovládání patří k ovoci ducha, a tak Jehovu pros, aby ti svým duchem pomohl na téhle vlastnosti pracovat. (Luk. 11:13; Gal. 5:22, 23) Nečekej na ideální podmínky. V tomhle světě v podstatě nic takového neexistuje. Kdybys na ně čekal, možná bys svého cíle nikdy nedosáhl. Ubírat motivaci nám může to, když se nám náš cíl zdá v nedohlednu. Jestli s tím bojuješ i ty, mohl by sis svůj cíl rozdělit na několik menších? Třeba když chceš pracovat na nějaké vlastnosti, co kdybys ji nejdřív zkusil projevovat v menších věcech? Nebo jestli sis dal za cíl přečíst celou Bibli, co kdybys začal tím, že si budeš číst pokaždé jenom chvilku? w23.05 24:11-13

Během posledních dnů Jehova používá svoji organizaci, aby nás pořád zásoboval duchovním jídlem, a tak jsme všichni mohli dál jít po „Cestě svatosti“. (Iz.35:8; 48:17; 60:17) Můžeme říct, že když někdo přijme nabídku biblického studia, vydává se na „Cestu svatosti“. Někteří po ní jdou jenom kousek a pak ji opustí. Jiní jsou rozhodnutí dojít po ní až do cíle. Co tím cílem je? Pro pomazané křesťany je cílem „Cesty svatosti“ Boží ráj v nebi. (Zjev. 2:7) A ty, kdo mají naději na život na zemi, dovede k dokonalosti na konci Kristovy tisícileté vlády. Jestli po ní už jdeš, neohlížej se zpátky a neopouštěj ji, dokud nedojdeš do cíle. w23.05 22:15-18