Jak si Jehova přeje, aby sbor jednal s těmi, kdo vážně zhřeší

1. Co si Jehova přeje pro všechny lidi?

JEHOVA nás vytvořil se svobodnou vůlí. Tenhle dar používáme každý den, když se rozhodujeme. To nejdůležitější rozhodnutí, jaké může člověk udělat, je zasvětit svůj život Jehovovi a stát se součástí jeho duchovní rodiny. Náš Otec by byl moc rád, kdyby se takhle rozhodl každý. Proč? Protože lidi miluje a chce pro ně to nejlepší. Přeje si, aby se stali jeho přáteli a žili věčně. (5. Mojž. 30:19, 20; Gal. 6:7, 8)

2. Co Jehova cítí k těm, kdo svých hříchů zatím nelitují? (1. Jana 2:1)

² Jehova nikoho nenutí, aby mu sloužil. To, jak se rozhodneme, nechává na nás. Ale co když někdo, kdo mu slíbil, že ho bude poslouchat, a dal se pokřtít, vážně zhřeší? Pokud toho nelituje a nechce se změnit, musí být od sboru oddělen.a (1. Kor. 5:13) I tak Jehova pevně doufá, že se k němu vrátí. Vždyť jeden z důležitých důvodů, proč za nás dal výkupné, je právě ten, aby nám mohl odpouštět, když svých hříchů litujeme. (Přečti 1. Jana 2:1.) Jehova s láskou prosí všechny, kdo udělali něco špatného, aby se změnili. (Zech. 1:3; Řím. 2:4; Jak. 4:8)

3. Co si rozebereme v tomhle článku?

³ Jehova si přeje, abychom měli na vážný hřích a na ty, kdo se ho dopustí, stejný názor jako on. Přesně o tom bude tenhle článek. Rozebereme si tři věci: 1. Co apoštol Pavel napsal korintskému sboru, když jeden bratr vážně hřešil. 2. Jaké pokyny jim dal, když činil pokání. 3. Co se z toho učíme o Jehovovi.

CO KORINTSKÝ SBOR DĚLAL, KDYŽ JEDEN BRATR VÁŽNĚ HŘEŠIL

4. Co se dělo v korintském sboru v prvním století? (1. Korinťanům 5:1, 2)

⁴ Přečti 1. Korinťanům 5:1, 2. Během své třetí misionářské cesty se Pavel doslechl o něčem, co ho šokovalo – v nově vzniklém korintském sboru docházelo k sexuální nemravnosti. Jeden bratr žil se svojí nevlastní matkou. Takové chování nebylo běžné „ani mezi národy“. A sbor to nejenom toleroval, ale možná na to byl i pyšný. Někteří si možná mysleli, že je z toho vidět, jak moc je Jehova milosrdný a chápe, že jsme nedokonalí. Ale když někdo z jeho služebníků jedná špatně, Jehova s tím rozhodně nesouhlasí. Ten muž se za to, co dělal, vůbec nestyděl. A lidi mimo sbor se nad tím, jak žil, mohli pozastavovat. Navíc mohl mít špatný vliv na jiné křesťany, kteří s ním trávili čas. Takže jaké pokyny Pavel Korinťanům dal?

5. Jaké pokyny dal Pavel Korinťanům a co tím myslel? (1. Korinťanům 5:13; viz taky obrázek)

⁵ Přečti 1. Korinťanům 5:13. Jehova apoštola Pavla vedl, aby napsal dopis, ve kterém vysvětlil, že ten nekajícný hříšník už nemůže patřit do sboru. Jak se pak k němu věrní bratři a sestry měli chovat? Pavel jim řekl, aby se s ním „přestali stýkat“. Napsal: „S takovým člověkem ani nejezte.“ (1. Kor. 5:11) Jídlo je totiž skvělá příležitost si popovídat a trávit spolu čas. Pavel nechtěl, aby měl ten muž na Korinťany zhoubný vliv, a tak je varoval, aby s ním nebyli v kontaktu. (1. Kor. 5:5–7) Tomu muži to navíc mohlo pomoct, aby si uvědomil, jak daleko se od Jehovy vzdálil, za svoje jednání se zastyděl a změnil se.

6. Jaký vliv měl Pavlův dopis na sbor a na muže, který vážně hřešil?

⁶ O čem asi Pavel přemýšlel po tom, co poslal svůj dopis křesťanům do Korintu? Určitě byl zvědavý, jak na to zareagují. Po nějaké době se setkal s Titem, který mu přinesl dobré zprávy. Bratři a sestry se jeho pokyny řídili a ten muž byl od sboru oddělen. (2. Kor. 7:6, 7) Ale to nebylo všechno. Jenom pár měsíců po tom, co Pavel dopis do Korintu poslal, se ten muž kál. Změnil se a zase začal žít tak, jak si Jehova přeje. (2. Kor. 7:8–11) Jaké pokyny teď sbor od Pavla dostane?

JAK MĚL SBOR REAGOVAT, KDYŽ TEN MUŽ ČINIL POKÁNÍ

7. K čemu dobrému to vedlo, že byl ten muž od sboru oddělen? (2. Korinťanům 2:5–8)

⁷ Přečti 2. Korinťanům 2:5–8. Pavel napsal: „Takovému člověku stačí pokárání, které mu dala většina z vás.“ Jinými slovy, ukáznění splnilo svůj účel – přivedlo ho k pokání. (Hebr. 12:11)

8. K čemu dalšímu Pavel sbor vybídl?

⁸ Pavel proto sbor vybídl: „Teď byste mu měli laskavě odpustit a utěšit ho.“ Taky jim řekl, aby „ho ujistili o své lásce“. Všimni si, že po nich chtěl víc než jenom to, aby ho vzali zpátky mezi sebe. Svými slovy a jednáním ho měli ujistit, že mu opravdu odpustili a že ho mají rádi. Díky tomu nemusel pochybovat, že mají radost z toho, že se vrátil.

9. Proč pro některé nemuselo být jednoduché tomu bratrovi odpustit?

⁹ Bylo pro všechny jednoduché toho bratra přivítat zpátky mezi sebe? Bible to neříká, ale možná ne. Někteří na něho mohli být pořád naštvaní, protože sboru způsobil problémy nebo se jich jeho jednání osobně dotklo. Další si možná mysleli, že není fér ho takhle laskavě přijmout, když se oni sami celou dobu snaží zůstat morálně čistí. (Srovnej s Lukášem 15:28–30.) Ale proč bylo důležité, aby sbor tomu bratrovi ukázal, že ho má opravdu rád?

10., 11. Co by se mohlo stát, kdyby starší nechtěli kajícnému muži odpustit?

¹⁰ Co by se mohlo stát, kdyby starší kajícnému muži nedovolili, aby se do sboru vrátil? Nebo jak by se cítil, kdyby mu pak bratři a sestry neukázali, že ho mají rádi? Mohl by ho přemoct „příliš velký smutek“. Mohl by si myslet, že už se nikdy ve sboru nebude cítit jako doma. A dokonce by mohl mít pocit, že ani Jehova mu nikdy neodpustí, a tak nemá cenu se dál snažit.

¹¹ Ale to by nebylo všechno. Kdyby mu bratři a sestry ze sboru nechtěli odpustit, mohli by tím riskovat svůj vlastní vztah s Bohem. Jak to? Jednali by totiž jako Satan, který je krutý a nemilosrdný, a ne jako Jehova, který kajícným hříšníkům odpouští. Vlastně by se mohli stát nástrojem v Satanových rukách a odradit toho muže od služby Jehovovi. (2. Kor. 2:10, 11; Ef. 4:27)

12. V čem mohl sbor Jehovu napodobit?

¹² Takže v čem mohli bratři a sestry z korintského sboru Jehovu napodobit? V tom, jak jedná s těmi, kdo svých hříchů litují. Všimni si, co o něm někteří jeho služebníci napsali. „Jsi dobrý a ochotně odpouštíš,“ řekl David. (Žalm 86:5) Micheáš napsal: „Kdo je Bůh jako ty? Odpouštíš provinění a promíjíš přestupky.“ (Mich. 7:18) A Izajáš prohlásil: „Ať špatný člověk opustí své jednání a ničema své myšlenky. Ať se vrátí k Jehovovi, který se nad ním slituje, k našemu Bohu, protože velkoryse odpustí.“ (Iz. 55:7)

13. Proč se ten muž mohl vrátit do sboru? (Viz rámeček „Za jak dlouho byl muž z Korintu přijat zpátky do sboru?“.)

¹³ Bratři a sestry z korintského sboru měli toho kajícného muže přijmout zpátky a ujistit ho o svojí lásce. Tím by napodobili Jehovu. Když by se Pavlovými pokyny řídili, ukázali by, že jsou „ve všem poslušní“. (2. Kor. 2:9) Je pravda, že ten bratr byl oddělený od sboru jenom několik měsíců, ale tohle ukáznění fungovalo. Přivedlo ho k pokání, takže už nebyl důvod, aby starší s jeho přijetím čekali.

JAK MŮŽEME NAPODOBIT JEHOVOVO MILOSRDENSTVÍ A SMYSL PRO PRÁVO

14., 15. Co se učíme z toho, jak se řešila situace ve starověkém Korintu? (2. Petra 3:9; viz taky obrázek)

¹⁴ To, jak se řešila celá ta situace ve starověkém Korintu, nechal Jehova zapsat „pro naše poučení“. (Řím. 15:4) Vidíme z toho, že vážné hříchy svým služebníkům netoleruje. Někteří si možná myslí, že těm, kdo se nechtějí změnit, Jehova dovolí, aby ve sboru zůstali, protože je přece milosrdný. Milosrdný sice je, ale nad špatným jednáním nemávne rukou ani kvůli němu nesníží svoje měřítka. (Juda 4) Kdyby takovým lidem dovolil, aby ve sboru zůstali, vlastně by to bylo nemilosrdné, protože by tím ohrozil celý sbor. (Přísl. 13:20; 1. Kor. 15:33)

¹⁵ Zároveň ale vidíme, že Jehova „nechce, aby byl někdo zničen“. Přeje si zachránit co nejvíc lidí. Je milosrdný ke všem, kdo se změní a zase chtějí být jeho přáteli. (Přečti 2. Petra 3:9; Ezek. 33:11) Takže když se ten muž z Korintu kál a se svým špatným jednáním přestal, Jehova prostřednictvím Pavla bratrům a sestrám řekl, aby mu odpustili a přijali ho zpátky.

16. Co k Jehovovi cítíš po tom, co jsme si rozebrali situaci v korintském sboru?

¹⁶ V tomhle článku jsme si ukázali, co se v korintském sboru dělo a jak to bratři řešili. Učíme se z toho, že Jehova svoje služebníky miluje a jedná podle práva. (Žalm 33:5) Chceme ho teď ještě víc chválit. Taky jsme moc vděční, že je milosrdný, protože jsme všichni hříšní a potřebujeme, aby nám odpouštěl. A moc vděční jsme mu i za výkupné, protože právě díky němu nám může hříchy odpouštět. Když víme, že nás miluje a chce pro nás to nejlepší, dává nám to obrovský klid.

17. Co si rozebereme v následujících článcích?

¹⁷ A co když někdo vážně zhřeší dneska? Jak můžou starší napodobit Jehovu a s láskou takovému člověku pomáhat, aby dospěl k pokání? Jak by měli zareagovat bratři a sestry, když starší rozhodnou, že už někdo nemůže patřit do sboru? A jak by měli reagovat, když ho přijmou zpátky? To si rozebereme v následujících článcích.