Alɔdlɛndónǔ Kplé Gbɛzán kpo Sinsɛnzɔ́ kpo Tɔn Sín Azɔ̌wema Tɔn Lɛ
4-10 MARS
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | HLƆMANU LƐ 12-14
“Nǔ E Wanyiyi Klisanwun Tɔn Ðiɖexlɛ́ Nyí É”
it-1-F 53
Wanyiyi
Wanyiyi nɔví nɔví tɔn (philadélphia ɖò Glɛkigbe mɛ, tinmɛ tɔn tlɔlɔ wɛ nyí “wanyiyi ɖiɖó nú nɔví ɖé”) ɖó na ɖò hagbɛ̌ agun Klisanwun tɔn lɛ tɔn bǐ tɛntin. (Hlɔ 12:10; Eb 13:1; lɛ̌ kpɔ́n 1Pi 3:8) Enɛ wu ɔ, kancica e ɖò agun ɔ mɛ é ɖó na syɛn, bo na cí kancica syɛnsyɛn e è nɔ ɖó ɖò xwédo ɖé mɛ é ɖɔhun. Nǔgbo wɛ ɖɔ hagbɛ̌ agun ɔ tɔn lɛ ko nɔ ɖè wanyiyi nɔví nɔví tɔn xlɛ́, amɔ̌, è ɖò wusyɛn dó lanmɛ nú ye wɛ ɖɔ ye ni ɖò wanyiyi enɛ ɖexlɛ́ d’eji wɛ.—1Tɛ 4:9, 10.
Mɛ e ɖó kancica syɛnsyɛn ɖé xá mɛ ɖevo é wɛ è zán xókwín Glɛkigbe tɔn philostorgos e tinmɛ tɔn nyí “wanyiyi adodwé” é na. Fí e è ɖè xókwín xokplé enɛ sín lɛ é ɖokpo wɛ nyí stérgô, bɔ è nɔ zán hwɛhwɛ dó dó gesí wanyiyi jɔwamɔ tɔn, lee é nɔ nyí gbɔn ɖò hagbɛ̌ xwédo tɔn lɛ tɛntin é. Mɛsɛ́dó Pɔlu dó wusyɛn lanmɛ nú Klisanwun lɛ ɖɔ ye ni sɔnǔ nú jijɔ enɛ. (Hlɔmanu lɛ 12:10) Pɔlu lɛ́ xlɛ́ ɖɔ nǔ e è na dó tuùn azǎn gudogudo tɔn lɛ na é ɖokpo wɛ nyí ɖɔ mɛ lɛ kún na “ɖó wanyiyi ɖebǔ [ó],” (astorgoï ɖò Glɛkigbe mɛ) bɔ ye mɛ mɔhun lɛ jɛxa kú.—2Ti 3:3; Hlɔ 1:31, 32.
w09-EG 15/10 8 akpá. 3
“Nɔ Fífá Mɛ Xá Mɛ lɛ Bǐ”
3 Xà Hlɔmanu lɛ 12:17. Pɔlu tinmɛ ɖɔ enyi è wà nǔ nyi dò nú mǐ ɔ, mǐ kún ɖó na sú axɔ́ tɔn ó. Wěɖexámɛ tɔn na nyɔ́ zán tawun ɖò xwédo ɖěɖee mɛ mɛ lɛ klán ɖò sinsɛn linu ɖè é. Asú kpo asì kpo Klisanwun lɛ nɔ dɛ ɖò mɛtɛnkpɔn e nɔ byɔ ɖɔ è na dó gbè vɛ́sin nú yeɖée, alǒ wà nǔ agɔ xá yeɖée é nu. ‘Nǔ nyanya zízé dó sú nǔ nyanya xɔ́’ nɔ hɛn lè ɖagbe ɖě wá ǎ. É nyɔ́ wà ɔ, jijɔ mɔhun sixu lɛ́ zɔ́n bɔ ninɔmɛ ɔ lɛ́ nyla d’eji.
w07-EG 1/7 24-25 akpá. 12-13
“Ma Nɔ Zé Nǔ Nyanya Dó Sú Nǔ Nyanya Xɔ́ Mɛɖebǔ Ó”
12 Akpá e Pɔlu lɛ́ gbò nú mɛ dó lee è na wà nǔ xá nǔɖitɔ́ lɛ kpo nǔmaɖitɔ́ lɛ kpo wu gbɔn é wɛ nyí: “Ma nɔ zé nǔ nyanya dó sú nǔ nyanya xɔ́ mɛɖebǔ ó.” Nǔ enɛ e é ɖɔ é sɔgbe xá nǔ e é ɖɔ jɛ nukɔn é, é wɛ nyí: “Mi gbɛ́ wǎn nú nǔnyanyawiwa.” È na ɖɔ ɔ, enyi mɛɖé nɔ sɔ́ nǔ nyanya dó sú nǔ nyanya xɔ́ mɛ ɖevo lɛ, bo ka ɖɔ ɖɔ emi gbɛ́ wǎn nú nǔnyanyawiwa, alǒ awovínú ɔ, é ka gbɛ́ wǎn nú nǔnyanyawiwa nǔgbo nǔgbo à? Mɔ̌ wiwa na xlɛ́ ɖɔ mǐ kún ɖó “wanyiyi e . . . yì xomɛ ganji” é ó. Enɛ wu ɔ, Pɔlu ɖɔ: “Mi nɔ ba na wà nǔ ɖagbe ɖò gbɛtɔ́ lɛ bǐ nukɔn.” (Hlɔmanu lɛ 12:9, 17) Nɛ̌ mǐ ka na wà nǔ sɔgbe xá xó enɛ lɛ gbɔn?
13 Ðò wema e Pɔlu sɛ́dó Kɔlɛntinu lɛ é sín bǐbɛ̌mɛ ɔ, é ɖɔ xó dó yadonúmɛ e ɖí xwi xá wɛ mɛsɛ́dó lɛ ɖè é wu. É ɖɔ: “Mǐ huzu nǔkpinkpɔn nú gbɛ̀ ɔ bǐ, bo huzu nǔkpinkpɔn nú wɛnsagun lɛ kpo gbɛtɔ́ lɛ kpo. . . . È ɖò mǐ zun wɛ ɔ, mǐ nɔ ɖò fífá byɔ nú mɛ wɛ; è ɖò ya dó nú mǐ wɛ ɔ, mǐ nɔ dɛ ɖ’enu.” (1 Kɔlɛntinu lɛ 4:9-13) Mɔ̌ ɖokpo ɔ, Klisanwun nǔgbo égbé tɔn lɛ huzu nǔkpinkpɔn nú mɛ e ɖò gbɛ̀ ɔ mɛ lɛ é. Enyi mɛ e lɛlɛ̌ dó mǐ lɛ é mɔ nǔ ɖagbe e wà wɛ mǐ ɖè lɛ é, é na bo tlɛ nyí hwenu e è ɖò nǔ agɔ wà xá mǐ wɛ é ɔ, enɛ sixu sísɛ́ ye bɔ ye na yí wɛn Klisanwun tɔn e mǐ hɛn é ganji.—1 Piyɛ́ɛ 2:12.
w12-EG 15/11 29 akpá. 13
Mi Nɔ Sɔ́ Jlǒ Dó Sɔ́ Hwɛ Kɛ Miɖée
13 Hweɖelɛnu sixu wá sù bɔ a mɔ ɖɔ emi hɛn ɔ emi na d’alɔ mɛ e wà nǔ nyi dò nú emi é ɖé, bonu nǔgbododó Klisanwun tɔn lɛ na sù nukún tɔn mɛ. Mɛsɛ́dó Pɔlu wlan ɖɔ: “‘Enyi xovɛ sin kɛntɔ́ towe hǔn, nǎ nǔɖuɖu i; enyi kɔ xú i hǔn, nǎ sin i. Enyi a ɖò mɔ̌ wà wɛ ɔ, winnya na hu i kaka bɔ é na mɔ wuvɛ̌ myɔkán wɛ è kplé ɖó ta n’i ɖɔhun.’ Ma jó hwiɖée dó nú nǔnyanyawiwa ɖu ɖò jǐ towe ó; é nyɔ́ wà ɔ, nɔ wà nǔ ɖagbe dó ɖu ɖò nǔ nyanya jí.” (Hlɔ. 12:20, 21) Enyi a nɔ nyɔ́ xomɛ hwenu e è ba xó we é ɔ, enɛ sixu túntún da kpò nú ninɔmɛ e tlɛ syɛn tawun é ɖé, bo na zɔ́n bɔ mɛ ɔ na ɖè jijɔ ɖagbe e é ɖó é tɔ́n. Nú a nɔ nyɔ́ xomɛ dó mɛ e ba xó we é wu ɔ, a sixu kpéwú bo d’alɔ ɛ, b’ɛ na kplɔ́n nǔgbo e ɖò Biblu mɛ lɛ é. Ninɔmɛ ɔ na bo cí gbɔn ɖebǔ ɔ, gbè fífá didó na zɔ́n bɔ mɛ ɔ na lin tamɛ dó jijɔ ɖagbe e a ɖó lɛ é jí.—1 Pi. 2:12; 3:16.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
Lee Mǐ Na Cyan Ayiɖeɖayǐ Mǐtɔn lɛ Gbɔn É
5 Nǔ e mǐ nɔ wà ɖò gbɛmɛ lɛ é bǐ wɛ cá kan xá Jehovah sinsɛn mǐtɔn. Pɔlu tinmɛ enɛ hwenu e é ɖɔ xó elɔ é: “Mi ni sɔ́ miɖesunɔ bǐ jó, vɔsanú gbɛɖe e è sɔ́ ɖ’ayǐ nú Mawu, bɔ é nyɔ́ nukún tɔn mɛ é ɖɔhun.” (Hlɔmanu lɛ 12:1) Jezu ɖɔ: “A na yí wǎn nú Aklunɔ Mawu towe kpodo ayi towe bǐ kpo, kpodo lindɔ̌n towe bǐ kpo, kpodo linlin towe bǐ kpo, kpodo hlɔnhlɔn towe bǐ kpan.” (Maki 12:30) Hwebǐnu wɛ mǐ nɔ jló na na nǔ ɖagbe hugǎn e mǐ ɖó é Jehovah. Ðò Izlayɛli hwexónu tɔn ɔ, Jehovah nɔ ɖó nukún ɖɔ mɛ e jló na savɔ̌ nú emi lɛ é na na kanlin e ɖò ganji é ɖé emi. Enyi blɔ̌ ɖé ɖò kanlin ɔ wu ɔ, Mawu nɔ yí gbè na ǎ. (Levíi ví lɛ 22:18-20) Mɔ̌ ɖokpo ɔ, Jehovah sixu gɔn gbè yí nú sinsɛn-biblo mǐtɔn. Gbɔn nɛ̌ é?
6 Jehovah ɖɔ nú mǐ ɖɔ: “Mi nyí mɛ mímɛ́, ɖó mɛ mímɛ́ wɛ un nyí.” (1 Piyɛ́ɛ 1:14-16; 2 Piyɛ́ɛ 3:11) Enyi sinsɛn-biblo mǐtɔn mɛ́ ɔ jɛn Jehovah na yí gbè na. (Sɛ́nflínmɛ 15:21) Nú mǐ wà nǔ e Jehovah gbɛ́ wǎn na lɛ é, ɖi nǔbliblíwiwa, dakaxixo alǒ awovínúwiwa ɔ, sinsɛn-biblo mǐtɔn sixu nyí nǔ mímɛ́ ǎ. (Hlɔmanu lɛ 6:12-14; 8:13) Enyi mǐ sɔ́ nǔ mɔhun lɛ ɖě dó ɖè ayi ɖ’ayǐ na ɔ, é na lɛ́ nyla Jehovah nukúnmɛ. Enɛ sixu zɔ́n bɔ sinsɛn-biblo mǐtɔn na nyí nǔbliblí, bɔ Jehovah na yí gbè na ǎ, bo sixu lɛ́ hɛn kancica e ɖò mǐ kpo é kpo tɛntin é gblé tawun.
w08-EG 15/6 31 akpá. 4
Nǔ Taji Ðěɖee Ðò Wema E È Sɛ́dó Hlɔmanu lɛ Mɛ lɛ É
13:1—Ali tɛ nu acɛkpikpa ɖaxó ɖaxó lɛ ɔ, “Mawu [ka] ɖó ye ayǐ” ɖè? ‘Mawu wɛ ɖó acɛkpikpa e ɖò ayikúngban jí lɛ é ayǐ,’ é wɛ nyí ɖɔ Mawu wɛ nyí tɔn bɔ ye ɖò acɛ kpa wɛ, bɔ ɖò ninɔmɛ ɖé lɛ mɛ ɔ, Mawu ko ɖɔ ɖ’ayǐ ɖɔ ye na kp’acɛ. Nǔ e Biblu ɖɔ ɖ’ayǐ dó acɛkpikpa nabi ɖé wu é xlɛ́ nyi wɛn ɖɔ nǔgbo wɛ.
ZĚ HWIÐÉE BǏ JÓ NÚ MAWUXÓÐIÐƆZƆ́ Ɔ
w11-F 1/9 21-22
Takwɛ lɛ kpo Ayixa Kpo
È nɔ zán takwɛ ɖěɖee è byɔ Klisanwun xwè kanweko nukɔntɔn ɔ tɔn lɛ ɖɔ ye ni sú lɛ é habǔ dó ahwan sín takúnmɛ. Ayixa sín xó ɖé wɛ nyí enɛ, bo wá sísɛ́ Gandhi kpo Thoreau kpo bɔ ye gbɛ́ ɖɔ emi kún na sú takwɛ lɛ ó.
Ð’ayi wu ɖɔ é kún nyí ɖɔ Klisanwun lɛ nɔ setónú nú sɛ́n e ɖò Hlɔmanu lɛ wemata 13 gɔ́ ɔ mɛ é, ɖó ye jló na nyi alɔ nú sɛ́nbá kpowun wutu wɛ ó, amɔ̌, “ayixa [yetɔn] ko ɖɔ nǔ e è na wà ɔ nú [ye] wutu wɛ.” (Hlɔmanu lɛ 13:5) Nǔgbo ɔ, ayixa Klisanwun ɖé tɔn wɛ nɔ sísɛ́ ɛ ɖɔ ni sú takwɛ lɛ, enyi è na bo tlɛ nɔ zán ye dó azɔ̌ e éɖesunɔ gbɛ́ wǎn na lɛ é tamɛ ɔ nɛ. Bo na dó mɔ nǔ jɛ nǔ enɛ e cí nǔmasɔgbe ɖɔhun é wu ɔ, mǐ ɖó na tuùn nǔ taji ɖé dó ayixa mǐtɔn, ee nyí gbè e ɖò xò mǐtɔn mɛ bo nɔ ɖɔ nǔ e wà wɛ mǐ ɖè é nyɔ́ alǒ gbɔ é nú mǐ é wu.
Lee Thoreau ɖó ayi wu gbɔn é ɔ, mɛ bǐ wɛ ɖó gbè xomɛ tɔn enɛ, amɔ̌, è sixu ɖeji d’ewu bǐ mlɛ́mlɛ́ ǎ. Bo na dó nyɔ́ Mawu nukúnmɛ ɔ, ayixa mǐtɔn ɖó na sɔgbe xá nǔgbododó tɔn e kúnkplá walɔ ɖagbe lɛ é. Hwɛhwɛ ɔ, mǐ ɖó na nɔ jla linlin mǐtɔn ɖó, b’ɛ na sɔgbe xá linlin Mawu tɔn lɛ, ɖó linlin tɔn lɛ yì aga hú mǐdɛɛ lɛ tɔn. (Ðɛhan 19:8) Enɛ wu ɔ, mǐ ɖó na dó gǎn bo tuùn linlin e Mawu ɖó dó acɛkpikpa gbɛtɔ́ lɛ tɔn lɛ wu é. Etɛ é ka nɔ lin dó ye wu?
Mǐ ɖó ayi wu ɖɔ mɛsɛ́dó Pɔlu ɖɔ ɖɔ acɛkpikpa gbɛtɔ́ lɛ tɔn lɛ ɔ, “azɔ̌ wà nú Mawu wɛ ye ɖè.” (Hlɔmanu lɛ 13:6) Etɛ ɖɔ wɛ é ka ɖè? Nǔ e ɖɔ wɛ é ɖè é wɛ nyí ɖɔ ye nɔ bló bɔ nǔ lɛ nɔ nɔ tuto jí, bo nɔ lɛ́ wà azɔ̌ e xɔ akwɛ lɛ é nú tò ɔ. Acɛkpikpa ɖěɖee nɔ ɖu ahizi ganji lɛ é tlɛ nɔ bló tuto nǔ lěhun lɛ tɔn nú tò ɔ: pósu lɛ, wema kplɔnkplɔn, zocítɔ́ lɛ, kpo kponɔ lɛ kpo. Mawu tuùn céɖécéɖé ɖɔ acɛkpikpa gbɛtɔ́ lɛ tɔn enɛ lɛ kún kpé nǔɖe wu ó có, é yí gbè ɖɔ ye ni tíìn nú táan ɖé, bo byɔ mǐ ɖɔ mǐ ni nɔ sú takwɛ lɛ dó ɖè sísí xlɛ́ tuto tɔn, enɛ wɛ nyí gbè e é yí ɖɔ acɛkpikpa enɛ lɛ ni kp’acɛ dó gbɛtɔ́ lɛ jí é.
É ɖò mɔ̌ có, jǒ e Mawu jó acɛkpikpa gbɛtɔ́ lɛ tɔn lɛ dó é na nyí tɛgbɛnú ǎ. É na sɔ́ Axɔ́suɖuto tɔn jixwé tɔn ɔ dó ɖyɔ acɛkpikpa gbɛtɔ́ lɛ tɔn lɛ bǐ na, bo na bló bɔ wuvɛ̌ e ye hɛn wá nú gbɛtɔ́ lɛ nú xwè kanweko mɔkpan lɛ é na xwɛ. (Daniyɛli 2:44; Matie 6:10) Amɔ̌ ɖò hwe ɖokpo ɔ nu ɔ, Mawu na gbè Klisanwun lɛ ɖɔ ye ni gɔn takwɛ lɛ sú, alǒ zán wlɛnwín ɖevo lɛ dó tlitó nú acɛkpikpa lɛ ǎ.
Gandhi ɖɔhun ɔ, enyi a kpò ɖò mimɔ wɛ ɖɔ takwɛ ɖěɖee nɔ nɔ gudo nú ahwanfunfun lɛ é súsú nyí hwɛhuhu ɔ ka ló? Lee só ɖé jí xíxá nɔ zɔ́n bɔ è nɔ mɔ nǔ jɛ fí ɖé wu ganji gbɔn é ɔ, mɔ̌ wɛ tamɛ linlin dó lě dò linlin Mawu tɔn lɛ yì aga hú mǐdɛɛ lɛ tɔn lɛ sɔ́ é jí sixu zɔ́n bɔ mǐ na jla linlin mǐtɔn lɛ ɖó bɔ ye na sɔgbe xá éyɛtɔn lɛ gbɔn é nɛ. Mawu gbɔn gbeyiɖɔ Ezayíi jí bo ɖɔ: “Lee jixwé yì jǐ hú ayikúngban sɔ ɔ, mɔ̌ wɛ walɔ ce lɛ yì jǐ hú walɔ mitɔn lɛ sɔ. Mɔ̌ ɖokpo ɔ wɛ linlin ce lɛ yì jǐ hú linlin mitɔn lɛ sɔ.”—Ezayíi 55:8, 9.
11-17 MARS
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | HLƆMANU LƐ 15-16
“Ba Didɛ kpo Gbɔdónúmɛ kpo Ðò Jehovah Gɔ́n”
“Nɔ Ya Avǐ Xá Mɛ E Ðò Avǐ Ya Wɛ Lɛ”
11 Tan e kúnkplá wuvɛ̌ syɛnsyɛn e Jezu sè, hwenu e Lazáa kú é nyí ɖokpo kpowun ɖò wemafɔ gbɔdónúmɛ tɔn maxamaxa e ɖò Xó Mawu tɔn mɛ é mɛ. É ɖò wɛn ɖɔ “nǔ e è ko wlan dó Mawuxówema ɔ mɛ ɖ’ayǐ xóxó lɛ bǐ ɔ, è wlan ye, bo na dó kplɔ́n nǔ mǐ, bonu mǐ na ɖó nukún nǔ gbɔn sɔxwixwe kpo akɔ́nkpinkpan e Mawuxówema ɔ nɔ na mǐ ɔ kpo gblamɛ.” (Hlɔ. 15:4) Nú a ɖò wuvɛ̌ sè wɛ ɔ, hwi lɔ sixu mɔ gbɔdónúmɛ ɖò wemafɔ Biblu tɔn elɔ lɛ e bɔ d’ewu é mɛ:
▪ ‘Jehovah ɖò kpɔ́ xá mɛ e ayi yetɔn gbadó lɛ, é nɔ hwlɛn mɛ e nǔ jɛ akɔ́n jí na lɛ.’—Ðɛh. 34:19, 20.
▪ “Enyi nǔ gegě ɖò hǔn mɛ nú mì ɔ, gbɔ e a [Jehovah] nɔ dó nú mì é wɛ nɔ dó xomɛhunhun nú mì.”—Ðɛh. 94:19.
▪ “Aklunɔ mǐtɔn Jezu Klisu ɖesunɔ kpodo Mawu Tɔ́ mǐtɔn e yí wǎn nú mǐ ɔ kpo, ni bló bonu mi ni kpan akɔ́n titewungbe; ni na hlɔnhlɔn mi . . . Mawu wɛ na akɔ́nkpinkpan mavɔmavɔ kpo nukúnɖiɖó ɖagbe kpo mǐ gbɔn fɛ́nú tɔn jí.”—2 Tɛ. 2:16, 17.
‘Didɛ E Mi Na Ðó ɔ Ni Wà Azɔ̌ Kpíkpé’
5 Byɔ Jehovah ɖɔ é ni na hlɔnhlɔn we. Jehovah wɛ nyí “Mawu e gɔ́n sɔxwixwe [didɛ, NWT] kpo kanmɛsyɛnsyɛn kpo nɔ gosin” é. (Hlɔmanu lɛ 15:5) Éɖokponɔ géé wɛ mɔ nukúnnú jɛ ninɔmɛ mǐtɔn, lee nǔ nɔ cí nú mǐ é, kpo nǔ e mǐ nyí é kpo wu bǐ mlɛ́mlɛ́. Enɛ wu ɔ, é tuùn nǔ e sín hudo mǐ ɖó tawun bo na dó sixu dɛ é. Biblu ɖɔ jí: “Nǔɖe jló mɛ e ɖó sísí n’i lɛ ɔ, é nɔ bló nú ye. Ye súxó ɔ, é nɔ sè, bo nɔ hwlɛn ye gán.” (Ðɛhan 145:19) Amɔ̌, nɛ̌ Mawu ka nɔ na sinkɔn nú ɖɛ e mǐ nɔ xò bo na dó sixu mɔ hlɔnhlɔn bo dɛ lɛ é gbɔn?
w14-EG 15/6 14 akpá. 11
“A Ðó Na Yí Wǎn nú Jehovah Mawu Towe”
11 Jehovah ‘na mǐ nukúnɖiɖó e na zɔ́n bɔ mǐ na ɖó awǎjijɛ kpo fífá kpo é.’ (Hlɔ. 15:13) Nukúnɖiɖó e Mawu na mǐ é nɔ zɔ́n bɔ mǐ nɔ dɛ ɖò nǔ ɖěɖee nɔ tɛ́n nǔɖiɖi mǐtɔn kpɔ́n lɛ é nu. Mɛ yí ami dó ɖè ɖěɖee “nɔ gbeji kaka yì kú” lɛ é na mɔ “gbɛ̀ bɔ é na cí axɔ́sugbakún e nɔ na gbɛ̀ mɛ é ɖɔhun.” (Nǔɖe. 2:10) Gbejinɔtɔ́ ɖěɖee ɖó nukúnɖiɖó ayikúngban jí tɔn lɛ é na ɖu nyɔna mavɔmavɔ lɛ sín vivǐ ɖò Palaɖisi e sín akpá è dó é mɛ. (Luk. 23:43) Nɛ̌ nyɔna mɔhun e ɖò te kpɔ́n mǐ lɛ é ka cí nú mǐ? Ye zɔ́n bɔ mǐ ɖó awǎjijɛ kpo fífá kpo, lobo lɛ́ ɖó wanyiyi nú Nǔnamɛtɔ́ e gɔ́n “nǔnina ɖagbeɖagbe bǐ, kpo nǔnamɛ e nǔ vɔ ɖ’ewu ɔ bǐ kpo” nɔ gosin é à cé?—Ja. 1:17.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
w89-F 1/12 24 akpá. 3
“Wanyiyi Adodwé E Mi Ðó É Gbɔn Tɛnkpɔn Mɛ”
Nǔgbo ɔ, é ɖó na sísɛ́ Kosi e wá huzu nɔví Klisanwun yetɔn lɛ é, bɔ ye na nɔ gudo nú ye ɖò tagba yetɔn lɛ mɛ. È na ɖɔ ɔ, ye ɖu “axɔ́” bǔnɔ ɖé dó Klisanwun e ɖò Jeluzalɛmu lɛ é. É ma nyí Jeluzalɛmu wɛ è jla wɛnɖagbe ɔ Kosi lɛ sín à? Pɔlu ɖɔ gɔ́ na ɖɔ: “Ðó Jwifu e nyí [Klisanwun] lɛ má nyɔna [gbigbɔ mímɛ́] tɔn e nyí yeɖesunɔ tɔn lɛ xá mɛ e ma nyí Jwifu ǎ lɛ. Hǔn mɛ e ma nyí Jwifu ǎ lɛ lɔmɔ̌ ɖó na sɔ́ nyɔna gbɛmɛ fí tɔn lɛ dó dó alɔ ye na.”—Hlɔmanu lɛ 15:27
it-2-F 647 akpá. 2
Tuùn Sín Dò
Mɛsiya ɔ, alǒ Klisu wɛ nyí kún e sín akpá è dó, bɔ è na kɔn nyɔna dó mɛ e nyí hwɛjijɔnɔ ɖò ayikúngban jí lɛ é bǐ jí gbɔn gbla tɔn mɛ é. (Ga 3:8, 14) Gǔfínfɔ́n Edɛni mɛ tɔn gudo wɛ è ɖɔ “kún” enɛ sín xó azɔn nukɔntɔn ɔ, amɔ̌, è ko ɖɔ jɛ nukɔn nú jiji Abɛli tɔn. (Bǐ 3:15) É ko bló xwè 4000 mɔ̌, cobɔ è wá ɖè “nǔbudo” ɔ xlɛ́ vaan, é wɛ nyí ɖɔ Mɛsiya ɔ wɛ nyí “kún” enɛ. Mɔ̌ mɛ ɔ, é nɔ “hwlahwlá sín xóxóhwenu ɖokpóo” nǔgbo.—Hlɔ 16:25-27; Efɛ 1:8-10; 3:4-11.
18-24 MARS
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | 1 KƆLƐNTINU LƐ 1-3
“Gbɛtɔ́ Agbaza Tɔn Wɛ nú We À Kabǐ Gbɛtɔ́ Gbigbɔ Tɔn?”
Etɛ ka Nyí Tinmɛ È Ni Nyí Gbɛtɔ́ Gbigbɔ Tɔn Tɔn?
4 Mǐ ni ɖɔ xó dó nǔwalɔ mɛ e nyí gbɛtɔ́ agbaza tɔn é tɔn jí hwɛ̌. Gbɛ̀ ɔ sín nǔwalɔ lɛ nɔ jinjɔn jlǒ agbaza tɔn lɛ jí. Pɔlu tinmɛ ɖɔ é wɛ nyí “[gbigbɔ] e ɖò azɔ̌ wà wɛ dìn ɖò gbɛtɔ́ e ma nɔ setónú nú Mawu ǎ lɛ mɛ é.” (Efɛ. 2:2) Gbigbɔ enɛ ɔ nɔ sísɛ́ mɛ gegě bɔ ye nɔ ɖó linlin e gbɛtɔ́ lɛ ɖó kpaa é, enɛ wɛ nyí ɖɔ ye nɔ xwedó nǔ e wà wɛ mɛ bǐ ɖè é kpowun. Ye nɔ sɔ́ ayi ɖó jlǒ agbaza tɔn lɛ jí. Enɛ wu ɔ, ye mɛ habǔ nɔ wà nǔ e jlɔ́ ɖò nukún yeɖesunɔ tɔn mɛ lɛ é, bo nɔ dó gǎn ɖebǔ bá zán gbɛ̀ sɔgbe xá nǔgbododó Mawu tɔn lɛ ǎ. Gbɛtɔ́ agbaza tɔn, alǒ mɛ e ɖó linlin agbaza tɔn é ɔ, mɛɖé wɛ bɔ susu kpo nǔɖokan lɛ kpo gbé nyinya, alǒ hunjijɛ dó nǔ e é mɔ ɖɔ emi ɖ’acɛ na lɛ é jí nɔ jɛ nukɔn n’i zɛ xwé wu.
5 Nǔ ɖevo tɛ ka nɔ lɛ́ dó gesí gbɛtɔ́ agbaza tɔn? Mɛ ɖěɖee nɔ dó ta “nǔ nyanya e gbɛtɔ́ nɔ wà lɛ” é ɖebǔ mɛ é ɔ, gbɛtɔ́ agbaza tɔn wɛ n’i. (Ga. 5:19-21) Ðò wema nukɔntɔn e Pɔlu sɛ́dó agun Kɔlɛnti tɔn é mɛ ɔ, é slɛ́ jijɔ ɖevo ɖěɖee mɛ e ɖó linlin agbaza tɔn lɛ é nɔ ɖó lɛ é. Jijɔ enɛ lɛ wɛ nyí: kínklán sín kan xixo, nu ɖiɖó ɖ’emɛ, zo fíflɔ́ dó glɔ̌ nú gǔfínfɔ́n, hwɛgun e nɔví nɔví lɛ nɔ dɔn yeɖée yì é, sísí ma ɖó nú tito tatɔ́ nyínyí tɔn gɔ́ nú nǔɖuɖu kpo ahan kpo sísɔ́ ɖó tɛn nukɔntɔn ɔ mɛ. Nú gbɛtɔ́ agbaza tɔn mɔ tɛnkpɔn ɔ, awakanmɛ nɔ kú i bɔ é nɔ jó gbè. (Nǔx. 7:21, 22) Judi ɖɔ dó mɛ ɖěɖee na vɔ́da lɛ é wu ɖɔ ye na vɔ́da kaka bɔ ‘gbigbɔ kún na ɖu ɖò ye jí ó.’—Ju. 18, 19.
Etɛ ka Nyí Tinmɛ È Ni Nyí Gbɛtɔ́ Gbigbɔ Tɔn Tɔn?
6 Dìn ɔ, etɛ ka nyí tinmɛ gbɛtɔ́ gbigbɔ tɔn tɔn? Gbɛtɔ́ gbigbɔ tɔn ɖé nɔ kpɛn dó Mawu sín akpáxwé, é gbɔn vo nú gbɛtɔ́ agbaza tɔn. Mɛ ɖěɖee ɖó linlin gbigbɔ tɔn lɛ é nɔ dó gǎn bo nɔ “wà nǔ [Mawu] ɖɔhun.” (Efɛ. 5:1) Enɛ wɛ nyí ɖɔ ye nɔ dó gǎn bo nɔ ɖó linlin e Jehovah nɔ ɖó dó nǔ lɛ wu é, bo nɔ lɛ́ kpɔ́n nǔ lɛ lee Jehovah nɔ kpɔ́n gbɔn é. Mawu nyí mɛ nǔjɔnǔ tɔn ɖé nú ye. Ye gbɔn vo nú mɛ ɖěɖee nɔ ɖó linlin agbaza tɔn lɛ é, ɖó ye nɔ dó gǎn bɔ nǔwiwa yetɔn lɛ bǐ nɔ sɔgbe xá nǔgbododó Jehovah tɔn lɛ. (Ðɛh. 119:33; 143:10) Mɛ ɖěɖee ɖó linlin gbigbɔ tɔn lɛ é nɔ sɔ́ ayi ɖó azɔ̌ agbaza tɔn lɛ jí ǎ, é nyɔ́ wà ɔ, ye nɔ dó gǎn bo nɔ ɖè “nǔ e [gbigbɔ mímɛ́] nɔ na mɛ ɔ” xlɛ́. (Ga. 5:22, 23) Bonu xógbe gbɛtɔ́ gbigbɔ tɔn ɔ na dó zawě ganji ɔ, lin tamɛ dó nǔjlɛdonǔwu elɔ wu: Lee mɛ e tuùn ajɔ̌ wě ganji é ɔ, è sixu ylɔ́ ɛ ɖɔ ajɔ̌tɔ́ gbɔn é ɔ, mɔ̌ wɛ è sixu ylɔ́ mɛ e nɔ sɔ́ ayi tɔn ɖó nǔ gbigbɔ tɔn lɛ jí é ɖɔ gbɛtɔ́ gbigbɔ tɔn gbɔn é nɛ.
Etɛ ka Nyí Tinmɛ È Ni Nyí Gbɛtɔ́ Gbigbɔ Tɔn Tɔn?
15 Nɛ̌ mǐɖesunɔ mɛtún ɔ ka sixu wà nǔ Klisu ɖɔhun gbɔn? Ðò 1 Kɔlɛntinu lɛ 2:16 mɛ ɔ, Biblu ɖɔ ɖɔ mǐ ni ɖó “linlin Klisu tɔn.” Ðò Hlɔmanu lɛ 15:5 mɛ ɔ, è byɔ mǐ ɖɔ “[mǐ] ni ɖó linlin ɖokpo ɔ e Klisu Jezu ɖó é.” Enɛ wu ɔ, bo na dó cí Klisu ɖɔhun ɔ, mǐ ɖó na tuùn nǔ e jí é nɔ lin tamɛ dó é kpo mɛ alɔkpa e é nyí é kpo ganji. Enɛ gudo ɔ, mǐ ɖó na xwedó afɔdomɛ tɔn. Jezu sín ayi ɖò kancica e ɖò é kpo Mawu kpo tɛntin é jí. Enɛ wɛ zɔ́n bɔ nú mǐ cí Jezu ɖɔhun ɔ, mǐ na cí Jehovah ɖɔhun hugǎn. Hwɛjijɔ enɛ lɛ wɛ zɔ́n bɔ é wá ɖò wɛn ɖɔ é nyí nǔ taji ɖɔ è ni kplɔ́n bo nɔ lin tamɛ lee Jezu nɔ wà gbɔn é.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
it-2-F 854 akpá. 5
Nǔnywɛ
Nǔnywɛ gbɛ̀ ɔ tɔn gbɛ́ nǔ ɖěɖee Mawu sɔnǔ na gbɔn Klisu jí lɛ é, bo mɔ ɖɔ xlonɔnú wɛ; acɛkpatɔ́ gbɛ̀ ɔ tɔn lɛ sixu kpé nǔ wu bo nyí acɛkpatɔ́ ɖagbe có, ye tlɛ “[xwè] Aklunɔ susunɔ ɔ nyi [yatín] jí.” (1Kɔ 1:18; 2:7, 8) Amɔ̌, Mawu wá ɖò ɖiɖexlɛ́ wɛ dìn ɖɔ nǔnywɛ gbɛ̀ ɔ tɔn enyíì ɔ nyí xlonɔnú, bo dó winnya nǔnywɛtɔ́ tɔn lɛ, gbɔn nǔ e ye mɔ dó mɔ “xlojijɔ Mawu tɔn” na é kpo mɛ ɖěɖee ye nɔ mɔ dó mɔ mɛ “masɔatɛ́n, nǔgbɛ́hɛn, nǔ yayǎ” lɛ é kpo zinzan dó wà jlǒ Tɔn e nǔ ɖě ma sixu gbò kpò nyi ali jí na ǎ é gblamɛ. (1Kɔ 1:19-28) Pɔlu flín Klisanwun Kɔlɛnti tɔn lɛ ɖɔ è na hu acɛ nú “nǔnywɛ gbɛmɛ fí tɔn [kpo] hlɔnhlɔn e ɖò acɛ kpa wɛ ɖò gbɛ̀ elɔ mɛ” é kpo; enɛ wu ɔ, nǔnywɛ mɔhun ɖò wɛn gbigbɔ tɔn e mɛsɛ́dó ɔ hɛn é mɛ ǎ. (1Kɔ 2:6, 13) É gb’akpá nú Klisanwun e ɖò Kolosi lɛ é ɖɔ ye ni cɔ́ yeɖée bonu “mɛblɛblɛ́xó [philosophias, tinmɛ tɔn tlɔlɔ wɛ nyí wǎn yí nú nǔnywɛ], xómaɖixó” ɖěɖee jinjɔn “nǔkplɔnmɛ gbɛtɔ́ lɛ tɔn jí” lɛ é ni ma wá dó gɛdɛ ye ó.—Kolo 2:8; sɔ́ jlɛ́ dó wemafɔ 20-23 wu.
w08-EG 15/7 27 akpá. 6
Nǔ Taji Ðěɖee Ðò Wema E È Sɛ́dó Kɔlɛntinu lɛ Mɛ lɛ É
2:3-5. Hwenu e Pɔlu ɖò Mawuxó ɖɔ wɛ ɖò Kɔlɛnti e nyí hɔ̌nkan tamɛ-núkplɔnmɛ kpo nǔkplɔnkplɔn kpo tɔn Glɛki tɔn é ɔ, lee é na kpéwú bɔ xó tɔn na byɔ tóɖóetɔ́ lɛ sín ayi mɛ gbɔn é sixu ko ɖò nukún mya n’i wɛ. É ɖò mɔ̌ có, é lɔn nú gǎnmaɖó ɖebǔ, alǒ xɛsi zɔ́n bonu é gbɔ azɔ̌ e Mawu sɔ́ dó así n’i é wà ǎ. Mɔ̌ ɖokpo ɔ, mǐ ɖó na lɔn nú ninɔmɛ ajiji lɛ ni dó kpò awa mɛ nú mǐ ɖò wɛnɖagbe Axɔ́suɖuto Mawu tɔn tɔn jijla kɔn ǎ. Mǐ sixu ba alɔdó Jehovah tɔn kpo jiɖiɖe kpo lee Pɔlu wà gbɔn é.
25-31 MARS
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | 1 KƆLƐNTINU LƐ 4-6
“Tɔ́n Kpɛví ɖé Wɛ Nɔ Fɔ́n Linfín E È Nya ɔ Bǐ”
it-2-F 130
Tɔ́n
Mɛsɛ́dó Pɔlu zán xókwín nǔjlɛdonǔwu tɔn ɖokpo ɔ hwenu e é ɖegbe nú agun Klisanwun tɔn e ɖò Kɔlɛnti é ɖɔ ye ni nya dawe nǔbliblíwatɔ́ ɔ sín agun ɔ mɛ é, bo ɖɔ: “Tɔ́n kpɛɖé wɛ nɔ fɔ́n linfín e è nya ɔ bǐ. Mi ɖè hwɛhuhu sín tɔ́n xóxó enɛ ɔ síìn, bonu mi na huzu linfín nyinya yɔyɔ̌; ɖó linfín nyinya yɔyɔ̌ e mɛ è ma dó tɔ́n ǎ é wɛ mi nyí; ɖó Klisu e nyí Dindinwayixwe mǐtɔn sín lɛngbɔ̌ví ɔ, è ko sɔ́ ɛ dó savɔ̌ na.” Enɛ gudo ɔ, é ɖè nǔ e “tɔ́n” ɔ nyí é xlɛ́ nyi wɛn, bo ɖɔ: “Hǔn, mi bo nú mǐ na ɖu xwè mǐtɔn; mǐ ni ma ka zé wɔxúxú e mɛ è dó tɔ́n xóxó e nyí hwɛhuhu sín tɔ́n kpodo agalilɛ sín tɔ́n kpan ɔ dó ɖu na ó, loɔ, mǐ ni zé wɔxúxú e mɛ tɔ́n ma ɖè ǎ é dó ɖu na; wɔxúxú enɛ ɔ, mimɛ̌ kpodo nǔgbo kpo sín wɔxúxú wɛ é nyí.” (1Kɔ 5:6-8) Ðò fí ɔ, Pɔlu dɔn ayi mɛtɔn wá tinmɛ nǔjlɛdonǔwu tɔn e Xwè Jwifu lɛ Tɔn E Hwenu È Ma Nɔ Dó Tɔ́n Wɔxúxú Mɛ Ðè Ǎ É, bo nɔ bɔ dó Dindinwayixwe ɔ wu tlolo é ɖó é jí. Lee tɔ́n kpɛví ɖé nɔ fɔ́n linfín ɔ bǐ gbɔn é ɖɔhun ɔ, mɔ̌ wɛ agun e cí agbaza ɖè ɖɔhun é na huzu nǔbliblí ɖò Jehovah nukúnmɛ, enyi ye ma ɖè nǔbliblíwiwa dawe agalɛtɔ́ ɔ tɔn síìn ǎ ɔ nɛ. Ye ɖó na tɛ́n kpɔ́n bo ɖè “tɔ́n” ɔ sín yeɖée tɛntin, lee Izlayɛli-ví lɛ ma sixu hɛn tɔ́n dó xwé yetɔn lɛ gbè ɖò xwè ɔ hwenu ǎ gbɔn é.
it-2-F 903-904
Satáan
Etɛ ka nyí tinmɛ ‘è ni jó mɛɖé nú Satáan bonu agbaza tɔn ni gblé’ tɔn?
Hwenu e mɛsɛ́dó Pɔlu ɖò nǔ kplɔ́n agun Kɔlɛnti tɔn dó lee ye na wà nǔ xá hagbɛ̌ agun ɔ tɔn e ɖóxó xá tɔ́ tɔn sín asì é wu gbɔn wɛ é ɔ, é wlan ɖɔ: “Mi ɖó na jó nya enɛ ɔ dó nú Satáan, bonu agbaza tɔn na gblé.” (1Kɔ 5:5) È ɖegbe ɖɔ è ni ɖè nya ɔ sín agun ɔ mɛ, bo ma sɔ́ kpé nǔ ɖebǔ xá ɛ ó. (1Kɔ 5:12, 13) Jǒ e è na jó è nú Satáan é na zɔ́n bɔ è na ɖè è sín agun ɔ mɛ, b’ɛ na yì gbɛ̀ e Satáan nyí mawu na, bo lɛ́ kp’acɛ na é mɛ. Lee “tɔ́n kpɛví ɖé” nɔ fɔ́n “linfín e è nya ɔ bǐ” gbɔn é ɔ, nya enɛ nyí “agbaza,” alǒ gbɛtɔ́ agbaza tɔn ɖé ɖò agun ɔ mɛ; bɔ enyi è ɖè nya enɛ e ɖóxó xá tɔ́ tɔn sín asì é síìn ɔ, agun ɔ ee nǔ gbigbɔ tɔn lɛ nɔ ɖu ayi mɛ na é na sú “agbaza” enɛ sín kún dó. (1Kɔ 5:6, 7) Mɔ̌ ɖokpo ɔ, Pɔlu jó Imɛnɛ́ɛ kpo Alɛsandlu kpo dó nú Satáan ɖó ye jó nǔɖiɖi yetɔn dó, bo sɔ́ ɖó ayixa ɖagbe ǎ, lobɔ nǔɖiɖi yetɔn syɔ.—1Ti 1:20.
lvs 241, tinmɛ e ɖò vivɔnu é
Mɛ Ðiɖe Sín Agun Mɛ
Enyi mɛɖé hu hwɛ syɛnsyɛn, bo ma lɛkɔ sín gudo ǎ, lobo gbɛ́ ɖɔ emi kún na xwedó nǔgbododó Jehovah tɔn lɛ ó ɔ, é sɔ́ sixu kpó ɖò hagbɛ̌ agun ɔ tɔn ɖé nyí wɛ ǎ. È ɖó na ɖè é sín agun mɛ. Enyi è ɖè mɛɖé sín agun mɛ ɔ, mǐ sɔ́ nɔ kpé nǔ ɖě xá mɛ enɛ ǎ, bo nɔ lɛ́ ɖó xóɖiɖɔ xá ɛ te. (1 Kɔlɛntinu lɛ 5:11; 2 Jaan 9-11) Tuto mɛ ɖiɖe sín agun mɛ tɔn ɔ nɔ cyɔn alɔ nyikɔ Jehovah tɔn kpo agun ɔ kpo jí. (1 Kɔlɛntinu lɛ 5:6) Mɛ ɖiɖe sín agun mɛ lɛ́ nyí nǔgbɛnúmɛ ɖé bo sixu d’alɔ mɛɖé, bɔ hwɛ tɔn na vɛ́ n’i, bɔ é na mɔ tɛn dó lɛkɔ wá Jehovah gɔ́n.—Luki 15:17.
▸ Wemata 3, akpáxwé 19
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
w09-EG 15/5 24 akpá. 16
Wɛnsagun Lɛ: “Gbigbɔ Wɛ Ye Bǐ Nyí nú Sinsɛnzɔ́ Mímɛ́ Ðé”
16 Klisanwun e ɖò tɛnkpɔn mɛ lɛ é nɔ nyí “nǔkpinkpɔn nú wɛnsagun lɛ.” (1 Kɔ. 4:9) Kpo xomɛhunhun ɖaxó ɖé kpo ɔ, wɛnsagun lɛ nɔ ɖ’ayi gbejininɔ núwiwa mǐtɔn lɛ wu, bo tlɛ nɔ j’awǎ hwenu e hwɛhutɔ́ ɖé lɛkɔ sín hwɛ tɔn lɛ gudo é. (Luk. 15:10) Wɛnsagun lɛ nɔ ɖ’ayi jijɔ Mawu tɔn e Klisanwun nyɔnu lɛ nɔ ɖexlɛ́ lɛ é wu. Biblu ɖexlɛ́ ɖɔ “nyɔnu e ɖò asúxwé ɔ, wuntun e ɖexlɛ́ ɖɔ é ɖò asú tɔn sín acɛ mɛ ɔ ɖó na ɖò ta tɔn ɖó wɛnsagun lɛ wu.” (1 Kɔ. 11:3, 10) Nǔgbo ɔ, enyi wɛnsagun lɛ mɔ Klisanwun nyɔnu lɛ kpo mɛsɛntɔ́ Mawu tɔn ɖevo e ɖò ayikúngban ɔ jí lɛ é bǐ kpo, bonu ye nɔ setónú nú tuto yɛhwexɔsuɖuto ɔ tɔn lɛ kpo tatɔ́ nyínyí tɔn kpo ɔ, é nɔ hun xomɛ nú ye tawun. Tónúsíse mɔhun nɔ nyí nǔflínmɛ ɖagbe ɖé nú vǐ Mawu tɔn jixwé tɔn enɛ lɛ.
it-2-F 151
Sɛ́n
Sɛ́n nú Wɛnsagun Lɛ. Wɛnsagun lɛ hugǎn gbɛtɔ́ lɛ tawun có, ye nɔ hwihwɛ́ yeɖée dó sɛ́n Mawu tɔn lɛ kpo gbeɖiɖe tɔn lɛ kpo glɔ́. (Eb 1:7, 14; Ðɛ 104:4, nwt) Jehovah tlɛ dó sɛ́n bo lɛ́ ɖó dogbó nú Satáan e nyí kɛntɔ́ tɔn é. (Jɔb 1:12; 2:6) Wɛnsagungán Micɛli tuùn ɖɔ Jehovah wɛ nyí Hwɛɖɔtɔ́ Ðaxó bǐ ɔ, bo nɔ ɖó sísí nú tɛn enɛ e mɛ Jehovah ɖè é. É ɖè enɛ xlɛ́ hwenu e é ɖò nǔ dɔn xá Awoví wɛ, bo ɖɔ xó elɔ é: “Aklunɔ ni dɔn tó nú we.” (Ju 9; sɔ́ jlɛ́ dó Zak 3:2 wu.) Hwenu e Jehovah Mawu sɔ́ Jezu Klisu sù é ɔ, é sɔ́ wɛnsagun lɛ bǐ ɖó acɛ tɔn glɔ́. (Eb 1:6; 1Pi 3:22; Mt 13:41; 25:31; Fili 2:9-11) Enɛ wu wɛ Jezu ɖegbe bɔ wɛnsagun ɖé yì Jaan gɔ́n. (Nǔ 1:1) É ɖò mɔ̌ có, ɖò 1 Kɔlɛntinu lɛ 6:3 mɛ ɔ, mɛsɛ́dó Pɔlu ɖɔ ɖɔ nɔví Klisu tɔn gbigbɔ tɔn lɛ na ɖɔhwɛ xá wɛnsagun lɛ; é ɖɔ mɔ̌ ɖó ɖò ali ɖé nu ɔ, ye na ɖó hwɛ nú yɛ nyanya lɛ.