Alɔdlɛndónǔ Kplé Gbɛzán kpo Sinsɛnzɔ́ kpo Tɔn Sín Azɔ̌wema Tɔn Lɛ
6-12 MAI
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | 2 KƆLƐNTINU LƐ 4-6
“Awakanmɛ . . . Nɔ Kú Mǐ Ǎ”
w04-EG 15/8 25 akpá. 16-17
Nǔcikɔ nú Mǐ, Amɔ̌, Agbɔ̌n ka Kpé Mǐ Ǎ
16 Nǔgbo ɔ, nukúnkpíkpé dó ganjininɔ mǐtɔn ɖò gbigbɔ lixo wu ɖò taji tawun. Enyi mǐ ɖó kancica vívɛ́ ɖé xá Jehovah Mawu ɔ, nǔ sixu cikɔ nú mǐ ɖò agbaza lixo, amɔ̌, sinsɛn-biblo sɛ́dó è na cikɔ nú mǐ gbeɖé ǎ. Jehovah ɖokponɔ wɛ nyí mɛ e “nɔ na hlɔnhlɔn ɖevo mɛ e nǔ cikɔ na é, bo nɔ dó wusyɛn lanmɛ nú mɛ e agbɔ̌n kpé é.” (Ezayíi 40:28, 29) Mɛsɛ́dó Pɔlu ɖesunɔ mɔ lee xó enɛ lɛ nyí nǔgbo sɔ́ é bo wlan ɖɔ: “Nǔ e wutu awakanmɛ ma nɔ kú mǐ ǎ ɔ nɛ. Nú nǔ e mǐ nyí ɖò agbaza mɛ ɔ na bo ɖò gblegblé wɛ ɔ, nǔ e mǐ nyí ɖò [gbigbɔ] li jí ɔ nɔ ɖò hlɔnhlɔn mɔ wɛ ayihɔngbe ayihɔngbe.”—2 Kɔlɛntinu lɛ 4:16.
17 Ðǒ ayi xógbe “ayihɔngbe ayihɔngbe” ɔ wu. Enɛ byɔ ɖɔ mǐ ni nɔ ɖu nǔ e Jehovah nɔ na mǐ lɛ é sín vivǐ gbè bǐ gbè. Nɔví nyɔnu mɛsɛ́dó e wà sinsɛnzɔ́ kpo gbejininɔ kpo nú xwè 43 é ɖí xwi xá nǔcikɔ nú mɛ kpo awakanmɛ kú mɛ kpo hweɖenu ɖò gbɛzán tɔn mɛ. Amɔ̌, agbɔ̌n ka kpé é ǎ. É ɖɔ: “Un sɔ́ zǎn fínfɔ́n dó ɖó aca, mɔ̌ mɛ ɔ, un sixu zán hwenu dó xoɖɛ sɛ́dó Jehovah bo lɛ́ xà Xó tɔn, cobo nɔ bɛ́ azɔ̌ ɖebǔ. Aca ayihɔngbe ayihɔngbe tɔn enɛ d’alɔ mì bɔ un kpò ɖò didɛ wɛ kaka jɛ dìn.” Nǔgbo ɔ, enyi mǐ nɔ xoɖɛ sɛ́dó Jehovah bo nɔ lin tamɛ dó jijɔ tɔn ɖagbeɖagbe lɛ kpo akpá tɔn lɛ kpo jí ɖò gbesisɔmɛ, enɛ wɛ nyí ɖò “ayihɔngbe ayihɔngbe” ɔ, mǐ sixu ganjɛ wǔtu tɔn ɖɔ é na hɛn mǐ ɖó te gbɔn hlɔnhlɔn tɔn gblamɛ.
it-1-F 759-760
Didɛ
É lɛ́ ɖò taji ɖɔ è ni ma ɖè ayi sín nukúnɖiɖó Klisanwun tɔn ɔ jí gbeɖé ó, enɛ wɛ nyí gbɛ̀ mavɔmavɔ e mɛ hwɛhuhu ma na ɖè ǎ é. Kú na bo tlɛ ɖò yadonúmɛtɔ́ lɛ lɔ mɛ ɔ, ye sixu súnsún nukúnɖiɖó enɛ ǎ. (Hlɔ 5:4, 5; 1Tɛ 1:3; Nǔ 2:10) Nú è jlɛ́ wuvɛ̌ e mɔ wɛ è ɖè dìn lɛ é dó nukúnɖiɖó ɖaxó enɛ sín jijɛnu wu ɔ, ye sɔ atɛ́n ɖò nukúnɖiɖó enɛ kpá ǎ. (Hlɔ 8:18-25) Nú mɛ e ɖò nukún ɖó gbɛ̀ mavɔmavɔ wɛ é ɔ, wuvɛ̌ ɖebǔ, é na bo syɛn tawun ɖò hwe ɔ nu ɔ, “hwenu ɖé” wɛ ye ɖè na. (2Kɔ 4:16-18) Mɛ e nɔ flín ɖɔ hwenu ɖé wɛ tagba lɛ ɖè na, bo nɔ tɛ́ dó nukúnɖiɖó Klisanwun tɔn ɔ wu majomajo é sixu gbò kpò nyi ali jí nú nukúnɖiɖó ma ɖó kpo gbejimanɔ nú Jehovah Mawu kpo.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
w12-F 1/2 28-29
“Mi Na Hɛn Xomɛ Jehovah Tɔn Hun”
David Splane ee nyí ɖokpo ɖò Hagbɛ̌ Alixlɛ́mɛtɔ́ ɔ mɛ é ɖɔ xó dó xóta Biblu tɔn enɛ jí. (2 Kɔlɛntinu lɛ 4:7) Etɛ ka nyí dɔkun ɔ? Nǔtuùntuùn alǒ nǔnywɛ wɛ à? “Eǒ,” wɛ xóɖɔtɔ́ ɔ ɖɔ. “Dɔkun e xó mɛsɛ́dó Pɔlu ɖɔ é wɛ nyí ‘sinsɛnzɔ́ enɛ’ e gblamɛ ‘mǐ nɔ ɖɔ nǔgbo ɔ nyi wɛn nú mɛ’ ɖè é.” (2 Kɔlɛntinu lɛ 4:1, 2, 5) Nɔví Splane flín wemaxɔmɛví lɛ ɖɔ sun atɔ́ɔ́n e ye zán dó kplɔ́n nǔ na é sɔnǔ nú ye nú azɔ̌ bǔnɔ ɖé ɖò sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ. Ye ɖó na sɔ́ azɔ̌ enɛ sɔ́ ylɔ́ ɖɔ nǔjɔnǔ, bɔ é na xɔ akwɛ tawun ɖò nukún yetɔn mɛ.
Xóɖɔtɔ́ ɔ tinmɛ ɖɔ “kozɛ́n” ɔ ɖò gesí dó agbaza mǐtɔn wɛ. É jlɛ́ zɛ̌n e è sɔ ko dó bló é ɖé dó zɛ̌n e è sɔ́ siká dó bló é ɖé wu. È nɔ zán zɛ̌n e è sɔ́ siká dó bló lɛ é hwɛhwɛ ǎ. Ðò vogbingbɔn mɛ ɔ, è na zán kozɛ́n lɛ wu wɛ è nɔ bló ye. Enyi mǐ zé dɔkun ɖé dó zɛ̌n e è sɔ́ siká dó bló é ɖé mɛ ɔ, é sixu zɔ́n bɔ mǐ na sɔ́ ayi ɖó zɛ̌n ɔ jí lee mǐ na sɔ́ dó dɔkun e ɖ’emɛ é jí gbɔn é ɖɔhun. Nɔví Splane ɖɔ: “Mi mɛ wemaxɔmɛví lɛ jló na dɔn ayi wá miɖée jí ǎ. Ðó mi nyí mɛsɛ́dó lɛ wutu ɔ, mi jló na dɔn gbɛtɔ́ lɛ wá Jehovah gɔ́n. Kozɛ́n e ɖò jlɛ̌ jí lɛ é wɛ mi nyí.”
w09-EG 15/11 21 akpá. 7
Kpò Ðò Wanyiyi Nɔví Nɔví Tɔn Ðexlɛ́ Wɛ
7 Mǐdɛɛ lɛ ka lo? Nɛ̌ mǐ ka sixu “ɖó wanyiyi ɖaxó” nú mǐɖée gbɔn wanyiyi nɔví nɔví tɔn ɖiɖexlɛ́ gblamɛ gbɔn? Ðò jɔwamɔ linu ɔ, mɛ e ɖó xwè ɖokpo ɔ alǒ mɛ e gosin akɔ ɖokpo ɔ mɛ lɛ é sixu yawǔ vɛ́. Bɔ mɛ e nɔ yí wǎn nú ayiɖeɖayǐ ɖokpo ɔ lɛ é nɔ zán hwenu gegě ɖó kpɔ́ hwɛhwɛ. Amɔ̌, enyi nǔ e mǐ nɔ wà ɖó kpɔ́ xá Klisanwun ɖé lɛ é nɔ ɖè mǐ ɖó vo nú mɛ ɖevo lɛ ɔ, mǐ ɖó na “ɖó wanyiyi ɖaxó.” Nǔnywɛnú wɛ é na nyí ɖɔ mǐ ni kanbyɔ mǐɖée lɛ ɖɔ: ‘Gbɔn vo nú xɔ́ntɔn vívɛ́ ce lɛ ɔ, un ka nɔ zán hwenu xá nɔví sunnu kpo nɔví nyɔnu lɛ kpo ɖò sinsɛnzɔ́ ɔ, alǒ ɖò mɛkplékpɔ́mɛ núwiwa lɛ mɛ hwɛhwɛ ǎ wɛ à? Ðò Kpléxɔ Axɔ́suɖuto ɔ tɔn mɛ ɔ, un ka nɔ ɖó wǔ zɔ nú mɛ yɔyɔ̌ lɛ, bo nɔ ɖó nukún ɖɔ nukɔnmɛ ɔ, ye wɛ ɖó na ɖè afɔ nukɔntɔn ɔ, bo dó xɔ́ntɔn mì hwɛ̌ wɛ à? Un ka nɔ dó gbè mɛxomɔ lɛ kpo mɛ winnyawinnya e ɖò agun ɔ mɛ lɛ é kpo bǐ à?
13-19 MAI
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | 2 KƆLƐNTINU LƐ 7-10
“Sinsɛnzɔ́ Sɔhɛnmɛ Tɔn Mǐtɔn”
w98-EG 1/11 25 akpá. 1
“Mawu Yí Wǎn nú Mɛ E Nɔ Na Nǔ Mɛ Kpodo Xomɛhunhun kpo É”
Hwɛ̌ ɔ, Pɔlu ɖɔ xó nú Kɔlɛntinu lɛ dó Masedwaninu lɛ wu ɖɔ lee ye wà nǔ gbɔn dó hɛn sɔ mɛ é nyí kpɔ́ndéwú ɖagbe. Pɔlu wlan ɖɔ: “Nǔ gbò agunví lɛ tawun ɖò finɛ, gbɔn wuvɛ̌ e ye mɔ lɛ gblamɛ. Loɔ, xomɛhunhun yetɔn d’agba sɔmɔ̌, bɔ ye nɔ ɖexlɛ́ ɖɔ emi nɔ hun alɔ dó na nǔ mɛ titewungbe; có nǔɖe ka ɖò ye sí ǎ.” É byɔ ɖɔ è ni dó wusyɛn lanmɛ nú Masedwaninu lɛ ǎ. É nyɔ́ wà ɔ, Pɔlu ɖɔ: “Yeɖesunɔ ɖó jlǒ, bo byɔ mǐ, bo dó tagba tɔn nú mǐ ɖesu, ɖɔ mǐ ni kɛnklɛn, bonu emi lɔ na sɛ́ nǔ dó.” Alɔ e Masedwaninu lɛ hun dó na nǔ mɛ kpo xomɛhunhun kpo é jiwǔ tawun ɖó yeɖesunɔ ɔ, ‘nǔɖe ɖò ye sí ǎ.’—2 Kɔlɛntinu lɛ 8:2-4.
Sinsɛnzɔ́ Sɔhɛnmɛ Tɔn
ÐÒ XWÈ 46 H.M. tɔn mɔ̌ ɔ, adɔ ɖaxó ɖé tɔ́n ɖò Judée. Ðó nǔɖuɖu ma sukpɔ́ ɖebǔ ǎ wutu ɔ, è nɔ sà b’ɛ nɔ v’axi tawun, bɔ ahwanvu lɛ nɔ sixu kpéwú bo nɔ xɔ ǎ. Adɔ nɔ wà nǔ yetɔn b’ɛ nɔ vɛ́ jlɛ́. É ɖò mɔ̌ có, zaanɖé dìn ɔ, ye na mɔ bɔ Jehovah na kpé nukún dó ye wu ɖò ali ɖé nu, b’ɛ ko nyí gbɔn mɔ̌ kpɔ́n gbeɖé nú ahwanvu Klisu tɔn lɛ ǎ. Etɛ ka ɖò na jɛ wɛ?
Sinsɛnzɔ́ Sɔhɛnmɛ Tɔn
4 Ðò wema wegɔ́ e Pɔlu wlan sɛ́dó Kɔlɛntinu lɛ é mɛ ɔ, é tinmɛ ɖɔ Klisanwun lɛ ɖó sinsɛnzɔ́ weɖobǔ ɖé. Nǔgbo wɛ ɖɔ Klisanwun yí ami dó ɖè lɛ wɛ Pɔlu wlan wema enɛ sɛ́dó tlɔlɔ, loɔ, xó tɔn lɛ lɛ́ kan Klisu sín “lɛngbɔ̌ ɖevo lɛ” lɔ. (Jaan 10:16) Akpáxwé sinsɛnzɔ́ mǐtɔn tɔn ɖokpo wɛ nyí ‘azɔ̌ mɛ ɖevo lɛ dindɔn bonu Mawu na dóhwɛ gbɔ xá ye tɔn,’ é wɛ nyí Mawuxóɖiɖɔ kpo mɛkplɔnkplɔnzɔ́ mǐtɔn kpo. (2 Kɔ. 5:18-20; 1 Tim. 2:3-6) Akpáxwé wegɔ́ ɔ nyí sinsɛnzɔ́ e mǐ nɔ wà dó “dó alɔ” nǔɖitɔ́ hatɔ́ mǐtɔn lɛ é, lee Pɔlu ɖɔ gbɔn é. (2 Kɔ. 8:4) Xókwín “azɔ̌” kpo “dó alɔ” ɔ kpo ɔ, xókwín Glɛkigbe tɔn e nɔ nyí diakonia é wɛ è lilɛ gbɔn mɔ̌. Sinsɛnzɔ́ wɛ xókwín enɛ nɔ dó gesí. Etɛwu enɛ ka nyí nǔ taji?
5 Ðó Pɔlu zán xókwín Glɛkigbe tɔn ɖokpo ɔ nú azɔ̌ we enɛ lɛ bǐ wutu ɔ, é xlɛ́ ɖɔ sɔhɛnmɛzɔ́ ɔ ɖò sinsɛnzɔ́ ɖevo ɖěɖee mǐ nɔ wà ɖò agun Klisanwun tɔn mɛ lɛ é sín ahwan mɛ. É ko ɖɔ dó nukɔn ɖɔ: “Mawuzɔ́ wiwa tɛnmɛ tɛnmɛ wɛ tíìn; loɔ, Aklunɔ ɖokpo ɔ wà na wɛ è ka ɖè. Nǔwiwa Mawu tɔn tɛnmɛ tɛnmɛ wɛ tíìn, . . . [gbigbɔ mímɛ́] ɖokpo géé ɔ jɛn nɔ bló nǔ enɛ lɛ bǐ.” (1 Kɔ. 12:4-6, 11) Enɛ wu ɔ, Pɔlu dɔn sinsɛnzɔ́ vovo e mǐ nɔ wà ɖò agun ɔ mɛ lɛ é ɖó kpɔ́ xá sinsɛnzɔ́ mimɛ̌ ɔ (Hlɔ. 12:1, 6-8) É ɖò wɛn ɖɔ é mɔ ɖɔ emi ni ɖè hwenu ɖó vo bo “d’alɔ mɛɖeɖóvo Mawu tɔn lɛ.”—Hlɔ. 15:25, 26.
6 Pɔlu d’alɔ Kɔlɛntinu lɛ bɔ ye mɔ nǔ e wu sɔhɛnmɛzɔ́ ɔ nyí akpáxwé sinsɛnzɔ́ yetɔn tɔn kpo sinsɛn-biblo sɛ́dó Jehovah kpo é. Ðǒ ayi xó tɔn elɔ wu: Klisanwun e nɔ hɛn sɔ mɛ lɛ é nɔ bló mɔ̌, ɖó ‘tónú e ye sè nú Wɛnɖagbe Klisu tɔn é wu.’ (2 Kɔ. 9:13) Enɛ wu ɔ, jlǒ e Klisanwun lɛ ɖó bo na zán nǔkplɔnmɛ Klisu tɔn lɛ é nɔ sísɛ́ ye bɔ ye nɔ d’alɔ nǔɖitɔ́ hatɔ́ lɛ. Pɔlu ɖɔ ɖɔ xomɛnyínyɔ́ sín nǔ ɖěɖee ye nɔ wà dó nɔví yetɔn lɛ tamɛ é nyí xlɛ̌ “fɛ́nú tobutobu e Mawu gbà kɔn dó [ye] jí ɔ” tɔn. (2 Kɔ. 9:14; 1 Pi. 4:10) Hwenu e Atɔxwɛ (Flansegbe) Xwèjísun 1, 1975 tɔn ɖɔ xó dó alɔdidó nɔví mǐtɔn e ɖò hudo mɛ lɛ é, kaka jɛ sɔhɛnmɛzɔ́ ɔ jí é ɔ, é ɖɔ céɖécéɖé ɖɔ: “Mǐ ɖó na xò nǔ kpɔ́n gbeɖé ɖɔ Jehovah Mawu kpo Vǐ tɔn Jezu Klisu kpo ka nɔ ylɔ́ sinsɛnzɔ́ mɔhun ɖɔ nǔjɔnǔ à jí ǎ.” Nǔgbo ɔ, sɔhɛnmɛzɔ́ ɔ nyí sinsɛnzɔ́ mimɛ̌ e xɔ akwɛ é ɖé.—Hlɔ. 12:1, 7; 2 Kɔ. 8:7; Ebl. 13:16.
Lee È Nɔ Mɔ Akwɛ Bo Nɔ Zán Dó Azɔ̌ Axɔ́suɖuto ɔ Tɔn lɛ Takúnmɛ Gbɔn É
10 Nukɔntɔn ɔ, mǐ nɔ sɔ́ jlǒ dó na nǔnina ɖó mǐ yí wǎn nú Jehovah bo jló na wà “nǔ e nɔ nyɔ́ nukún tɔn mɛ lɛ.” (1 Jaan 3:22) É ɖò wɛn ɖɔ Mawu sɛntɔ́ e nɔ na nǔ kpo xomɛ kpo é sín nǔ nɔ nyɔ́ Jehovah nukúnmɛ. Mi nú mǐ ni gbéjé xó ɖěɖee mɛsɛ́dó Pɔlu ɖɔ dó nǔnina wu é kpɔ́n. (Xà 2 Kɔlɛntinu lɛ 9:7.) Klisanwun nǔgbo ɖé nɔ xò nǔ kpɔ́n cobo nɔ na nǔ ǎ, è ka nɔ hɛn ɛ gannugánnú cobonu é nɔ wà mɔ̌ ǎ. É nyɔ́ wà ɔ, é nɔ na nǔ ɖó mɔ̌ wɛ é “lin gbɔn ɖò ayi tɔn mɛ” wutu. Enɛ wɛ nyí ɖɔ enyi é lin nǔ kpɔ́n dó hudo e tíìn é kpo lee é sixu sú dò tɔn gbɔn é kpo jí gudo ɔ, é nɔ na. Nǔnamɛtɔ́ mɔhun nɔ nyí mɛvívɛ́ ɖé nú Jehovah, ɖó “Mawu yí wǎn nú mɛ e nɔ na nǔ mɛ kpodo xomɛhunhun kpo é.” Lilɛdógbeɖevomɛ ɖevo ɖɔ: “Mawu yí wǎn nú mɛ e yí wǎn nú nǔnamɛ é.”
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
“Nǔnina Mawu Tɔn E È Ma Sixu Jlɛ́ Ǎ É” Ni Ðu Ðò Jǐ We
2 Pɔlu tuùn ɖɔ vɔsisa Jezu tɔn zɔ́n bɔ akpá jiwǔ Mawu tɔn lɛ bǐ na jɛ jlɔ́. (Xà 2 Kɔlɛntinu lɛ 1:20.) Enɛ xlɛ́ ɖɔ vɔ̌ e Jezu sá é kpo ɖagbe e Jehovah nɔ wà nú mǐ lɛ é bǐ kpo, kpodo xomɛ e é nɔ nyɔ́ dó mǐ wu lɛ é bǐ kpo ɖò “nǔnina [Mawu] tɔn e d’agba bɔ è ma sixu jlɛ́ ǎ é” mɛ. È tuùn lee è na tinmɛ nǔnina xɔ akwɛ enɛ gbɔn bɔ mǐ sixu ɖó mɔjɛmɛ tɔn bǐ mlɛ́mlɛ́ é ǎ. Nɛ̌ nǔnina bǔnɔ enɛ ka ɖó na cí nú mǐ? Nɛ̌ nǔnina enɛ ka na sísɛ́ mǐ hwenu e mǐ na ɖò nǔ sɔ́ nú Flǐn kú Klisu tɔn e è na bló ɖò Azǎngagbe azǎn 23gɔ́ ɔ Xwèjísun 2016 tɔn gbè wɛ é?
g99-F 8/7 20-21
Goyiyi Nyla Wɛ À?
Ðò Akpáxwé Biblu Tɔn E È Wlan Dó Glɛkigbe Mɛ É mɛ ɔ, ali nyanya kpo ɖagbe kpo bǐ nu wɛ è nɔ zán xógbe Glɛkigbe tɔn kaukhaomaï e è lilɛ dó “è ni gó, è ni j’awǎ, è ni yí nu gò,” é ɖè. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, Pɔlu ɖɔ ɖɔ mǐ sixu ‘j’awǎ ɖó mimǎ e mǐ ɖó ɖò susu Mawu tɔn mɛ é wutu.’ É lɛ́ ɖegbe ɖɔ: “Nú mɛɖé jló na gó hǔn, é ni gó ɖò Jehovah mɛ.” (Hlɔmanu lɛ 5:2; 2 Kɔlɛntinu lɛ 10:17, nwt) Enɛ wɛ nyí ɖɔ mǐ ni gó ɖò Jehovah mɛ ɖɔ é wɛ nyí Mawu mǐtɔn, enɛ nɔ sísɛ́ mǐ bɔ mǐ nɔ gó ɖó nyikɔ tɔn wutu.
20-26 MAI
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | 2 KƆLƐNTINU LƐ 11-13
“Wun ɖé Ðò Lanmɛ” nú Pɔlu
w08-EG 15/6 3-4
Gǎnmaɖó lɛ Ðò Finɛ Có, Mǐ ka Ðó Hlɔnhlɔn
Mɛsɛntɔ́ gbejinɔtɔ́ ɖevo byɔ Jehovah ɖɔ é ni ɖè tagba e cí “wun” ɖɔhun bo nɔ ɖò sísɔ́ ɛ wɛ magbokɔ ɖò lanmɛ é síìn. Mɛsɛ́dó Pɔlu savo nú Mawu azɔn atɔn ɖɔ é ni ɖè wuvɛ̌ ɔ síìn nú emi. Ðebǔ wɛ é nyí gbɔn ɔ, wun enɛ e ɖò sísɔ́ ɛ wɛ é sixu zɔ́n bɔ Pɔlu ba awǎjijɛ kpò ɖò sinsɛnzɔ́ Jehovah tɔn mɛ. Pɔlu ɖɔ ɖɔ é cí lee è nɔ ɖò mɛ xò wɛ magbokɔ é ɖɔhun. Xósin e Jehovah na ɛ é ɖíe: “Wǔjɔmɛ ce wɛ nyí nǔ e hudo we ɔ bǐ, ɖó hwenu e a ma kpé nǔ wǔ ǎ ɔ wɛ hlɔnhlɔn ce nɔ ɖè nǔwiwa tɔn lɛ bǐ xlɛ́ dégbédégbé.” Jehovah ɖè wun enɛ sín lanmɛ n’i ǎ. Pɔlu ɖó na ɖí xwi xá, amɔ̌ é ɖɔ gɔ́ na ɖɔ: “Hwenu e un ma ɖó gǎn ǎ ɔ, hwenɛnu wɛ un nɔ mɔ hlɔnhlɔn.” (2 Kɔ. 12:7-10) Etɛ ɖɔ wɛ é ka ɖè?
w06-EG 15/12 24 akpá. 17-18
Jehovah Nɔ Na “[Gbigbɔ Mímɛ́] Tɔn Mɛ E Byɔ Ɛ lɛ” É
17 Mawu na xósin nú ɖɛ Pɔlu tɔn bo ɖɔ: “Wǔjɔmɛ ce wɛ nyí nǔ e hudo we ɔ bǐ, ɖó hwenu e a ma kpé nǔ wǔ ǎ ɔ wɛ hlɔnhlɔn ce nɔ ɖè nǔwiwa tɔn lɛ bǐ xlɛ́ dégbédégbé.” Bɔ Pɔlu ɖɔ: “Hǔn, un ɖò gbesisɔmɛ bo na sɔ́ gǎnmaɖó ce dó jla ajɔ̌ nú nyiɖée kpo ayixa ce bǐ kpo, bonu hlɔnhlɔn Klisu tɔn na cyɔn alɔ jǐ ce.” (2 Kɔlɛntinu lɛ 12:9; Ðɛhan 147:5) Mɔ̌ mɛ ɔ, Pɔlu mɔ ɖɔ gbɔn Klisu gblamɛ ɔ, hlɔnhlɔn Mawu tɔn cyɔn alɔ jǐ tɔn goxɔ ɖé ɖɔhun. Ðò égbé ɔ, Jehovah nɔ na xósin nú ɖɛ mǐtɔn lɛ ɖò ali ɖokpo ɔ nu. É nɔ nya xɛ ɖò mɛsɛntɔ́ tɔn lɛ jí lee goxɔ ɖé nɔ cyɔn alɔ mɛ jí gbɔn é ɖɔhun.
18 Nǔgbo wɛ ɖɔ goxɔ ɖé nɔ ɖó jǐ jija te ǎ, é ka nɔ lɛ́ zɔ́n bonu jɔhɔn nɔ gbɔ nyinyi ǎ; amɔ̌, é nɔ cyɔn alɔ mɛ e ɖò glɔ̌ tɔn lɛ é jí ɖó bǎ ɖé mɛ. Mɔ̌ ɖokpo ɔ, alɔ e “hlɔnhlɔn Klisu tɔn” nɔ cyɔn mǐ jí é nɔ zɔ́n bɔ mǐ nɔ gɔn mɛtɛnkpɔn lɛ alǒ wuvɛ̌ lɛ mɔ ǎ. Amɔ̌, é nɔ cyɔn alɔ mǐ jí ɖò gbigbɔ lixo bonu gbɛ̀ elɔ kpo gǎn tɔn Satáan kpo ni ma kpéwú bo wà nǔ dó mǐ wu ó. (Nǔɖexlɛ́mɛ 7:9, 15, 16) Enɛ wu ɔ, enyi a na bo tlɛ ɖò xwi ɖí xá tagba e gbɛ́ ‘vivɔ é’ ɖé wɛ ɔ, a sixu ɖeji ɖɔ Jehovah ɖò xwi e ɖí wɛ a ɖè lɛ é mɔ wɛ, bo ko na xósin nú ‘xósusu towe.’ (Ezayíi 30:19; 2 Kɔlɛntinu lɛ 1:3, 4) Pɔlu wlan ɖɔ: “Mawu nɔ gɔn akpá e é dó lɛ ɖè ǎ; é na lɔn bɔ tɛnkpɔn ɖé na wá nú mi bo hugǎn hlɔnhlɔn e mi ɖó é ǎ; amɔ̌ hwenu e tɛnkpɔn na wá nú mi ɔ, é na na hlɔnhlɔn mi bɔ mi na dɛ ɖ’enu; enɛ ɔ, é na ɖè ali nú mi bɔ mi na tɔ́n sín mɛ.”—1 Kɔlɛntinu lɛ 10:13; Filipunu lɛ 4:6, 7.
“É Nɔ Na Hlɔnhlɔn Ðevo Mɛ E Nǔ Cikɔ Na É”
8 Xà Ezayíi 40:30. Mǐ na bo tlɛ ɖó nǔwukpíkpé gbɔn ɖebǔ ɔ, nǔ e hlɔnhlɔn mǐtɔn na wà é ɖó dogbó. Nǔ e mǐ mɛ bǐ ɖó na hɛn ayi mɛ é nɛ. Mɛsɛ́dó Pɔlu ɖó nǔwukpíkpé vovo lɛ có, é sixu wà nǔ e jló è lɛ é bǐ ǎ, ɖó nǔwukpíkpé tɔn ɖó dogbó wutu. Hwenu e é ɖɔ lee nǔ nɔ cí n’i é nú Mawu é ɔ, Mawu ɖɔ n’i ɖɔ: “Hwenu e a ma kpé nǔ wu ǎ ɔ wɛ hlɔnhlɔn ce nɔ ɖè nǔwiwa tɔn lɛ bǐ xlɛ́ dégbédégbé.” Pɔlu mɔ nukúnnú jɛ xó ɔ wu. É wá ɖɔ: “Hwenu e un ma ɖó gǎn ǎ ɔ, hwenɛnu wɛ un nɔ mɔ hlɔnhlɔn.” (2 Kɔ. 12:7-10) Etɛ ɖɔ gbé é ka ja?
9 Pɔlu wá mɔ nǔ jɛ wu ɖɔ alɔdó mɛ e ɖó hlɔnhlɔn ɖaxó é ɖé tɔn mɛvo ɔ, emi kún sixu kpé nǔ kaka ɖé wu bo wà ó. Gbigbɔ mímɛ́ Mawu tɔn sixu sú dò hlɔnhlɔn e hwedó Pɔlu é tɔn. Enɛ kɛɖɛ ka wɛ ǎ, gbigbɔ mímɛ́ sixu na hlɔnhlɔn Pɔlu, bɔ é na wà nǔ e hlɔnhlɔn éɖesunɔ tɔn kɛɖɛ ma sixu wà gbeɖé ǎ lɛ é. Nǔ ɖokpo ɔ wɛ é nyí nú mǐ lɔ. Nú hlɔnhlɔn e mǐ ɖó é wá sín Jehovah gɔ́n ɔ, mǐ na ɖó hlɔnhlɔn nǔgbo!
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
Nǔ E Nǔxatɔ́ lɛ Kanbyɔ lɛ É
“Jixwé atɔngɔ́ ɔ” e xó 2 Kɔlɛntinu lɛ 12:2 ɖɔ é na ɖibla ɖò gesí dó Axɔ́suɖuto Mɛsiya tɔn e ɖò Jezu Klisu kpo 144 000 lɛ kpo lɔ mɛ é wɛ, enɛ wɛ nyí “jinukúnsin yɔyɔ̌” ɔ.—2 Pi. 3:13.
É nyí “jixwé atɔngɔ́ ɔ,” ɖó Axɔ́suɖuto ɔ yì jǐ bo hugǎn acɛkpikpa bǐ wutu.
“Palaɖisi” e mɛ è “sɔ́” Pɔlu “yì” ɖò nǔmimɔ ɔ mɛ é na ɖibla ɖò gesí dó nǔ elɔ lɛ wɛ: (1) Palaɖisi e ja ayikúngban jí ɖò sɔgudo é, (2) palaɖisi gbigbɔ tɔn e na wá tíìn, bo na gbló ada hú palaɖisi gbigbɔ tɔn e tíìn dìn é é, (3) “palaɖisi Mawu tɔn” e ɖò jixwé bo na tíìn ɖò hwe ɖokpo ɔ nu ɖò gbɛ̀ yɔyɔ̌ ɔ mɛ é.
it-1-F 753
Si Kíkí
“Si Mímɛ́.” Ðò Klisanwun bǐbɛ̌mɛ tɔn lɛ sín hwenu ɔ, è nɔ kí “si mímɛ́” (Hlɔ 16:16; 1Kɔ 16:20; 2Kɔ 13:12; 1Tɛ 5:26), alǒ “wǎn yí nú nɔví sín si” nú mɛ (1Pi 5:14), boya ɖò mɛ e ɖó mɛ̌ ɖokpo ɔ lɛ é tɛntin. Lee Klisanwun bǐbɛ̌mɛ tɔn lɛ nɔ dó gbè mɛ gbɔn enɛ e sixu ko nyí lee Eblée hwexónu tɔn lɛ nɔ kísi nu mɛɖé dó dó gbè è gbɔn é ɖɔhun. Mawuxówema ɔ na tinmɛ ɖebǔ dó “si mímɛ́” alǒ “wǎn yí nú nɔví sín si” ɔ wu ǎ có, é ɖò wɛn ɖɔ ye nɔ ɖè wanyiyi kpo bǔninɔ kpo e ɖò agun Klisanwun tɔn mɛ é xlɛ́.—Jn 13:34, 35.
27 MAI–2 JUIN
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | GALATINU LƐ 1-3
“Un Gbɛ́ Nǔ N’i Ðò Mɛ Bǐ Nukúnmɛ”
A ka Ðó Linlin E Jehovah Nɔ Ðó Dó Nǔjlɔjlɔwiwa Wu É À?
16 Xà Galatinu lɛ 2:11-14. Piyɛ́ɛ jɛ fɛ́ca xɛsiɖiɖi nú gbɛtɔ́ tɔn mɛ. (Nǔx. 29:25) Piyɛ́ɛ ɖesunɔ tuùn linlin e Jehovah ɖó dó ninɔmɛ ɔ wu é có, é ɖi xɛsi dó lee é na cí nú Jwifu e ɖò agun Jeluzalɛmu tɔn mɛ bo gbò ada lɛ é wu. Mɛsɛ́dó Pɔlu e nɔ kplé e è bló ɖò Jeluzalɛmu ɖò xwè 49 H.M. tɔn é tɛnmɛ é gbɛ́ nǔ nú Piyɛ́ɛ ɖò Antyɔci bo ɖè yɛmɛnúwiwa tɔn gbà. (Mɛ. 15:12; Ga. 2:13) Nɛ̌ Kosi e wá huzu Klisanwun bɔ nǔwanyido Piyɛ́ɛ tɔn wà nǔ dó ye wu lɛ é ka wà nǔ gbɔn dó nǔagɔwiwa enɛ wu? Ye na lɔn bɔ nǔ enɛ na nyí afɔklɛ́nnú nú ye wɛ à? Piyɛ́ɛ na ba wǔjɔmɛ xɔ akwɛ lɛ kpò ɖó nǔwanyido tɔn wu wɛ à?
w13-EG 15/3 5 akpá. 12
Mɛ E Yí Wǎn nú Jehovah lɛ é ɔ, “Afɔklɛ́nnú Ðebǔ Ðè nú Ye Ǎ”
12 Piyɛ́ɛ jɛ fɛ́ca xɛsiɖiɖi nú gbɛtɔ́ tɔn mɛ, é klɛ́n afɔ syɛnsyɛn hweɖelɛnu; é ɖò mɔ̌ có, é nɔ gbeji nú Jezu kpo Jehovah kpo. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, é gbɛ́ agbawungba azɔn atɔn ɖɔ emi kún tuùn Gǎn emitɔn ó. (Luk. 22:54-62) Ðò nukɔnmɛ ɔ, Piyɛ́ɛ wà nǔ Klisanwun ɖɔhun ǎ, é wà nǔ xá Kosi nǔɖitɔ́ lɛ cí nǔ ɖɔ ye kún nyɔ́ sɔ Klisanwun Jwifu e è gbò ada na lɛ é ɖɔhun ó. É ɖò mɔ̌ có, mɛsɛ́dó Pɔlu mɔ nǔ e ma sɔgbe ǎ ɔ é céɖécéɖé: mɛ ɖiɖe ɖó vo ɖó tɛn ɖě ɖò agun ɔ mɛ ǎ. Nǔ e Piyɛ́ɛ wà é sɔgbe ǎ. Cobonu lee Piyɛ́ɛ wà nǔ gbɔn é na wà nǔ dó nɔví lɛ wu ɔ, Pɔlu gbɛ́ nǔ n’i tlɔlɔ ɖò mɛ bǐ nukúnmɛ. (Ga. 2:11-14) Goyiyi wà nǔ dó Piyɛ́ɛ wu kaka bɔ é jó gbɛ̀ wezun ɔ dó wɛ à? Eǒ. É sɔ́ nǔ e Pɔlu gbɛ́ n’i é ylɔ́ ɖɔ nǔjɔnǔ, wà nǔ sɔgbe xá bo gosin gbɛ̀ wezun ɔ jí ǎ.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
w14-EG 15/9 16 akpá. 20-21
A Na Bo Ðò “Ya Gegě” Jì Wɛ Hǔn, Sɛn Mawu kpo Gbejininɔ Kpo
20 Mɛgbenyinya e ma nɔ jɛ wěxo ǎ lɛ é ka lo? Ði kpɔ́ndéwú ɔ, nɛ̌ mǐ ka sixu gbò kpò nyi ali jí nú awakanmɛ kú mɛ gbɔn? Ali ɖaxó hugǎn e nu mǐ sixu wà mɔ̌ ɖè é ɖokpo wɛ nyí tamɛ linlin dó gbɛxixɔ ɔ jí. Nǔ e mɛsɛ́dó Pɔlu wà é nɛ. É nɔ mɔ ɖɔ gbɛ̀ emitɔn blawǔ hweɖelɛnu. Amɔ̌, é lɛ́ tuùn ɖɔ gbɛtɔ́ hwɛhutɔ́ lɛ tamɛ wɛ Klisu kú dó. Bɔ é ka nyí ɖokpo ɖò hwɛhutɔ́ lɛ mɛ. Nǔgbo ɔ, é wlan ɖɔ: “Nǔɖiɖi e un ɖó nú Mawu ví e yí wǎn nú mì, bo kú dó ta ce mɛ ɔ wu wɛ un ɖò gbɛ̀.” (Ga. 2:20) Ɛɛn, Pɔlu yí gbè nú gbɛxixɔ ɔ. É tuùn ɖɔ emiɖesunɔ ɖu gbɛxixɔ ɔ sín lè.
21 Enyi hwi lɔ nɔ mɔ ɖɔ gbɛxixɔ ɔ, hwiɖesunɔ wɛ Jehovah sɔnǔ tɔn na ɔ, é sixu d’alɔ we tawun. Ðiɖɔ wɛ è ɖè ɖɔ awakanmɛ kú mɛ ɔ na bú ɖò tɛndo ɖokpo mɛ ǎ. Ðò ali ɖé nu ɔ, mɛɖé lɛ ɖò mǐ mɛ bo ɖó na ɖí xwi xá mɛgbenyinya e ma nɔ jɛ wěxo ǎ lɛ é kaka yì gbɛ̀ yɔyɔ̌ ɔ mɛ. Amɔ̌ hɛn dó ayi mɛ ɖɔ mɛ e ma jó gbè ǎ lɛ é wɛ na mɔ ajɔ ɔ yí. Mǐ ko sɛkpɔ azǎn susunɔ e hwenu Axɔ́suɖuto Mawu tɔn na bló bɔ fífá na tíìn, bɔ gbɛtɔ́ gbejinɔtɔ́ lɛ bǐ na lɛ́ huzu mɛ maɖóblɔ̌ é. A na bo ɖò ya ɖebǔ jì wɛ hǔn, kánɖeji bǐ mlɛ́mlɛ́ bá byɔ Axɔ́suɖuto enɛ mɛ.
it-1-F 940
Galatinu lɛ, Wema-Sɛ́dó-Mɛ
É ɖò wɛn ɖɔ ee Pɔlu ɖɔ “Galatinu xlonɔ è mi,” é ɔ, é kún nyí akɔ e gosin Gaulois gbé jí, bo gbakpé totaligbé Galati tɔn é kɛɖɛ xó ɖɔ wɛ é ɖè ó. (Ga 3:1) É nyɔ́ wà ɔ, Pɔlu ɖò nǔ gbɛ́ nú mɛɖé lɛ wɛ ɖò agun ɔ mɛ finɛ, ɖó ye jó yeɖée dó bɔ Klisanwun e nyí Jwifu, bo ka nɔ jló na ɖó nǔjlɔjlɔwiwa yeɖesunɔ tɔn ayǐ gbɔn Mɔyizisɛ́n ɔ gblamɛ, dó ‘hwɛjijɔ e jinjɔn nǔɖiɖi jí’ bɔ è sɔnǔ na gbɔn akɔjijɛ yɔyɔ̌ ɔ gblamɛ ɔ tɛnmɛ lɛ é wà nǔ dó ye wu wutu. (2:15–3:14; 4:9, 10) “Agun e ɖò Galati gbé jí” bɔ Pɔlu wlan nǔ sɛ́dó lɛ é nyí Jwifu akɔjɔkplé lɛ, mɛ e ma nyí Jwifu ǎ lɛ, mɛ e huzu Jwifu bo gbò ada lɛ kpo Kosi e ma gbò ada ǎ lɛ é kpo tɔn, bɔ é ɖò wɛn ɖɔ ye mɛ ɖé lɛ nyí Celte lɛ sín kúnkan. (Mɛ 13:14, 43; 16:1; Ga 5:2) È ylɔ́ kplékplé yetɔn ɖɔ Klisanwun Galatinu lɛ ɖó Galati wɛ è nɔ ylɔ́ fí e ye mɛ bǐ nɔ nɔ é ɖɔ. Nǔ e ɖò wema-sɛ́dó-mɛ ɔ mɛ é xlɛ́ ɖɔ mɛ e ɖò tofɔligbé tokpɔn Hlɔma tɔn tɔn mɛ, bɔ Pɔlu tuùn céɖécéɖé lɛ é wɛ é sɛ́dó, é nyí jonɔ e ɖò totaligbé bɔ é cí ɖɔ é kún yì ba ye kpɔ́n gbeɖé ó lɛ é bǐ wɛ ǎ.
it-2-F 504 akpá. 2
Hweɖenu ɖò enɛ gudo ɔ, Piyɛ́ɛ ɖesunɔ wá Antyɔci Silíi tɔn, bo dó gbɛ̌ xá Klisanwun Kosi lɛ. Amɔ̌, hwenu e Jwifu ɖé lɛ gosin Jeluzalɛmu bo wá é ɔ, é ɖò gaan ɖɔ é jó éɖée dó nú xɛsiɖiɖi nú gbɛtɔ́, bo ɖè éɖée ɖó vo nú mɛ e ma nyí Jwifu ǎ lɛ é. Mɔ̌ mɛ ɔ, é jɛ agɔ dó alixlɛ́mɛ gbigbɔ mímɛ́ tɔn e ɖɔ ɖɔ Mawu kún nɔ ɖè mɛɖé ɖó vo ɖò mɛɖé mɛ ó é. Nǔ enɛ zɔ́n bɔ Baanabasi lɔ tlɛ bú ali. Ee Pɔlu ɖ’ayi nǔ mɔhun wu é ɔ, é gbɛ́ nǔ nú Piyɛ́ɛ ɖò agbawungba kpo adɔgbigbo kpo, ɖó nǔwiwa tɔn na sɔ́ sinsɛn Klisanwun tɔn sín nukɔnyiyi ɖ’axɔ́ nu.—Ga 2:11-14.
w10-EG 15/6 17-18 akpá. 12
Enyi tagba mɔhun lɛ tɔ́n ɖò mǐ kpo mɛ e ma nyí Klisanwun ǎ é ɖé kpo tɛntin ɔ, é sixu nɔ ma kpaca mǐ. Mǐ tuùn ɖɔ hwɛhwɛ wɛ gbɛ̀ elɔ e ɖò Satáan sín acɛ mɛ é kún nɔ wà nǔ jlɔjlɔ ó, bɔ mǐ ɖó na lɛ́ ɖí xwi xá nǔnyanyawatɔ́ lɛ bonu ye ni ma wà nǔ dó mǐ wu ó. (Dɛh. 37:1-11; Nǔt. 8:12, 13; 12:13, 14) É ɖò mɔ̌ có, enyi tagba tɔ́n ɖò nɔví sunnu abǐ nɔví nyɔnu gbigbɔ tɔn mǐtɔn lɛ kpo mǐ kpo tɛntin ɔ, wuvɛ̌ e mǐ nɔ sè é sixu syɛn tawun. Kúnnuɖetɔ́ ɖé flín bo ɖɔ: “Gbeyiyi ɖɔ togun Jehovah tɔn kún nyí togun maɖóblɔ̌ ó wɛ nyí nǔ e vɛwǔ nú mì hugǎn hwenu e un wá nǔgbo ɔ mɛ é.” Mǐ gosin gbɛ̀ e ma nɔ kéya nú mɛ, bo nɔ wlíbo nú mɛ ǎ é ɖé mɛ, bo nɔ ɖó nukún ɖɔ enyi mǐ wá agun ɔ mɛ ɔ, hagbɛ̌ agun ɔ tɔn lɛ bǐ na nɔ wà nǔ xá yeɖée kpo xomɛnyínyɔ́ kpo. Hǔn, enyi Klisanwun hatɔ́ ɖé, ɖò taji ɔ, nɔví e ɖó wǔjɔmɛzɔ́ é ɖé ma kéya nú mǐ ǎ, alǒ wà nǔ xá mǐ mɛ e ma nyí Klisanwun ǎ é ɖé ɖɔhun ɔ, é sixu vɛ́ nú mǐ alǒ zɔ́n bɔ xomɛ sin mǐ. Mǐ sixu kanbyɔ mǐɖée ɖɔ: ‘Nɛ̌ nǔ mɔhun lɛ ka sixu jɛ ɖò togun Jehovah tɔn mɛ gbɔn?’ Nǔgbo ɔ, nǔ mɔhun lɛ tlɛ jɛ ɖò Klisanwun yí ami dó ɖè lɛ tɛntin ɖò mɛsɛ́dó lɛ hwenu. (Ga. 2:11-14; 5:15; Ja. 3:14, 15) Nɛ̌ mǐ ka ɖó na wà nǔ gbɔn hwenu e nǔ mɔhun jɛ dó mǐ wu é?