Alɔdlɛndónǔ Kplé Gbɛzán kpo Sinsɛnzɔ́ kpo Tɔn Sín Azɔ̌wema Tɔn Lɛ
3-9 FÉVRIER
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | BǏBƐ̌MƐ 12-14
“Akɔjijɛ E Kan We É Ðé”
it-1 78 akpá. 6
Akɔjijɛ
Akɔ E È Jɛ Xá Ablaxamu É. É cí ɖɔ akɔ e Jehovah jɛ xá Ablaxamu é bɛ́ azɔ̌ hwenu e Ablamu (Ablaxamu) dó asá Eflati Tɔ̀ ɔ, ee é xwè Kanáa é ɖɔhun. Xwè 430 gudo ɔ, è sɔnǔ nú Akɔjijɛsɛ́n ɔ. (Ga 3:17) Jehovah ɖɔ xó nú Ablaxamu hwenu e é ɖò Mɛzopotamíi, ɖò Wúu Kaludéenu lɛ tɔn é, bo ɖɔ n’i ɖɔ é ni wlí ali yì toxo e emi na xlɛ́ ɛ é mɛ. (Mɛ 7:2, 3; Bǐ 11:31; 12:1-3) Tíntɔ́n 12:40, 41 (LXX) ɖɔ nú mǐ ɖɔ ɖò xwè 430 e Izlayɛli-ví lɛ zán ɖò Ejipu kpo ayikúngban Kanáa tɔn kpo jí é sín vivɔnu ɔ, “gbè enɛ gbè pɛ́pɛ́pɛ́ ɔ,” Izlayɛli-ví e ko ɖò kannumɔgbenu lɛ é bǐ tɔ́n sín Ejipu. Azǎn e gbè è hwlɛn ye sín Ejipu é wɛ nyí 14 Nisáan 1513 J.H.M. tɔn, Dindinwayixwe ɔ sín azǎn gbè. (Tí 12:2, 6, 7) Enɛ na ko xlɛ́ ɖɔ Ablaxamu d’asá Eflati Tɔ́ ɔ hwenu e é xwè Kanáa é ɖò 14 Nisáan 1943 J.H.M. tɔn, b’ɛ ɖò wɛn ɖɔ hwenɛnu wɛ akɔ e Jehovah jɛ xá ɛ é bɛ́ azɔ̌. Ee Ablaxamu yì Kanáa ɖò kaka Sikɛmu gudo é ɔ, Mawu lɛ́ tɔ́n dó jí tɔn lobo gbló ada nú akpá e é dó n’i é bo ɖɔ: “Un na na tò elɔ kúnkan towe”; enɛ ɖò alɔ dlɛ́n dó kancica e ɖò akɔjijɛ enɛ kpo akpá e é dó ɖò jikpá Edɛni tɔn mɛ é kpo tɛntin é wɛ, lobo ɖò xlɛ́xlɛ́ wɛ ɖɔ “kúnkan” ɔ na gosin gbɛtɔ́ lɛ mɛ, enɛ wɛ nyí ɖɔ kúnkan gbɛtɔ́ tɔn ɖé mɛ wɛ é na gosin. (Bǐ 12:4-7) Jehovah dlɛ́n kan nú akpá e é dó é ɖò nukɔnmɛ sɔgbe xá nǔ e è ɖɔ ɖò Bǐbɛ̌mɛ 13:14-17; 15:18; 17:2-8, 19; 22:15-18 mɛ lɛ é.
w89 1/7 3 akpá. 4
Nǔ È Wu A Ðó Na Tuùn Nǔgbo ɔ Dó Ablaxamu Wu É
Akpá jiwǔ ɖé wɛ nyí enɛ bɔ Mawu lɛ́vɔ gbɔn jí nú Ablaxamu, é hwe bǐ ɔ, ɖò ninɔmɛ vovo we ɖevo mɛ. (Bǐbɛ̌mɛ 18:18; 22:18) Mawu tlɛ na fɔ́n mɛ ɖěɖee kú ɖò xwédo vovo lɛ mɛ é sín kú dó ɖè akpá e é dó é. Nyɔna taji ɖé wɛ gbɛ̀ na nyí nú mɛ ɖěɖee è na fɔ́n sín kú lɛ é, ɖó è na fɔ́n mɛ gegě ɖò mɛ enɛ lɛ mɛ dó ayikúngban e cí Palaɖisi nukɔntɔn e gbɛtɔ́ hɛn bú ɖò bǐbɛ̌mɛ é ɖɔhun jí. Enɛ gudo ɔ, è na kplɔ́n nǔ ye dó lee ye na wà gbɔn bo mɔ nyɔna gbɛ̀ mavɔmavɔ tɔn é wu.—Bǐbɛ̌mɛ 2:8, 9, 15-17; 3:17-23.
it-2 152 akpá. 6
Sɛ́n
Akɔwé ɖé lɛ zɔ́n dó kúnnuɖenú hwexónu tɔn ɖé lɛ jí bo ɖi ɖɔ enyi è na sà ayikúngban ɖé ɔ, nǔsatɔ́ ɔ nɔ cí fí e è sixu nɔ bo mɔ ayikúngban ɔ sín dogbó lɛ ganji é ɖé, bo nɔ xlɛ́ ayikúngban ɔ nǔxɔtɔ́ ɔ, bɔ mɔ̌ mɛ ɔ, ye nɔ kpéwú bo nɔ tuùn dogbó tɔn lɛ ganji. Enyi nǔxɔtɔ́ ɔ ɖɔ “un mɔ” hǔn, é xlɛ́ ɖɔ é yí gbè ɖò sɛn linu nɛ. Hwenu e Jehovah d’akpá nú Ablaxamu ɖɔ emi na na ɛ ayikúngban Kanáa tɔn é ɔ, Jehovah tò ɖɔ n’i hwɛ̌ ɖɔ é ni kpɔ́n ayikúngban ɔ sín dogbó ɛnɛ lɛ bǐ. Ablaxamu ɖɔ “un mɔ” ǎ, vlafo, ɖó Mawu ɖɔ ɖɔ emi na na Akpádídó Yikúngban ɔ vivǔ tɔn lɛ ɖò nukɔnmɛ wutu. (Bǐ 13:14, 15) È ɖɔ nú Mɔyizi, ee nyí afɔsɔ́ɖótetɔ́ Izlayɛli tɔn ɖò sɛ́n linu é ɖɔ é ni “kpɔ́n” ayikúngban ɔ, bɔ enyi nǔjlɛdonǔwu enɛ sɔgbe ɔ, enɛ xlɛ́ ɖɔ é na sɔ́ tò ɔ jó nú Izlayɛli sɔgbe xá sɛ́n ɖò alixlɛ́mɛ Jozuwée tɔn glɔ́. (Sɛ́ 3:27, 28; 34:4; lɛ̌ kpɔ́n nǔ e Satáan xwlé Jezu ɖò Mt 4:8 mɛ é.) Nǔwiwa ɖevo e ɖibla ɖó hlɔnhlɔn ɖokpo ɔ ɖò sɛ́n linu ɖě ɔ ɖɔhun é wɛ nyí ɖɔ: è na ɖi zɔnlin gbɔn ayikúngban ɔ jí alǒ yì jí kpo linlin ɔ kpo ɖɔ é na nyí mɛtɔn. (Bǐ 13:17; 28:13) Sɔgbe xá wema xóxó ɖé lɛ ɔ, enyi è sà ayikúngban ɖé ɔ, è nɔ dó atín nabi e ɖ’eji lɛ é sín kɛ́n ayikúngbanwema ɔ mɛ.—Sɔ́ jlɛ́ dó Bǐ 23:17, 18 wu.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
Mi Ðeɖɛ Hwɛgbe lɛ kpo Wanyiyi Kpo
12 Tan Biblu tɔn e mɛ Mawu sɛntɔ́ lɛ ɖeɖɛ hwɛgbe ɖé ɖò fífá mɛ é ɖokpo wɛ nyí ee xó mǐ ɖɔ ɖò bǐbɛ̌mɛ b’ɛ kúnkplá Ablaxamu kpo ataví-ylɔ́-ví tɔn Lɔti kpo é. Ye mɛ we lɛ bǐ wɛ ɖó kanlin sukpɔ́, bɔ kanlinnyitɔ́ yetɔn lɛ ɖɔ jlɛ ɖó fí e kanlin lɛ na ɖu nǔ ɖè é wu. Ablaxamu jló bo na yawǔ ɖeɖɛ xó ɔ, enɛ wu ɔ, é sɔ́ fí e xwédo ye mɛ ɖokpo ɖokpo tɔn na bɛ́ nǔ bo yì jɛ lɛ é ɖó te, bo ɖɔ nú Lɔti ɖɔ éyɛ ni sɔ́ dó nukɔn. (Bǐb. 13:1, 2, 5-9) Kpɔ́ndéwú ɖagbe ɖé wɛ nyí enɛ à cé? Ablaxamu xò fífá kan, é nya ɖagbe éɖesunɔ tɔn lɛ gbé ǎ. Xomɛnyínyɔ́ tɔn gú i wɛ à? Ðebǔ ǎ. Nǔ enɛ jɛ ɖò é kpo Lɔti kpo tɛntin gudo tlolo é ɔ, Jehovah dó nyɔna gegě sín akpá n’i. (Bǐb. 13:14-17) Enyi Mawu sɛntɔ́ lɛ wà nǔ sɔgbe xá nǔgbododó tɔn lɛ bo ɖeɖɛ hwɛgbe lɛ kpo wanyiyi kpo ɔ, é na lɔn gbeɖé bonu nǔ na gú ye kaka sɔyi ǎ.
it-2 654 akpá. 3
Vɔsanúxwlémawutɔ́
Axɔ́su Salɛmu tɔn Mɛlukisedɛki nyí vɔsanúxwlémawutɔ́ (kohén) bǔnɔ ɖé. Biblu ɖɔ nǔɖe dó tɔ́gbó tɔn lɛ, jiji tɔn alǒ kú tɔn wu ǎ. É ɖu vɔsanúxwlémawutɔ́zɔ́wiwa sín gǔ ǎ, mɛɖé jɛ nukɔn n’i ǎ, mɛɖé ka lɛ́ jɛ gudo tɔn bo wà azɔ̌ e é wà é ǎ. Mɛlukisedɛki nyí axɔ́su kpo vɔsanúxwlémawutɔ́ kpo zɛɛn. Vɔsanúxwlémawutɔ́zɔ́ e éyɛ wà é hugǎn ee Levíi ví lɛ wà é, ɖó Levíi sú i maɖówǒ ɖò ali ɖé nu. Hwenu e Levíi kpó ɖò Ablaxamu sín sɛ́li é ɔ, Ablaxamu sú maɖówǒ Mɛlukisedɛki, bɔ Mɛlukisedɛki xoɖɛ dó jǐ tɔn. (Bǐ 14:18-20; Eb 7:4-10) Ðò ali enɛ lɛ nu ɔ, Mɛlukisedɛki nyí yɛ Jezu Klisu, ee na wá “nyí vɔsanúxwlémawutɔ́ kaka sɔyi Mɛlukisedɛki ɖɔhun” é tɔn.—Eb 7:17.
ZĚ HWIÐÉE BǏ JÓ NÚ MAWUXÓÐIÐƆZƆ́ Ɔ
Xóɖiɖɔ
w12 1/1 8
Nyɔnu E Nɔ Ðó Sísí nú Mawu Bo Lɛ́ Xɔ Akwɛ É Ðé
Nya e ɖó nǔɖiɖi nukúnɖeji ɖé é ɖé wɛ Sala da. Amɔ̌, nyɔnu enɛ e nɔ ɖó sísí nú Mawu é lɔmɔ̌ sɔ́ kpɔ́ndéwú e é jɛxa ɖɔ è ni ɖ’ayi wu é ɖé ɖ’ayǐ nú mǐ. Nǔgbo ɔ, Biblu ɖɔ xó dó wǔtu tɔn azɔn atɔn, bo xlɛ́ ɖɔ é na nyɔ́ ɖɔ nyɔnu e nɔ ɖó sísí nú Mawu lɛ é ni xwedó kpɔ́ndéwú tɔn. (Ezayíi 51:1, 2; Eblée lɛ 11:11; 1 Piyɛ́ɛ 3:3-6) Nǔ kpɛɖé jɛn Mawuxówema ɔ ɖɔ dó nyɔnu nukúnɖeji enɛ wu có, mǐ hɛn ɔ, mǐ na mɔ ɖɔ é ɖó jijɔ ɖagbe gegě.
Ði kpɔ́ndéwú ɔ, lin tamɛ kpɔ́n dó nǔ nukɔntɔn e Sala na ko wà hwenu e Ablaxamu ɖɔ alixlɛ́mɛ Mawu tɔn e ɖɔ ɖɔ ye ni gosin Wúu é n’i é jí. É ka kan fí e ye xwè é kpo nǔ e wu wɛ é kpo byɔ éɖée vlafo wɛ à? Ado ka jɛ huhu i jí dó nǔ e na hudo ye ɖò agbaza lixo lɛ é wu wɛ à? Xɔ́ntɔn tɔn lɛ kpo hɛ̌nnumɔ tɔn lɛ kpo e na jó dó wɛ é ɖè, bo ma ka tuùn hwenu e jɛn é na lɛ́ mɔ̌ ye dó ǎ é, (enyi é nyɔ́ bló ɔ nɛ), zɔ́n bɔ é jɛ wǔbla jí wɛ à? É ɖò wɛn ɖɔ linlin mɔhun lɛ wá ayi mɛ n’i. É na bo ka tlɛ nyí mɔ̌ ɔ, é yí gbè bo gosin Wúu, bo ɖeji ɖɔ Jehovah na dó nú emi ɖó tónúsíse emitɔn wu.—Mɛsɛ́dó 7:2, 3.
Gɔ́ nú Mawu sɛntɔ́ tónúsétɔ́ e Sala nyí é ɔ, é lɛ́ nyí asì ɖagbe ɖé. Sala hwlɛn agba xá asú tɔn ɖò lee è na kpé nukún dó xwédo ɔ wu gbɔn é kɔn ǎ, loɔ, é ɖó sísí ɖaxó nú asú tɔn bo nɔ gudo n’i kpo wanyiyi kpo hwenu e é ɖò nukún kpé dó xwédo ɔ wu wɛ é. Mɔ̌ wiwa zɔ́n b’ɛ b’acɔ́ nú éɖée kpo jijɔ ɖagbe lɛ kpo bo nyɔ́ ɖɛkpɛ.—1 Piyɛ́ɛ 3:1-6.
Jijɔ mɔhun lɛ ka sixu hɛn lè wá nú asì lɛ ɖò égbé à? Jill ee nyí asì ɖé bo ɖò xwédo awǎjijɛnɔ ɖé sín vivǐ ɖu wɛ sín xwè 30 ɖíe é ɖɔ: “Kpɔ́ndéwú Sala tɔn kplɔ́n mì ɖɔ un ɖó na nɔ vo bo ɖɔ linlin ce lɛ nú asú ce. Hwe ɖokpo ɔ nu ɔ, ɖó é wɛ nyí tatɔ́ xwédo ɔ tɔn wutu ɔ, é wɛ ɖó na nɔ wá gbeta gudogudo tɔn lɛ kɔn. Enyi é wá gbeta lɛ kɔn gudo ɔ, un ɖó na wà nǔ e un sixu wà lɛ é bǐ bonu ye na yì ta.”
Boya nǔ taji hugǎn e kpɔ́ndéwú Sala tɔn sixu kplɔ́n mǐ é ɖíe: É nyɔ́ ɖɛkpɛ tawun có, é ka lɔn bonu ɖɛkpɛ wěxo tɔn zɔ́n nú é yí gò ǎ. (Bǐbɛ̌mɛ 12:10-13) É nyɔ́ wà ɔ, é nɔ gudo nú Ablaxamu kpo mɛɖéesɔ́hwe kpo ɖò hwenu ɖagbe lɛ kpo hwenu vɛwǔ lɛ kpo mɛ. É ɖò wɛn ɖɔ Ablaxamu kpo Sala kpo nyí asú kpo asì kpo gbejinɔtɔ́ kpo mɛɖéesɔ́hwetɔ́ kpo e yí wǎn nú yeɖée lɛ é. Nyɔna ɖé wɛ ye nyí nú yeɖée nǔgbo.
10-16 FÉVRIER
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | BǏBƐ̌MƐ 15-17
“Jehovah Huzu Nyikɔ Ablamu kpo Salayíi kpo Tɔn: Etɛwu?”
it-1 870
Nǔwanyido, Nǔjɛdo Mimɔ Ðɔ Dó Mɛ Wu
Ðò alɔ ɖevo mɛ ɔ, gbɛtɔ́ sín ali lɛ kpo nǔwiwa tɔn lɛ kpo nɔ ɖó blɔ̌ hwɛhwɛ. Gbɛtɔ́ lɛ bǐ wɛ ɖu gǔ hwɛhuhu kpo nǔwanyido kpo tɔn sín Adamu gɔ́n. (Hlɔ 5:12; Ðɛ 51:7) Amɔ̌, Jehovah ka nyí mɛ maɖóblɔ̌ bo nɔ kú nǔblawu nú mǐ, é “tuùn nǔ e é dó bló mǐ é; É tuùn ɖɔ kɔ́gudu kpowun wɛ mǐ nyí; é wɔn ǎ.” (Ðɛ 103:13, 14) É mɔ ɖɔ Nɔwée nyí gbejinɔtɔ́, tónúsétɔ́ bo ɖɔ dó wǔ tɔn ɖɔ “ɖò mɛ e kpo é kpo ɖò gbɛ̀ hwenɛnu lɛ” é tɛntin ɔ, è “mɔ nǔjɛdo ɖě ɖɔ dó éyɛ wu ǎ.” (Bǐ 6:9) É ɖegbe nú Ablaxamu ɖɔ: “Nɔ nɔ ali ce jí; è ni ma nɔ mɔ nǔjɛdo ɖé ɖɔ dó wǔ towe ó.” (Bǐ 17:1) Sunnu we enɛ lɛ bǐ wɛ nyí hwɛhutɔ́ bo lɛ́ kú có, Jehovah mɔ ye dó mɔ mɛ ɖěɖee wu è ma mɔ nǔjɛdo ɖě ɖɔ dó ǎ lɛ é, ɖó “ayixa mɛ wɛ” éyɛ “nɔ kpɔ́n” wutu. (1Sa 16:7; sɔ́ jlɛ́ dó 2Ax 20:3 kpo 2Tan 16:9 kpo wu.) É ɖegbe nú Izlayɛli-ví lɛ ɖɔ: “Midɛɛ lɛ ɔ, mi ni zán gbɛ̀ bonu Mawu Mavɔmavɔ, Mawu mitɔn ma mɔ nǔɖe d’ewu ó.” (Sɛ́ 18:13; 2Sa 22:24) É zé Vǐ maɖóblɔ̌ tɔn (Eb 7:26) jó dó xɔ gbɛ̀ nú mǐ, bɔ sɔgbe xá vɔsisa gbɛxɔnúmɛ tɔn enɛ ɔ, É sixu ylɔ́ mɛ ɖěɖee nɔ ɖi nú, bo nɔ setónú lɛ é ɖɔ “hwɛjijɔnɔ,” alǒ mɛ e wu è ma nɔ mɔ nǔjɛdo ɖě ɖɔ dó ǎ lɛ é, cobɔ Éyɛ ka na kpó ɖò hwɛjijɔnɔ kpo Hwɛɖɔtɔ́ e wu è ma sixu mɔ nǔɖe ɖɔ dó ǎ é kpo nyí wɛ.—Hlɔ 3:25, 26; kpɔ́n GBEJININƆ; MAÐÓBLƆ̌.
it-1 30 akpá. 1
Ablaxamu
Hwenu ɖò yiyi wɛ. Ye ɖò Kanáa dìn é ɔ, é ko bló xwè wǒ mɔ̌ có, Sala ka kpò ɖò wɛnsinɔ nyí wɛ. Enɛ wu ɔ, é gbɔ bo ɖɔ nú Ablaxamu ɖɔ é ni zé mɛsɛntɔ́ emitɔn Ejipunu Hagáa ɖó tɛn emitɔn mɛ, bonu emi na sixu ɖó vǐ gbɔn jǐ tɔn. Ablaxamu yí gbè. Bɔ ɖò 1932 J.H.M. tɔn, hwenu e Ablaxamu ɖò xwè 86 ɖó wɛ é ɔ, è jì Isimayɛli. (Bǐ 16:3, 15, 16) Táan gegě lɛ́ wá yì. Ðò 1919 J.H.M. tɔn, hwenu e Ablaxamu ɖó xwè 99 é ɔ, Jehovah ɖegbe n’i ɖɔ é ni gbò ada nú sunnu e ɖò xwè tɔn gbè lɛ é bǐ. Enɛ na nyí wuntun e na ɖexlɛ́ ɖɔ Jehovah jɛ akɔ titewungbe ɖé xá ɛ é ɖé. Ðò hwe ɖokpo ɔ nu ɔ, Jehovah huzu nyikɔ Ablamu dó Ablaxamu, “ɖó [é na] sɔ́ [ɛ] dó huzu tɔ́gbó nú akɔta wɔbuwɔbu.” (Bǐ 17:5, 9-27; Hlɔ 4:11) Táan kpɛɖé gudo ɔ, wɛnsagun atɔn e sɔ́ gbɛtɔ́ gbaza dó, bɔ Ablaxamu yí jonɔ yetɔn ɖò nyikɔ Jehovah tɔn mɛ lɛ é dó akpá ɖɔ ɖò xwè ɖě ɔ mɛ lěhwenu ɔ, Sala na mɔ xò bo na ko jì vǐ sunnu ɖokpo nɛ!—Bǐ 18:1-15.
w09 1/4 29
Etɛ ka Nyi Tinmɛ Nyikɔ ɖé Tɔn?
Mawu ɖesunɔ zɔn dó nǔɖɔɖ’ayǐ ɖé lɛ wu bo huzu nyikɔ mɛ e ko nyí mɛxo é ɖé lɛ tɔn. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, é huzu Ablamu sín nyikɔ, ee tinmɛ tɔn nyí “È Sɔ́ Tɔ́ Sù” é dó Ablaxamu, bɔ tinmɛ tɔn nyí “Tɔ́ Mɛ Wɔbuwɔbu ɖé Tɔn.” Sɔgbe xá nyikɔ e Jehovah na Ablaxamu é sín tinmɛ ɔ, é huzu tɔ́ nú akɔta gegě. (Bǐbɛ̌mɛ 17:5, 6) Lɛ̌ kpɔ́n Ablaxamu sín asì, Salayíi, ee nyikɔ tɔn sín tinmɛ sixu ko nyí “Nǔdɔntɔ́” é. Kpɔ́n lee é na ko víví n’i sɔ hwenu e Mawu huzu nyikɔ tɔn dó “Sala,” ee sín tinmɛ nyí “Axɔ́ví,” b’ɛ sín enɛ wu bɔ é wá huzu nɔgbó nú axɔ́su lɛ é é.—Bǐbɛ̌mɛ 17:15, 16.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
it-1 464-465
Lee Nǔ lɛ Jɛ Ðebɔdoɖewu Gbɔn É
Jehovah ɖɔ nú Ablamu (Ablaxamu) ɖɔ: “Tuùn ɖɔ vǐ towe lɛ na wá nyí jonɔ ɖò mɛ ɖevo tomɛ. Ye na nɔ mɛ kannu ɖò finɛ bɔ è na dó tagba nú ye xɔ xwè afɔwe (400).” (Bǐ 15:13; lɛ̌ kpɔ́n Mɛ 7:6, 7.) È ko ɖɔ xó enɛ ɖ’ayǐ cobɔ è wá jì Izaki e nyí gǔɖutɔ́ alǒ “kúnkan” e sín akpá e è dó é é. Ðò 1932 J.H.M. tɔn ɔ, mɛsɛntɔ́ nyɔnu Ejipunu Hagáa jì Isimayɛli nú Ablamu, bɔ ɖò 1918 J.H.M. tɔn ɔ, è jì Izaki. (Bǐ 16:16; 21:5) Enyi è bɛ́sín hwenu e ‘yadonúmɛ’ ɔ fó (Bǐ 15:14), bɔ Izlayɛli-ví lɛ gosin kannumɔgbenu ɖò Ejipu é, bo xà xwè 400 wá yì gudo ɔ, é na kplá mǐ wá 1913 J.H.M. tɔn, hwenɛnu wɛ Izaki ɖò xwè atɔ́ɔ́n mɔ̌ ɖó wɛ. É cí ɖɔ è ko ɖè anɔ̌ nú Izaki hwenɛnu, b’ɛ ko nyí “jonɔ” ɖò mɛ ɖevo tomɛ, bɔ ɖò finɛ ɔ, é jɛ yadonúmɛ e xó e è ko ɖɔ ɖ’ayǐ é sín wuvɛ̌ sè jí, hwenu e Isimayɛli e ɖò xwè 19 mɔ̌ ɖó wɛ é “ɖò nǔ ko” dó ɖɔ slamɛ wǔ tɔn wɛ é. (Bǐ 21:8, 9) Slamɛ e ɖɔ wɛ Isimayɛli ɖè dó gǔɖutɔ́ Ablaxamu tɔn wu é sixu nɔ ma hwɛ́n nǔɖe ɖò hwe mǐtɔn nu, amɔ̌, é ka hwɛ́n nǔ tawun ɖò tɔ́gbó mǐtɔn lɛ hwenu. Nǔ e Sala ɖɔ é ɖè enɛ xlɛ́ bɔ Mawu lɔ ka jɛhun dó jǐ tɔn bɔ è nya Hagáa kpo vǐ tɔn Isimayɛli kpo. (Bǐ 21:10-13) Wlan e è wlan nǔ enɛ e jɛ é dó Xó Mawu tɔn mɛ hlɛ́nhlɛ́n é yayǎ xlɛ́ ɖɔ hwenɛnu wɛ yadonúmɛ xwè 400 tɔn e xó è ɖɔ ɖ’ayǐ é bɛ́, b’ɛ ka fó cobɔ Izlayɛli-ví lɛ gosin kannumɔgbenu ǎ.—Ga 4:29.
it-1 844 akpa. 7
Tíntɔ́n
“Jijimɛ ɛnɛgɔ́.” Mǐ ɖó na flín ɖɔ Jehovah ɖɔ nú Ablaxamu ɖɔ jijimɛ ɛnɛgɔ́ kúnkan tɔn tɔn na lɛkɔ wá Kanáa. (Bǐ 15:16) Ðò xwè 430 lɛ bǐ mɛ, sín hwenu e akɔ e Jehovah jɛ xá Ablaxamu é bɛ́ azɔ̌ é kaka jɛ Tíntɔ́n ɔ hwenu ɔ, mǐ mɔ jijimɛ ɛnɛ jɛji, enyi mɛ lɛ na bo tlɛ nɔ nɔ gbɛ̀ tawun hwenɛnu lee tan ɔ ɖɔ gbɔn é ɔ nɛ. Amɔ̌, xwè 215 jɛn Izlayɛli-ví lɛ bló nǔgbo nǔgbo ɖò Ejipu. Bɛ́sín hwenu e ye byɔ Ejipu é ɔ, enyi mǐ sɔ́ kpɔ́ndéwú akɔta Izlayɛli tɔn ɖokpo tɔn, akɔta Levíi tɔn mɔ̌ ɔ, mǐ sixu xà ‘jijimɛ ɛnɛ lɛ’ gbɔn lě: (1) Levíi, (2) Kexati, (3) Amulamu, kpo (4) Mɔyizi kpo.—Tí 6:16, 18, 20.
17-23 FÉVRIER
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | BǏBƐ̌MƐ 18-19
“‘Hwɛɖɔtɔ́ Gbɛ̀ ɔ Bǐ Tɔn’ Sú Kún Dó nú Sodɔmu kpo Gomɔ́ɔ Kpo”
“‘Hwɛɖɔtɔ́ Gbɛ̀ ɔ Bǐ Tɔn’ Nɔ Wà Nǔ Jlɔjlɔ Hwebǐnu”
“HWƐÐƆTƆ́ gbɛ̀ ɔ bǐ tɔn ɔ na gɔn hwɛjijɔ xwedó dó wà nǔ wɛ à?” (Bǐb. 18:25) Kpo nǔkanbyɔ enɛ kpo ɔ, Ablaxamu ɖexlɛ́ ɖɔ emi ɖeji ɖɔ Jehovah na ɖɔhwɛ jlɔjlɔ ɖò ninɔmɛ Sodɔmu kpo Gomɔ́ɔ kpo tɔn mɛ. Ablaxamu kúdeji ɖɔ Jehovah kún na ɖɔhwɛ agɔ gbeɖé bo “hu mɛ ɖagbe kpo mɛ nyanya kpo” bǐ ɖó kpɔ́ ó. Nú Ablaxamu ɔ, è sixu lin nǔ mɔhun dó wǔ tɔn ǎ. Xwè 400 mɔ̌ gudo ɔ, Jehovah ɖɔ dó éɖée wu ɖɔ: “É wɛ nyí só ɔ; nǔwiwa tɔn lɛ nyɔ́ bɔ nǔ vɔ ɖ’ewu. Ðó ali tɔn lɛ bǐ jlɔ́. É nɔ wà nǔbliblí ǎ. É jlɔ́ bo ɖò xwi jí.”—Sɛ́n. 31:19; 32:4.
Suúluɖiɖó: Didɛ Ðó Linlin ɖé Wu
É ɖò wɛn ɖɔ nú è ɖò suúlu ɖiɖexlɛ́ xó ɖɔ wɛ ɔ, Jehovah sín kpɔ́ndéwú wɛ nyí nukúnɖeji hugǎn e mǐ sixu xwedó é. (2 Pi. 3:15) Tan gegě ɖò Xó Mawu tɔn mɛ, bo ɖɔ xó dó lee Jehovah ɖè suúlu ɖaxó xlɛ́ gbɔn é jí. (Nɛɛ. 9:30; Eza. 30:18) Ði kpɔ́ndéwú ɔ, nɛ̌ Jehovah ka wà nǔ gbɔn hwenu e Ablaxamu kan xó byɔ dó gbeta e kɔn É wá bo na sú kún dó nú Sodɔmu é wu é? Nukɔntɔn ɔ, Jehovah gbò xó dó nu nú Ablaxamu hwenu e é ɖò xó ɖɔ wɛ é ǎ. É nyɔ́ wà ɔ, Jehovah ɖó suúlu bo ɖótó nǔkanbyɔ Ablaxamu tɔn lɛ ɖokpo ɖokpo, kpo nǔ e ɖò ayi mɛ ɖu n’i wɛ lɛ é kpo. Enɛ gudo ɔ, Jehovah xlɛ́ ɖɔ emi ɖótó Ablaxamu, gbɔn nǔ e ɖò ayi mɛ ɖu nú Ablaxamu wɛ lɛ é vívɔ́ ɖɔ gblamɛ, lobo na ɛ ganjɛwu ɖɔ enyi emi tlɛ mɔ nǔjlɔjlɔwatɔ́ wǒ kpowun ɖò toxo Sodɔmu tɔn mɛ ɔ, emi kún na sú kún dó na ó. (Bǐb. 18:22-33) Kpɔ́ndéwú tóɖiɖó mɛ kpo suúlu kpo, gɔ́ nú xomɛ ma sin tɔn ɖagbe ɖé nɛ.
w10 15/11 26 akpá. 12
Jehovah Wɛ Nyí Aklunɔ Nǔbǐwukpétɔ́ Mǐtɔn!
12 Mǐ sixu kúdeji ɖɔ Jehovah na zán Nǔbǐwukpétɔ́ sin acɛ e é ɖó é zaanɖé. É na tin bɔ nǔnyanyawiwa na tíìn kaka sɔyi ǎ, bɔ mǐ lɛ́ tuùn ɖɔ mǐ ɖò gbɛ̀ nɔ wɛ ɖò azǎn gudogudo tɔn lɛ mɛ. Jehovah sú kún dó nú dakaxotɔ́ lɛ ɖò Sinvɔgbɛ ɔ hwenu. É sú kún dó nú Sodɔmu kpo Gomɔ́ɔ kpo, lobo lɛ́ sú kún dó nú Falawɔ́ɔn kpo ahwankpá tɔn lɛ kpo. Sisela kpo ahwankpá tɔn kpo, gɔ́ nú Senakelibu kpo ahwangɔnu tɔn Asilíi tɔn kpo sɔ atɛ́n ɖò Ajalɔnlɔn ɔ nukɔn ǎ. (Bǐb. 7:1, 23; 19:24, 25; Tín. 14:30, 31; Hwɛ. 4:15, 16; 2 Axɔ́. 19:35, 36) Enɛ wu ɔ, mǐ sixu kúdeji ɖɔ Jehovah Mawu kún na tin bɔ è na nɔ kɔn cí dó nyikɔ tɔn wu, bo na nɔ xò daka Kúnnuɖetɔ́ tɔn lɛ wu kaka sɔyi ó. Gɔ́ na ɔ, mǐ ɖò fí ɖiɖe Jezu tɔn kpo vivɔnu gbɛ̀ nyanya elɔ tɔn kpo sín kúnnuɖenú lɛ mɔ wɛ.—Mat. 24:3.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
w88 15/5 23 akpá. 4-5
Mɛɖé ka Mɔ Mawu Kpɔ́n À?
Dìn ɔ, mǐ sixu mɔ nǔ jɛ nǔ e wu Ablaxamu ɖɔ xó nú wɛnsagun e sɔ́ gbɛtɔ́ gbaza dó bo nyí ɖɛ̌mɛnu Mawu tɔn é, cí nǔ ɖɔ Jehovah Mawu ɖesunɔ ɖɔ xó na wɛ é ɖè ɖɔhun é wu lo. Ðó wɛnsagun ɔ ɖɔ nǔ e Mawu jló na ɖɔ nú Ablaxamu é pɛ́pɛ́pɛ́, bɔ mɔ̌ mɛ ɔ, é sɔ́ Mawu sín afɔ ɖó te wutu ɔ, tan Biblu tɔn ɔ sixu ɖɔ ɖɔ “[Jehovah] tɔ́n dó Ablaxamu jí.”—Bǐbɛ̌mɛ 18:1.
Flín ɖɔ wɛnsagun e nyí ɖɛ̌mɛnu Mawu tɔn é ɖé sixu dó wɛn e Mawu sɔ́ d’así n’i é, lee è sixu zán alokan ɖé alǒ hladio ɖé dó ɖɔ xó nú mɛ ɖevo gbɔn pɛ́pɛ́pɛ́ é. Hǔn, mǐ sixu mɔ nǔ jɛ lee Ablaxamu, Mɔyizi, Manɔwaxi kpo mɛ ɖevo lɛ kpo kpéwú bo ɖɔ xó xá wɛnsagun e sɔ́ gbɛtɔ́ gbaza dó é ɖé, cí nǔ ɖɔ Mawu ɖɔ xó xá wɛ ye ɖè ɖɔhun gbɔn é mɛ. Mɛ enɛ lɛ kpéwú bo mɔ wɛnsagun enɛ lɛ kpo susu Jehovah tɔn e ɖò ye jí é kpo có, ye ka mɔ Mawu ɖesu lě ǎ. Enɛ wu ɔ, enɛ sɔ́ ta xó e mɛsɛ́dó Jaan ɖɔ é ɖò ali ɖebǔ nu ǎ. É ɖɔ: “Mɛɖebǔ mɔ Mawu kpɔ́n gbeɖé ǎ.” (Jaan 1:18) Sunnu enɛ lɛ mɔ wɛnsagun e sɔ́ Mawu sín afɔ ɖó te lɛ é, é nyí Mawu ɖesu ǎ.
D’alɔ Mɛ Ðevo lɛ Bonu Ye Na Ðí Xwi Xá Linkpɔ́n
3 Gbeta nyanya ɖé kɔn wɛ Lɔti wá hwenu e é yì sá xwé dó Sodɔmunu e nɔ zán gbɛ̀ bliblí lɛ é tɛntin é. (Xà 2 Piyɛ́ɛ 2:7, 8.) Ayikúngban ɔ nyɔ́ tawun ɖò xá enɛ mɛ, amɔ̌, tɛn e Lɔti sɛ̀ wá finɛ é zɔ́n bɔ é mɔ wuvɛ̌ gegě. (Bǐb. 13:8-13; 14:12) É cí ɖɔ asì tɔn tɛ́ dó toxo ɔ, alǒ mɛ e nɔ nɔ finɛ lɛ é ɖé lɛ wu tawun, b’ɛ sín enɛ wu bɔ é tlitó nú Jehovah. É kú hwenu e Mawu bló bɔ zo kpodo hwemi kpo ja sín jixwé jǐ ɖɔhun é. Lin tamɛ dó vǐ nyɔnu tɔn we lɛ jí. Ye ɖò xɔ́ntɔn mɛ xá sunnu ɖěɖee kú ɖò Sodɔmu lɛ é. Lɔti hɛn xwé tɔn kpo nǔɖokan tɔn lɛ kpo bú; ee lɛ́ vɛ́ hú bǐ é wɛ nyí asì tɔn. (Bǐb. 19:12-14, 17, 26) Ðò ninɔmɛ vɛwǔ enɛ mɛ ɔ, Jehovah ka gɔn suúlu ɖó dó Lɔti wu wɛ à? Eǒ.
24 FÉVRIER–1 MARS
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | BǏBƐ̌MƐ 20-21
“Jehovah Nɔ Ðè Akpá Tɔn lɛ Hwebǐnu”
Mawu Ylɔ́ Ɛ Ðɔ “Axɔ́ví”
Nǔkiko Sala tɔn xlɛ́ ɖɔ é kún ɖi nǔ ó wɛ à? Ðebǔ lɔ ǎ. Biblu ɖɔ: “Nǔɖiɖi e Sala ɖesu ɖó ɔ wɛ zɔ́n bɔ è na ɛ hlɔnhlɔn bɔ é mɔ xò, có é ka ko kpò bǐ, ɖó é ɖó nǔɖiɖi ɖɔ Mawu e dó akpá ɔ ɖò gbeji.” (Eblée lɛ 11:11) Sala dɛ́n Jehovah ǎ; é tuùn ganji ɖɔ é sixu ɖè akpá ɖebǔ e é dó é. Mǐ mɛ ɖětɛ wɛ ma ka ɖó hudo nǔɖiɖi ɖaxó mɔhun tɔn ǎ? É na nyɔ́ ɖɔ mǐ ni tuùn Mawu e ɖó Biblu ɔ é ganji. Hwenu e mǐ na ɖò mɔ̌ wà wɛ é ɔ, mǐ na mɔ ɖɔ Sala sín hwɛ jɔ bɔ é ɖó nǔɖiɖi mɔhun. Nǔgbo ɔ, Jehovah ɖò gbeji bo nɔ ɖè akpá e é dó lɛ é bǐ; hweɖelɛnu ɔ, é sixu bló mɔ̌ ɖò ali ɖé lɛ nu b’ɛ na kpaca mǐ, bo lɛ́ jiwǔ ɖò nukún mǐtɔn mɛ alǒ tlɛ sixu lɛ́ hwɛ́n nú mǐ bɔ mǐ ko!
“YǏ GBÈ NÚ NǓ E SALA NA BYƆ WE LƐ BǏ”
Hwenu e Sala ɖó xwè 90 é ɔ, é ɖu vivǐ nǔ e é ba kaka ɖò mɛxohwenu tɔn é tɔn. É jì vǐ sunnu ɖé nú asú vívɛ́ná tɔn, ee ko ɖó xwè 100 dìn é! Ablaxamu sun nyǐ yɛyɛví ɔ ɖɔ Izaki, alǒ “Nǔkiko,” lee Mawu ko ɖɔ gbɔn é pɛ́ɛ. Mǐ sixu dó nukúnmɛ bo kpɔ́n lee Sala ɖò nǔ ko dó nu kpá gbɔn wɛ bo ɖɔ xó elɔ é: “Mawu dó nǔkiko nú mì; mɛɖebǔ sè ɔ, mɛ ɔ na ko mì.” (Bǐbɛ̌mɛ 21:6) É ɖò wɛn ɖɔ nǔnina jiwǔ enɛ e gosin Mawu gɔ́n é hɛn awǎjijɛ wá n’i kaka jɛ kú. É ɖò mɔ̌ có, azɔ̌ gegě wɛ é lɛ́vɔ byɔ ɖò así tɔn.
Hwenu e Izaki ɖó xwè atɔ́ɔ́n é ɔ, xwédo ɔ ɖu agɔ̌ ɖé dó ɖè anɔ̌ nú vǐ ɔ. Amɔ̌, nǔ lɛ bǐ wɛ yì ganji ǎ. Tan ɔ tinmɛ ɖɔ Sala fɔ́n bo ɖò ayi ɖó nǔwalɔ e ɖó linkpɔ́n nú mɛ é ɖé wu wɛ. Isimayɛli, Hagáa sín vǐ sunnu xwè 19 mɛví ɔ fɔ́n bo ɖò Izaki cá na wɛ. Nǔ enɛ nyí alisánú ɖé ǎ. Nukɔnmɛ ɔ, Mawu sɔ́ d’ayi mɛ nú mɛsɛ́dó Pɔlu b’ɛ ylɔ́ walɔ Isimayɛli tɔn enɛ ɖɔ yadonúmɛ. Sala mɔ ɖɔ nǔɖɔbamɛ enɛ na wà nǔ dó ganjininɔ vǐ sunnu emitɔn tɔn wu, bɔ mɔ̌ ka wɛ nǔgbo. Sala tuùn ganji ɖɔ é kún nyí vǐ sunnu emitɔn kpowun wɛ nú Izaki ó; é lɛ́ ɖó azɔ̌ taji ɖé bonu linlin Jehovah tɔn na dó jɛnu. É kpankɔ́n bo ɖɔ xó jɔ xó nú Ablaxamu. É byɔ ɛ ɖɔ é ni nya Hagáa kpo Isimayɛli kpo.—Bǐbɛ̌mɛ 21:8-10; Galatinu lɛ 4:22, 23, 29.
Nɛ̌ Ablaxamu ka wà nǔ gbɔn? Mǐ xà ɖɔ: “Xó enɛ ɔ e Sala ɖɔ ɔ nyla Ablaxamu nukúnmɛ ɖesu, ɖó vǐ tɔn wɛ Isimayɛli lɔmɔ̌ nyí.” É yí wǎn nú Isimayɛli tawun, bɔ é sixu lɔn bonu vivɛ̌ e tɔ́ nɔ sè dó vǐ tamɛ é cifo mɔ̌ ǎ. É ɖò mɔ̌ có, Jehovah mɔ nǔ jɛ nǔ lɛ wu ganji, enɛ wu ɔ, é d’afɔ xó ɔ mɛ. Mǐ xà ɖɔ: “Loɔ, Mawu ɖɔ nú Ablaxamu ɖɔ: ‘Ma nú xó enɛ ɔ e è ɖɔ dó vǐ ɔ kpo mɛsɛntɔ́ towe nyɔnu ɔ kpo wu ɔ ni nyla nukún towe mɛ ó. Yǐ gbè nú nǔ e Sala na byɔ we lɛ bǐ, ɖó kún e sín akpá un dó nú we ɔ, Izaki jí wɛ a na gbà kún ɔ gbɔn.’” Jehovah na ganjɛwu Ablaxamu ɖɔ è na kpé nukún dó Hagáa kpo vǐ ɔ kpo wu. Ablaxamu gbejinɔtɔ́ ɔ setónú.—Bǐbɛ̌mɛ 21:11-14.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
wp17.3 12, tinmɛ e ɖò dò é
“Un Tuùn Ðɔ A Nyɔ́ Ðɛkpɛ”
Tɔ́ví Ablaxamu tɔn wɛ nú Sala. Tɛlaxi wɛ jì ye mɛ we lɛ bǐ ɖò nɔ vovo xomɛ. (Bǐbɛ̌mɛ 20:12) Alɔwliwli mɔhun sɔgbe ɖò égbé ǎ, amɔ̌, é ɖò taji ɖɔ mǐ ni hɛn d’ayi mɛ ɖɔ nǔ lɛ gbɔn vo tawun hwenɛnu. Adamu kpo Ɛvu kpo hɛn mɛ maɖóblɔ̌ e ye nyí é bú é ɔ, é ko lín dín hwenɛnu ǎ. É ɖò wɛn ɖɔ, ɖó hwɛhuhu ko hɛn nǔ gblé dó mɛ enɛ lɛ wu dín ǎ wutu ɔ, alɔwliwli ɖò hɛ̌nnumɔ lɛ tɛntin nɔ dɔn azɔn baɖabaɖa lɛ wá kúnkan lɛ mɛ ǎ. Amɔ̌, ɖò xwè 400 mɔ̌ gudo ɔ, hwɛhuhu ko kp’acɛ dó gbɛtɔ́ lɛ jí bǐ nɛ. Hwe enɛ nu ɔ, Mɔyizisɛ́n ɔ gbɛ́ ɖɔ hɛ̌nnumɔ ɖě ɔ ni má ɖóxó xá ɖě ɔ ó.—Levíi ví lɛ 18:6.
w89 1/7 20 akpá. 9
Ablaxamu: Kpɔ́ndéwú ɖé nú Mɛ E Jló Na Zun Xɔ́ntɔn Xá Mawu lɛ É Bǐ
9 Ablamu lɛ́vɔ wà nǔɖiɖi sín nǔ ɖevo. Lee tan ɔ ɖɔ gbɔn é ɔ: “Ablamu mɛ vɔsakpe ɖokpo nú [Jehovah nyi finɛ].” (Bǐbɛ̌mɛ 12:7) Ðiɖɔ wɛ è sixu ko ɖè ɖɔ é zé kanlin ɖé dó savɔ̌ na, ɖó xókwín Ebléegbe tɔn e è lilɛ dó “vɔsakpe” é sín tinmɛ wɛ nyí “fí e è nɔ savɔ̌ ɖè é.” Ðò nukɔnmɛ ɔ, Ablamu lɛ́vɔ wà nǔɖiɖi sín nǔ enɛ lɛ ɖò ayikúngban ɔ sín awa ɖevo lɛ jí. Gɔ́ na ɔ, é “nɔ xomlá [Jehovah] sín nyikɔ.” (Bǐbɛ̌mɛ 12:8; 13:18; 21:33) Nukɛgbe Ebléegbe tɔn “nɔ xomlá nyikɔ ɔ” sín tinmɛ nɔ lɛ́ nyí “ɖɔ (alǒ jla) nyikɔ ɔ.” Xwédo Ablamu tɔn kpo Kanáanu lɛ kpo ɖó na ko nɔ sè bɔ é nɔ ɖò Mawu tɔn sín nyikɔ Jehovah jla wɛ kpo akɔ́nkpinkpan kpo. (Bǐbɛ̌mɛ 14:22-24) Mɔ̌ ɖokpo ɔ, mɛ ɖěɖee jló na zun xɔ́ntɔn xá Mawu égbé lɛ é bǐ ɖó na nɔ xomlá nyikɔ tɔn kpo nǔɖiɖi kpo. Enɛ byɔ ɖɔ è ni nɔ ɖekúnnu ɖò agbawungba, bo nɔ “kpa susu nú Mawu dó savɔ̌ n’i hwebǐnu . . . ; é wɛ nyí ɖɔ mǐ ni sɔ́ nu mǐtɔn dó kpa susu nú nyikɔ tɔn ɖò togun mɛ agbawungba.”—Eblée lɛ 13:15; Hlɔmanu lɛ 10:10.