Alɔdlɛ́ndónǔ Kplé gbɛzán kpó sinsɛnzɔ́ kpó tɔn sín azɔ̌wéma tɔn lɛ́
© 2024 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
2-8 SEPTEMBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ ÐƐHAN 79-81
Nɔ ɖe xlɛ́ ɖɔ émí yí wǎn nú nyǐkɔ susunɔ Jexóva tɔn
Gbɛxixɔ ɔ, “Nùnamɛ E Nǔ Vɔ Ð’ewu” É ɖé Sín Mawu Gɔ́n
5 Nɛ̌ mǐ ka sixu xlɛ́ ɖɔ mǐ yí wǎn nú nyikɔ Jehovah tɔn gbɔn? Gbɔn nǔwiwa mǐtɔn lɛ gblamɛ. Jehovah byɔ mǐ ɖɔ mǐ ni nyí mɛ mímɛ́. (Xà 1 Piyɛ́ɛ 1:15, 16.) Enɛ sín tinmɛ wɛ nyí ɖɔ mǐ ni sɛ̀n Jehovah kɛɖɛ bo setónú n’i kpo ayi mǐtɔn bǐ kpo. É tlɛ nyí hwenu e è klán gbè xá mǐ é ɔ, mǐ nɔ wà nǔ e wu mǐ kpé é bǐ bo nɔ zán gbɛ̀ sɔgbe xá nugbodòdó jlɔjlɔ tɔn lɛ kpo sɛ́n tɔn lɛ kpo. Gbɔn nǔ jlɔjlɔ lɛ wiwa gblamɛ ɔ, mǐ nɔ bló bɔ weziza mǐtɔn nɔ hɔ́n, bɔ mɔ̌ mɛ ɔ, mǐ nɔ kpa susu nú nyikɔ Jehovah tɔn. (Mat. 5:14-16) Ði togun mímɛ́ ɖé ɔ, mǐ nɔ xlɛ́ ɖò ali e nu mǐ nɔ zán gbɛ̀ mǐtɔn ɖè é ɖɔ sɛ́n Jehovah tɔn lɛ nyɔ́ bɔ hwɛdómɛ Satáan tɔn lɛ nyí adingban. Enyi mǐ wà nǔ nyì dò lee é nɔ nyí gbɔn nú mǐ bǐ é ɔ, nùwanyido mǐtɔn lɛ nɔ vɛ́ nú mǐ nugbǒ nugbǒ tɔn bɔ mǐ nɔ lɛkɔ sín nùwalɔ ɖěɖee nɔ kɔn cí dó Jehovah wu lɛ é gudo.—Ðɛh. 79:9.
ijwbv 3 akpá. 4-5
Hlɔ̌manu lɛ́ 10:13—“[Ylɔ̌] nyǐkɔ Jexóva tɔn”
Ðo Biblu mɛ ɔ, xógbe “[Ylɔ̌] nyǐkɔ Jexóva tɔn” ɔ nɔ byɔ́ nǔ hú è ní tuun nyǐkɔ Mawu tɔn kpowun, bo lɛ́ zán ɖo sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ. (Ðɛhan 116:12-14) É nɔ lɛ́ byɔ́ ɖɔ è ní ɖeji dó Mawu wú, bo nɔ lɛ́ ba alɔdó tɔn.—Ðɛhan 20:8; 99:6.
Nyǐkɔ Mawu tɔn ɖo tají nú Jezu Klísu. Xógbe nukɔn nukɔntɔn e ɖo ɖɛ kpɔ́ndéwú tɔn tɔn mɛ é wɛ nyí: “Tɔ́ mǐtɔn e ɖo jǐxwé é, nyǐkɔ towe ní nyí nǔ mímɛ́,” alǒ è ní klɔ́ cí sín wú. (Matíe 6:9) Jezu lɛ́ xlɛ́ ɖɔ ényí mǐ ba ná mɔ gbɛ mavɔmavɔ ɔ, mǐ ɖó ná kplɔ́n bo tuun Mɛ e ɖó nyǐkɔ énɛ́ é, se tónú n’i, bo lɛ́ yí wǎn n’i.—Jaan 17:3, 6, 26.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
it-2 53
Jozɛ́fu
È sɔ́ nyǐkɔ Jozɛ́fu ɔ su. Ðó tɛn ɖaxó mɛ wɛ Jozɛ́fu nɔ ɖo vǐ súnnu Jakɔ́bu tɔn lɛ́ mɛ wútu ɔ, é sɔgbe ɖɔ è ní zán nyǐkɔ tɔn hweɖélɛ́nu dó dó gesí akɔta Izlayɛ́li tɔn lɛ́ blěbú (Ðɛ 80:2) alǒ éé è wá xo dó axɔ́súɖuto totaligbé tɔn ɔ mɛ lɛ́ é. (Ðɛ 78:67; Am 5:6, 15; 6:6) Nyǐkɔ tɔn lɛ́vɔ́ tɔ́n ɖo nǔɖɔɖayǐ Biblu tɔn ɖé lɛ́ mɛ. Ðo nǔmimɔ Ezekiyɛ́li tɔn e nyí nǔɖɔɖayǐ é mɛ ɔ, ayǐkúngban we sín gǔ wɛ Jozɛ́fu ɖu (Eze 47:13), nyǐkɔ Jozɛ́fu tɔn ɖo toxo e nɔ nyí “[Jexóva] ɖo fí” é sín hɔnnúwa lɛ́ ɖokpó wú (Eze 48:32, 35), bɔ hwenu e è ɖo xó ɖɔ dó lěe è ná lɛ́ xo togun Jexóva tɔn kplé gbɔn é wú wɛ é ɔ, è ɖɔ ɖɔ Jozɛ́fu nyí gǎn nú akɔta ɔ sín akpáxwé ɖokpó, bɔ Judáa nyí gǎn nú akpáxwé e kpo é. (Eze 37:15-26) Nǔɖɔɖayǐ Abudiyási tɔn xlɛ́ ɖɔ ‘Jozɛ́fu xwédo ɔ’ ná dó “Esáwu xwédo ɔ” zo (Abu 18), bɔ nǔɖɔɖayǐ Zakalíi tɔn xlɛ́ ɖɔ Jexóva ná hwlɛ́n “xwédo Jozɛ́fu tɔn” gán. (Za 10:6, nwt) Akɔta Jozɛ́fu tɔn wɛ è slɛ́ do akɔta Izlayɛ́li gbigbɔ tɔn ɔ tɔn lɛ́ mɛ, é nyí Eflayímu tɔn ǎ.—Nǔ 7:8.
Slɛ́ e è slɛ́ Jozɛ́fu ɖo Nǔɖexlɛ́mɛ 7:8 mɛ é xlɛ́ ɖɔ nǔɖɔɖayǐ Jakɔ́bu tɔn, hwenu e é ɖo kúzan tɔn jí é, lɛ́ kunkplá Izlayɛ́li gbigbɔ tɔn ɔ. Énɛ́ wú ɔ, é ɖo tají ɖɔ é ní ɖ’ayi wú ɖɔ Jexóva Mawu, éé nyí Nǔbǐwúkpétɔ́ Jakɔ́bu tɔn é sɛ́ Klísu Jezu e nyí Lɛ̌ngbɔ́nyitɔ́ kpíkpé é dó, b’ɛ wá sɔ́ gbɛ tɔn jó dó “lɛ̌ngbɔ́ lɛ́” tamɛ. (Jn 10:11-16) Klísu Jezu lɛ́ nyí awǐnnya zwe jí tɔn e jí è dó tɛ́npli Mawu tɔn e mɛ Izlayɛ́li gbigbɔ tɔn ɔ ɖe é do nyi é. (Efɛ́ 2:20-22; 1Pi 2:4-6) Gɔ́ ná ɔ, Lɛ̌ngbɔ́nyitɔ́ kpó Awǐnnya kpó énɛ́ ɖo Mawu Nǔbǐwúkpétɔ́ ɔ gɔ́n.—Jn 1:1-3; Mɛ 7:56; Eb 10:12; kpɔ́n Bǐ 49:24, 25.
9-15 SEPTEMBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ ÐƐHAN 82-84
Wǔjɔmɛzɔ́ e a ɖó lɛ́ é ní nɔ su nukún towe mɛ
Xɛ lɛ: Nǔ E Ye Sixu Kplɔ́n Mǐ lɛ É
Jeluzalɛmunu lɛ tuùn xɛ e nɔ nyí azɔnxɛ lɛ é ganji, ɖó ye nɔ yawu xò adɔ̌ yetɔn lɛ nyì xɔzwe lɛ mɛ ɖò aga. Ðé lɛ xò adɔ̌ yetɔn lɛ nyì Salomɔ́ɔ sín tɛmpli mɛ. É cí ɖɔ azɔnxɛ ɖěɖee nɔ xò adɔ̌ yetɔn lɛ ɖó tɛmpli ɔ sín xá mɛ lɛ é mɔ ɖɔ finɛ nyɔ́ ganji bɔ emi sixu nɔ bo kpé nukún dó vǐ emitɔn lɛ wu, bɔ nǔ nyanya ɖě na jɛ dó ye wu ǎ.
Mɛ e kpa Ðɛhan 84gɔ́ ɔ é nyí ɖokpo ɖò Kolée sín vǐ sunnu lɛ mɛ, bo nɔ wà sinsɛnzɔ́ ɖò tɛmpli ɔ mɛ nú aklunɔzán gblamɛ ɖokpo ɖò sun ayizɛ́n lɛ bǐ mɛ; é ɖó ayi adɔ̌ enɛ lɛ wu ɖò tɛmpli ɔ sín xá mɛ. Azɔnxɛ e ɖó fí e é na nɔ kaka sɔyi ɖò xwé Jehovah tɔn gbè é ɖé ɖɔhun cící jló è tawun, bɔ é ɖɔ: “Mawu Mavɔmavɔ Nǔbǐwukpétɔ́, un yí wǎn nú nɔtɛn towe lɛ mɛ nya! Kɔxo towe lɛ ta wíwá ɖò nukún mya nú mì wɛ ɖesu . . . Títígwetí ɖesu nɔ mɔ fí e é na xò adɔ̌ ɖó é, azɔnxɛ nɔ mɔ adɔ̌ e mɛ é na bɛ́ vǐ tɔn lɛ dó é. Mawu Mavɔmavɔ Nǔbǐwukpétɔ́, axɔsu ce, Mawu ce! Vɔsakpe towe lɛ kpá wɛ nyí fí e ye bǐ mɔ é.” (Ðɛhan 84:2-4) Akpàkpà ɖokpo ɔ ka nɔ sɔ́ mǐ kpodo vǐ mǐtɔn lɛ kpo bonu mǐ na nɔ nɔ kpɔ́ xá togun Mawu tɔn ɖò gbesisɔmɛ ɖò kplé lɛ jí à?—Ðɛhan 26:8, 12.
w08 15/7 30 akpá. 3-4
Nɔ nya nǔ e ɖo jlɛ̌ jí lɛ́ é gbé, bá ɖó awǎjijɛ
Mɛxóxwe kpó lanmɛ ma ɖo ganjí kpó sixú ɖó dogbó ɖé lɛ́ nú nǔ e mǐ sixú wa ɖo sinsɛnzɔ́ Jexóva tɔn mɛ lɛ́ é. Nú mɛjitɔ́ wɛ nú we ɔ, é sixú cí nú we ɖɔ a kún sɔ́ nɔ ɖu vǐví nǔkplɔ́nkplɔ́n mɛɖésúnɔ tɔn alǒ kplé klisánwun tɔn lɛ́ tɔn káká ɖé ó ɖó vǐ kpɛví towe lɛ́ nɔ xo hwenu kpó hlɔ̌nhlɔ́n kpó towe hǎbǔ yí wútu. É ɖo mɔ̌ có, ayi e a nɔ sɔ́ ɖó dogbó towe lɛ́ jí zɛ xwé wú é sixú nɔ zɔ́n bɔ nǔ e wú a sixú kpo ɖo kpíkpé wɛ lɛ́ é nɔ gbɔ wǔ we vlafo ǎ cé?
É ko bló xwe afatɔ́n mɔ̌kpán din bɔ Levíi ví ɖe ɖɔ jlǒ e é ma sixú kpé wú gbeɖé bo sú do tɔn ǎ é ɖé xó. È jɔ wǔ i b’ɛ nɔ wa sinsɛnzɔ́ nú aklúnɔzángbla we ɖo xwe ɖokpó mɛ ɖo tɛ́npli ɔ mɛ. É ɖo mɔ̌ có, vɔ̌sákpe ɔ kpá ninɔ hwebǐnu jló è tawun, jlǒ ɖagbe ka wɛ. (Ðɛh. 84:2-4) Étɛ́ ka d’alɔ nya gbejínɔtɔ́ énɛ́ b’ɛ kpo ɖo awǎjijɛ ɖó wɛ? É tuun ɖɔ azǎn ɖokpó vɔ́vɔ́ zínzán ɖo kɔ́xota tɛ́npli ɔ tɔn ɔ, wǔjɔmɛ ɖaxó wɛ. (Ðɛh. 84:5, 6, 11) Mɔ̌ ɖokpó ɔ, mǐ ɖó ná nɔ sɔ́ ayi ɖó dogbó mǐtɔn lɛ́ jí ǎ, é nyɔ́ wa ɔ, tɛ́n wɛ mǐ ɖó ná nɔ tɛ́n kpɔ́n bo ná nɔ tuun nǔ ɖěɖěe gbé mǐ sixú kpo ɖo nyinya wɛ lɛ́ é, bɔ yě ná nɔ lɛ́ su nukún mǐtɔn mɛ.
A Xɔ Akwɛ nú Jehovah Mawu Towe!
12 Enyi a ɖò xwi ɖí xá azɔn ɖé wɛ hǔn, kúdeji ɖɔ Jehovah tuùn nǔ e mɛ gbɔn dín wɛ a ɖè é. Savo n’i ɖɔ é ni d’alɔ emi bonu emi na sixu sɔnǔ nú linlin e sɔgbe é dó ninɔmɛ emitɔn wu. Enɛ gudo hǔn, ba wɛn gbɔdónúmɛ tɔn e Jehovah ko sɔnǔ na nú we lɛ é ɖò Biblu mɛ. Sɔ́ ayi ɖó wemafɔ e xlɛ́ lě dò mɛsɛntɔ́ Jehovah tɔn lɛ xɔ akwɛ n’i sɔ́ é jí. Enyi a nɔ wà mɔ̌ ɔ, a na mɔ ɖɔ Jehovah nɔ nyɔ́ xomɛ dó mɛ e nɔ sɛn ɛ kpo gbejininɔ kpo lɛ é bǐ wu.—Ðɛh. 84:12.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
it-2 459
Tɔ́cyɔvǐ lɛ́
Ðó é bɔ wǔ bɔ è ná wɔn mɛ énɛ́ lɛ́ e mɛ kú jó dó, bo ma lɛ́ ɖó mɛɖé bɔ é ná nɔ nya xɛ ɖo yě jí ǎ wútu ɔ, Jexóva zán xókwín “tɔ́cyɔvǐ” ɔ hwenu e é ɖo xó ɖɔ dó nǔjlɔ́jlɔ́wiwa Izlayɛ́li ví lɛ́ tɔn alǒ lě do yě jɛ zɔ nǔ jijɔ énɛ́ sɔ é wú wɛ é. Ényí akɔta ɔ ɖo ganjí ɖo gbigbɔ lixo ɔ, è nɔ kpé nukún dó tɔ́cyɔvǐ lɛ́ wú. Ényí nǔagɔwiwa jɛ kpɔ́ su jí ɖo to ɔ mɛ ɔ, é ɖo wɛn ɖɔ è nɔ dó vɛ̌ nú tɔ́cyɔvǐ lɛ́, bɔ énɛ́ nɔ xlɛ́ ɖɔ akɔta ɔ j’ayǐ ɖo nǔjlɔ́jlɔ́wiwa linu. (Ðɛ 82:3; 94:6; Eza 1:17, 23; Jel 7:5-7; 22:3; Eze 22:7; Zak 7:9-11; Mal 3:5) Nudómɛ Jexóva tɔn nɔ nɔ mɛ ɖěɖěe nɔ dó ya nú tɔ́cyɔvǐ lɛ́ é jí. (Sɛ́ 27:19; Eza 10:1, 2) Jexóva ɖɔ ɖɔ Émí wɛ nɔ jɛ hun yě jí (Nǔx 23:10, 11), Émí wɛ nɔ gɔ́ alɔ nú yě (Ðɛ 10:14), bo nyí Tɔ́ (Ðɛ 68:6) nú mɛ mɔ̌hun lɛ́. É wɛ nɔ ɖɔ hwɛ dó yě tamɛ (Sɛ́ 10:17, 18), nɔ kú nǔbláwǔ nú yě (Hlɔ̌ 14:3), nɔ fá kɔ nú yě (Ðɛ 146:9), bo nɔ hɛn yě ɖó gbɛ.—Jel 49:11.
Nǔ e nɔ zɔ́n bɔ è nɔ tuun klisánwun nǔgbó lɛ́ é ɖokpó wɛ nyí ya e yě nɔ ké nú mɛ e asú alǒ mɛjitɔ́ yětɔn kú jó dó lɛ́ é é. Ahwanvú Jaki wlán nǔ élɔ́ sɛ́dó klisánwun lɛ́: “Mawusinsɛn alɔkpa e mɛ́, bɔ nǔ kwíjikwíji ɖěbǔ ma va d’é wú ǎ, ɖo Mawu Tɔ́ mǐtɔn nukúnmɛ é ɖíe: è ní kpé nukún dó tɔ́cyɔvǐ lɛ́ kpó asúkúsi lɛ́ kpó wú ɖo wǔvɛ́ yětɔn lɛ́ mɛ, lobo cɔ́ mɛɖée bónú gbɛ ɔ ma hɛn mɛ blí ó.”—Ja 1:27.
16-22 SEPTEMBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ ÐƐHAN 85-87
Ðɛ nɔ d’alɔ mǐ bɔ mǐ nɔ dɛ
w12 15/5 25 akpá. 10
A ka nɔ ɖe susu Jexóva tɔn xlɛ́ a?
10 Bo ná dó nɔ ɖe susu Mawu tɔn xlɛ́ ɔ, mǐ ɖó ná “nɔ ɖó kan dó ɖɛxixo wú.” (Hlɔ̌. 12:12) Mǐ sixú nɔ xo ɖɛ ɖɔ Jexóva ní d’alɔ mǐ bónú mǐ ná nɔ sɛn ɛ lěe é ba gbɔn é, bo tlɛ ɖó ná wa mɔ̌. Bo ná dó wa mɔ̌ ɔ, mǐ sixú byɔ́ ɛ dó nǔjɔnǔ mɛ ɖɔ é ní ná mǐ gbigbɔ mímɛ́ tɔn, dó nǔɖiɖi nǔɖiɖi jí nú mǐ, ná hlɔ̌nhlɔ́n mǐ bónú mǐ ná gbí dɔn ɖo mɛtɛ́nkpɔ́n nukɔn, bo lɛ́ ná mǐ nǔwúkpíkpé ɔ bónú mǐ ná nɔ ‘kplɔ́n nǔgbó ɔ mɛ ganjí, bo lɛ́ tínmɛ ganjí.’ (2 Tim. 2:15; Mat. 6:13; Luk. 11:13; 17:5) Lěe vǐ ɖé nɔ gán jɛ tɔ́ tɔn wú gbɔn é ɔ, mɔ̌ wɛ mǐ ɖó ná nɔ gán jɛ Jexóva, Tɔ́ mǐtɔn jǐxwé tɔn ɔ wú gbɔn é nɛ́. Ényí mǐ byɔ́ ɛ ɖɔ é ní d’alɔ mǐ bónú mǐ ná sɛn ɛ bǐ mlɛ́mlɛ́ ɔ, mǐ sixú ɖeji ɖɔ é ná wa mɔ̌. Mi nú mǐ ní ma nɔ lin gbeɖé ɖɔ xó mǐtɔn ná ci kɔ n’i ó! É nyɔ́ wa ɔ, mǐ ní nɔ xo ɖɛ sɛ́dó è dó kpa susu n’i, dó kú n’i, ba wěɖexámɛ tɔn lɛ́ ɖo tají ɔ, ɖo mɛtɛ́nkpɔ́n hwenu, byɔ́ ɛ ɖɔ é ní d’alɔ mǐ bónú mǐ ná sɛn ɛ ɖo ali ɖé nu bo ná nɔ sɔ́ nyǐkɔ mímɛ́ tɔn su.—Ðɛh. 86:12; Ja. 1:5-7.
Lěe Jexóva nɔ ná xósin nú ɖɛ mǐtɔn lɛ́ gbɔn é
17 Xa Ðɛhan 86:6, 7. Ðɛhanwlántɔ́ Davídi kú d’é jí ɖɔ Jexóva se ɖɛ émítɔn lɛ́, bo lɛ́ ná xósin nú yě. A sixú ɖeji éɖɔhun. Kpɔ́ndéwú e jí mǐ ɖɔ xó dó ɖo xóta élɔ́ mɛ lɛ́ é ná gǎnjɛwú mǐ ɖɔ Jexóva sixú ná mǐ nǔnywɛ́ kpó hlɔ̌nhlɔ́n kpó e sín hudó mǐ ɖó bá dɛ é. É sixú zán xwédo gbigbɔ tɔn mǐtɔn, alǒ tlɛ sixú gbɔn mɛ ɖěɖěe ma ɖo sinsɛn ɛ wɛ ɖo alɔnu din ǎ lɛ́ é jí dó d’alɔ mǐ ɖo ali ɖé lɛ́ nu..
18 Jexóva sixú gɔn xósin ná nú ɖɛ mǐtɔn lɛ́ lěe mǐ ba gbɔn é hwebǐnu, amɔ̌, mǐ tuun ɖɔ é ná ná xósin nú yě. É ná ná mǐ nǔ e sín hudó mǐ ɖó é pɛ́ɛ́ ɖo hwenu e mǐ ɖó hudó tɔn dó é pɛ́ɛ́. Hǔn, kpo ɖo ɖɛ xo wɛ kpó nǔɖiɖi kpó, bo ɖeji ɖɔ Jexóva ná kpé nukún dó wǔ we din, lobo ná “ná nǔ e ɖo hǔn mɛ nú we lɛ́ [é] we,” ɖo gbɛ yɔ̌yɔ́ e ja é mɛ.—Ðɛh. 37:4.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
it-1 492 akpá. 2
Ayi
Mawusinsɛn kpó ‘ayi bǐ kpó.’ Ayi ɖó ná ɖo blěbú cóbó ná sixú w’azɔ̌ ganjí, amɔ̌ ayi nǔjlɛ́dónǔwú tɔn ɖé sixú má. Davídi xó dɛ ɖɔ: ‘Blǒ bónú ayi ce ní nɔ blěbú, bónú má ɖi xɛsi nú nyǐkɔ towe,’ dó xlɛ́ ɖɔ ayi mɛɖé tɔn sixú má ɖó lěe nǔ cí n’i é alǒ xɛsi wútu. (Ðɛ 86:11, nwt) Ayi mɛ mɔ̌hun tɔn sixú ‘má,’ énɛ́ wɛ nyí ɖɔ é ná jɛ Mawu sɛn jí mɔ̌tɔn mɔ̌tɔn. (Ðɛ 119:113; Nǔ 3:16) Mɛɖé sixú lɛ́ ɖó ‘ayi we’ (blǔju tɔn ɔ, é ɖó ayi, bo lɛ́ ɖó ayi), bo nɔ ɖo tíntɛ́nkpɔ́n wɛ bá sɛn gǎn we, alǒ nɔ ɖo tamɛ lin dó nǔ vo jí wɛ, bo ka nɔ ɖɔ vo dó flú mɛ. (1Tan 12:34; Ðɛ 12:3) Jezu ɖe yɛmɛnúwiwa mɔ̌hun gba.—Mt 15:7, 8.
23-29 SEPTEMBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ ÐƐHAN 88-89
Acɛkpikpa Jexóva tɔn nyɔ́ hú gǎn
Nɔ Gudo nú Nǔbǐwukpétɔ́ E Jehovah Nyí É!
5 Jehovah lɛ́ ɖ’acɛ bá nyí Nǔbǐwukpétɔ́ ɖó hwɛjijɔ ɖevo wu. É nɔ zán acɛkpikpa tɔn kpo hwɛjijɔ kpo bɔ nǔ bǐ nɔ vɔ ɖ’ewu. É ɖɔ: ‘Nyɛ Jehovah nɔ wà ɖagbe, nɔ wà nǔ jlɔjlɔ, nɔ wà nǔ ɖó sɛ́nxwi jí ɖò ayikúngban ɔ jí; nǔ enɛ lɛ wɛ nɔ nyɔ́ nukún ce mɛ.’ (Jel. 9:23) É nɔ zɔ́n dó sɛ́n e gbɛtɔ́ hwɛhutɔ́ lɛ ɖetɔ́n lɛ é jí dó ɖɔ ɖɔ nǔ lě sɔgbe bo jlɔ́ ǎ. Nǔ wà ɖó sɛ́nxwi jí tɔn e nǔ bǐ vɔ ɖ’ewu é gosin éɖesunɔ mɛtún ɔ gɔ́n, lobɔ é nɔ zɔ́n dó enɛ jí dó na sɛ́n gbɛtɔ́ lɛ. “Hwɛjijɔ kpo nǔjlɔjlɔwiwa kpo jí wɛ axɔsuzinkpo [tɔn] jinjɔn,” enɛ wu ɔ, mǐ sixu kudeji ɖɔ sɛ́n tɔn lɛ, nugbodòdó tɔn lɛ kpo gbeta tɔn lɛ kpo bǐ sɔgbe. (Ðɛh. 89:15; 119:128) Satáan dóhwɛ Jehovah ɖɔ é hwedo Nǔbǐwukpétɔ́ e é nyí é wu có, éyɛ ɖesu mɛtún e ɖò mɔ̌ ɖɔ wɛ é ka ko kpéwú bo bló bonu gbɛ̀ e mɛ nǔjlɔjlɔwiwa gbakpé é ɖé tíìn ǎ.
Nɔ Gudo nú Nǔbǐwukpétɔ́ E Jehovah Nyí É!
10 Ali e nu Jehovah nɔ kp’acɛ ɖè é nyí adaka tɔn ǎ, mɔ̌ jɛn é ma nɔ lɛ́ hɛn nǔ gángángán ǎ é nɛ. Lee é nɔ kp’acɛ gbɔn é nɔ hun mɛɖée sí jijɛ sín ali bo nɔ lɛ́ xò awǎjijɛ sín kàn. (2 Kɔ. 3:17) Davidi ɖè enɛ xlɛ́ gbɔn lě: “Nǔ sà acɔ́ kpo nùjiwǔ kpo wɛ lɛlɛ̌ dó [Mawu]. Hlɔnhlɔn kpo awǎjijɛ kpo wɛ ɖò nɔtɛn tɔn.” (1 Tan 16:7, 27) Mɔ̌ ɖokpo ɔ, ɖɛhanwlantɔ́ Etani wlan ɖɔ: ‘Nǔ nyɔ́ nú togun e nɔ xomlá we é; Jehovah, togun enɛ ɔ nɔ zun zɔnlin ɖò weziza towe nu. Togun enɛ ɔ nɔ ɖò awǎjijɛ mɛ tɛgbɛ ɖó nyikɔ towe wu, é nɔ ɖò te ɖó hwɛjijɔ towe wu.’—Ðɛh. 89:16, 17.
11 Tamɛ linlin hwɛhwɛ dó ɖagbewiwa Jehovah tɔn jí sixu na hlɔnhlɔn kú e mǐ kudeji ɖɔ acɛkpikpa tɔn nyɔ́ hugǎn é. Mǐ nɔ wá ɖó linlin ɖokpo ɔ e ɖɛhanwlantɔ́ ɔ ɖó é: “È nɔ kɔxo towe lɛ ta xɔ azǎn ɖokpo ɔ, é nyɔ́ hú è bló azǎn afatɔ́n ɖò fí ɖevo.” (Ðɛh. 84:11) Nǔ sixu gbɔ mɔ̌ nyí ǎ. Ðó Jehovah wɛ nyí Gbɛɖotɔ́ wanyiyinɔ mǐtɔn wu ɔ, é tuùn nǔ e sín hudo mǐ ɖó, bo na ɖó awǎjijɛ jɔ awǎjijɛ é, lobo nɔ sú dò enɛ b’ɛ nɔ túnflá. Nǔ ɖebǔ e é byɔ ɖò mǐ sí é nɔ nyí nú lè mǐtɔn, bɔ nǔ e mɛ ye nɔ wá tɔ́n kɔ dó é nɔ hɛn awǎjijɛ ɖaxó hugǎn wá nú mǐ. Nǔ nɔ nyí mɔ̌ enyi é na bo tlɛ byɔ vɔsisa ɖé lɛ ɖò mǐ sí ɔ nɛ.—Xà Ezayíi 48:17.
w14 15/10 10 akpá. 14
Ðǒ nǔɖiɖi e ma nɔ xo ǎ é nú Axɔ́súɖuto ɔ
14 Mǐ ní gbéjé akpá e Jexóva dó nú axɔ́sú Izlayɛ́li tɔn hwexónu tɔn Davídi, gbɔn akɔjijɛ Davídi tɔn ɔ gblamɛ é kpɔ́n. (Xa 2 Samuwɛ́li 7:12, 16.) Jexóva jɛ akɔ énɛ́ xá Davídi hwenu e é ɖo acɛ kpa wɛ ɖo Jeluzalɛ́mu é, bo d’akpá n’i ɖɔ kúnkan tɔn mɛ wɛ Mɛsíya ɔ ná gosín. (Luk. 1:30-33) Mɔ̌ mɛ ɔ, Jexóva lɛ́ bló bɔ kúnkan e mɛ Mɛsíya ɔ ná tɔ́n sín é lɛ́ za wě hú gǎn, bo ɖɔ ɖɔ Davídi ví ɖokpó wɛ nyí mɛ e “ɖó acɛ ɖo sɛ́n linu” bo ná xá axɔ́súɖuto Mɛsíya ɔ tɔn sín axɔ́súzinkpo jí é. (Ezek. 21:25-27, nwt) Gbɔn Jezu gblamɛ ɔ, acɛkpikpa Davídi tɔn “ná nɔ te káká sɔ́yi.” Nǔgbó ɔ, kúnkan Davídi tɔn “ná nɔ te káká sɔ́yi sun ɖɔhun, lěe sun nɔ wá jǐ tɛgbɛ ɖo jǐxwé ɔ ɖɔhun.” (Ðɛh. 89:35-38) Mɔ̌ wɛ, acɛkpikpa Mɛsíya ɔ tɔn ná wa nǔ nyanya gbeɖé ǎ, bɔ nǔ e é wa lɛ́ é ná nɔ ayǐ káká sɔ́yi!
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
w93 1/1 wěx. 32
“Kúnnuɖetɔ́ gbejínɔtɔ́ ɖé ɖo jǐnukúnsin”
CÓBƆ gbɛtɔ́ nukɔntɔn ɔ ná ɖi zɔnlin gbɔn ayǐkúngban jí ɔ, sun ko ɖe wěziza tɔn xlɛ́ ɖo zǎnmɛ ɖo jǐnukúnsin. Ðo hweɖénu ɔ, mɛɖé lɛ́ sɛn sun. Wěmawlántɔ́ Glɛ̌kinu Plutarque ɖɔ ɖɔ fínɛ́ wɛ mɛ mímɛ́ e kú lɛ́ é sín lǐndɔ̌n nɔ wá yi. Ðo xɛxó Baltes lɛ́ tɔn mɛ ɔ, súnnu ɖé wɛ sun nyí, bo nyí asú nú hwesivɔ́. Yě jɛ tagba bɔ sun hɔn jó asi tɔn dó, bo nɔ wá tɔ́n ɖó kpɔ́ xá ɛ ɖokpó vlafo ɖé ɖo jǐnukúnsin!
Ðo égbé ɔ, ényí mɛ we jɛ wǎn yí nú yěɖée lɛ́ jí tlóló, alǒ é ma ko lín dín a ɔ, yě nɔ kpɔ́n sun sɛ́dó ɖo jǐ, bɔ linlin wǎnyíyí tɔn lɛ́ nɔ wá tamɛ nú yě. Ðo 1960 kpó 1970 kpó sín avla mɛ ɔ, nǔnywɛ́xwítíxwítízɔ́watɔ́ lɛ́ zán akwɛ́ wósúwósú dó sɛ́ súnnu ɖé lɛ́ dó sun mɛ nú yě ná hɛn awǐnnya kilóo kpɛɖé wá nú è ná gbéjé kpɔ́n. Mǐ kú dó nǔɖé jí dó sun wú: Énɛ́ wɛ nyí ɖɔ é nɔ tɔ́n bo nɔ lɛ́ yi xɔ dó hwetɔnnu. É ɖo gbejí ɖo ali e é nɔ zɔn é mɛ sɔmɔ̌ bɔ è hɛn ɔ, è ná lɛ́n bo tuun fí e é sixú ko ɖe xwe afatɔ́n mɔ̌kpán ɖíe é pɛ́ɛ́.
Ényí Izlayɛ́li ví lɛ́ kpɔ́n sun sɛ́dó ɔ, yě nɔ flín nǔ ɖagbe ɖé. Mawu d’akpá nú axɔ́sú Davídi ɖɔ mɛ e ná jɔ ɖo kún tɔn mɛ é ɖé jɛ́n ná nɔ jínjɔ́n axɔ́súzinkpo jí. É ɖɔ: “Axɔ́súzinkpo [Davídi] tɔn ná ɖo te káká sɔ́yi sun ɖɔhun, lěe sun nɔ wá jǐ tɛgbɛ ɖo jǐxwé ɔ ɖɔhun.” (Ðɛhan 89:36-38) Akpá énɛ́ wá jɛnu gbɔn Jezu, “Davídi Ví” ɔ jí. (Luki 18:38) È fɔ́n Jezu sín kú gúdo é ɔ, é húzú nǔɖíɖó gbigbɔ tɔn e ma sɔ́ ná kú gbeɖé ǎ é ɖé, bo yi jǐxwé. (Mɛsɛ́dó 2:34-36) Ðo nukɔnmɛ ɔ, è sɔ́ ɛ axɔ́sú nú axɔ́súɖuto Mawu tɔn ɖo jǐxwé. (Nǔɖexlɛ́mɛ 12:10) Axɔ́súɖuto énɛ́ ɖo acɛ kpa wɛ din, bo “ná nɔ te káká sɔ́yi.” (Daniyɛ́li 2:44) Mɔ̌ mɛ ɔ, sun e nyí “kúnnuɖetɔ́ gbejínɔtɔ́ ɖé ɖo jǐnukúnsin” é ɖɔhun ɔ, Jezu, afɔsɔ́ɖótetɔ́ e jɔ ɖo Davídi kún mɛ, bo ma ná kú gbeɖé ǎ é ná tíin tɛgbɛ.
Hǔn, ényí a mɔ sun b’ɛ ɖo kínkɔ́n wɛ ɖo jǐnukúnsin hweɖébǔnu hǔn, ní nɔ flín we akpá e Jexóva dó nú Davídi é, bónú Axɔ́súɖuto Mawu tɔn e ɖo acɛ kpa wɛ din, bo ná lɛ́ kp’acɛ káká sɔ́ yi nú susu Mawu tɔn kpó nyɔ̌ná mavɔmavɔ e é ná kɔn dó gbɛtɔ́ gbejínɔtɔ́ lɛ́ jí é kpó ní nɔ su nukún towe mɛ.—Nǔɖexlɛ́mɛ 11:15.
ZĚ HWIÐÉE BǏ JÓ NÚ MAWUXÓÐIÐƆZƆ́ Ɔ
ijwbq 181
Étɛ́ lɛ́ wú Biblu ka ɖɔ xó dó?
Lěe Mawu Nǔbǐwúkpétɔ́ ɔ bló jǐnukúnsin kpó ayǐkúngban ɔ kpó gbɔn é sín tan kléwún ɖé wɛ hun nǔ sín Biblu ɔ nu. É gbɔn Biblu ɔ sín yɛkan mɛ dó ɖe nyǐkɔ éɖésúnɔ tɔn Jehovah ɔ xlɛ́, bónú gbɛtɔ́ lɛ́ ná dó tuun i.—Ðɛhan 83:18, nwt.
Biblu tínmɛ ɖɔ è ko kɔn cí dó nyǐkɔ Mawu tɔn wú, bó lɛ́ xlɛ́ lěe Mawu ná klɔ́ cí sín nyǐkɔ tɔn wú gbɔn é.
Biblu kɔ́n sɛ sín linlin e Mawu ɖó nú gbɛtɔ́ lɛ́ kpó ayǐkúngban ɔ kpó é jí. É ɖe lěe Mawu ná ɖe ɖɛ wǔvɛ́ gbɛtɔ́ tɔn lɛ́ gbɔn ɖo sɔgúdo é xlɛ́.
Biblu ɖe wě tawun tawun lɛ́ xá mɛ dó gbɛzínzán gbe bǐ gbe tɔn wú. Kpɔ́ndéwú tɔn ɖé lɛ́ ɖíe:
Lěe è ná ɖó kancícá ɖagbe xá mɛ ɖěvo lɛ́ gbɔn é. “Nǔ e mi jló ɖɔ gbɛtɔ́ lɛ́ ní bló nú émí ɔ, mi nɔ bló nú yě lɔmɔ̌.”—Matíe 7:12.
Tínmɛ tɔn: Mǐ ɖó ná nɔ wa nǔ xá mɛ ɖěvo lɛ́ ɖo ali e nu mǐ ba ɖɔ è ní wa nǔ xá mǐ ɖe é.
Lěe è ná ɖí xwi xá linkpɔ́n gbɔn é. “Mi ma lin sɔ e ja ɔ kpɔ́n ó, ɖó sɔ e ja ɔ ná wá kpódó tagba éɖésúnɔ tɔn lɛ́ kpó.”—Matíe 6:34.
Tínmɛ tɔn: Mǐ ɖó ná nɔ lin nǔ kpɔ́n zɛ xwé wú dó nǔ e sixú wá jɛ sɔ e ja é wú ǎ, é nyɔ́ wa ɔ, é ná nyɔ́ ɖɔ mǐ ní nɔ sɔ́ ayi ɖó tagba azǎn ɖokpó ɖokpó tɔn jí.
Lěe è ná ɖu alɔwlíwlí awǎjijɛnɔ ɖé sín vǐví gbɔn é. “Súnnu ɖokpó ɖokpó ɖó ná yí wǎn nú asi tɔn éɖésúnɔ ɖɔhun; nyɔ̌nu ɖokpó ɖokpó ɖó ná sí asú tɔn.”—Efɛ́zinu lɛ́ 5:33.
Tínmɛ tɔn: Cóbónú alɔwlíwlí ɖé ná yi ta ɔ, wǎnyíyí kpó sísí kpó ɖo tají.
30 SEPTEMBRE–6 OCTOBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ ÐƐHAN 90-91
Bo ná dɔ́ ji ɔ, nɔ ɖeji dó Jexóva wú
Jidɔ́ biba
Nǔnywɛ xwitixwitizɔ́watɔ́ gegě ɖɔ ɖɔ nǔ e è na zán bo xógló kpikpo é gegě tíìn có, gbɛtɔ́ lɛ kún na kpéwú bo dɔ́ji hú lee ye ko nɔ dɔ́ gbɔn é ó. Nǔgbo wɛ ɖɔ jidɔ́ gbɛtɔ́ lɛ tɔn ɖò jijɛji wɛ kpɛɖé kpɛɖé sín xwè kanweko 19gɔ́ ɔ mɛ. Amɔ̌, wǔfifɛ́, amasin e nɔ hu azɔnkwín lɛ é kpo ɖěɖee nɔ gbò kpò nyi ali jí nú azɔn lɛ é kpo wɛ zɔ́n tawun bɔ nǔ cí mɔ̌. Nǔnywɛ xwitixwitizɔ́watɔ́ ɖé lɛ ɖi nǔ ɖɔ ɖěwagbɛn kún sɔ́ ɖè bonu jidɔ́ gbɛtɔ́ tɔn na jɛji ó.
Xwè 3500 mɔ̌ ɖíe ɔ, Biblu-wlantɔ́ Mɔyizi yí gbè ɖɔ: “Jidɔ́ mǐtɔn nɔte ɖó xwè kanɖé gban (70); mɛ e wu gbɛ̀ ɖè ganji lɛ tɔn nyí xwè kanwe (80). Ye ka sɔ́ nɔ mɔ nǔɖe ɖ’emɛ zɛ tagba kpo ya kpo wu ǎ, ɖó gbɛzán mǐtɔn nɔ wá yì blewun, bɔ mǐ nɔ zɔn xɛ ɖidó kú.” (Ðɛhan 90:10) Gbɛtɔ́ lɛ dó gǎn bonu jidɔ́ mǐtɔn na jɛji có, lee Mɔyizi ko ɖɔ gbɔn é jɛn nǔ kpò ɖè.
Ðò alɔ ɖevo mɛ ɔ, logozo ɖé lɛ sixu nɔ gbɛ̀ nú xwè 150 jɛji, bɔ atín ɖé lɛ, ɖi sɛ́dlutín sixu nɔ gbɛ̀ nú xwè afatɔ́n mɔkpan. Enyi mǐ jlɛ́ jidɔ́ mǐtɔn dó nǔɖiɖó enɛ lɛ kpo ɖevo lɛ kpo tɔn wu ɔ, mǐ nɔ kanbyɔ mǐɖée ɖɔ, ‘Nǔ e gbɛ̀ nyí é bǐ jɛn ko nyí ɖɔ è ni nɔ gbɛ̀ nú xwè 70 alǒ 80 à?’
wp19.1 5, gbǎví
Nɛ̌ Mawu ka nɔ nyí?
Mɛ gegě ko kan nǔ enɛ byɔ yeɖée. Bɔya hwi lɔ ko kanbyɔ. È sixu lɛ́ kanbyɔ gbɔn lě: Enyi Mawu jɛn ɖó wɛkɛ ɔ kpo nǔ e ɖ’emɛ lɛ é bǐ kpo ɔ, fitɛ éɖesunɔ ka gosin lo?
Ðò kpaa mɛ ɔ, nǔnywɛ xwitixwitizɔ́watɔ́ lɛ yí gbè ɖɔ wɛkɛ ɔ ɖó bǐbɛ̌mɛ. Sɔgbe kpo xó enɛ kpo ɔ, wemafɔ nukɔntɔn Biblu tɔn ɖɔ: “Ðò bǐbɛ̌mɛ ɔ, . . . Mawu Mavɔmavɔ ɖó wɛkɛ ɔ.”—Bǐbɛ̌mɛ 1:1.
Sunví lɛ kpo planɛti lɛ kpo bǐ sixu tíìn nú yeɖée mɔ̌ kpowun ǎ. Nú nǔɖe na tíìn ɔ, mɛɖé jɛn na dá nǔ ɔ. Gbɛɖotɔ́ ɖé mɛvo ɔ, nǔ e lɛlɛ̌ dó mǐ lɛ é ɖě kaka jɛ mǐɖesunɔ jí na tíìn ǎ. Ɛɛn, nú nǔɖe ma ɖó bǐbɛ̌ ǎ ɔ, é na wá fó bo na nǔɖe ǎ. Enɛ wu ɔ, gbɛɖotɔ́ ɖé ɖó na tíìn! É nyí gbigbɔ e ɖó hlɔnhlɔn tawun é ɖé bɔ nyikɔ tɔn nɔ nyí Jehovah.—Jaan 4:24.
Biblu ɖɔ dó Mawu wu ɖɔ: “Cobonu só lɛ na jɔ ɔ, cobonu a na ɖó ayikúngban ɔ, bo na ɖó gbɛ̀ ɔ, a ko nyí Mawu, bo na nyí Mawu kaka sɔyi.” (Ðɛhan 90:2) Nǔgbo ɔ, Mawu ko tíìn tɛgbɛ. Enɛ wu ɔ, “ɖò bǐbɛ̌mɛ ɔ,” é dá wɛkɛ e nukún nɔ mɔ é.—Nǔɖexlɛ́mɛ 4:11.
Lěe wǎnyíyí nɔ d’alɔ mǐ bɔ mǐ nɔ ɖu ɖo xɛsi jí gbɔn é
16 Satáan tuun ɖɔ gbɛ xɔ akwɛ́ tawun nú mǐ. Énɛ́ wú ɔ, é ɖɔ ɖɔ mǐ ná sɔ́ nǔ e mǐ ɖó lɛ́ é bǐ dó sá vɔ̌, káká jɛ xɔ́ntɔn e mǐ zun xá Jehovah é jí, bo ná dó sixú nɔ gbɛ. (Jɔb. 2:4, 5) Nǔvú séé wɛ nyí énɛ́ bɔ Satáan ɖó! Ðó Satáan ɖó “acɛ e nɔ hu mɛ é” wútu ɔ, é nɔ zán xɛsi e mǐ nɔ ɖi ɖo jɔwámɔ linu nú kú é dó bló bónú mǐ ná jó Jehovah dó. (Ebl. 2:14, 15) Ðo ninɔmɛ ɖé lɛ́ mɛ ɔ, mɛ e jí Satáan kpa acɛ dó lɛ́ é sixú gblɔ́n adǎn nú mɛsɛntɔ́ Jehovah tɔn lɛ́ ɖɔ ényí yě ma sa nǔɖiɖi yětɔn ǎ ɔ, émí ná hu yě. Ðo ninɔmɛ ɖěvo lɛ́ mɛ ɔ, ényí ajijimɛnú e kúnkplá dotóoxwéxó é ɖé xá mǐ ɔ, Satáan sixú gbɔn yɛkan énɛ́ mɛ bá mɔ tɛn dó bló bónú mǐ ná gbɛ́ nǔ e mǐ ɖi nǔ ná lɛ́ é. Dotóo lɛ́, alǒ mɛ e ɖo xwédo mǐtɔn mɛ bo ma nyí nǔɖitɔ́ ǎ lɛ́ é sixú gbídí kɔ nú mǐ bónú mǐ ná yí gbe bá dó hun; mɔ̌ wiwa ka ná t’afɔ sɛ́n Mawu tɔn lɛ́ jí. Alǒ mɛɖé sixú tɛ́n kpɔ́n bo ná bló bɔ mǐ ná yí gbe nú nukúnkpédómɛwú ɖěvo e ma sɔgbe xá nǔgbódodó Biblu tɔn lɛ́ ǎ é.
17 Mǐ nɔ ba ná kú ǎ có, mǐ ka tuun ɖɔ ényí mǐ ná bo tlɛ kú ɔ, Jehovah ná kpo ɖo wǎn yí nú mǐ wɛ. (Xa Hlɔ̌manu lɛ́ 8:37-39.) Ényí xɔ́ntɔn Jehovah tɔn lɛ́ kú ɔ, é nɔ kpo ɖo yě flín wɛ, cí nǔ ɖɔ yě kpo ɖo gbɛ wɛ ɖɔhun. (Luk. 20:37, 38) Akpakpa ɖo sísɔ́ ɛ wɛ b’ɛ ná fɔ́n yě. (Jɔb. 14:15) Axɔ́ ɖaxó wɛ Jehovah sú, bónú mǐ ná dó sixú “mɔ gbɛ mavɔmavɔ.” (Jaan 3:16) Mǐ tuun lě do Jehovah yí wǎn nú mǐ, lobo nɔ lɛ́ kpé nukún dó mǐ wú sɔ é. Énɛ́ wú ɔ, ényí mǐ ɖo azɔn jɛ wɛ, alǒ è gblɔ́n kúdán nú mǐ ɔ, mǐ nɔ jó Jehovah dó ǎ, é nyɔ́ wa ɔ, mǐ nɔ gán jɛ wǔ tɔn, bo nɔ tuun ɖɔ é ná dó gbɔ nú mǐ, ná nǔnywɛ́ mǐ, lobo lɛ́ ná hlɔ̌nhlɔ́n mǐ. Nǔ e Valérie kpó asú tɔn kpó wa é pɛ́ɛ nɛ́.—Ðɛh. 41:4.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
A ka Ðó Wɛnsagun Xɛnyaɖomɛjitɔ́ ɖé Wɛ À?
Biblu kplɔ́n mɛ ɖɔ gbɛtɔ́ ɖokpo ɖokpo ɖó wɛnsagun xɛnyaɖomɛjitɔ́ ɖé ǎ. Nugbǒ wɛ ɖɔ Jezu ɖɔ gbè ɖokpo ɖɔ: “Mi ma lɔn bo gbɛ́ wǎn nú yɔkpɔvu elɔ lɛ [ahwanvu Klisu tɔn lɛ] ɖokpo géé ó. Ðó má ɖɔ nugbǒ nú mi: wɛnsagun yetɔn lɛ ɖò [jixwé] bo ɖò Tɔ́ ce e ɖò [jixwé] ɔ nukɔn hwebǐnu.” (Matie 18:10) Amɔ̌, ɖiɖɔ wɛ Jezu ɖè ɖɔ mɛ ɖokpo ɖokpo ɖó wɛnsagun xɛnyaɖomɛjitɔ́ ɖé ǎ, loɔ, ɖiɖɔ wɛ é ɖè kpowun ɖɔ ahwanvu emitɔn lɛ ɖokpo ɖokpo sín nǔ nɔ ɖu ayi mɛ nú wɛnsagun lɛ titewungbe tɔn. Enɛ wu ɔ, Mawu sɛntɔ́ nugbǒ lɛ nɔ sɔ́ gbɛ̀ yetɔn ɖó axɔ́ nu bo nɔ lin ɖɔ wɛnsagun Mawu tɔn lɛ na nya xɛ ɖò emi jí ǎ.
Enɛ xlɛ́ ɖɔ wɛnsagun lɛ kún nɔ d’alɔ gbɛtɔ́ lɛ ó wɛ à? Eǒ. (Ðɛhan 91:11) Mɛɖé lɛ lin tawun ɖɔ Mawu gbɔn wɛnsagun lɛ jí bo cyɔn alɔ ye jí lobo xlɛ́ ali ye. Kenneth e xó è ɖɔ ɖò xota bǐbɛ̌mɛ tɔn mɛ é nyí ɖokpo ɖò mɛ enɛ lɛ mɛ. Mǐ sixu t’afɔ jí ɖɔ mɔ̌ jɛn é nyí ǎ, amɔ̌, é sixu nyí xó jɔ xó wɛ é ɖɔ. Hwɛhwɛ ɔ, Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ nɔ mɔ kúnnuɖenú e xlɛ́ ɖɔ wɛnsagun lɛ nɔ nɔ gudo nú ye hwenu e ye ɖò wɛnɖagbejijlazɔ́ yetɔn wà wɛ é. Amɔ̌, ɖó è nɔ mɔ wɛnsagun lɛ ǎ wutu ɔ, mǐ sixu ɖɔ bǎ e mɛ Mawu nɔ zán ye dó d’alɔ mɛ lɛ ɖó ɖò ninɔmɛ vovo lɛ mɛ é ǎ. É ɖò mɔ̌ có, é na sɔgbe ɖɔ mǐ ni nɔ dokú nú Nǔbǐwukpétɔ́ ɔ, ɖó nǔ e é sixu ko wà dó nɔ gudo nǔ mǐ lɛ é bǐ wutu.—Kolósinu lɛ́ 3:15; Jaki 1:17, 18.
7-13 OCTOBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ ÐƐHAN 92-95
Jexóva sinsɛn wɛ nyí gbɛzínzán e nyɔ́ hú gǎn é!
Mɛ winnyawinnya lɛ emi, mi ka ɖò ayi mitɔn sɔ́ ɖó nǔ gbigbɔ tɔn lɛ gbé nyinya jí wɛ à?
5 Hwɛjijɔ nukɔntɔn e wu mǐ na nya nǔ gbigbɔ tɔn lɛ gbé é wɛ nyí ɖɔ mǐ na xlɛ́ Jehovah ɖɔ wanyiyi tɔn kpo nǔ e é wà nú mǐ lɛ é kpo sù nukún mǐtɔn mɛ tawun. Ðɛhanwlantɔ́ ɔ ɖɔ: ‘Susu kpa nú we nyɔ́ mɛ Jehovah! A nɔ sɔ́ nǔ e a bló lɛ dó dó xomɛhunhun nú mì. Un nɔ jihan kpo awǎjijɛ kpo dó kpa nǔ e a sɔ́ alɔ towe dó bló lɛ é.’ (Ðɛh. 92:2, 5) Ðó a nyí mɛ winnyawinnya ɖé wutu ɔ, lin tamɛ dó nǔ e sín axɔ́ a ɖu dó Jehovah lɛ é bǐ jí. Gbɛ̀ towe, nùɖiɖi towe, Biblu, agun ɔ kpo nukúnɖiɖo jiwǔ e a ɖó nú sɔgudo é kpo. Lee a na xlɛ́ Mawu ɖɔ nyɔna enɛ lɛ sù nukún towe mɛ gbɔn é ɖokpo wɛ nyí ɖɔ nǔ gbigbɔ tɔn lɛ ni mya nukún nú we, enɛ na zɔ́n bɔ a na sɛkpɔ ɛ d’eji.
Mɛ̌ ka ɖò linlin towe huzu wɛ?
8 Tɔ́ ɖagbe ɖé ɖɔhun ɔ, Jehovah ba ɖɔ vǐ emitɔn lɛ ni ɖó gbɛzán e ɖó nu hugǎn é. (Eza. 48:17, 18) Enɛ wu ɔ, é na nǔgbododó ɖěɖee è na xwedó ɖò walɔ linu lɛ é kpo ɖěɖee è na xwedó dó wà nǔ xá mɛ ɖevo lɛ é kpo. Ðò ali mɔhun lɛ nu ɔ, é byɔ mǐ ɖɔ mǐ ni tɛ́n kpɔ́n, bo ɖó linlin emitɔn, bo lɛ́ ɖó walɔ emitɔn lɛ. Linlin tɔn hɛn mǐ gbɔ̌gungún kangungún cɛ́nnyícɛ́nnyí ɖé ǎ, é nyɔ́ wà ɔ, é nɔ na hlɔnhlɔn nǔwukpíkpé tamɛ linlin tɔn mǐtɔn, nɔ bló bɔ é nɔ lɛ́ jɛji, nɔ gbló ada na. (Ðɛh. 92:6; Nǔx. 2:1-5; Eza. 55:9) É nɔ d’alɔ mǐ, bɔ mǐ nɔ wá gbeta e na zɔ́n bɔ mǐ na ɖó awǎjijɛ, bo na lɛ́ zɔ́n bɔ mǐ na yì nukɔn lɛ é kɔn. (Ðɛh. 1:2, 3) Ɛɛn, tamɛ linlin Jehovah ɖɔhun ɖó lè, bo lɛ́ ɖò dandan!
A xɔ akwɛ nú Jehovah Mawu towe!
18 Enyi mǐ ɖò kpikpo wɛ ɔ, mǐ sixu kúdeji ɖɔ azɔ̌ kpó ɖò Jehovah sí bɔ mǐ sixu wà. (Ðɛh. 92:13-16) Jezu kplɔ́n mǐ ɖɔ enyi nǔwukpíkpé mǐtɔn lɛ na bo tlɛ ɖó dogbó alǒ gǎndidó mǐtɔn lɛ na bo tlɛ cí nǔ e hwe gbɔn ɖebǔ é ɖɔhun nú mǐ ɔ, nǔ ɖebǔ e mǐ sixu bló ɖò sinsɛnzɔ́ Jehovah tɔn mɛ é nɔ xɔ akwɛ n’i. (Luk. 21:2-4) Enɛ wu ɔ, nɔ sɔ́ ayi ɖó nǔ e a sixu wà é jí. Ði kpɔ́ndéwú, a sixu ɖɔ xó nú mɛ ɖevo lɛ dó Jehovah wu, xoɖɛ dó nɔví towe lɛ tamɛ, bo lɛ́ dó wusyɛn lanmɛ nú mɛ ɖevo lɛ bonu ye na nɔ gbeji. Nǔ e a nɔ kpéwú bo nɔ wà lɛ é wutu wɛ Jehovah nɔ kpɔ́n we dó mɔ azɔ̌watɔ́gbɛ́ tɔn ǎ, loɔ ɖó a sɔ́ jlǒ bo nɔ setónú n’i wutu wɛ.—1 Kɔ. 3:5-9.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
cl 176 akpá. 18
“Nǔnywɛ́ [Mawu] tɔn . . . d’agba lóóo!”
18 Ð’ayi lěe mɛsɛ́dó Pɔ́lu tínmɛ nǔnywɛ́ Jexóva tɔn e ma kpé we ǎ é gbɔn é wú: “Nyɔ̌ná Mawu tɔn, nǔnywɛ́ tɔn kpó nǔtuuntuun tɔn kpó d’agba lóóo! Mɛ̌ ka sixú mɔ do nú hwɛɖiɖɔ tɔn lɛ́? Mɛ̌ ka sixú mɔ nǔ jɛ nǔwiwa tɔn lɛ́ wú?” (Hlɔ̌manu lɛ́ 11:33) Pɔ́lu ɖɔ “lóóo” dó ɖe lěe nǔ cí n’i syɛ́nsyɛ́n é xlɛ́, bɔ ɖo ninɔmɛ élɔ́ mɛ ɔ, sísí e gɔ́ngɔ́n é ɖe xlɛ́ wɛ é ɖe bo ɖɔ mɔ̌. Xókwín Glɛ̌kigbe tɔn e é zán bɔ è tínmɛ dó “d’agba” é cá kan xá xókwín e è tínmɛ dó “do ma ɖó azan” é tawun. Mɔ̌ mɛ ɔ, xókwín e é zán é nɔ zɔ́n bɔ è nɔ dó nukún nǔ e ɖɔ wɛ é ɖe lě tawun é mɛ. Ényí mǐ lin tamɛ dó nǔnywɛ́ Jexóva tɔn jí ɔ, é nɔ cí ɖɔ nǔ e ma ɖó dogbó ǎ, ma ɖó azan jí ǎ, gɔ́ngɔ́n bo d’agba tawun bɔ mǐ ma sixú mɔ nǔ jɛ lě do é gbló sɔ é mɛ, tuun dogbó tɔn lɛ́ alǒ ɖe dó nǔɖé jí hlɛ́nhlɛ́n ǎ é ɖé mɛ dó nukún wɛ mǐ ɖe ɖɔhun. (Ðɛ 92:6) Énɛ́ tuuntuun zɔ́n bɔ mǐ nɔ mɔ ɖɔ é kpo nǔ nú mǐ ǎ cé?
14-20 OCTOBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ ÐƐHAN 96-99
‘Jlǎ wɛn ɖagbe ɔ’!
w11 1/3 6 akpá. 1-2
Étɛ́ ka nyí wɛn ɖagbe ɔ?
KLISÁNWUN lɛ́ ɖó ná nɔ jlá “wɛn ɖagbe Axɔ́súɖuto ɔ tɔn” gbɔn xó tɔn ɖiɖɔ nú mɛ ɖěvo lɛ́, tíntínmɛ nú yě ɖɔ Axɔ́súɖuto sɔgúdo tɔn ɖé wɛ bo ná kp’acɛ kpó hwɛjijɔ kpó dó ayǐkúngban ɔ jí gblamɛ. Amɔ̌, è lɛ́ zán xógbe “wɛn ɖagbe” ɔ ɖo ali ɖěvo lɛ́ nu ɖo Biblu mɛ. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, è ɖɔ xó dó “wɛn ɖagbe hwlɛngán tɔn ɔ” (Ðɛhan 96:2, nwt), “wɛn ɖagbe Mawu tɔn” (Hlɔ̌manu lɛ́ 15:16), kpó “wɛn ɖagbe e kunkplá Jezu Klísu” é kpó wú.—Maki 1:1.
È ná ɖɔ kpowun ɔ, nǔgbó e xó Jezu ɖɔ bɔ ahwanvú tɔn lɛ́ wlán lɛ́ é bǐ ɖo wɛn ɖagbe ɔ mɛ. Cóbónú Jezu ná yi jǐxwé ɔ, é ɖɔ nú ahwanvú tɔn lɛ́ ɖɔ: “Énɛ́ wú ɔ, mi yi, bo bló bónú mɛ lɛ́ ní húzú ahwanvú ɖo akɔta lɛ́ bǐ mɛ, lobo bló batɛ́mu nú yě ɖo nyǐkɔ Tɔ́ ɔ, Vǐ ɔ kpó gbigbɔ mímɛ́ ɔ kpó tɔn mɛ. Mi kplɔ́n nǔ yě bónú yě ní se tónú nú nǔ e un zɔ́n mi lɛ́ é bǐ.” (Matíe 28:19, 20) Énɛ́ wú ɔ, azɔ̌ klisánwun nǔgbó lɛ́ tɔn nyí yě ná jlá wɛn ɖagbe Axɔ́súɖuto ɔ tɔn kpowun ǎ; yě ɖó ná nɔ lɛ́ dó gǎn bo bló bɔ mɛ ɖěvo lɛ́ ná húzú ahwanvú.
w12 1/9 16 akpá. 1
Étɛ́ ka ná jɛ ɖo Hwɛɖɔzángbe?
Lěe ɖiɖe e ɖo ɖisíxwé é ɖo xlɛ́xlɛ́ wɛ gbɔn é ɔ, mɛ gěgé nɔ lin ɖɔ è ná kplá lǐndɔ̌n lǐva mɔ̌kpán wá axɔ́súzinkpo Mawu tɔn nukɔn ɖo Hwɛɖɔzángbe, bɔ è ná ɖɔ hwɛ nú yě sɔgbe xá nǔ e yě wa wá yi lɛ́ é: è ná dó gbɛ ninɔ ɖo jǐxwé sín ajɔ mɛɖé lɛ́, bɔ mɛ ɖěvo lɛ́ ná ji ya ɖo zo mɛ. Amɔ̌, Biblu xlɛ́ ɖɔ linlin Mawu tɔn nú Hwɛɖɔzángbe ɔ wɛ nyí ɖɔ é ná hwlɛ́n gbɛtɔ́ lɛ́ ɖo nǔagɔwiwa sí. (Ðɛhan 96:13) Mawu sɔ́ Jezu b’ɛ nyí hwɛɖɔtɔ́ e ná bló bɔ nǔjlɔ́jlɔ́wiwa ná lɛ́ tíin ɖo gbɛtɔ́ lɛ́ tɛ́ntin é.—Xa Ezayíi 11:1-5; Mɛsɛ́dó 17:31.
w12 15/9 12 akpá. 18-19
Fífá ná tíin nú xwe afatɔ́n, bo ná lɛ́ tín káká sɔ́yi!
18 Kancícá ɖaaɖagbe énɛ́ sɔ́ tíin ǎ hwenu e Satáan dó jɔ nú gbɛtɔ́ lɛ́ bɔ yě fɔ́n gǔ dó Nǔbǐwúkpétɔ́ e Jexóva nyí é jí é. Amɔ̌, sín 1914 ɔ, Axɔ́súɖuto Mɛsíya ɔ tɔn ɖo azɔ̌ wa wɛ bónú bǔninɔ kpó fífá kpó énɛ́ ná lɛ́ tíin. (Efɛ́. 1:9, 10) Ðo Gǎn ɖuɖu xwe afatɔ́n tɔn ɔ hwenu ɔ, nǔ ɖaaɖagbe ɖěɖěe égbé ɔ, “è ma nɔ mɔ ǎ” lɛ́ é ná húzú nǔjɔnǔ. Énɛ́ gúdo ɔ, “vivɔnu ɔ,” énɛ́ wɛ nyí Gǎn ɖuɖu xwe afatɔ́n tɔn Klísu tɔn sín vivɔnu ná wá. Étɛ́ ka ná jɛ bɔ d’é wú? È ko ná “acɛ lɛ́ bǐ [Jezu] ɖo jǐxwé kpó ayǐkúngban jí kpó” có, é dó nukúnkɛn ǎ. É lɛ́n gbeɖé bo ná yí Jexóva sín tɛnmɛ ǎ. Kpó mɛɖéesɔ́hwe kpó ɔ, é “sɔ́ Axɔ́súɖuto ɔ dó alɔ mɛ nú Tɔ́ tɔn Mawu.” É ná zán tɛn kpó acɛ kpó bǔnɔ e é ɖó é “nú susu Mawu Tɔ́ ɔ tɔn.”—Mat. 28:18; Flp. 2:9-11.
19 Hwenɛ́nu ɔ, toví Axɔ́súɖuto ɔ tɔn e ɖo ayǐkúngban jí lɛ́ é ná ko húzú mɛ maɖóblɔ̌. Yě ná xwedó kpɔ́ndéwú Jezu tɔn, bɔ kpó mɛɖéesɔ́hwe kpó ɔ, yě ná yí gbe nú Nǔbǐwúkpétɔ́ e Jexóva nyí é. Ali ná hun nú yě bɔ yě ná ɖe jlǒ e yě ɖó bá wa mɔ̌ é xlɛ́ gbɔn gbejí ninɔ ɖo mɛtɛ́nkpɔ́n gǔdo tɔn ɔ hwenu gblamɛ. (Nǔ. 20:7-10) Énɛ́ gúdo ɔ, gbɛtɔ́ kpó nǔɖíɖó gbigbɔ tɔn kpó gǔfɔ́ntɔ́ lɛ́ bǐ wɛ è ná sú kún dó ná káká sɔ́yi. Hwenu awǎjijɛ tɔn ɖaxó wɛ hwenɛ́nu ná nyí! Xwédo Jexóva tɔn e ɖo jǐxwé é kpó éé ɖo ayǐkúngban jí é kpó blěbú ná kpa susu nú Jexóva e ná nyí “nǔ bǐ nú mɛ bǐ” é kpó awǎjijɛ kpó.—Xa Ðɛhan 99:1-3.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
it-1 425
Han
É nyí Ðɛhan lɛ́ kɛ́ɖɛ́ mɛ wɛ è dó gesí “han yɔ̌yɔ́” ɖé ɖe ǎ, loɔ, è lɛ́ mɔ ɖo nǔwlánwlán Ezayíi kpó mɛsɛ́dó Jaan kpó tɔn lɛ́ mɛ. (Ðɛ 33:3; 40:4; 96:1; 98:1; 144:9; 149:1; Eza 42:10; Nǔ 5:9; 14:3) Ðo fí e xógbe “han yɔ̌yɔ́” ɔ tɔ́n ɖe lɛ́ é hǎbǔ ɔ, nú è gbéjé nǔ e lɛ́ lɛ̌ dó lɛ́ é kpɔ́n ɔ, è nɔ mɔ ɖɔ è ji han énɛ́ ɖó Jexóva wa nǔ yɔ̌yɔ́ ɖé dó ɖe Nǔbǐwúkpétɔ́ e é nyí é xlɛ́. Lěe è ɖɔ gbɔn kpó awǎjijɛ kpó ɖo Ðɛhan 96:10, nwt mɛ é ɔ: “Jexóva ko lɛ́ húzú axɔ́sú.” É cí ɖɔ nǔ yɔ̌yɔ́ e kunkplá ada gbígbló nú axɔ́súɖuɖu Jexóva tɔn kpó nyɔ̌ná e énɛ́ ná hɛn wá nú jǐxwé kpó ayǐkúngban kpó bǐ lɛ́ é wɛ nɔ nyí xóta “han yɔ̌yɔ́” ɔ tɔn.—Ðɛ 96:11-13; 98:9; Eza 42:10, 13.
21-27 OCTOBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ ÐƐHAN 100-102
Ðe xlɛ́ ɖɔ xomɛnyínyɔ́ Jexóva tɔn nɔ su nukún towe mɛ
Lěe è sixú sɔ́ nǔ ɖ’ayǐ nú batɛ́mu gbɔn é
18 Wǎn e a yí nú Jexóva é ɔ, jijɔ ɖaaɖagbe ɖé wɛ; é wɛ nyí jijɔ ɖagbe hú gǎn e a ɖó é. (Xa Nǔnywɛ́xó 3:3-6.) Wǎnyíyí adodwé e a ɖó nú Mawu é sixú d’alɔ we bɔ a ná ɖí xwi xá gbɛ mɛ tagba lɛ́ bɔ é ná kpa we. Hwɛhwɛ wɛ Biblu nɔ ɖɔ xó dó xomɛ e wǎnyíyí nɔ sísɛ́ Jexóva bɔ é nɔ nyɔ́ dó mɛsɛntɔ́ tɔn lɛ́ wú é wú. Xomɛ e wǎnyíyí nɔ sísɛ́ Jexóva bɔ é nɔ nyɔ́ dó mɛsɛntɔ́ tɔn lɛ́ wú é sín tínmɛ wɛ nyí ɖɔ é kún ná jó mɛsɛntɔ́ tɔn lɛ́ dó gbeɖé ó, é kún ka ná gɔn wǎn yí nú yě gbeɖé ó. (Ðɛh. 100:5) Akpajlɛ́ Mawu tɔn mɛ wɛ è dá we ɖó. (Bǐb. 1:26) Nɛ̌ a ka sixú ɖe wǎnyíyí mɔ̌hun xlɛ́ gbɔn?
19 Nǔ e è wa nú we lɛ́ é ní nɔ su nukún towe mɛ. (1 Tɛ. 5:18) Nɔ kanbyɔ́ hwiɖée gbe bǐ gbe ɖɔ: ‘Nɛ̌ Jexóva ka xlɛ́ ɖɔ émí yí wǎn nú mì gbɔn?’ Énɛ́ gúdo hǔn, nɔ xo ɖɛ sɛ́dó Jexóva dó dó kú n’i, bo nɔ slɛ́ nǔ tawun tawun e é wa nú we lɛ́ é. Tuun ɖɔ nǔ énɛ́ lɛ́ e Jexóva wa nú hwiɖésúnɔ mɛtún ɔ lɛ́ é ɔ, wǎn e é yí nú we é wú wɛ, lěe mɛsɛ́dó Pɔ́lu lɔ wá ɖ’ayi énɛ́ wú gbɔn é. (Xa Galátinu lɛ́ 2:20.) Nɔ kanbyɔ́ hwiɖée ɖɔ: ‘Nyi lɔ ka ba ná xlɛ́ ɛ ɖɔ un yí wǎn n’i a?’ Wǎn yí nú Jexóva ná d’alɔ we bɔ a ná nɔ gbí dɔn ɖo mɛtɛ́nkpɔ́n lɛ́ nukɔn, bo ná nɔ lɛ́ dɛ ɖo tagba lɛ́ nu, b’ɛ ná kpa we. É ná sísɛ́ we bɔ a ná nɔ sɛn Jexóva ɖo gbesisɔmɛ dó xlɛ́ éyɛ́ mɛ e nyí Tɔ́ towe é gbe bǐ gbe ɖɔ a yí wǎn n’i.
“Mi zán nǔwúkpíkpé tamɛ linlin tɔn mitɔn, mi nɔ acéjí!”
10 Nǔ élɔ́ lɛ́ ɖo awǒvinú ɖěɖěe mǐ ɖó ná nyi alɔ ná lɛ́ é mɛ: alɔlwɛ́ ɖúɖú, ahan nu díngan, nǔ ɖu zɛ xwé wú, xó gblégblé ɖiɖɔ, káká jɛ video e mɛ dǎkaxixo ɖe lɛ́ é, fɔtóo nǔblíblíwiwa tɔn lɛ́ kpó nǔ mɔ̌hun ɖěvo lɛ́ kpó kpínkpɔ́n jí. (Ðɛh. 101:3) Kɛntɔ́ mǐtɔn Awǒvi nɔ ɖo ali e nu é ná gbɔn bo ná wa nǔ dó xɔ́ntɔn e mǐ zun xá Jexóva é wú é ba wɛ hwebǐnu. (1 Pi. 5:8) Ényí mǐ ma ɖo acéjí ǎ ɔ, Satáan sixú dó mɛnújlójló, nǔgbómaɖɔ, nukúnkɛn, wǎngbɛ́númɛ, goyíyí kpó mɛhɛndóxomɛ kpó dó ayi mǐtɔn mɛ. (Ga. 5:19-21) Linlin énɛ́ lɛ́ nɔ syɛ́n sɔmɔ̌ ɖo bǐbɛ́mɛ ǎ. Amɔ̌, ényí mǐ ma yá wǔ nya yě dó gbě ǎ ɔ, yě ná kpo ɖo susu wɛ ɖo ayi mǐtɔn mɛ, bo ná wá wa nǔ dó mǐ wú, lěe nǔ aɖǐvɛ́nɔ ɖé nɔ wa nǔ dó mɛ wú gbɔn é ɖɔhun.—Ja. 1:14, 15.
w11 15/7 16 akpá. 7-8
A ka ná sɔ́ akpágbanúmɛ Jexóva tɔn e za wě lɛ́ é dó w’azɔ̌ ná a?
7 Étɛ́ wǔ ɖíɖó zɔ nú adingban-núkplɔ́nmɛtɔ́ lɛ́ ka nɔ byɔ́? Mǐ nɔ yí yě dó xwé mǐtɔn lɛ́ gbe alǒ dó gbe yě ǎ. Mǐ nɔ lɛ́ gbɛ́ ɖɔ mǐ kún ná xa nǔwlánwlán yětɔn lɛ́, kpɔ́n tuto televizyɔn jí tɔn yětɔn lɛ́, yi tɛn Ɛntɛnɛ́ti tɔn yětɔn lɛ́ jí alǒ wlán nǔ dó yě jí ó. Étɛ́wú mǐ ka nɔ wá gbeta syɛ́nsyɛ́n mɔ̌hun kɔn? Wǎnyíyí wɛ zɔ́n. Mǐ yí wǎn nú “Mawu gbejínɔtɔ́” alǒ nǔgbóɖɔtɔ́ ɔ, énɛ́ wú ɔ, nǔkplɔ́nmɛ gɛ́dɛ́gɛ́dɛ́ e sɔ́ ta Xó tɔn e nyí nǔgbó é lɛ́ é nɔ dɔn mǐ ǎ. (Ðeh. 31:6; Jaan 17:17) Mǐ lɛ́ yí wǎn nú tutoblónúnǔ Jexóva tɔn e gblamɛ mǐ kplɔ́n nǔgbó élɔ́ lɛ́ e sɔ́ akpakpa mɛ é gbɔn é: nyǐkɔ Jexóva tɔn kpó tínmɛ tɔn kpó, linlin e Mawu ɖó nú ayǐkúngban ɔ é, ninɔmɛ mɛkúkú lɛ́ tɔn, kpó nukúnɖíɖó fínfɔ́n sín kú tɔn kpó. A ka sixú flín lěe nǔ cí nú we azɔn nukɔntɔn e a kplɔ́n nǔ dó nǔgbó énɛ́ lɛ́ wú é a? Ényí nǔ nyí mɔ̌ ɔ, étɛ́wú a ka ná jó hwiɖée dó bɔ mɛ e jló ná kɔn cí dó tutoblónúnǔ e kplɔ́n nǔgbó énɛ́ lɛ́ we é wú é ɖé ná wa nǔ dó wǔ we?—Jaan 6:66-69.
8 Adingban-núkplɔ́nmɛtɔ́ lɛ́ na bo ɖɔ nǔ ɖěbǔ ɔ, mǐ ná xwedó yě ǎ! Étɛ́wú mǐ ka ná yi dotɔ xúxú énɛ́ lɛ́ kɔn bónú yě ná flú mǐ, bo lɛ́ zán mǐ? Mi nú mǐ ní kú d’é jí bá nɔ gbejí nú Jexóva kpó tutoblónúnǔ tɔn e ko ɖo sin nǔgbó ɔ tɔn e ɖo Xó Mawu tɔn mɛ é zán dó ɖo kɔ e xú mǐ é fá nú mǐ wɛ sín hwenu línlín ɖíe é kpó.—Eza. 55:1-3; Mat. 24:45-47.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
w14 15/03 16 akpá. 20
Lěe è sixú kpo ɖo linlin ɖagbe ɖó wɛ gbɔn é
É ɖo mɔ̌ có, ɖɛhanwlántɔ́ ɔ sixú lɛ́ zán gbɛ tɔn dó kpa susu nú Jexóva. (Xa Ðɛhan 102:20-22.) Lěe Ðɛhan 102gɔ́ ɔ xlɛ́ gbɔn é ɔ, mɛ e ɖi nǔ é ɖé lɔ tlɛ sixú mɔ wǔvɛ́, bo sixú ɖo gǎn dó wɛ bá sɔ́ ayi ɖó nǔ ɖěvo jí. Ðɛhanwlántɔ́ ɔ ɖɔ ɖɔ émí “cí xɛ goɖokpónɔ ɖé ɖɔhun ɖo xɔ ta,” cí nǔ ɖɔ linkpɔ́n tɔn lɛ́ kɛ́ɖɛ́ jɛ́n ɖo fínɛ́ xá ɛ ɖɔhun. (Ðɛh. 102:8) Ényí nǔ wá cí mɔ̌ nú we gbeɖé hǔn, ɖɔ nǔ e ɖo ayi mɛ nú we lɛ́ é bǐ nú Jexóva ɖɛhanwlántɔ́ ɔ ɖɔhun. Mɛ e dó ya ná wɛ è ɖe é sín ɖɛ lɛ́, énɛ́ wɛ nyí ɖɛ towe lɛ́ sixú d’alɔ we éé a ná ɖo xwi ɖí xá linlin masɔgbe lɛ́ wɛ é. Jexóva d’akpá ɖɔ émí ná “nɔ́ ɖótó lelenɔ lɛ́ sín ɖɛ, bó . . . sɔ́ ná gbɛ́ ɖɛ yětɔn se ɖě ǎ.” (Ðɛh. 102:18) Ðeji dó akpá énɛ́ wú.
ZĚ HWIÐÉE BǏ JÓ NÚ MAWUXÓÐIÐƆZƆ́ Ɔ
ijwbq 129
È ɖyɔ́ nǔ e ɖo Biblu mɛ lɛ́ é alǒ yě bǐ sɔgbe ǎ wɛ a?
Eǒ. Ee è jlɛ́ alɔnuwema hwexónu tɔn lɛ dó yeɖée lɛ wu é ɔ, è mɔ ɖɔ è vɔ́ nǔ e ɖò Biblu ɔ mɛ lɛ é wlan dó nǔ e sixu gblé lɛ é jí azɔn afatɔ́n mɔkpan có, Biblu ɔ ka ɖyɔ ǎ.
Enɛ xlɛ́ ɖɔ nǔjɛdo lɛ kún xwetɔ́n ɖò vivɔ́-wlan tɔn mɛ kpɔ́n ó wɛ à?
È mɔ alɔnuwema Biblu tɔn hwexónu tɔn lɛ afatɔ́n mɔkpan. Ðé lɛ gbɔn vo nú yeɖée, bɔ enɛ xlɛ́ ɖɔ nǔɖe lɛ jɛ dò ɖò vivɔ́-wlan tɔn hwenu. Gegě vogbingbɔn enɛ lɛ tɔn hwɛ́n nǔ kaka ɖé ǎ, bɔ ye ka lɛ́ ɖyɔ wɛn e ɖò Biblu ɔ mɛ é ǎ. Amɔ̌, è wá mɔ vogbingbɔn taji ɖé lɛ, bɔ gegě tíìn ɖó mɛɖé lɛ tɛ́n kpɔ́n bá ɖyɔ wɛn Biblu tɔn wutu. Mǐ ni kpɔ́n kpɔ́ndéwú we:
1. Ðò lilɛdógbeɖevomɛ xóxó ɖé lɛ mɛ ɔ, è mɔ xógbe elɔ lɛ ɖò 1 Jaan 5:7 mɛ: “ɖò Jixwé, Tɔ́ ɔ, Xó ɔ, kpo gbigbɔ mímɛ́ kpo: ye mɛ atɔn enɛ lɛ kplé bo nyí ɖokpo.” É ɖò mɔ̌ có, alɔnuwema ɖejid’ewu gegě dó zǒgbe jí ɖɔ xógbe enɛ lɛ kún ɖò nǔwlanwlán dodó ɔ mɛ ó. Gɔ̌ wɛ è wá gɔ́ ye na. Enɛ wu ɔ, lilɛdógbeɖevomɛ Biblu tɔn ɖejid’ewu égbé tɔn lɛ ɖè ye sín mɛ.
2. È mɔ nyikɔ Mawu tɔn afatɔ́n mɔkpan ɖò alɔnuwema Biblu tɔn hwexónu tɔn lɛ mɛ. Amɔ̌, lilɛdógbeɖevomɛ Biblu tɔn gegě sɔ́ tɛnmɛ-nyikɔ “Aklunɔ” alǒ “Mawu” dó ɖyɔ ɛ.
Etɛwu mǐ ka kúdeji ɖɔ mǐ kún na lɛ́ wá mɔ nǔjɛdo gegě ɖevo lɛ ó?
Égbé ɔ, è ko mɔ alɔnuwema gegě bɔ é bɔwǔ ɖɔ è ni ɖ’ayi nǔjɛdo lɛ wu dìn hugǎn ɖ’ayǐ tɔn. Ee è jlɛ́ wema enɛ lɛ ɖě dó ɖě wu é ɔ, etɛ é ka ɖexlɛ́ dó lee Biblu ɔ sɔgbe gbɔn é wu ɖò égbé?
Akɔwé William Henry Green ɖɔ dó Akpáxwé Biblu Tɔn E È Wlan Dó Ebléegbe Mɛ bɔ è nɔ ylɔ́ kpaa ɖɔ “Alɛnuwema Xóxó” ɔ é wu ɖɔ: “È hɛn ɔ, è na ɖɔ kpo jiɖiɖe kpo ɖɔ è kún vɔ́ wema hwexónu tɔn ɖé wlan bɔ é sɔgbe sɔ ɛ ó.”
Akɔwé Biblu tɔn Frederick Fyvie Bruce wlan nǔ dó Akpáxwé Biblu Tɔn E È Wlan Dó Glɛkigbe Mɛ É alǒ “Alɛnuwema Yɔyɔ̌” ɔ wu bo ɖɔ: “Kúnnuɖenú ɖěɖee xlɛ́ ɖɔ Alɛnuwema Yɔyɔ̌ mǐtɔn sɔgbe é sukpɔ́ tawun hú wema kpaa e mɛ lɛ ɖetɔ́n bɔ mɛ lɛ ma nɔ lin na xò nǔ kpɔ́n dó ye wu ǎ lɛ é tɔn.”
Mɛɖaxó Frederic Kenyon ee nyí ényɔ́watɔ́ nukúnɖeji ɖò alɔnuwema Biblu tɔn lɛ kpáxwé é ɖɔ ɖɔ mɛɖé “sixu hɛn Biblu alɔ mɛ bo ɖɔ ma ɖi xɛsi alǒ ma xò nǔ kpɔ́n ɖɔ Xó nǔgbo Mawu tɔn e jijimɛ mɔkpan sè, bɔ nǔ taji ɖé ma hwe ɖ’emɛ ǎ é wɛ ɖò alɔ emitɔn mɛ.”
Hwɛjijɔ e na mǐ ganjɛwu é ɖevo tɛ lɛ ka xlɛ́ ɖɔ è vɔ́ Biblu ɔ wlan b’ɛ sɔgbe?
Jwifu kpo Klisanwun kpo ɖěɖee vɔ́ Biblu ɔ wlan lɛ é ɖè tan e ɖè nǔwanyido syɛnsyɛn togun Mawu tɔn tɔn lɛ xlɛ́ lɛ é síìn ǎ. (Kɛ́nsísɔ́ 20:12; 2 Samuwɛli 11:2-4; Galatinu lɛ 2:11-14) Mɔ̌ ɖokpo ɔ, ye ɖè akpáxwé ɖěɖee ɖè hwɛ e è ɖó nú akɔta Jwifu lɛ tɔn tónúmasetɔ́ ɔ lɛ é kpo ɖěɖee ɖè sinsɛn-núkplɔnmɛ gbɛtɔ́ tɔn lɛ gbà lɛ é kpo síìn ǎ. (Ozée 4:2; Malacíi 2:8, 9; Matie 23:8, 9; 1 Jaan 5:21) Tan enɛ lɛ e ye vɔ́ wlan kpo gbesisɔ kpo é xlɛ́ ɖɔ ye nyí mɛ ɖejid’ewu, bɔ Xó mímɛ́ Mawu tɔn lɛ́ xɔ akwɛ nú ye tawun.
É sɔgbe ɖɔ Mawu e nyí Dǒwatɔ́ Biblu tɔn é ni lɛ́ cyɔn alɔ gbesisɔ tɔn jí à cé? (Ezayíi 40:8; 1 Piyɛ́ɛ 1:24, 25) È na ɖɔ ɔ, é ba ɖɔ mɛ hwexónu tɔn lɛ kɛɖɛ ni ɖu lè tɔn ǎ, loɔ, é lɛ́ ba ɖɔ mǐ lɔ ni ɖu lè tɔn ɖò égbé. (1 Kɔlɛntinu lɛ 10:11) Nǔgbo ɔ, “nǔ e è ko wlan dó Mawuxówema ɔ mɛ ɖ’ayǐ xóxó lɛ bǐ ɔ, è wlan ye, bo na dó kplɔ́n nǔ mǐ, bonu mǐ na ɖó nukún nǔ gbɔn sɔxwixwe kpo akɔ́nkpinkpan e Mawuxówema ɔ nɔ na mǐ ɔ kpo gblamɛ.”—Hlɔmanu lɛ 15:4.
Jezu kpo ahwanvu tɔn lɛ kpo ɖè xó sín Akpáxwé Biblu Tɔn E È Wlan Dó Ebléegbe Mɛ bɔ è vɔ́ wlan lɛ é mɛ, cobo ka xò nǔ ɖebǔ kpɔ́n dó gbesisɔ alɔnuwema hwexónu tɔn enɛ lɛ tɔn wu ǎ.—Luki 4:16-21; Mɛsɛ́dó 17:1-3.
28 OCTOBRE–3 NOVEMBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ ÐƐHAN 103-104
É nɔ flín ɖɔ “kɔ́gúdu kpowun wɛ [mǐ] nyí”
Nɔ nɔ jlɛ̌ jí Jexóva ɖɔhun
5 Mɛɖéesɔ́hwe Jexóva tɔn kpó wǔvɛ́sexámɛ tɔn kpó nɔ sísɛ́ ɛ bɔ é nɔ nɔ jlɛ̌ jí. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, mɛɖéesɔ́hwe Jexóva tɔn jɛ wě hwenu e é jló ná sú kún dó nú mɛ nyanya e ɖo Sodɔ́mu lɛ́ é é. Jexóva gbɔn wɛnsagun tɔn lɛ́ jí, bo ɖe wě xá Lɔti hwɛjijɔnɔ ɔ ɖɔ é ní hɔn yi sókan mɛ. Xɛsi ɖi Lɔti dó dɔ̌n yiyi wú. Énɛ́ wú ɔ, é sa vo nú Jexóva ɖɔ é ní yí gbe bónú émí kpó xwédo émítɔn kpó ná yi Sowáa; toxo kpɛví ɖé wɛ bɔ è ɖó ná sú é lɔmɔ̌ sín kún dó. Jexóva hɛn ɔ, é ná ko dó zǒgbe jí ɖɔ Lɔti ɖó ná xwedó wě e émí ɖe xá ɛ lɛ́ é tlélé. É ɖo mɔ̌ có, é yí gbe nú nǔ e Lɔti byɔ́ ɛ é, nú é ná bo tlɛ byɔ́ ɖɔ é ní ma sú kún dó nú toxo Sowáa tɔn ó ɔ nɛ́. (Bǐb. 19:18-22) Xwe kanweko mɔ̌kpán gúdo ɔ, Jexóva se wǔvɛ́ xá Ninívunu lɛ́. É sɛ́ gbeyíɖɔ Jonási dó bónú é ná yi ɖɔ nú mɛ nyanya e ɖo toxo ɔ mɛ lɛ́ é ɖɔ, è ná sú kún dó nú yě kpó toxo ɔ kpó ɖo malínmálín mɛ. Amɔ̌, ée hwɛ Ninívunu lɛ́ tɔn vɛ́ nú yě é ɔ, Jexóva kú nǔbláwǔ nú yě, bo sɔ́ sú kún yětɔn dó ǎ.—Joná. 3:1, 10; 4:10, 11.
Ðeji dó Jexóva wú Sanmusɔ́ɔn ɖɔhun
16 Sanmusɔ́ɔn se xɔxɔ afɔ e é ɖe gbɔ é tɔn tawun có, é ka kpé wú bo kpo ɖo jlǒ Jexóva tɔn wa wɛ. Ényí mǐ ná bo tlɛ ɖe afɔ gbɔ bɔ é byɔ́ ɖɔ è ní gbɛ́ nǔ nú mǐ, alǒ mǐ ná ba wǔjɔmɛzɔ́ ɖé kpo ɔ, mǐ ɖó ná jó gbe ǎ. Flín ɖɔ, Jexóva kún nɔ jó gbe dó mǐ wú ó. (Ðɛh. 103:8-10) Nǔwanyido mǐtɔn lɛ́ hɛn ɔ yě ná kpo ɖo fínɛ́ có, mǐ ka hɛn ɔ, mǐ ná kpo ɖo alɔ jɛ nú Jexóva wɛ Sanmusɔ́ɔn ɖɔhun.
17 Ð’ayi kpɔ́ndéwú nɔví súnnu wínnyáwínnyá e nɔ nyí Michael é tɔn wú. Alɔnu tɔn nɔ ján tawun ɖo sinsɛnzɔ́ Jexóva tɔn mɛ; mɛsɛntɔ́ agun tɔn wɛ n’i, bɔ é lɛ́ nyí gběxosín-alijítɔ́ hwebǐnu tɔn. Amɔ̌, é blá wǔ ɖɔ, é ɖe afɔ ɖé nyi do, bɔ énɛ́ zɔ́n bɔ é ba wǔjɔmɛzɔ́ e é ɖó ɖo agun ɔ mɛ lɛ́ é bǐ kpo. É ɖɔ: “Káká jɛ fí ɔ, alɔnu ce nɔ ján tawun ɖo sinsɛnzɔ́ Jexóva tɔn mɛ. Amɔ̌, ajijimɛ kpowun ɔ, é cí ɖɔ un kún sɔ́ sixú wa nǔtí ɖo sinsɛnzɔ́ Jexóva tɔn mɛ ó ɖɔhun. Un nɔ lin gbeɖé ɖɔ Jexóva ná ɖe alɔ sín kan ce mɛ ǎ. Amɔ̌, un nɔ ɖo kinkanbyɔ́ nyiɖée wɛ ɖɔ xɔ́ntɔn e nyi kpó é kpó zun é ka ná lɛ́ wá jɛ tɛn tɔn mɛ a jí. Alǒ, un ka ná lɛ́ wá kpé wú bo wa wǔjɔmɛzɔ́ lɛ́ ganjí ɖo agun ɔ mɛ lěe un ko nɔ kpé wú gbɔn ɖ’ayǐ é a jí.”
18 É su nukún mǐtɔn mɛ ɖɔ Michael kún jó gbe ó. É ɖɔ gɔ́ ná ɖɔ: “Un dó gǎn syɛ́nsyɛ́n bɔ nyi kpó Jexóva kpó vɛ́ gbɔn nǔ élɔ́ lɛ́ wiwa hwɛhwɛ gblamɛ: Ðɛ xixo sɛ́dó è, nǔ kplɔ́nkplɔ́n kpó tamɛ linlin kpó.” Hwenu ɖo yiyi wɛ é ɔ, Michael lɛ́vɔ́ wá ɖó wǔjɔmɛzɔ́ lɛ́ ɖo agun ɔ mɛ. Mɛxó agun tɔn wɛ é nyí din, bo lɛ́ nyí gběxosín-alijítɔ́ hwebǐnu tɔn. É ɖɔ: “Gǔdo e nɔví lɛ́ nɔ nú mì é kpó wǔsyɛ́n e yě dó lanmɛ nú mì é kpó, tají ɔ, wǔsyɛ́n e mɛxó agun tɔn lɛ́ dó lanmɛ nú mì é d’alɔ mì bɔ un mɔ ɖɔ Jexóva kpo ɖo wǎn yí nú mì wɛ. Un hɛn ɔ, un ná lɛ́ wa wǔjɔmɛzɔ́ lɛ́ ɖo agun ɔ mɛ kpó ayixa mímɛ́ ɖé kpó. Nǔ énɛ́ e jɛ dó jǐ ce é kplɔ́n mì ɖɔ Jexóva hɛn ɔ, é ná sɔ́ hwɛ kɛ mɛ ɖěbǔ e hwɛ tɔn lɛ́ vɛ́ ná nǔgbó nǔgbó é.” Ényí mǐ ná bo tlɛ wa nǔ nyi do bo ka wa nǔ e wú mǐ kpé é bǐ bo vɔ́ nǔ e mǐ wa nyi do lɛ́ é jlá ɖó, lobo kpo ɖo jiɖe ɖó dó Jexóva wú wɛ ɔ, mǐ sixú kú d’é jí ɖɔ, mǐ ná nyɔ́ zán n’i, bɔ é ná lɛ́ kɔn nyɔ̌ná dó mǐ jí.—Ðɛh. 86:5; Nǔx. 28:13.
A sixú kpé nǔ e gbé nya wɛ a ɖe ɖo gbigbɔ lixo lɛ́ é wú
2 Ényí a ɖo nǔɖé gbé nya wɛ din, bo ma ko kpé wú ǎ hǔn, kú d’é jí ɖɔ émí kún ko xo kpo ó. Hwɛhwɛ ɔ, nǔ kléwún ɖé gbé nyinya tlɛ nɔ byɔ́ hwenu kpó gǎndídó kpó. Ba e ba wɛ a kpo ɖe bo ná kpé nǔ e gbé nya wɛ a ɖe é wú é nɔ xlɛ́ ɖɔ vɛ̌ e hwi kpó Jexóva kpó vɛ́ é xɔ akwɛ́ nú we tawun, bɔ a ba ná ná nǔ ɖagbe hú gǎn e a ɖó é è. Gǎn e a nɔ dó lɛ́ é nɔ su Jexóva nukúnmɛ. É ɖo wɛn ɖɔ, é kún nɔ ɖó nukún nǔ ɖo así towe hú nǔ e a sixú ná ɛ é ó. (Ðɛh. 103:14; Micée 6:8) Énɛ́ wú ɔ, nǔ e gbé nya wɛ a ɖe é ɖó ná ɖo jlɛ̌ jí, lěe ninɔmɛ towe yí gbe ná gbɔn é. Ényí a wá gbeta nǔ e gbé a ná nya é tɔn kɔn gúdo ɔ, étɛ́ a ka sixú wa bo ná dó kpé wú? Mi nú mǐ ní ɖɔ xó dó wěɖexámɛ ɖé lɛ́ jí.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
cl 55 akpá. 18
Hlɔ̌nhlɔ́n nǔ lɛ́ dídá tɔn: “Jǐxwé kpó ayǐkúngban kpó ɖó tɔ́”
18 Étɛ́ lěe Jexóva zán hlɔ̌nhlɔ́n nǔ lɛ́ dídá tɔn tɔn gbɔn é ka sixú kplɔ́n mǐ? Nǔɖíɖó vovo lɛ́ nɔ jí wǔ nú mǐ. Ðɛhanwlántɔ́ ɖokpó sú xó bo ɖɔ: “[Jexóva], nǔɖíɖó towe lɛ́ sukpɔ́ lóóo! . . . Nǔ e a bló lɛ́ wɛ gɔ́ ayǐkúngban ɔ jí.” (Ðɛhan 104:24) Nǔgbó séé ka wɛ! Nǔnywɛ́ xwítíxwítízɔ́watɔ́ e nɔ gbéjé nǔɖogbɛ lɛ́ kpɔ́n é kpé wú bo slɛ́ nǔɖíɖó lɛ́ sín gɔnu lǐvi mɔ̌kpán ɖo ayǐkúngban jí; é ɖo mɔ̌ có, linlin vovo wɛ mɛ lɛ́ nɔ ɖó dó lǐvi nabí e sixú tíin bɔ è ma ko tuun ǎ é jí. Gbɛtɔ́ e nyí alɔlyɛnzɔ́watɔ́ é ɖé sixú mɔ ɖɔ nǔwúkpíkpé tamɛ linlin dó ɖe nǔ tɔ́n tɔn émítɔn vɔ́ da hweɖélɛ́nu. Amɔ̌, nǔwúkpíkpé nǔ lɛ́ dídá tɔn Jexóva tɔn, énɛ́ wɛ nyí hlɔ̌nhlɔ́n e é ɖó bo nɔ ɖe nǔ yɔ̌yɔ́ vovo lɛ́ tɔ́n é, sixú vɔ́ da gbeɖé ǎ.