XÓTA NǓKPLƆ́NKPLƆ́N TƆN 33
HAN 4 ‘Jexóva wɛ nyí Lɛ̌ngbɔ́nyitɔ́ ce’
Yǐ gbe nú wǎnyíyí Jexóva tɔn
“Un nɔ gbejí nú we.”—JEL. 31:3.
XÓNUSƆ́ÐÓTE
Nǔ e wú mǐ ɖó ná yí gbe ɖɔ Jexóva yí wǎn nú mǐ é kpó lěe mǐ sixú ná hlɔ̌nhlɔ́n kú e mǐ kú d’é jí ɖɔ é yí wǎn nú mǐ é gbɔn é kpó.
1. Étɛ́wú a ka sɔ́ hwiɖée jó nú Jexóva? (Kpɔ́n ɖiɖe ɔ lɔmɔ̌.)
A KA flín hwenu e a sɔ́ hwiɖée jó nú Jexóva é a? A wá gbeta énɛ́ kɔn ɖó a kplɔ́n bo tuun i, bo yí wǎn n’i wútu. A dó akpá n’i ɖɔ a ná sɔ́ ɛ ɖó tɛn nukɔntɔn ɔ mɛ ɖo gbɛzán towe mɛ, bo ná kpo ɖo wǎn yí n’i wɛ kpó ayi towe bǐ, lǐndɔ̌n towe bǐ, linlin towe bǐ kpó hlɔ̌nhlɔ́n towe bǐ kpó. (Mak. 12:30) Sín hwenɛ́nu ɔ, wǎnyíyí e a ɖó n’i é nɔ fɔ́n bo nɔ ɖo jijɛjí wɛ. Bɔ xósin tɛ́ a ka ná ná hwenu e mɛɖé kan nǔ élɔ́ byɔ́ we é lo: “A ka kú d’é jí ɖɔ émí yí wǎn nú Jexóva a?” A ná xo nǔ kpɔ́n cóbó ná ɖɔ nǔ lěhun ǎ: “Un yí wǎn n’i hú mɛ ɖěvo ɖěbǔ alǒ nǔ ɖěvo ɖěbǔ!”
A ka flín wǎnyíyí e a ɖó nú Jexóva hwenu e a sɔ́ hwiɖée jó n’i bo bló batɛ́mu é a? (Kpɔ́n akpáxwé 1)
2-3. Étɛ́ Jexóva ka ba ɖɔ mǐ ní yí gbe ná? Étɛ́ lɛ́ jí mǐ ka ná ɖɔ xó dó ɖo xóta élɔ́ mɛ? (Jelemíi 31:3)
2 Amɔ̌, xósin tɛ́ a ka ná ná hwenu e mɛɖé kan nǔ élɔ́ byɔ́ we é: “A ka kú d’é jí ɖɔ Jexóva yí wǎn nú we a?” A ka ná xo nǔ kpɔ́n cóbó ná xósin, bóyá, bo ná lin ɖɔ émí kún jɛxá wǎnyíyí Jexóva tɔn ó wɛ a? Nɔví nyɔ̌nu e vǔhwenu tɔn ma d’ayihún ǎ é ɖé ɖɔ: “Un tuun ɖɔ un yí wǎn nú Jexóva. Nǔxokpɔ́n ɖěbǔ ɖo énɛ́ wú ǎ. Nǔ e wú un nɔ xo nǔ kpɔ́n dó hwɛhwɛ é wɛ nyí ɖɔ Jexóva ka yí wǎn nú mì a jí.” Amɔ̌, nɛ̌ nǔ ka nɔ cí nú Jexóva dó wǔ we nǔgbó nǔgbó?
3 Jexóva ba ɖɔ a ní kú d’é jí ɖɔ émí yí wǎn nú we. (Xa Jelemíi 31:3.) Nǔgbó ɔ wɛ nyí ɖɔ Jexóva dɔn we wá éɖée gɔ́n. Gɔ́ ná ɔ, hwenu e a sɔ́ hwiɖée jó n’i bo bló batɛ́mu é ɔ, a mɔ nǔ e xɔ akwɛ́ tawun é ɖé, énɛ́ wɛ nyí xomɛnyínyɔ́ tɔn. Énɛ́ xlɛ́ ɖɔ é yí wǎn nú we tawun bo kún ná jó we dó gbeɖé ó. Jijɔ énɛ́ nɔ sísɛ́ ɛ bɔ é nɔ kpɔ́n mɛsɛntɔ́ tɔn gbejínɔtɔ́ lɛ́ bǐ káká jɛ hwiɖésúnɔ jí dó mɔ “nǔ xɔ akwɛ́.” (Mal. 3:17) Jexóva ba ɖɔ a ní kú d’é jí ɖɔ émí yí wǎn nú we lěe mɛsɛ́dó Pɔ́lu kú d’é jí ɖɔ Jexóva yí wǎn nú émí gbɔn é ɖɔhun. Pɔ́lu hɛn ɔ, é ná wlán kpó jiɖiɖe kpó ɖɔ: “Un kú d’é jí ɖɔ kú wɛ a, gbɛ wɛ a, wɛnsagun lɛ́ wɛ a, acɛkpikpa lɛ́ wɛ a, nǔ e tíin din lɛ́ é wɛ a, nǔ e ná wá tíin lɛ́ é wɛ a, hlɔ̌nhlɔ́n lɛ́ wɛ a, nǔ e ɖo jǐ lɛ́ é wɛ a, nǔ e ɖo do lɛ́ é wɛ a, alǒ nǔɖíɖó ɖěvo ɖěbǔ kún sixú kpé wú bo ɖe mǐ ɖó vo nú wǎnyíyí Mawu tɔn . . . ó.” (Hlɔ̌. 8:38, 39) Ðo xóta élɔ́ mɛ ɔ, mǐ ná ɖɔ xó dó nǔ e wú mǐ ɖó ná ná hlɔ̌nhlɔ́n kú e mǐ kú d’é jí ɖɔ Jexóva yí wǎn nú mǐ é kpó nǔ e sixú d’alɔ mǐ bɔ mǐ ná wa mɔ̌ é kpó jí.
NǓ E WÚ MǏ ÐÓ NÁ YÍ GBE NÚ WǍNYÍYÍ JEXÓVA TƆN É
4. Nɛ̌ mǐ ka sixú tɔ́n ahwan ayi wínníwínní e Satáan nɔ zán lɛ́ é ɖokpó gbɔn?
4 Mǐ hɛn ɔ, mǐ ná tɔ́n ahwan “ayi wínníwínní” Satáan tɔn lɛ́ ɖokpó, gbɔn gbe yíyí nú wǎnyíyí Jexóva tɔn gblamɛ. (Efɛ́. 6:11) Satáan ná wa nǔ e wú é kpé é bǐ bónú mǐ ná ɖó Jexóva sinsɛn te. Ayi wínníwínní e Satáan nɔ zán lɛ́ é ɖokpó wɛ nyí ɖɔ é nɔ flɔ́ zo dó glɔ̌ nú adingban e ɖɔ ɖɔ Jexóva kún yí wǎn nú mǐ ó é. Nɔ flín hwebǐnu ɖɔ ényí ali ɔ vɛ́ ko hun nú Satáan kpowun ɔ, é nɔ zɔn jí. Hwenu e gǎn vɔ ɖo mǐ wú é wɛ Satáan nɔ tɔ́n ahwan mǐ hwɛhwɛ, bóyá ninɔmɛ e mɛ mǐ gbɔn wá yi é, wǔvɛ́ e ɖí xwi xá wɛ mǐ ɖe din lɛ́ é alǒ adohu adohu ɖíɖó dó sɔgúdo wú nyí agban bo do mǐ kpɛn wɛ ɖo lěe nǔ nɔ cí nú mɛ é linu. (Nǔx. 24:10) Satáan cí kinnikínní e ɖo biba wɛ bo ná wlí kanlin e ma sixú jɛ ahwan éɖée jí ǎ é ɖu é ɖé ɖɔhun. Énɛ́ wú ɔ, é nɔ tɛ́n kpɔ́n bo nɔ gbɔn gǎn e hwedó mǐ ɖo lěe nǔ nɔ cí nú mɛ é linu é sín yɛkan mɛ bo ná bló bɔ mǐ ná jó gbe. Amɔ̌, ényí mǐ kpo ɖo hlɔ̌nhlɔ́n ná kú e mǐ kú d’é jí ɖɔ Jexóva yí wǎn nú mǐ é wɛ ɔ, mǐ ná ɖo gbesisɔmɛ hú gǎn bo ná “húzú kpan nukɔn Satáan” kpó ayi wínníwínní tɔn lɛ́, gɔ́ nú wlɛnwín ɖěɖěe é nɔ zán lɛ́ é kpó.—1 Pi. 5:8, 9; Ja. 4:7.
5. Étɛ́wú é ka byɔ́ ɖɔ mǐ ní nɔ mɔ ɖɔ Jexóva yí wǎn nú mǐ bo nɔ lɛ́ wlíbo nú mǐ?
5 Mǐ hɛn ɔ, mǐ ná sɛkpɔ́ Jexóva gbɔn gbe yíyí nú wǎnyíyí tɔn gblamɛ. Lin tamɛ dó nǔ e wú mǐ sixú ɖɔ mɔ̌ é jí. Jexóva dá mǐ bɔ mǐ nɔ ba ná yí wǎn nú mɛ, bɔ è ná yí wǎn nú mǐ lɔ. Ðo jɔwámɔ linu ɔ, ényí mɛɖé yí wǎn nú mǐ ɔ, mǐ nɔ yí wǎn nú mɛ ɔ lɔ. Énɛ́ wú ɔ, lě do mǐ nɔ mɔ ɖɔ Jexóva yí wǎn nú mǐ bo nɔ lɛ́ wlíbo nú mǐ sɔ é ɔ, mɔ̌ do wɛ mǐ lɔ ná yí wǎn n’i sɔ. (1 Jaan 4:19) Gɔ́ ná ɔ, ényí wǎn e mǐ yí n’i é ɖo jijɛjí wɛ ɔ, wǎnyíyí e é lɔ ɖó nú mǐ é ná jɛjí. Biblu ɖɔ nú mǐ nyi wɛn ɖɔ: “Mi sɛkpɔ́ Mawu, énɛ́ ɔ, é ná sɛkpɔ́ mi.” (Ja. 4:8) Amɔ̌, nɛ̌ mǐ ka sixú ná hlɔ̌nhlɔ́n kán e mǐ kán ɖ’é jí ɖɔ Jexóva yí wǎn nú mǐ é gbɔn?
ÉTƐ́ KA SIXÚ D’ALƆ MǏ BƆ MǏ NÁ YÍ GBE NÚ WǍNYÍYÍ JEXÓVA TƆN?
6. Bo ná dó yí gbe nú wǎnyíyí Jexóva tɔn ɔ, étɛ́ takúnmɛ mǐ ka sixú xo ɖɛ dó?
6 Nɔ nɔ tlɔlɔ ɖo ɖɛ towe lɛ́ mɛ bo ka nɔ lɛ́ ɖó kan dó ɖɛ xixo wú. (Luk. 18:1; Hlɔ̌. 12:12) Nɔ byɔ́ Jexóva ɖɔ é ní d’alɔ émí bónú émí ná ɖó linlin e é nɔ ɖó dó émí wú é. Ényí é byɔ́ ɖó mɔ̌ hǔn, nɔ wa mɔ̌ azɔn gěgé gbe bǐ gbe. È ná ɖɔ xójɔxó ɔ, é sixú nɔ vɛ́ wǔ bɔ è ná ɖu ɖo ayi e nɔ ɖo hwɛ dó mɛ wɛ é jí. Amɔ̌, flín ɖɔ Jexóva kló hú ayi towe. (1 Jaan 3:19, 20) É tuun we hú gǎn hwiɖésúnɔ mɛtún ɔ; é nɔ mɔ nǔ e a ma sixú kpé wú bo mɔ ǎ lɛ́ é. (1 Sam. 16:7; 2 Tan 6:30) Énɛ́ wú ɔ, ma nɔ xo nǔ kpɔ́n dó lěe nǔ cí nú we é ‘ɖiɖɔ’ n’i wú ó, bo nɔ byɔ́ ɛ ɖɔ é ní d’alɔ we bónú a ná yí gbe nú wǎnyíyí tɔn. (Ðɛh. 62:9) Énɛ́ gúdo hǔn, wa nǔ sɔgbe xá ɖɛ towe lɛ́ gbɔn wěɖexámɛ e bɔ d’é wú lɛ́ é xwixwedó gblamɛ.
7-8. Nɛ̌ Ðɛhan ka ná gǎnjɛwú mǐ ɖɔ Jexóva yí wǎn nú mǐ gbɔn?
7 Ðeji dó nǔ e Jexóva ɖɔ é wú. É sɔ́ dó ayi mɛ nú bibluwlántɔ́ lɛ́ bɔ yě tínmɛ mɛ alɔkpa e é nyí nǔgbó nǔgbó é. Ðǒ ayi lěe ɖɛhanwlántɔ́ Davídi ɖɔ xó dó Jexóva wú ɖo ali e dɔn mɛ é ɖé nu gbɔn é wú. ‘Jexóva ɖo kpɔ́ xá mɛ e ayi yětɔn gba dó lɛ́, é nɔ hwlɛ́n mɛ e nǔ jɛ akɔ́n jí ná lɛ́.’ (Ðɛh. 34:19) Ényí wǔ kú mǐ ɔ, mǐ sixú mɔ ɖɔ mǐ zun mǐɖokpó. Amɔ̌, Jexóva d’akpá ɖɔ ɖo hwe mɔ̌hun lɛ́ nu ɔ, émí nɔ ɖo kpɔ́ xá we, ɖó é nɔ mɔ ɖɔ hwi ɖó hudó émítɔn hú gǎn lěe hwi nɔ ko ɖó gbɔn ɖ’ayǐ é. Ðo ɖɛhan ɖěvo mɛ ɔ, Davídi wlán ɖɔ: “Ðasin e gosín nukún ce jí ɔ, a yí bǐ dó nǔ mɛ.” (Ðɛh. 56:9) Ényí wǔ kú we, bɔ a ɖo wǔvɛ́ mɛ ɔ, Jexóva nɔ mɔ. Nǔ hwiɖésúnɔ tɔn kpó ninɔmɛ e mɛ gbɔn wɛ a ɖe é kpó nɔ ɖu ayi mɛ n’i tawun. Ðo ali ɖé nu ɔ, é nɔ kplé ɖasin towe lɛ́ dó nǔ mɛ, bɔ yě nɔ xɔ akwɛ́ n’i cí sin xɔ akwɛ́ e ɖo tomɛyitɔ́ ɖé sín go mɛ é ɖɔhun. Ðo Ðɛhan 139:3 mɛ ɔ, mǐ xa ɖɔ: “A [Jexóva] nɔ tuun nǔ e un nɔ wa lɛ́ bǐ.” Jexóva nɔ mɔ nǔ e a nɔ wa lɛ́ é bǐ, amɔ̌, nǔ ɖagbe e a nɔ wa lɛ́ é jí wɛ é nɔ sɔ́ ayi ɖó. (Ebl. 6:10) Étɛ́wú? Ðó gǎn e a nɔ dó bo ná dó nyɔ́ ɖo así tɔn lɛ́ é bǐ wɛ xɔ akwɛ́ n’i wútu.a
8 Gbɔn wěmafɔ gbɔdónúmɛ tɔn mɔ̌hun e Jexóva sɔ́ dó ayi mɛ nú mɛ lɛ́ bɔ yě wlán dó Xó tɔn mɛ lɛ́ é gblamɛ ɔ, ɖiɖɔ wɛ é ɖe gbɔn mɔ̌ ɖɔ: “Un ba ɖɔ a ní tuun lě do un yí wǎn nú we, bɔ nǔ towe nɔ ɖu ayi mɛ nú mì sɔ é.” Amɔ̌, lěe mǐ kplɔ́n gbɔn wá yi é ɔ, Satáan nɔ ba ɖɔ a ní ɖi ɖɔ Jexóva kún yí wǎn nú we ó. Énɛ́ wú ɔ, ényí hweɖélɛ́nu ɔ, a xo nǔ kpɔ́n dó wǎnyíyí e Jexóva ɖó nú we é wú hǔn, yi agbɔ̌n jí bo kanbyɔ́ hwiɖée ɖɔ: ‘Mɛ̌ un ka ná ɖi nǔ ná, mɛ e “dó adingban wá” é wɛ a, alǒ “Mawu gbejínɔtɔ́” ɔ?’—Jaan 8:44; Ðɛh. 31:6.
9. Gǎnjɛwú tɛ́ Jexóva ka ná mɛ e yí wǎn n’i lɛ́ é? (Tíntɔ́n 20:5, 6)
9 Lin tamɛ dó lěe nǔ nɔ cí nú Jexóva dó mɛ e yí wǎn n’i lɛ́ é wú é jí. Lin tamɛ dó nǔ e Jexóva ɖɔ nú Mɔyízi kpó Izlayɛ́li ví lɛ́ kpó é jí. (Xa Tíntɔ́n 20:5, 6.) Jexóva dó akpá ɖɔ émí ná kpo ɖo wǎnyíyí e ma nɔ sɛ do ǎ é ɖó nú mɛ e yí wǎn nú émí lɛ́ é wɛ. Xó énɛ́ lɛ́ ná mǐ gǎnjɛwú ɖɔ ényí mǐ mɛ mɛsɛntɔ́ Mawu gbejínɔtɔ́ mǐtɔn tɔn lɛ́ ɖe wǎnyíyí xlɛ́ ɛ ɔ, é kún ná gɔn wǎnyíyí ɖe xlɛ́ mǐ gbeɖé ó. (Nɛɛ. 1:5) Énɛ́ wú ɔ, ényí hweɖélɛ́nu ɔ, a jɛ nǔ xo kpɔ́n dó wǎnyíyí e Jexóva ɖó nú we é wú jí hǔn, yi agbɔ̌n jí bo kanbyɔ́ hwiɖée ɖɔ: ‘Un ka yí wǎn nú Jexóva a?’ Énɛ́ gúdo hǔn, lin tamɛ dó nǔ élɔ́ jí: Ényí a yí wǎn n’i bo ɖo nǔ e wú a kpé é bǐ wa wɛ bo ná dó xomɛhunhun n’i hǔn, kú d’é jí ɖɔ é yí wǎn nú we tawun. (Dan. 9:4; 1 Kɔ. 8:3) Ðo xógbe ɖěvo mɛ ɔ, ényí a ma xo nǔ kpɔ́n dó wǎnyíyí e a ɖó nú Jexóva é wú ǎ ɔ, étɛ́wú a ka ná xo nǔ kpɔ́n dó wǎnyíyí e é ɖó nú hwɛ é wú? Wǎnyíyí tɔn kpó gbejíninɔ tɔn kpó fɔn ta te nǔxokpɔ́n lɛ́ bǐ.
10-11. Linlin tɛ́ Jexóva ka ba ɖɔ a ní nɔ ɖó dó gbɛxixɔ ɔ wú? (Galátinu lɛ́ 2:20)
10 Lin tamɛ dó gbɛxixɔ ɔ jí. Nǔníná ɖaxó hú gǎn e Jexóva ná gbɛtɔ́ lɛ́ é wɛ nyí gbɛ Jezu Klísu tɔn e é sɔ́ dó sá vɔ̌ é. (Jaan 3:16) Amɔ̌, nǔɖé wɛ bɔ è ná hwiɖésúnɔ mɛtún ɔ a? Ganjí! Lin tamɛ dó nǔ e jɛ dó mɛsɛ́dó Pɔ́lu jí é jí. Flín ɖɔ é ko hu hwɛ syɛ́nsyɛ́n ɖé lɛ́ cóbó wá húzú klisánwun b’ɛ byɔ́ ɖɔ é ní kpo ɖo xwi ɖí xá gǎnmaɖó éɖésúnɔ tɔn lɛ́ wɛ. (Hlɔ̌. 7:24, 25; 1 Tim. 1:12-14) É ɖo mɔ̌ có, é ka wá mɔ gbɛxixɔ ɔ dó mɔ nǔ e Jexóva ná éɖésúnɔ mɛtún ɔ é ɖé. (Xa Galátinu lɛ́ 2:20.) Flín ɖɔ Jexóva wɛ sɔ́ xó énɛ́ lɛ́ d’ayi mɛ nú Pɔ́lu bɔ é wlán. Gɔ́ ná ɔ, è wlán nǔ e ɖo Biblu mɛ lɛ́ é bǐ ɖ’ayǐ bo ná dó kplɔ́n nǔ mǐ. (Hlɔ̌. 15:4) Xó Pɔ́lu tɔn lɛ́ ɖe linlin e Jexóva ba ɖɔ a ní ɖó dó gbɛxixɔ ɔ wú é xlɛ́, énɛ́ wɛ nyí nǔ e é ná hwiɖésúnɔ mɛtún ɔ é ɖé. Ényí a nɔ ɖó linlin mɔ̌hun dó gbɛxixɔ ɔ wú hǔn, hlɔ̌nhlɔ́n ná kán e a kán ɖ’é jí ɖɔ Jexóva yí wǎn nú hwiɖésúnɔ mɛtún ɔ é wɛ a ɖe mɔ̌ nɛ́.
11 Mǐ nɔ dó kú nú Jexóva ɖɔ é sɛ́ Jezu dó ayǐkúngban jí bɔ é wá kú dó ta mǐtɔn mɛ. Amɔ̌, hwɛjijɔ ɖěvo e wú Jezu wá ayǐkúngban jí é wɛ nyí ɖɔ é ná ɖɔ nǔgbó ɔ nú mɛ ɖěvo lɛ́ dó Jexóva wú. (Jaan 18:37) Lěe nǔ nɔ cí nú Jexóva dó vǐ tɔn lɛ́ wú é ɖo nǔgbó énɛ́ mɛ.
LĚE JEZU D’ALƆ MǏ BƆ MǏ YÍ GBE NÚ WǍNYÍYÍ JEXÓVA TƆN GBƆN É
12. Étɛ́wú mǐ ka sixú ɖeji dó nǔ e Jezu ɖɔ dó Jexóva wú é wú?
12 Hwenu e Jezu ɖo ayǐkúngban jí é ɔ, é ɖe lěe Jexóva cí é xlɛ́ kpó jlǒ kpó. (Luk. 10:22) Mǐ ɖó hwɛjijɔ lɛ́ bǐ bo ná ɖeji dó nǔ e Jezu ɖɔ dó Jexóva wú é wú. È ná ɖɔ ɔ, Jezu nɔ kpɔ́ xá Jexóva nú xwe lǐva mɔ̌kpán cóbó wá ayǐkúngban jí. (Koló. 1:15) Nǔ e Jezu ɖésúnɔ mɔ kpɔ́n lɛ́ é kpó nǔ e wú é ɖ’ayi lɛ́ é kpó zɔ́n bɔ é tuun lě do Jexóva yí wǎn nú vǐ súnnu kpó vǐ nyɔ̌nu kpó gbejínɔtɔ́ tɔn lɛ́ sɔ é. Nɛ̌ Jezu ka nɔ d’alɔ mɛ ɖěvo lɛ́ bónú yě ná yí gbe nú wǎnyíyí Mawu tɔn gbɔn?
13. Nɛ̌ Jezu ka ba ɖɔ mǐ ní nɔ kpɔ́n Jexóva gbɔn?
13 Lěe Jezu nɔ kpɔ́n Jexóva gbɔn é wɛ é nɔ ba ɖɔ mǐ lɔ ní kpɔ́n ɛ gbɔn. Ðo Wɛnɖagbewéma lɛ́ mɛ ɔ, Jezu ylɔ́ Jexóva ɖɔ “Tɔ́” azɔn 160 jɛjí. Gɔ́ ná ɔ, ényí é ɖo xó ɖɔ nú ahwanvú tɔn lɛ́ wɛ ɔ, é nɔ zán xógbe lěhun lɛ́ “Tɔ́ mitɔn” alǒ “Tɔ́ mitɔn jǐxwé tɔn ɔ.” (Mat. 5:16; 6:26) Tínmɛ e Biblu nǔkplɔ́nkplɔ́n tɔn ná dó Matíe 5:16 jí é ɖɔ: “Bo ná dó ɖɔ xó dó Jexóva wú, alǒ ɖɔ xó nú Jexóva ɔ, mɛsɛntɔ́ tɔn hwexónu tɔn lɛ́ nɔ zán tɛnmɛ-nyíkɔ e wlí yɛ̌yi é gěgé, ɖi ‘Nǔbǐwúkpétɔ́,’ ‘Ajalɔ̌nlɔn’ kpó ‘Gbɛɖótɔ́ ɖaxó’ kpó, amɔ̌, ɖó Jezu nɔ zán xókwín ‘Tɔ́,’ éé nyí xókwín ɖé bo bɔ kun bɔ mɛ lɛ́ nɔ zán ɖo kpaa mɛ é hwɛhwɛ wútu ɔ, énɛ́ ɖe kancícá syɛ́nsyɛ́n e ɖo Mawu kpó mɛsɛntɔ́ tɔn lɛ́ kpó tɛ́ntin é xlɛ́.” É ɖo wɛn ɖɔ, Jezu ba ɖɔ mǐ ní nɔ kpɔ́n Jexóva lěe éyɛ́ nɔ kpɔ́n ɛ gbɔn é ɖɔhun, énɛ́ wɛ nyí Tɔ́ wǎnyíyínɔ mǐtɔn e vǐ tɔn lɛ́ xɔ akwɛ́ ná é. Mi nú mǐ ní gbéjé ninɔmɛ e mɛ Jezu zán xókwín “Tɔ́” ɔ ɖe é we kpɔ́n.
14. Nɛ̌ Jezu ka ɖe xlɛ́ ɖɔ mǐ mɛ ɖokpó ɖokpó xɔ akwɛ́ ɖo Tɔ́ mǐtɔn jǐxwé tɔn ɔ nukúnmɛ gbɔn? (Matíe 10:29-31) (Kpɔ́n ɖiɖe ɔ lɔmɔ̌.)
14 Nukɔntɔn, mǐ ní gbéjé xó Jezu tɔn e ɖo Matíe 10:29-31 mɛ é kpɔ́n. (Xa.) Xɛví kpɛví kpɛví e ma ná yí wǎn nú Jexóva, alǒ sɛn ɛ gbeɖé ǎ lɛ́ é wɛ gboli lɛ́ nyí. É ɖo mɔ̌ có, gboli ɖokpó xɔ akwɛ́ nú Jexóva sɔmɔ̌, bɔ nú é j’ayǐ ɔ, é nɔ tuun. Mɛsɛntɔ́ tɔn gbejínɔtɔ́ e nɔ sɛn ɛ kpó wǎnyíyí kpó lɛ́ é ɖokpó ɖokpó xɔ akwɛ́ n’i, b’ɛ nɔ lɛ́ kpé nukún dó yě wú hú mɔ̌ flaflá tɔn! Nǔ e Biblu nǔkplɔ́nkplɔ́n tɔn ɖɔ dó xógbe “ɖa nabí e ɖo ta nú mi é bǐ sín kɛ́n wɛ è tlɛ sɔ́,” éé ɖo wěmafɔ 30gɔ́ ɔ mɛ é wú é ɖíe: “Tuun e Jexóva tlɛ tuun mɔjɛmɛ kpɛví kpɛví énɛ́ lɛ́ é ná gǎnjɛwú ɖɔ ahwanvú Klísu tɔn lɛ́ ɖokpó ɖokpó sín nǔ nɔ ɖu ayi mɛ n’i tawun.” É ɖo wɛn ɖɔ Jezu ba ɖɔ mǐ ní yí gbe ɖɔ mǐ mɛ ɖokpó ɖokpó xɔ akwɛ́ ɖo Tɔ́ mǐtɔn jǐxwé tɔn ɔ nukúnmɛ.
Gboli ɖokpó nɔ xɔ akwɛ́ nú Jexóva sɔmɔ̌ bɔ é nɔ tuun hwenu e é j’ayǐ é. Lěe hwɛ mɛ e nyí mɛsɛntɔ́ tɔn gbejínɔtɔ́ e yí wǎn n’i é xɔ akwɛ́ n’i sɔ é tɔn zun kwínkwín má kwín! (Kpɔ́n akpáxwé 14)
15. Étɛ́ xó Jezu tɔn e ɖo Jaan 6:44 mɛ é ka kplɔ́n we dó Tɔ́ towe jǐxwé tɔn ɔ wú?
15 Ðǒ ayi ninɔmɛ ɖěvo e mɛ Jezu zán xókwín “Tɔ” ɔ ɖe é wú. (Xa Jaan 6:44.) Tɔ́ towe jǐxwé tɔn ɔ dɔn hwiɖésúnɔ mɛtún ɔ, alǒ dɔn we kpó xomɛnyínyɔ́ kpó wá nǔgbó ɔ mɛ. Étɛ́wú é ka dɔn we? Ðó é mɔ ɖɔ a ɖó ninɔmɛ ayi mɛ tɔn e jɛxá é. (Mɛ. 13:48) Nǔ e Biblu nǔkplɔ́nkplɔ́n tɔn ɖɔ dó Jaan 6:44 jí é xlɛ́ ɖɔ é sixú ko nyí xó Jelemíi tɔn ɖěɖěe nyí wěmafɔ e jí xóta mǐtɔn jínjɔ́n é dó gesí wɛ Jezu ɖe: “Un nɔ gbejí nú we [alǒ, un kpo ɖo wǎnyíyí e ma nɔ sɛ do ǎ é ɖó nú we wɛ].” (Jel. 31:3; sɔ́ jlɛ́ dó Ozée 11:4 wú.) Lin tamɛ dó tínmɛ énɛ́ tɔn jí. Tɔ́ mǐtɔn jǐxwé tɔn wǎnyíyínɔ ɔ kpo ɖo jijɔ ɖagbe e a ɖó bɔ hwiɖésúnɔ ma sixú mɔ ǎ lɛ́ é mɔ wɛ.
16. (a) Étɛ́ Jezu ka kplɔ́n mǐ? Étɛ́wú mǐ ka ɖó ná ɖi nǔ ná? (b) Nɛ̌ a ka sixú ná hlɔ̌nhlɔ́n kán e a kán ɖ’é jí ɖɔ Jexóva nyí Tɔ́ e sín hudó a ɖó é gbɔn? (Kpɔ́n gbǎví “Tɔ́ e sín hudó mǐ bǐ ɖó é” ɔ.)
16 Ylɔ̌ e Jezu ylɔ́ Jexóva ɖɔ Tɔ́ mǐtɔn é ɔ, ɖiɖɔ nú mǐ wɛ é ɖe ɖo ali ɖé nu ɖɔ: “Jexóva nyí Tɔ́ ce kɛ́ɖɛ́ ǎ; Tɔ́ hwi lɔmɔ̌ tɔn wɛ. Gɔ́ ná ɔ, un ɖo gǎnjɛwú ná we wɛ ɖɔ é yí wǎn nú we bɔ nǔ towe nɔ ɖu ayi mɛ n’i tawun.” Énɛ́ wú ɔ, ényí hweɖélɛ́nu ɔ, a nɔ xo nǔ kpɔ́n dó wǎnyíyí e Jexóva ɖó nú we é wú hǔn, nɔ nɔ te bo nɔ kanbyɔ́ hwiɖée ɖɔ: ‘Un ka ɖó ná ɖeji dó xó e Vǐ súnnu e tuun Tɔ́ mitɔn hú gǎn, bo nɔ ɖɔ nǔgbó hwebǐnu é ɖɔ lɛ́ é wú ǎ é?’—1 Pi. 2:22.
KPO ÐO HLƆ̌NHLƆ́N NÁ NǓ E JÍ A KÚ DÓ É WƐ
17. Étɛ́wú mǐ ka ɖó ná kpo ɖo hlɔ̌nhlɔ́n ná kán e mǐ kán ɖ’é jí ɖɔ Jexóva yí wǎn nú mǐ é wɛ?
17 Mǐ ɖó ná kpo ɖo hlɔ̌nhlɔ́n ná kú e mǐ kú d’é jí ɖɔ Jexóva yí wǎn nú mǐ é wɛ. Lěe mǐ kplɔ́n gbɔn wá yi é ɔ, kɛntɔ́ mǐtɔn Satáan ayi wínníwínnínɔ ɔ ná wa nǔ e wú é kpé é bǐ bá dó bló bónú mǐ ná ɖó Jexóva sinsɛn te. Bo ná dó vɔ́ da nú mǐ ɔ, Satáan ná kpo ɖo gǎn dó wɛ bo ná bló bɔ jiɖe e mǐ ɖó ɖɔ Mawu yí wǎn nú mǐ é ná vɔ́ da. Mǐ ɖó ná lɔn nú Satáan ná ɖu ɖ’é jí ǎ!—Jɔb. 27:5.
18. Nɛ̌ mǐ ka sixú ná hlɔ̌nhlɔ́n kán e mǐ kán ɖ’é jí ɖɔ Jexóva yí wǎn nú mǐ é gbɔn?
18 Bá dó ná hlɔ̌nhlɔ́n jiɖe e a ɖó dó wǎnyíyí Jexóva tɔn wú é ɔ, nɔ xo ɖɛ bo nɔ byɔ́ alɔdó tɔn, bá dó ɖó linlin e é nɔ ɖó dó wǔ we é. Lin tamɛ dó lěe mɛ ɖěɖěe è sɔ́ dó ayi mɛ ná bɔ yě wlán Biblu ɔ lɛ́ é ɖɔ xó dó wǎnyíyí tɔn wú gbɔn é jí. Nɔ lin tamɛ dó lěe é nɔ wa nǔ gbɔn hwenu e è ɖe wǎnyíyí xlɛ́ ɛ é jí; è sixú ɖe wǎnyíyí xlɛ́ ɛ b’ɛ ná gɔn wǎnyíyí ɖe xlɛ́ mɛ gbeɖé ǎ. Lin tamɛ dó nǔ e wú a sixú mɔ gbɛxixɔ ɔ dó mɔ nǔ e è ná hwiɖésúnɔ mɛtún ɔ é jí. Gɔ́ ná ɔ, lin tamɛ dó gǎnjɛwú e Jezu ná we ɖɔ Jexóva ɔ, Tɔ́ towe jǐxwé tɔn ɔ wɛ é nyí é jí. Bɔ ényí é wá jɛ bɔ mɛɖé kan nǔ élɔ́ byɔ́ we ɔ, a ná ná xósin kpó jiɖiɖe: “A ka kú d’é jí ɖɔ Jexóva yí wǎn nú we a?” jí ɔ; a ná yí gbe ɖɔ: “Ganjí, é yí wǎn nú mì! Bɔ un nɔ wa nǔ e wú un kpé é bǐ gbe bǐ gbe bo ná ɖe xlɛ́ ɖɔ un yí wǎn n’i!”
HAN 154 Wǎnyíyí ná vɔ gbeɖé ǎ