Alɔdlɛndonǔ Kplé Gbɛzán kpo Sinsɛnzɔ́ kpo Tɔn Sín Azɔ̌wema Tɔn Lɛ
3-9 SEPTEMBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | JAAN 1-2
“Jezu Bló Nùjiwǔ Tɔn Nukɔntɔn Ɔ”
Jezu Bló Nùjiwǔ Tɔn Nukɔntɔn Ɔ
Nùjiwǔ nukɔntɔn e Jezu bló é nɛ. Ee ahwanvu tɔn yɔyɔ̌ lɛ mɔ nùjiwǔ enɛ é ɔ, nǔ e ye ɖi n’i é syɛn d’eji. Enɛ gudo ɔ, Jezu kpo nɔ tɔn kpo kpodo nɔví tɔn lɛ kpan wá yì Kafaanawumu ɖò Galilée Xù ɔ sín taligbé ɖò gbadahweji.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
nwtsty sín tinmɛ ɖevo lɛ dó Jn 1:1 jí
Xó ɔ: Alǒ “Logos.” ho logos ɖò Glɛkigbe mɛ. Tɛnmɛ-nyikɔ wɛ è zán na ɖò fí, è lɛ́ zán ɖò Jn 1:14 kpo Nǔ 19:13, nwt kpo mɛ. Jaan tuùn mɛ e ɖó tɛnmɛ-nyikɔ enɛ é, mɛ enɛ wɛ nyí Jezu. É zán tɛnmɛ-nyikɔ enɛ nú Jezu hwenu e é ma ko nyí gbɛtɔ́ ǎ, bo nyí nùɖíɖó gbigbɔ tɔn ɖé é, hwenu e é wà sinsɛnzɔ́ ɖò ayikúngban jí bo nyí gbɛtɔ́ maɖóblɔ̌ é, kpo hwenu e è sɔ́ ɛ sù ɖò jixwé é kpo. Jezu jí wɛ Mawu gbɔn dó ɖɔ Xó alǒ nyí Ðɛ̌mɛnu e jí é gbɔn dó ɖɔ xó nú nùɖíɖó gbigbɔ tɔn Gbɛɖotɔ́ ɔ tɔn ɖevo lɛ kpo gbɛtɔ́ lɛ kpo bo lɛ́ xlɛ́ ali ye é. Enɛ wu ɔ, é sɔgbe ɖɔ è ni lin ɖɔ cobonu Jezu na wá ayikúngban jí ɔ, Jehovah gbɔn Xó ɔ, ɖɛ̌mɛnu Tɔn wɛnsagun ɔ jí dó ɖɔ xó nú gbɛtɔ́ lɛ.—Bǐ 16:7-11; 22:11; 31:11; Tí 3:2-5; Hwɛ 2:1-4; 6:11, 12; 13:3.
kpodo . . . kpo: Ðò kpaà mɛ ɔ, “ɖò akpá tɔn.” Ðò fí ɔ, xógbe Glɛkigbe tɔn pros xlɛ́ kancica syɛnsyɛn ɖé ɖiɖó kpodo mɛɖé kpo. É lɛ́vɔ xlɛ́ vogbingbɔn e ɖò mɛ wè tɛntin é; ɖò ninɔmɛ elɔ mɛ ɔ, é xlɛ́ Xó ɔ kpo Mawu nugbǒ ɖokpo ɔ kɛɖɛ kpo.
Xó ɔ . . . nyí mawu: Alǒ “Xó ɔ cí mawu ɖɔhun.” Jaan sín xó enɛ ɖè jijɔ e “Xó ɔ,” Jezu Klisu ɖó é ɖé xlɛ́. (ho logos ɖò Glɛkigbe mɛ; kpɔ́n tinmɛ ɖevo dó Xó ɔ jí ɖò wemafɔ elɔ mɛ) Tɛn ɖaxó e mɛ Nukɔngbeví Mawu tɔn e jí Mawu gbɔn bo dá nǔ e kpò lɛ é ɖè é jí wɛ è jinjɔn bo ɖɔ ɖɔ é “nyí mawu; é cí mawu ɖɔhun.” Lilɛdogbeɖevomɛtɔ́ gègě lilɛ nukɛgbe ɔ dó “Xó ɔ . . . nyí Mawu,” b’ɛ nyí nǔ ɖokpo ɔ xá Mawu Nǔbǐwukpétɔ́ ɔ. Amɔ̌, hwɛjijɔ ɖagbe gègě ɖè, bɔ è na dó ɖɔ ɖɔ é kún nyí ɖiɖɔ wɛ Jaan ɖè ɖɔ “Xó ɔ” nyí nǔ ɖokpo ɔ xá Mawu Nǔbǐwukpétɔ́ ɔ ó. Nukɔntɔn ɔ, xóɖiɖɔ e jɛ nukɔn é kpo ee bɔ d’ewu é kpo bǐ xlɛ́ nyì wɛn ɖɔ “Xó ɔ” tíìn “kpodo Mawu kpo.” Gɔ́ na ɔ, xókwin Glɛkigbe tɔn théos tɔ́n azɔn atɔn ɖò wemafɔ 1tɔn ɔ kpo 2gɔ́ ɔ kpo mɛ. Ðò fí nukɔntɔn ɔ kpo atɔngɔ ɔ kpo e théos tɔ́n ɖè é ɔ, “ɔ” wɛ bɔ dó xókwin Glɛkigbe tɔn ɔ wu; azɔn wegɔ ɔ e é tɔ́n é ɔ, “ɔ” ɖě bɔ d’ewu ǎ. Akɔwé gègě yí gbè ɖɔ “ɔ” e ma tɔ́n ɖě bɔ dó théos wu ɖò fí wegɔ ɔ ǎ é ɖò taji. Enyi è zán “ɔ” ɔ ɖò ninɔmɛ elɔ mɛ ɔ, théos ɔ na dó gesí Mawu Nǔbǐwukpétɔ́ ɔ. Ðò alɔ ɖevo mɛ ɔ, xókwin “ɔ” e ma tɔ́n ɖò nukɛgbe ɔ mɛ ǎ é zɔ́n bɔ théos ɖè mɛ alɔkpa e “Xó ɔ” nyí é xlɛ́. Enɛ wu ɔ, lilɛdogbeɖevomɛ Biblu tɔn gègě ɖò Glɛnsigbe, Flansegbe, kpo Allemagne-gbè kpo mɛ lilɛ nukɛgbe ɔ dó alɔkpa ɖokpo ɔ, b’ɛ sɔgbe xá Lẹdogbedevomẹ Aihọn Yọyọ Tọn, b’ɛ xlɛ́ ɖɔ “Xó ɔ” nyí “mawu ɖé; yɛhwe; cí mawu ɖɔhun.” Bo na dó nɔ gudo nú enɛ ɔ, lilɛdogbeɖevomɛ xóxó Wɛnɖagbe-Wema Jaan tɔn tɔn e è lilɛ dó Sahidique-gbè kpo Bohairique-gbè kpo e gosin Copte-gbè mɛ, b’ɛ cí ɖɔ xwè kanweko atɔngɔ ɔ kpo ɛnɛgɔ ɔ kpo H.M. tɔn mɛ wɛ è bló ye lɛ é lilɛ théos nukɔntɔn ɔ ɖò Jn 1:1 mɛ b’ɛ gbɔn vo dó wegɔ ɔ. Lee è lilɛ gbɔn é tɛɖɛ̌ lee “Xó ɔ” nyí nǔsuɖaxó gbɔn é jí, ninɔmɛ tɔn cí Mawu tɔn ɖɔhun, amɔ̌, ye ɖɔ ɖɔ é nyí nǔ ɖokpo ɔ kpo Tɔ́ tɔn Mawu Nǔbǐwukpétɔ́ ɔ kpo ǎ. Sɔgbe kpo wemafɔ enɛ kpo ɔ, Kolo 2:9 ɖɔ ɖɔ “nǔ e Mawu nyí ɔ bǐ ko yí agbaza ɖò Klisu mɛ.” Bɔ sɔgbe kpo 2Pi 1:4 kpo ɔ, mɛ ɖěɖee na ɖu gǎn xá Klisu lɛ é lɔ tlɛ na “ɖó mimǎ ɖò ninɔmɛ Mawu tɔn mɛ.” Gɔ́ na ɔ, ɖò Septante mɛ ɔ, xókwin Glɛkigbe tɔn théos ɔ nɔ nyí nǔ ɖokpo ɔ xá xókwin Ebléegbe tɔn e è lilɛ dó “Mawu,” ʼel kpo ʼèlohim kpo lɛ é hwɛhwɛ, xókwin enɛ lɛ wɛ è lin ɖɔ tinmɛ yetɔn tawun ɔ nyí “Nǔbǐwukpétɔ́ Ðokpo Ɔ; Agbɔ̌nɖowǔnanɔ Ðokpo Ɔ.” È zán xókwin Ebléegbe tɔn enɛ lɛ dó dó gesí Mawu Nǔbǐwukpétɔ́ ɔ, mawu ɖevo lɛ, kpo gbɛtɔ́ lɛ kpo. (Kpɔ́n tinmɛ ɖevo dó Jn 10:34 jí.) Xó ɔ e è ylɔ ɖɔ “mawu ɖé,” alǒ “agbɔ̌nnɔ ɖé” é sɔgbe xá nǔɖɔɖ’ayǐ e ɖò Eza 9:5 mɛ é, è ɖɔ ɖ’ayǐ ɖò finɛ ɖɔ è na ylɔ Mɛsiya ɔ ɖɔ “Mawu hlɔnhlɔnnɔ” (é nyí “Mawu Nǔbǐwukpétɔ́ ɔ” ǎ), bɔ é na nyí “Tɔ́ tɛgbɛ tɔn” nú mɛ ɖěɖee è jɔwu bɔ ye na nyí toví tɔn lɛ é. Tɔ́ éɖesunɔ tɔn ‘Jehovah ahwankpá lɛ tɔn’ na bló nǔ enɛ ɖò wanyiyi tɔn ɖaxó ɔ mɛ.—Eza 9:6.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Jn 1:29 jí
Lɛngbɔví Mawu tɔn: Ee Jezu bló baptɛm bɔ Awovi lɛ́ tɛ́n ɛ kpɔ́n gudo é ɔ, Jaan Baptɛmublonumɛtɔ́ ɔ ɖɔ ɖɔ é nyí “Lɛngbɔví Mawu tɔn.” Wemafɔ enɛ kpo Jn 1:36 kpo kɛɖɛ mɛ wɛ xógbe enɛ tɔ́n ɖè. (Kpɔ́n Nud. A7.) Jlɛ̌ e è jlɛ́ Jezu dó lɛngbɔví wu é sɔgbe. Ðò Biblu ɔ blebu mɛ ɔ, è nɔ sɔ́ lɛngbɔ̌ lɛ dó savɔ̌ bo na dó yí gbè hwɛhuhu lɛ tɔn bonu Mawu na nyɔ́ xomɛ dó mɛ wu. Vɔ̌ e Jezu sá hwenu e é sɔ́ gbɛ̀ maɖóblɔ̌ tɔn jó dó gbɛtɔ́ lɛ tamɛ é sín xlɛ̌ wɛ nyí enɛ. Xógbe “Lɛngbɔví Mawu tɔn” ɔ xò nǔ dó akpà ɖokpo ɔ mɛ xá akpáxwé Mawuxówema ɔ tɔn gègě. Ðó Jaan Baptɛmublonumɛtɔ́ ɔ tuùn Akpáxwé Biblu Tɔn E È Wlan Dó Ebléegbe Mɛ É ganji wutu ɔ, xó tɔn lɛ na ko ɖò akpáxwé e bɔ d’ewu lɛ é ɖokpo alǒ gègě dó gesí wɛ: agbo e Ablaxamu sɔ́ dó savɔ̌ dó vǐ sunnu tɔn Izaki tɛnmɛ é (Bǐ 22:13), lɛngbɔví Dindinwayixwe tɔn e è hu ɖò Ejipu bo dó ɖè Izlayɛli-ví lɛ sín kannumɔgbenu é (Tí 12:1-13), alǒ lɛngbɔví e è nɔ xwlé Mawu ɖò vɔsakpe tɔn jí ɖò Jeluzalɛmu zǎnzǎn gbada é (Tí 29:38-42). Nǔɖɔɖ’ayǐ Ezayíi tɔn sixu ko lɛ́ ɖò ayi mɛ nú Jaan, finɛ ɔ, è ɖɔ dó mɛ e Jehovah ylɔ ɖɔ “mɛsɛntɔ́ ce” é wu ɖɔ è na kplá ɛ “lɛngbɔ̌ e è kplá xwè lanhutɛn é ɖɔhun.” (Eza 52:13; 53:5, 7, 11) Hwenu e mɛsɛ́dó Pɔlu wlan wema tɔn nukɔntɔn ɔ sɛ́dó Kɔlɛntinu lɛ é ɔ, é dó gesí Jezu ɖɔ é nyí “Dindinwayixwe mǐtɔn sín lɛngbɔví ɔ.” (1Kɔ 5:7) Mɛsɛ́dó Piyɛ́ɛ ɖɔ ɖɔ ‘hun xɔ akwɛ ɖaxó Klisu tɔn ɔ cí lɛngbɔví e ma ɖó blɔ̌ ǎ, bɔ nùɖé ma ka va dó wǔtu tɔn ǎ é ɖɔhun.’ (1Pi 1:19) Ðò wema Nǔɖexlɛ́mɛ tɔn mɛ ɔ, azɔn 25 jɛji wɛ è ylɔ Jezu e è kpa susu na é ɖɔ “Lɛngbɔví ɔ” ɖò nùjlɛdonǔwu linu.—Kpɔ́ndéwú ɖé lɛ ɖíe: Nǔ 5:7; 6:1; 7:9; 12:11; 13:8; 14:1; 15:3; 17:14; 19:7; 21:9; 22:1.
10-16 SEPTEMBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | JAAN 3-4
“Jezu Ðekúnnu nú Nyɔnu Samalíinu Ðé”
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Jn 4:6 jí
nǔ cikɔ n’i: Fí ɖokpo géé e ɖò Mawuxówema ɔ mɛ, bɔ è ɖɔ ɖè ɖɔ “nǔ cikɔ” nú Jezu é nɛ. Gan 12 kéze tɔn mɛ mɔ̌ wɛ, bɔ é cí ɖɔ Jezu ɖi zɔnlin sín Tɔdo Judɛ́ɛn tɔn kɔn ɖò Judée yì toxo Samalíi tɔn e nɔ nyí Sicáa é mɛ wɛ ɖɔhun, é fán kpó ɖaxó nú mɛtlu 900 alǒ hú mɔ̌.—Jn 4:3-5; kpɔ́n Nud. A7.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Jn 3:29 jí
asisúnɔ ɔ sín xɔ́ntɔn: Ðò Biblu sín táan mɛ ɔ, asisúnɔ ɔ sín mɛtuùnmɛ e sɛkpɔ ɛ tawun é ɖé nɔ sɔ́ afɔ tɔn ɖó te ɖò sɛ́n linu, bo nɔ w’azɔ̌ taji ɖé ɖò alɔwliwli ɔ sín tuto lɛ biblo mɛ. É wɛ nɔ kplá asì ɔ kpo asisúnɔ ɔ kpo wá. Ðò alɔwliwli ɔ sín azǎn gbè ɔ, ye sixu ɖi zɔnlin sikɔɔ sikɔɔ yì asisúnɔ ɔ sín xwégbe alǒ tɔ́ tɔn sín xwégbe, finɛ wɛ alɔwliwlixwe ɔ na bɛ́ ɖè. Ðò alɔwliwlixwe enɛ hwenu ɔ, asisúnɔ ɔ sín xɔ́ntɔn na j’awǎ hwenu e é na sè asisúnɔ ɔ sín gbè, b’ɛ na ɖò xó ɖɔ nú asì tɔn wɛ é, ɖó xɔ́ntɔn ɔ na mɔ ɖɔ emi wà azɔ̌ emitɔn yì fó ganji. Jaan Baptɛmublonumɛtɔ́ ɔ jlɛ́ éɖée dó ‘asisúnɔ ɔ sín xɔ́ntɔn’ wu. Ðò ninɔmɛ elɔ mɛ ɔ, Jezu wɛ nyí asisúnɔ ɔ bɔ ahwanvu lɛ sín kplékplé nyí asì tɔn ɖò nùjlɛdonǔwu linu. Hwenu e Jaan Baptɛmublonumɛtɔ́ ɔ ɖò ali bló ɖó nú Mɛsiya ɔ wɛ é ɔ, é ɖè mɛ nukɔntɔn e ɖò “asì ɔ” mɛ lɛ é xlɛ́ Jezu Klisu. (Jn 1:29, 35; 2Kɔ 11:2; Efɛ 5:22-27; Nǔ 21:2, 9) Enyi ‘asisúnɔ ɔ sín xɔ́ntɔn’ wà azɔ̌ tɔn yì fó ganji ɔ, é sɔ́ nɔ nyí mɛ taji ɖé ɖò nǔwiwa ɔ mɛ ǎ. Mɔ̌ ɖokpo ɔ, Jaan ɖɔ dó kancica e ɖò é kpo Jezu kpo tɛntin é wu ɖɔ: “É jɛxa ɖɔ éyɛ ni ɖò susu xɔ wɛ, bonu susu nyɛtɔn na ɖò ɖiɖekpo wɛ.”—Jn 3:30.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Jn 4:10 jí
sìn e nɔ na gbɛ̀ mɛ ɔ: Tlɔlɔ wɛ è zán xógbe Glɛkigbe tɔn e è zán ɖò fí é, dó dó gesí sìn e ɖò sisa wɛ é, sìn e ɖò sitɛnu ɖé alǒ sɛ́tɔ̀ ɖé mɛ é. Sìn enɛ gbɔn vo dó sìn e è wún sín sitɛnu ɖé mɛ, b’ɛ ma ɖò sisa wɛ ǎ é. Ðò kpaà mɛ ɔ, xógbe Ebléegbe tɔn è zán nú “sìn” ɖò Le 14:5 mɛ é wɛ nyí “sìn e nɔ na gbɛ̀ mɛ ɔ.” Ðò Jel 2:13 kpo 17:13 kpo mɛ ɔ, è jlɛ́ Jehovah dó “tɔjɔtɛn e mɛ sìn e nɔ na gbɛ̀ mɛ ɔ nɔ sà sín ɔ” wu, sìn enɛ ɔ nɔ na gbɛ̀ mɛ ɖò nùjlɛdonǔwu linu. Hwenu e Jezu ɖò xó ɖɔ nú nyɔnu Samalíinu ɔ wɛ é ɔ, é zán sìn e nɔ na gbɛ̀ mɛ ɔ ɖò nùjlɛdonǔwu linu, amɔ̌, é cí ɖɔ nyɔnu ɔ yí xó tɔn gbɛɖe gbɛɖe ɖò bǐbɛ̌mɛ wɛ ɖɔhun.—Jn 4:11; kpɔ́n tinmɛ ɖevo dó Jn 4:14 jí.
cf-F 77 akpá. 3
Nǔjlɛdonǔwu ɖé wɛ Jezu zán dó bɛ́ xóɖɔɖókpɔ́ xá nawe ɔ, b’ɛ cá kan xá nǔ e nyɔnu ɔ ko nɔ wà ayihɔngbe ayihɔngbe, bo tlɛ ɖò wiwa wɛ hwe enɛ nu é ɖé. Sin dun gbé wɛ nawe ɔ tɔ́n bo wá; Jezu ɖɔ sin e nɔ na gbɛ̀ mɛ bɔ kɔ ma sɔ́ na xú i ɖò gbigbɔ lixo ǎ é xó n’i. Ðò xóɖɔɖókpɔ́ ɔ hwenu ɔ, azɔn gegě wɛ nawe ɔ ké xó e sixu dɔn nǔdindɔn wá lɛ é.* Amɔ̌, Jezu ɖó ayi te, bo sɔ́ lɛkɔ wá xó enɛ lɛ jí ǎ; é sɔ́ xóɖɔɖókpɔ́ ɔ jinjɔn nǔ gbigbɔ tɔn lɛ jí: sinsɛn-biblo mimɛ̌ ɔ kpo Jehovah Mawu kpo. Xó tɔn lɛ wà ɖagbe tawun, ɖó nawe ɔ hun kaka bo yì wlí bǐ ɖɔ nú sunnu e ɖò toxo ɔ mɛ lɛ é, bɔ ye lɔmɔ̌ ba bo na ɖótó Jezu.—Jaan 4:3-42.
*Ði kpɔ́ndéwú ɔ, kan e é kanbyɔ Jezu ɖɔ etɛwu éyɛ mɛ e nyí Jwifu ɖé é ka na ɖɔ xó nú Samalíinu ɖé à jí é ɔ, kwinkwin e ɖò akɔta we lɛ tɛntin sín xwè kanweko mɔkpan ɖíe é sɔ́ nyi atɛ jí wɛ é ɖè. (Jaan 4:9) É lɛ́ ɖɔ ɖɔ kúnkan Jakɔbu tɔn wɛ nú emi kpo akɔta emitɔn kpo, Jwifu hwe enɛ nu tɔn lɛ ka nɔ gbɛ́ xó enɛ bǐ gbídígbídí. (Jaan 4:12) Ye nɔ ylɔ́ Samalíinu lɛ ɖɔ “chouthéens,” dó xlɛ́ ɖɔ togun jonɔ lɛ wɛ dó kún yetɔn.
17-23 SEPTEMBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | JAAN 5-6
“Xwedó Jezu kpo Linlin Ðagbe Kpo”
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Jn 6:10 jí
sunnu mɛxo e ɖò ye mɛ lɛ na yì 5 000 mɔ̌: Tan Matie tɔn kɛɖɛ wɛ gɔ́ “nyɔnu lɛ kpodo yɔkpɔvu lɛ kpo” na hwenu e é ɖò nùjiwǔ elɔ sín gbè ɖó wɛ é. (Mt 14:21) Mɛ ɖěɖee è na nùɖuɖu ɖò nùjiwǔ enɛ hwenu lɛ é bǐ kplékplé sín kɛ́n sixu yì 15 000 jɛji.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Jn 6:14 jí
Gbeyiɖɔ: Jwifu xwè kanweko nukɔntɔn H.M. tɔn gègě ɖó nukún ɖɔ gbeyiɖɔ ɖé, ɖi Mɔyizi e xó è ɖɔ ɖò Sɛ́ 18: 15, 18 mɛ é, na nyí Mɛsiya ɔ. Ðò ninɔmɛ elɔ mɛ ɔ, é cí ɖɔ xógbe na wá gbɛ̀ ɔ mɛ ɔ ɖò gesí dó Mɛsiya e ɖó nukún wɛ ye ɖè ɔ sín wiwa wɛ ɖɔhun. Jaan ɖokponɔ wɛ wlan nǔ e jɛ bɔ è ɖɔ ɖò wemafɔ elɔ mɛ é.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo lɛ dó Jn 6:27, 54 jí
nùɖuɖu e nɔ gblé ɔ . . . nùɖuɖu e nɔ nɔ ayǐ sɔyi gbɛ̀ mavɔmavɔ é: Jezu mɔ nukúnnú jɛ wu ɖɔ mɛɖé lɛ ɖò gbɛ̌ dó xá é kpo ahwanvu tɔn lɛ kpo wɛ ɖó nyɔna e ye na mɔ ɖò agbaza lixo lɛ é kɛɖɛ wutu. Nugbǒ wɛ ɖɔ nǔ e è nɔ ɖu dó xomɛ é nɔ zɔ́n bɔ è nɔ mɔ gǎn ayihɔngbe ayihɔngbe, amɔ̌, “nùɖuɖu” e ɖò Xó Mawu tɔn mɛ é na zɔ́n bɔ gbɛtɔ́ lɛ na nɔ gbɛ̀ kaka sɔyi. Jezu dó wusyɛn lanmɛ nú ahwan ɔ ɖɔ ye ni jɛ tagba dó “nùɖuɖu e nɔ nɔ ayǐ sɔyi gbɛ̀ mavɔmavɔ é tamɛ,” enɛ wɛ nyí ɖɔ ye na dó gǎn bo na sú hudo gbigbɔ tɔn yetɔn sín dò bo lɛ́ ɖi nǔ nú nǔ e kplɔ́n wɛ ye ɖè é.—Mt 4:4; 5:3, nwt; Jn 6:28-39.
ɖu agbaza ce, bo nu hun ce: Nǔ ɖěɖee lɛlɛ̌ dó xó ɔ lɛ é xlɛ́ ɖɔ mɛ ɖěɖee nɔ ɖu agbaza Jezu Klisu tɔn bo nɔ lɛ́ nu hun tɔn lɛ é nɔ wà mɔ̌ gbɔn nùɖiɖi ɖiɖó n’i gblamɛ. (Jn 6:35, 40) Xwè 32 H.M. tɔn wɛ Jezu ɖɔ xó enɛ, hǔn é nyí Aklunɔ Sín Nùɖuɖu e é na wá ɖ’ayǐ xwè ɖokpo gudo é xó ɖɔ wɛ é ɖè ǎ. Jɛ nukɔn nú “Jwifu lɛ sín xwè e è nɔ ylɔ ɖɔ Dindinwayixwe ɔ” é wɛ é ɖɔ xó enɛ (Jn 6:4), enɛ wu ɔ, tóɖóétɔ́ lɛ ɖó na ko flín xwè e ɖò kɛnnɛkɛnnɛ é kpo tinmɛ e lɛngbɔví ɔ sín hun e è dó hwlɛn Izlayɛli-ví lɛ ɖò zǎn e mɛ ye gosin Ejipu é ɖó é kpo (Tí 12:24-27). Jezu ɖò ɖɛ̌ tɛ jí wɛ ɖɔ hun emitɔn lɔmɔ̌ na wà nǔ taji ɖé, bo na bló bɔ ahwanvu emitɔn lɛ na mɔ gbɛ̀ mavɔmavɔ.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Jn 6:44 jí
dɔn mɛɖé: Hweví wlíwlí dó ɖɔ mɛ wɛ xógbe Glɛkigbe tɔn “dɔn” nɔ dlɛn alɔ dó có (Jn 21:6, 11), é nyí ɖiɖɔ wɛ è ɖè ɖɔ Mawu nɔ dɔn gbɛtɔ́ lɛ jlǒ yetɔn mɛvo ǎ. Xógbe enɛ sín tinmɛ sixu lɛ́ nyí “ylɔ,” bɔ Jezu sín xó sixu lɛ́ ɖò gesí dó Jel 31:3, nwt wɛ, finɛ ɔ, Jehovah ɖɔ nú togun tɔn hwexónu tɔn ɖɔ: “Un dɔn we dó wǔ kpo xomɛnyínyɔ́ kpo.” (Septante zán xógbe Glɛkigbe tɔn ɖokpo ɔ ɖò fí.) Jn 12:32 xlɛ́ ɖò ali ɖokpo ɔ nu ɖɔ Jezu nɔ dɔn gbɛtɔ́ alɔkpa lɛ bǐ wá éɖée gɔ́n. Mawuxówema ɔ xlɛ́ ɖɔ Jehovah na mɛɖesúsínínɔ gbɛtɔ́ lɛ. Mɛ ɖokpo ɖokpo wɛ na wá gbeta ɔ kɔn ɖɔ emi na sɛ̀n ɛ alǒ gbɔ. (Sɛ́ 30:19, 20) Mawu nɔ dɔn mɛ ɖěɖee ɖó ninɔmɛ ayi mɛ tɔn e jɛxa lɛ é wá éɖée gɔ́n dɛ̌dɛ̌. (Ðɛ 11:5; Nùx 21:2; Mɛ 13:48, nwt) Jehovah nɔ wà mɔ̌ gbɔn wɛn Biblu tɔn kpo gbigbɔ mímɛ́ tɔn kpo gblamɛ. Nǔɖɔɖ’ayǐ e ɖò Eza 54:13 mɛ, bɔ è ɖɔ xó d’ewu ɖò Jn 6:45 mɛ é sɔgbe xá mɛ ɖěɖee Tɔ́ ɔ dɔn lɛ é.—Sɔ́ jlɛ dó Jn 6:65 wu.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo lɛ dó Jn 6:64 jí
Jezu ko tuùn . . . mɛ e ɖò na sà ɛ ɖu wɛ ɔ: Judasi Isikaliɔti xó ɖɔ wɛ Jezu ɖè. Jezu xoɖɛ nú zǎn ɖokpo blebu sɛ́dó Tɔ́ tɔn cobo cyan mɛsɛ́dó 12. (Lk 6:12-16) Ðò bǐbɛ̌mɛ ɔ, Judasi nɔ gbeji nú Mawu. Amɔ̌, nǔɖɔɖ’ayǐ e ɖò Akpáxwé Biblu Tɔn E È Wlan Dó Ebléegbe Mɛ lɛ é zɔ́n bɔ Jezu tuùn ɖɔ xɔ́ntɔn vívɛ́ ɖé na sà emi. (Ðɛ 41:10; 109:8; Jn 13:18, 19) Hwenu e Judasi jɛ linlin nyanya ɖó jí é ɔ, Jezu e nɔ mɔ nǔ jɛ ayi kpo linlin lɛ kpo wu é ɖ’ayi huzuhuzu enɛ wu. (Mt 9:4) Nǔwukpikpé e Mawu ɖó bo na tuùn sɔgudo é zɔ́n bɔ é tuùn ɖɔ Jezu sín xɔ́ntɔn ɖejid’ewu ɖé na ɖu kpa. Amɔ̌, kpo jijɔ Mawu tɔn lɛ kpo, gɔ́ nú lee é wà nǔ gbɔn wá yì ɖò hwexónu lɛ é ɔ, é na sɔgbe ɖɔ è ni ɖɔ ɖɔ Mawu ko tuùn ɖɔ Judasi wɛ na nyí mɛ e na ɖu kpa é ǎ, mɔ̌ ɖiɖɔ na cí ɖɔ è ko dó jǐ tɔn wɛ ɖɔhun.
sín bǐbɛ̌mɛ: É nyí gbè e gbè è jì Judasi é alǒ gbè e gbè è sɔ́ ɛ b’ɛ nyí mɛsɛ́dó, hwenu e Jezu ko xoɖɛ nú zǎn ɖokpo blebu gudo é dó gesí wɛ xógbe enɛ ɖè ǎ. (Lk 6:12-16) É nyɔ́ wà ɔ, hwenu e Judasi jɛ ayi hizihizi ɖó jí bɔ Jezu ɖ’ayi wu tlolo é dó gesí wɛ é ɖè. (Jn 2:24, 25; Nǔ 1:1; 2:23; kpɔ́n tinmɛ ɖevo lɛ dó Jn 6:70; 13:11 jí.) Enɛ lɛ́ xlɛ́ ɖɔ Judasi tuùn gannaganna bo wà nǔ e é wà é, é nyí huzuhuzu ayi mɛ tɔn e wá ajijimɛ é ɖé wɛ ǎ. Tinmɛ e xógbe “sín bǐbɛ̌mɛ” (Glɛkigbe, arkhê) nɔ ɖó ɖò Akpáxwé Biblu Tɔn E È Wlan Dó Glɛkigbe Mɛ É mɛ é ɖó dogbó, nǔ ɖěɖee lɛlɛ̌ dó xó ɔ lɛ é wɛ nɔ ɖɔ ee é na ɖó é. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, ɖò 2Pi 3:4 mɛ ɔ, hwenu e è bɛ́ gbɛ̀ ɔ biblo é dó gesí wɛ “bǐbɛ̌mɛ” ɔ ɖè. Ðò fí gègě ɔ, tinmɛ e é ɖó é ɖó dogbó tawun. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, Piyɛ́ɛ ɖɔ ɖɔ gbigbɔ mímɛ́ jɛte wá Kosi lɛ jí “lee é jɛte wá mǐ jí ɖò bǐbɛ̌mɛ gbɔn é.” (Mɛ 11:15) É nyí hwenu e Piyɛ́ɛ jɔ é alǒ hwenu e è ylɔ ɛ b’ɛ na nyí mɛsɛ́dó ɖé é xó ɖɔ wɛ é ɖè ǎ. É nyɔ́ wà ɔ, Pantekotu xwè 33 H.M. tɔn xó ɖɔ wɛ é ɖè, hwe enɛ nu wɛ nyí “bǐbɛ̌mɛ” hwenu e è jɛ gbigbɔ mímɛ́ kɔn dó mɛ lɛ jí jí ɖó linlin taji ɖé wu é tɔn. (Mɛ 2:1-4) È sixu mɔ kpɔ́ndéwú ɖevo ɖěɖee xlɛ́ ɖɔ xó ɖěɖee lɛlɛ̌ dó xókwin “bǐbɛ̌mɛ” ɔ lɛ é wɛ na zɔ́n bɔ è na ɖó mɔjɛmɛ tɔn é ɖò Lk 1:2; Jn 15:27; kpo 1Jn 2:7 kpo mɛ.
24-30 SEPTEMBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | JAAN 7-8
“Jezu Kpa Susu Nú Tɔ́ Tɔn”
cf-F 100-101 akpá. 5-6
“È Ko Wlan Ðɔ”
5 Jezu ba ɖɔ mɛ lɛ ni tuùn fí e wɛn tɔn gosin é. É ɖɔ: “Nyɛ wɛ ɖó nǔ e kplɔ́n mi wɛ un ɖè ɔ ǎ; Mawu e sɛ́ mì dó ɔ gɔ́n wɛ é gosin.” (Jaan 7:16) Ðò ninɔmɛ ɖevo mɛ ɔ, é ɖɔ: “Un . . . nɔ ɖɔ nǔ ɖebǔ ɖò nyɛɖesunɔ sín acɛ mɛ [ǎ]; nǔ e Tɔ́ ɔ kplɔ́n mì ɔ kɛɖɛ wɛ un nɔ ɖɔ.” (Jaan 8:28) É lɛ́ ɖɔ gɔ́ na ɖɔ: “Xó e ɖɔ nú mi wɛ un ɖè lɛ ɔ, xò ce mɛ wɛ un nɔ kpɔ́n kpowun, bo nɔ ɖɔ ǎ; loɔ, Tɔ́ e ɖò nyɛ mɛ ɔ sín nǔwiwa wɛ.” (Jaan 14:10) Ali e nu Jezu ɖexlɛ́ ɖɔ xó jɔ xó wɛ nyí xó enɛ lɛ ɖè é ɖokpo wɛ nyí ɖɔ é nɔ ɖè xó sín Xó Mawu tɔn mɛ hwɛhwɛ.
6 Xó e Jezu ɖɔ bɔ è wlan lɛ é gbígbéjé kpɔ́n ganji xlɛ́ ɖɔ é ɖè xó sín wema Biblu tɔn e è wlan dó Ebléegbe mɛ lɛ é vlɔɖówe jɛji mɛ tlɔlɔ, alǒ ɖò ali e ma nyí tlɔlɔ ǎ é nu. Tlolo hwɛ̌ ɔ, enɛ sixu nɔ ma dɔn mɛ. A sixu kanbyɔ hwiɖée ɖɔ, etɛwu é ma ka ɖè xó sín wema e Mawu sɔ́ d’ayi mɛ nú mɛ lɛ bɔ ye wlan, bɔ ye ɖò ayǐ lɛ é bǐ mɛ ɖò sinsɛnzɔ́ e é wà nú xwè atɔn adaɖé, bo kplɔ́n nǔ mɛ bo lɛ́ ɖɔ Mawuxó ɖò agbawungba é hwenu ǎ. Amɔ̌, é sixu ko wà mɔ̌ ganji. Flín ɖɔ nǔ e Jezu ɖɔ bo wà lɛ é kpɛɖé jɛn è wlan ɖ’ayǐ. (Jaan 21:25) Nugbǒ ɔ, a sixu xà nǔ e Jezu ɖɔ bɔ è wlan ɖ’ayǐ lɛ é bǐ d’aga ɖò ganxixo yɔywɛ ɖé kpowun vlamɛ. Dìn ɔ, mǐ ni ɖɔ ɖɔ ganxixo yɔywɛ ɖé jɛn a ɖó bo na ɖɔ xó dó Mawu kpo Axɔsuɖuto tɔn kpo wu, bo na lɛ́ ɖè xó sín Akpáxwé Biblu Tɔn E È Wlan Dó Ebléegbe Mɛ É vlɔɖówe jɛji mɛ! Gɔ́ na ɔ, ɖò ninɔmɛ gègě mɛ ɔ, Jezu nɔ hɛn wema mlámlá lɛ alɔ mɛ ǎ. Hwenu e é ɖɔ Mawuxó tɔn nukúnɖeji ɔ ɖò Só jí é ɔ, é ɖè xó sín Akpáxwé Biblu Tɔn E È Wlan Dó Ebléegbe Mɛ É mɛ tlɔlɔ, alǒ ɖò ali e ma nyí tlɔlɔ ǎ é nu azɔn mɔkpan, tamɛ wɛ é ka ɖɔ bǐ sín!
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Jn 8:58 jí
nyɛ ko tíìn: Jwifu gbeklanxamɛtɔ́ lɛ jló na nyì awinnya dó Jezu, ɖó é ɖɔ ɖɔ emi “mɔ Ablaxamu,” có, lee ye ɖɔ gbɔn é ɔ, Jezu “ko ɖó xwè kanɖé wǒ (50) vɔ́vɔ́ ǎ” wutu. (Jn 8:57) Ðiɖɔ nú ye wɛ Jezu ɖè gbɔn xósin tɔn gblamɛ ɖɔ emi ko nɔ gbɛ̀ ɖò jixwé ɖi nùɖíɖó gbigbɔ tɔn hlɔnhlɔnnɔ ɖé cobɔ Ablaxamu wá jɔ. Mɛɖé lɛ ɖɔ ɖɔ wemafɔ enɛ xlɛ́ ɖɔ Jezu nyí Mawu. Hwɛjijɔ e ye nɔ ba é wɛ nyí ɖɔ xógbe Glɛkigbe tɔn e è zán ɖò finɛ, b’ɛ nyí égô éïmi é (è lilɛ dó “nyɛ tíìn” ɖò Biblu ɖé lɛ mɛ), ɖò gesí dó Tí 3:14 wɛ ɖò Septante mɛ, bɔ è ɖó na lilɛ wemafɔ wè lɛ bǐ dó alɔkpa ɖokpo ɔ. (Kpɔ́n tinmɛ ɖevo dó Jn 4:26 jí.) É ɖò mɔ̌ có, ɖò ninɔmɛ elɔ mɛ ɔ, nǔ e ɖɔ wɛ xógbe Glɛkigbe tɔn éïmi ɖè é ko bɛ́ ‘cobɔ Ablaxamu jɔ,’ bo ka lɛ́ kpó ɖò yiyi wɛ ɖò alɔnu. Enɛ wu ɔ, é sɔgbe bɔ è ni lilɛ dó “nyɛ ko tíìn” hú ɖɔ “nyɛ tíìn,” bɔ lilɛdogbeɖevomɛ xóxó kpo égbé tɔn kpo gègě zán xógbe ɖokpo ɔ lɛ, “nyɛ ko tíìn.” Nugbǒ ɔ, ɖò Jn 14:9 mɛ ɔ, è zán xógbe Glɛkigbe tɔn éïmi ɖokpo ɔ dó lilɛ xó Jezu tɔn lɛ na bo ɖɔ: “Filipu, sín tɛgbɛ wɛ un ko ɖò kpɔ́ xá mi, bɔ a ka ko tuùn mì kaka jɛ dìn ǎ.” Lilɛdogbeɖevomɛ gègě zán xógbe ɖěɖee xlɛ́ ɖɔ Jezu ko ɖò kpɔ́ xá ahwanvu lɛ bo ka lɛ́ kpó ɖò finɛ xá ye lɛ é. Gɔ́ na ɔ, xó e Jezu ɖɔ bɔ è wlan dó Jn 8:54, 55 mɛ é xlɛ́ ɖɔ é kún nyí tintɛnkpɔn wɛ é ɖè bo ɖɔ emi nyí nǔ ɖokpo ɔ xá Tɔ́ emitɔn ó.