JIVITACHI KANNI
Jehovan Amkam Soglea Zagear Khuxal Ravonk Modot Keli
MATS ani Ann-Catrin nanvachea Sweden-antlea eka zoddpeak veg-vegllea desamnim seva korunk dhaddlim. Tannim khuxalkaien Jehovachi seva keli. Tanchea vixim atam ami zannam zaum-ia.
1979-ant Gilead Kors kelea uprant, bhav ani bhoinn Kassholm-ak veg-vegllea desamnim seva korunk dhaddlim. Zoxem Iran, Mauritius, Myanmar, Tanzania, Uganda ani Zaire. Gilead Korsak Jack Redford nanvachea eka xikoupean tankam solʼlo dilo jea vorvim tankam zoim dhaddlim thoim khuxalkaien seva korunk tankam modot zali. Tim kitem sangtat tem polloum-ia.
Mats, tumkam sot koxem mell’llem tem sangta?
Mats: Dusrea Vixv Zhuza vellar mhozo daddy Poland-ant ravtalo. Thoim Catholic igorjent zaitem dhongiponn choltalem tem tannem polloilʼlem. Punn zaite pavtti to oxem mhunnttalo, “Khoim tori sot astolem!” Ani tannem sanglolem tem sarkem mhunn mhaka kollʼllem. Ek pavtt hanvem zaitim secondhand pustokam ghetlolim. Tantunt The Truth That Leads to Eternal Life hem pustok aslem. Tacho vixoi polloun mhaka tem vachunk-xem dislem. Hanvem teach rati tem akʼkhem pustok vachlem ani hench sot mhunn mhaka kollʼllem.
1972-achea Abril mhoinea thaun hanvem Jehovachea Sakxeanchim anikui zaitim prokaxonam vachlim. Ani mhojea zaitea Bible adarit prosnanche mhaka zobab mellʼlle. Tednam hanvem Jezun sanglolea voparintlea veaparea bhaxen kelem. Taka ek khub moladik moti mellʼllea uprant, aplea lagim asloleo sogleo vostu vikun tannem tem moti viktem ghetlem. Teach bhaxen, sotachem “moti” viktem gheunk, university-chem xikop gheun dotor zavpachem mhojem sopon hanvem eka orthan ‘viklem.’ (Mt. 13:45, 46) Ani Dezembr 10, 1972-ant hanvem bautizm ghetlo.
Eka vorsa bhitor, mhojea mummy-daddy-n ani dhakttea bhavan pasun sot apnnailem ani bautizm ghetlo. 1973-achea Julay mhoineant, hanvem niemit pioneer seva suru keli. Amchea sobhent aslolea urbebhorit pioneer-am modem Ann-Catrin nanvachi ek bhoinn pasun asli. Tem khub sobit aslem ani Jehovacho khub mog kortalem. Ami mogan poddlim ani 1975-ant kazar zalim. Fuddlim char vorsam, ami Sweden-antlea Stromsund xarant seva korunk gelim. Tem xar khub sobit aslem ani thoim zaite lok Bible-a vixim zannam zaunk sodhtale.
Ann-Catrin: Mhozo daddy Stockholm-ant university-nt xiktalo tednam taka sot mellʼllem. Tednam hanv fokot tin mhoineachem aslem. Torui daddy mhaka mittingek ani porgottnnent vhortalo. Mummy-k hem avoddnaslem dekhun Jehovachim Sakxi jem kortat tem chukichem mhunn ti dakhounk sodhtali. Punn ti toxem korunk xokli na. Uprant tinnem-i sot apnnailem ani bautizm ghetlo. Hanvem 13 vorsancher bautizm ghetlo ani 16 vorsancher pioneer seva suru keli. Magir Umea xarant, zoim porgottnnaranchi chodd goroz asli, thoim seva kelea uprant mhaka khas pioneer mhunn nemlem.
Mats ani hanv kazar zalea uprant, zaitea lokank Bible xikounk amkam sondhi mellʼlli. Tanchea modem Maivor nanvachem ek tornattem cheddum aslem. Taka sports-ant nanv zoddunk bori sondhi asli. Punn sot xiklea uprant tannem sports soddun dilo ani tem mhojea dhakttea bhoinni sangata pioneer seva korunk laglem. Uprant, 1984-ant tim Gilead Korsak gelim ani atam tim Ecuador-ant mixinori mhunn seva kortat.
Veg-vegllea zagear mixinori mhunn seva kortana, tumkam khuxal ravonk koxi modot zali?
Mats: Amkam zaitea pavtti veg-vegllea desamnim seva korunk dhaddlim. Punn ami sodanch Jezuchea gunnanchi, khas korun tachea khaltikaiechi dekh gheunk amchean zata tem soglem kelem. (Kol. 2:6, 7) Tor amkam umkeach eka zagear dhaddttalim tednam, thoinchea bhav-bhoinnamnim amkam jem zai tem korchem mhunn chintchea bodlek, tim kitem kortat tem xikonk ami proitn kortalim. Toxench tanchem chintop ani sonskruti somzonk ami vavr kelo. Tor Jezuchi dekh gheunk ami jitlo chodd vavr kortalim, titlench ami zoim seva kortalim thoim khuxal ravonk amkam sompem zatalem.—St. 1:2, 3.
Sobhank bhett diunk ami khub provas kortalim
Ann-Catrin: Amkam jea-jea zagear seva korunk dhaddlim thoim ami khub khuxal aslim. Karonn Jehova “amcho Asro” zaun aslo. (St. 84:11) Tannem mogall bhav-bhoinnam udexim amchi khub bori kallji ghetli. Zoxem, ami Iran-ant aslolea Tehran-antlea eka lhan sobhent seva kortalim tednam, thoinchim bhav-bhoinnam udar kallzachim aslim ani eka-mekacho kallzantlean poramos kortalim. Tancho mog polloun amkam Bible-antlea thoddea munxancho ugddas ailo. Amkam Iran-ant anikui ravonk zai aslem. Punn 1980-nt Julay mhoineant, thoim Jehovachea Sakxeanchea kamacher bondi ghatli. Ani amkam 48 voram bhitor to des soddun vochonk sanglem. Uprant amkam Afrikechea Zaire desant (atam taka Congo mhunnttat) seva korunk dhaddlim.
1982-nt, Zaire desantleo thoddeo boreo iadi
Amkam seva korunk Afrikent dhaddttat mhunn kollʼllea uprant, mhaka bhirant disli ani roddonk ailem. Karonn thoim khub sorop astat ani zaitim duensam zatat mhunn hanvem aikolʼlem. Punn thoim zaitim vorsam seva kelʼlea don lagxilʼlea ixttamnim amkam oxem sanglem: “Bhienakat! Ek pavtti tumi Afrikent vochon polloiat. Tumkam khub borem distolem.” Ani toxench zalem. Afrikent gelea uprant thoinchim bhav-bhoinnam kitlim mogall tem ami polloilem. Ani sov vorsam uprant amchea kamacher bondi ghatli dekhun amkam Zaire soddun vochonk poddlem tednam, hanv Jehova lagim oxem magnnem kortalem, “Jehova, please! Amkam Afrika soddun vochonk naka.” Hem chintun hanv hasonk laglem. Karonn amkam Afrikent ieunk sanglolem tednam hanv poilem roddttalem.
Jehovache sevent tumkam koslim besanvam mellʼlleant?
1988-nt, Tanzania-nt astana ami eka van-ant ravtalim
Mats: Ami veg-vegllea desantlea mixinorim sangata ixttagot zoddli. Tea bhair, thoddea zageancher seva kortana mhaka toxench Ann-Catrin-ak thodde pavtti 20 tori Bible obheas astale! Hea vorvim amkam khub khuxalkai ani dhadosponn mellʼllem. Toxench, Afrikentlea bhav-bhoinnamnim jea toren amcho poramos kelo ani amkam mog dakhoilo tem hanv kednanch visorchona. Ami Tanzania desantlea sobhank bhett diunk voitalim tednam, ami amchea van-ant nhidtalim. Thoinchim bhav-bhoinnam gorib aslim torui, amkam goroz tem soglem amchea lagim asa mhunn tim khatri korun ghetalim. (2 Kor. 8:3) Tea bhair dor disachea xevottak, ami dogaim boson amcho dis koso gelo tea vixim uloitalim ani Jehovan amkam modot keli mhunn tache upkar attoitalim. Ho vell amchea pasot khub khas aslo.
Ann-Catrin: Mhaka zalear, sonvsarbhorchea veg-vegllea bhav-bhoinnank vollkhon khub khuxalkai mellʼlli. Ami noveo bhaso xiklim, zoxem Farsi, French, Luganda ani Swahili. Toxench amkam zaitea veg-vegllea sonskrutaie vixim xikonk mellʼllem. Tea bhair novea bhav-bhoinnank proxikxonn diun, tanchim ixttam zaun, ani tanchea barabor “ekvottan” Jehovachi seva korun amkam khub khuxalkai mellʼlli.—Zef. 3:9.
Ami Jehovachi veg-veglli rochnna polloili. Toxench, veg-vegllea desant seva kortana amkam vatt dakhounk Jehova sodanch amchea sangata asa mhunn ami onnbhovlem. Tea bhair, ami svota zaun kednanch xikonk xokchi naslim tem ami xikonk pavlim.
Tanzania-nt veg-vegllea torechea lokank porgottnni kortana
Tumkam kosleo oddchonneo aileo, ani tumi koxe toren tancho fuddo kelo?
Mats: Thodde pavtti amkam zaitim duensam zalim, zoxem malaria. Tea bhair Ann-Catrin-ak thodde pavtti okosmat operation-am korunk poddlim. Toxench, amchea zannttea avoi-bapai vixim amkam usko zatalo. Punn mhojea ani Ann-Catrin-achea dhakttea bhav-bhoinnamnim tanchi kallji ghetli dekhun ami tanche khub upkari asat. Tannim pasiensan, khuxalkaien ani mogan tanchi kallji ghetli. (1 Tim. 5:4) Ami pois aslear pasun amchea familik modot korunk amchean zata tem soglem kelem. Torui, ami tankam anikui modot korunk zai asli mhunn chintun ami dukhi zatalim.
Ann-Catrin: 1983-ant Congo-nt seva kortana, mhaka cholera zor ieun hanv khub duent poddlem. Dotoran Mats-ak sanglem, “Taka aizuch hea desant thaun gheun voch!” Punn thoim cargo plane soddun ani khoinchoch plane naslo dekhun, dusrea disa ami tea plane-acher Sweden-ant gelim.
Mats: Ami khub roddlim karonn atam thaun ami mixinori mhunn seva korunk xokchimnant oxem amkam dislem. Punn dotoran sanglolem tachem urfattem zalem, mhunnche, Ann-Catrin borem zalem. Ani eka vorsa uprant ami porot Zaire-ant gelim. Hea pavtti ami Lubumbashi xarant Swahili bhas uloupi eke lhan sobhent seva korunk gelim.
Ann-Catrin: Lubumbashi-nt seva kortana hanv gorbest zalem punn amchem bhurgem zolmak ieunchea poili melem. Amkam bhurgim aschim mhunn ami tharaunk naslem, punn amchea bhurgeachem dukh sosunk mhaka khub kotthin zalem. Torui, tea vellar ami chintunk na tea toren Jehovan amkam besanvam dilim. Amkam poilim poros anikui chodd Bible obheas mellʼlle. Ani ek vorsa bhitor amchea sobhecho ankddo 35-a thaun 70 zalo. Poilim mittingek 40 zannam ietalim tim atam 220 zannam ieunk laglim. Ami porgottnnechea kamant khub bizi aslim. Jehovan amchea vavracher besanv ghatlem dekhun, tem dukh sosunk mhaka modot zali. Amchea bhurgea vixim ami zaite pavtti chintʼtat ani uloitat, ani sobit bagent Jehova purnn toren amchem dukh kaddun uddoitolo tachi ami axeun vatt polloitat.
Mats: Eka vellar, Ann-Catrin khub oskot zalʼlem ani khub thoktalem. Teach vellar mhaka stage-four colon cancer zalʼlo ani mhaka ek vhodd operation korunk poddlem. Punn atam hanv boro asam ani Ann-Catrin pasun apleachean zata tea bhaxen Jehovachi seva korta.
Fokot amich nhoi punn amchim bhav-bhoinnam pasun oddchonneancho fuddo kortat mhunn amkam kollon ailem. Udharonnak, 1994-ant Rwanda-nt zati-katik lagon zhogddim zalea uprant, refugee camp-ant aslolea zaitea bhav-bhoinnank ami mellonk gelim. Tim ekdom kotthin poristhitint aslim. Torui tancho bhavarth, sosnikai ani poramos korcho gunn polloun, Jehova aplea sevokank koslea-i oddchonneancho fuddo korunk xokti diunk xokta mhunn ami xiklim.—St. 55:22.
Ann-Catrin: 2007-ant ami Uganda xakhechea somorponnak gel’lim. Ti kariavoll zalea uprant, ami toxench sumar 25 mixinori ani Bethel-ant seva korpi bhav-bhoinnam Kenya-chea Nairobi xarant voitalim. Punn ami Kenya-chea border-ar pavchea poilinch, eka vhoddlea truck-an amchea bus-ik haddun marlem. Driver-acho ani panch bhav-bhoinnancho thoinch jiv gelo. Ek bhoinn uprant hospital-ant meli. Amchea hea ixttank porot pollounk ami axeun asat.—Job 14:13-15.
Vell soron gelo toso, mhoje ghave pekle. Punn mhaka, Mats-ak ani tea bus-int aslolea thoddea zannank, uprant pasun bhirant distali. Mhaka tor itli bhirant distali ki rati hanv modench zagem zatalem, ani mhaka heart attack ieta oxem distalem. Tea vellar hanv anikui bhietalem. Punn Jehova lagim kallzantlean magnnem kelʼlean ani mhaka avoddttat tim versam vachlolean mhaka xant ravonk modot zali. Toxench, amchi bhirant pois korunk ami dotoranchi pasun modot ghetli, jea vorvim khub faido zalo. Atam amkam titli bhirant disona, ani amcheach sarkea poristhiticho fuddo kortat tankam bhuzvonn diunk amkam modot kor mhunn ami Jehova lagim magtat.
Kotthin poristhitincho fuddo korunk tumkam koxi modot zali tea vixim sangtana, Jehovan tumkam “tantiam vhortat toxim vhelim” oxem tumi mhunnttlem. Hacho orth kitem?
Mats: “Amkam tantiam vhortat toxim vhelim” oxi Swahili bhaxent ek mhunnʼnni asa. Tor tantiam futtona zaunk, ek munis tim samballun vhorta tea toren, amkam seva korunk jea-jea zagear dhaddlim thoim Jehovan mogan amchi kallji ghetli. Amkam kednanch kainch unnem zaunk na. Ani thodde pavtti amchea gorzam poros chodd amchea lagim aslem. Jehovan amkam mog dakhoila ani tenko dila ti ek vatt mhunnttlear, Sonchalon Monddollachea bhavamnim sodanch amchi poristhiti somzon ghetli.
Ann-Catrin: Jehovan koxe toren amchi kallji ghetli tachem ek udharonn hanv sangonk sodhtam. Ek dis mhozo daddy zo Sweden-ant aslo, to ICU-nt asa mhunn mhaka fon ailo. Tachea thoddeach disam poilim, Mats-ak malaria zor ailʼlo ani to purnn toren boro zaunk naslo. Ghora vochonk amchea lagim ttiketti pasot poixe nasle. Tor ami amchi gaddi vikunk chintlem. Tednanch amkam eka zoddpeacho fon ailo. Tannim amchea poristhiti vixim aikolʼlem ani amchea modlea ekleache ttiketti pasot tim poixe diunk sodhtalim. Magir amkam eke zanntte bhoinnicho fon ailo. Tinnem thodde poixe eka boksant samballun dovorlole, ani tacher “Goroz asa taka” oxem boroilʼlem. Tor tinnem te poixe amkam dile. Hea toren thoddeach minttamnim Jehova amchea adarak pavlo!—Heb. 13:6.
Tumi 50 vorsam purnn vellachi seva kelea, tor tumkam kitem xikonk mellʼllem?
Atam ami Myanmar-ant seva kortat
Ann-Catrin: ‘Xant ravon Jehovacher visvas dovorlear’ to amkam modot kortolo mhunn ami xiklim. Ami tacher visvas dovortat tednam, amchem zhuz to zhuzta. (Iz. 30:15, NW; 2 It. 20:15, 17) Ami zata titlea bore toren Jehovachi seva keli dekhun, amkam kednanch mellchim naslim titlim besanvam mellʼllim.
Mats: Hanv dor eke poristhitint Jehovacher patieun ravonk xiklom ani to koso modot korta tem hanvem polloilem. (St. 37:5) Tannem sodanch apli bhas samballʼllea. Atam ami Myanmar Bethel-ant seva kortat, ani Jehova amkam modot korit asa tem ami polloitat.
Jehovan amkam zo visvaxi mog dakhoila, toch mog aplea sevent chodd kortolea tornatteank to dakhoitolo mhunn amkam bhorvonso asa. Tannim Jehovacher visvas dovorlear ani tankam dhaddttat tea zagear khuxal ravonk xiklear, tim khoinsorui asom, Jehova tankam mog dakhoitoloch mhunn amkam khatri asa!