Dedegbo Ziọ Isukulu Odibọgba Esuo-Ọghẹnẹ Na
WARIẸ akpọ na họ, evaọ ekwotọ nọ i bu vi 200, emọ-uwuhrẹ ima buobu a bi wo erere no ewuhrẹ ọ Isukulu Odibọgba Esuo-Ọghẹnẹ na ze k’oka k’oka. Ejọ ekpokpọ. Efa e rọ isukulu na te ikpe buobu no. A be jọ eria idu buobu ru isukulu na. Oria kpobi nọ whọ be rria evaọ otọakpọ na, ọruẹrẹfihotọ ewuhrẹ ọvona ọ rọ kẹ owhẹ. Ahwo unuikpe kpobi, uyẹ, utu, gbe enọ i wo eriariẹ ewuhrẹ sa-sa a bi wo uwuhrẹ esuo-Ọghẹnẹ nana, ọvọvẹ.
Okenọ a rehọ isukulu na ro mu evaọ ikoko Isẹri Jihova evaọ 1943, a rehọ eme nana dhesẹ ẹjiroro riẹ: “Re o ruẹrẹ ‘ahwo ẹrọwọ’ kpobi họ, enọ i yo Ẹme Ọghẹnẹ je fi ẹrọwọ họ iẹe, re a ‘sai wuhrẹ amọfa’ . . . re o ruẹsi ru ohwo kpobi . . . te ziezi re ọ jọ ẹgbede whowho ẹruore nọ o wo na via.” (Course in Theocratic Ministry, ẹwẹ. 4) Ẹjiroro isukulu na ọ gbẹ rọ epọvo na rite inẹnẹ.
Evaọ uzẹme, oware vẹ o mai woma nọ ma rẹ rehọ okẹ ẹmeọta nọ Ọghẹnẹ ọ k’omai na ru? Ebaibol na ọ kuyo nọ: “Jọ koware koware nọ o be wẹ u jiri ỌNOWO na!” (Ol. 150:6) Nọ ma te ru ere, ma rẹ wha oghọghọ se udu Ọsẹ obọ odhiwu mai. Ma rẹ kẹ imuẹro nnọ idu mai e be rọ uyere k’uyo kẹ ewoma gbe uyoyou riẹ. Agbẹta nọ a rọ tuduhọ Ileleikristi awọ nọ a “rehọ okẹ iwẹegọ ejiro rọ kẹ Ọghẹnẹ kẹse kẹse, koyehọ, ma rẹ rọ enu mai jiri odẹ riẹ.” (Hib. 13:15) Re o ruẹsi fiobọhọ k’owhẹ nyaharo viere evaọ ẹgba ra re whọ rehọ ekẹ nọ Ọghẹnẹ ọ kẹ owhẹ ro jiri Jihova, ma dede owhẹ rehọ wọhọ ọmọ-uwuhrẹ evaọ Isukulu Odibọgba Esuo-Ọghẹnẹ na.
Dede nọ a rẹ t’ẹme kpahe isase ẹgbede gbe ona ẹmeọta avọ ewuhrẹ gaga evaọ isukulu na, orọnikọ oye ọvo họ irere nọ a re wo no Isukulu Odibọgba Esuo-Ọghẹnẹ na ze he. Nọ whọ be jariẹ w’obọ na, u ti fiobọhọ k’owhẹ wo ona oghaghae wọhọ obe-use omobọ ohwo, ezọgaviẹ gbe ẹkareghẹhọ, ewuhrẹ, eru ekiakiẹ, ẹkiẹvia gbe ẹruẹrẹhọ, ẹmeọta-kugbe, enọ ekpahefihọ, gbe ekerefihotọ eme nọ e rọ owhẹ iroro. Ewuhrẹ gbe ẹme-ọkpahefihọ gbe eme nọ a ti ru evaọ isukulu na i ti no Ebaibol na omariẹ ze gbe ebe nọ a kporo no Ebaibol ze. Nọ whọ be rehọ izẹme eghaghae nọ e rọ Ẹme Ọghẹnẹ vọ iroro ra na, who ti wuhrẹ iroro Ọghẹnẹ. Ẹvẹ oyena u re wo erere te evaọ k’abọ k’abọ uzuazọ! Kpahe erere Ẹme Ọghẹnẹ, owuhrẹ yunivasiti ikpe-udhusoi avọ 20 na jọ, William Lyon Phelps o kere nọ: “A sai se ohwo kpobi nọ o wo eriariẹ egbagba Ebaibol na nnọ ọ riẹ obe. . . . Mẹ rọwo nọ eriariẹ Ebaibol na ababọ ewuhrẹ ekọleji e ghare vi ewuhrẹ ekọleji nọ ọ kare eriariẹ Ebaibol.”
Epanọ A re Ro Wo Erere Vọvọ
Dede na, re whọ ruẹsi wo erere vọvọ no ewuhrẹ nọ o bi no Isukulu Odibọgba Esuo-Ọghẹnẹ na ze, u fo nọ whẹ, ọmọ-uwuhrẹ na, whọ rẹ dawo oma ra hrọ. Pọl ukọ na ọ tuduhọ Timoti, ogbẹnyusu Oleleikristi riẹ awọ nọ: “He dhe iruo enana erueruo, rehọ uvẹ ra kpobi kẹ ae, re ahwo kpobi a ruẹ ẹnyaharo ra.” (1 Tim. 4:15) Evaọ uvi edhere vẹ whọ sai ro dhe oma ra họ iruo na?
Otẹrọnọ o lọhọ, kpohọ Isukulu Odibọgba Esuo-Ọghẹnẹ na k’oka k’oka. Rehọ obe-uwuhrẹ nana ruiruo ziezi, Wo Erere no Ewuhrẹ ọ Isukulu Odibọgba Esuo-Ọghẹnẹ Ze. Kere odẹ ra fihọ oria nọ a ru kẹe evaọ ẹwẹ-obe ọsosuọ na. Wha obe na lele oma ẹsikpobi nọ who bi kpohọ isukulu na. Obe nana o rọ obe nọ a re kere eme fihọ re. Whọ tẹ jariẹ se eme nọ i wuzou nọ who roro nọ i ti fiobọhọ k’owhẹ, siusi họ ae. Kere eme nọ who wuhrẹ eva isukulu na fihọ akotọ-obe na nọ uvẹ o rọ lelele na.
A ti kporo omaa ọruẹrẹfihotọ nọ a te jọ Isukulu Odibọgba Esuo-Ọghẹnẹ na lele fihọ oria sa. Omaa na u te je wo eme nọ i dhesẹ epanọ a ti ru isukulu na. U ti woma re who fi omaa na họ obe nana, oria nọ o te jọ kẹle owhẹ obọ ro ruiruo vẹrẹ.
Evaọ omaruẹrẹhọ kẹ abọ ẹkpoka isukulu na, riẹ nọ Ebaibol na họ ugogo obe-uwuhrẹ na. Rehọ isase oria Ebaibol nọ a m’omaa riẹ fihọ kẹ oka na rọ karo. Otẹrọnọ whọ rẹ sai se abọ sa-sa ọruẹrẹfihotọ na, onana o te k’owhẹ erere gaga re.
Evaọ etoke isukulu na, uvẹ o sae jariẹ kẹ ọkpahefihọ ogbotu. Rehọ uvẹ na ruiruo ziezi. Abọ nọ who re wo evaọ ẹmeọta ọyena o re fiobọhọ k’owhẹ kareghẹhọ eme nọ who yo je fiobọhọ k’owhẹ fi ai h’iruo evaọ uzuazọ ra.
Uzẹme, emọ-uwuhrẹ na kpobi i ti wo uvẹ nọ a re ro ru eme gbe idhesẹvia kẹ ukoko na. Rehọ uvẹ oyena nọ u te owhẹ obọ na ruiruo ziezi. Daoma re who ru ẹnyaharo evaọ okwakwa ẹme nọ a dhe kẹ owhẹ kpobi. A te k’owhẹ ohrẹ re who ru ẹnyaharo. Dede obufihọ oyena rehọ. Evaọ obe ra, kere iroro-ejẹ jọ kpahe oware nọ who re ru re whọ nyaharo fihọ iẹe. Nọ o rẹ jọ bẹbẹ re ohwo o rri oma riẹ wọhọ epanọ amọfa a bi rri rie na, iroro-ejẹ uyoyou, nọ i no Ebaibol ze gbe ohrẹ nọ a kẹ na u ti fiba ẹnyaharo ra gaga. Onana o rọ uzẹme o tẹ make rọnọ who kere odẹ fihọ otọ evaọ isukulu na kri no.—Itẹ 1:5.
Kọ o te were owhẹ re whọ nyaharo kpata viere? U te n’owhẹ eva ze, o sae lọhọ. Kake jọ obọ uwou se oria nọ ẹme ọmọ-isukulu ọvuọvo o ti no ze. Otẹrọnọ ọnọ o wo ẹme na ọ nyaze he, whọ rẹ sae fialoma via ru ẹme na, yọ oyena u ti ru owhẹ wo eriariẹ viere. Okenọ amọfa a te bi ru ẹme, gaviezọ ziezi kẹ epanọ a bi ru ẹme na. Ma re wuhrẹ mi ohwohwo.
Fibae, uvẹ o tẹ rọ k’owhẹ, whọ rẹ sai ru ẹnyaharo ra kpata viere ẹkwoma ewuhrẹ h’aro obe-uwuhrẹ nana. Who te wuhrẹ eware nọ e rọ iwuhrẹ 15 obaro na ziezi no, nyaharo kpohọ “Ọruẹrẹfihotọ kẹ Ẹbọ Ona Wọhọ Oruẹme gbe Owuhrẹ,” muhọ evaọ ẹwẹ-obe avọ 78. Orọ ọsosuọ, se uwuhrẹ ovuovo re who ru oria-iruo nọ a kere lele iei na. Fi eware nọ who bi wuhrẹ na h’iruo evaọ odibọgba ra. Onana o sai fiobọhọ kẹ ẹnyaharo ra gaga wọhọ oruẹme gbe owuhrẹ Ẹme Ọghẹnẹ.
Ewuhrẹ ra ọrọ Isukulu Odibọgba Esuo-Ọghẹnẹ na o te ruẹrẹ owhẹ họ kẹ oware nọ o mai wuzou evaọ uzuazọ. Nọ ma rọ uzuazọ fiki oreva Ọghẹnẹ na, ma te bi jiri iei koyehọ ma riẹ uzedhe ẹjiroro uzuazọ mai. Jihova Ọghẹnẹ o te kẹ ujiro nọ o mai kpehru kpobi. (Evia. 4:11) Uwuhrẹ nọ ma bi wo no isukulu na ze u re fiobọhọ k’omai ru onana gba re ma sai roro vevẹ, j’owọ areghẹ, jẹ rehọ uzẹme nọ o rọ Ẹme nọ Ọghẹnẹ ọ kẹ ẹgba na rọ t’ẹme kugbe amọfa ziezi.
[Ẹkpẹti nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 6]
ABỌ SA-SA Ọ ISUKULU NA
• Omaa ọ k’oka k’oka orọ isase, uwuhrẹ, gbe ekiakiẹ nọ i re no Ebaibol ze
• Ithubro evaọ isase ẹgbede gbe ona ẹmeọta gbe ewuhrẹ amọfa
• Abọ-owo evaọ ẹmeọta-kugbe eklase
• Uvẹ nọ a re ro ru idhesẹvia kẹ ukoko na
• Obufihọ nọ u re fiobọhọ k’owhẹ nyaharo
[Ẹkpẹti nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 7]
ONA NỌ A T’ẸME TE
• Ezọgaviẹ gbe ẹkareghẹhọ
• Isase omobọ ohwo
• Ewuhrẹ omobọ ohwo
• Eru ekiakiẹ
• Ọkiẹvia gbe ẹruẹrẹhọ
• Ẹmeọta-kugbe
• Ẹza enọ
• Ekerefihotọ iroro
[Ẹkpẹti nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 8]
OTỌHOTỌ NỌ A RẸ BỌ FIHỌ
Ẹgba nọ a rẹ rọ t’ẹme kugbe amọfa ziezi yọ ona. Orọnikọ ahwo kpobi a rẹ riẹe ru hu. A kporo ebe-uwuhrẹ buobu no re i fiobọhọ kẹ ahwo ru ẹnyaharo evaọ abọ nana. Rekọ, Ọnọma na, Ọnọ ọ kẹ ahwo-akpọ ẹgba ẹmeọta, ọ riẹ kpahe ẹmeọta gbe ewuhrẹ amọfa vi owuhrẹ ẹmeọta ohwo-akpọ jọ kpobi. Ọmọ ọvo nọ ọ ma o ruiruo kugbei wọhọ Osu Iruo evaọ ẹma ẹvori ohwo-akpọ gbe ekwakwa ẹmeọta gbe eware igbunu emama efa kpobi.
Nọ a ma enjẹle gbe ahwo-akpọ no, Ọmọ ọyena ọ jọ wọhọ Ẹme Ọghẹnẹ, ugogo Ohwo nọ Ọghẹnẹ ọ rọ ẹkwoma riẹ ro kpeze ithubro riẹ se ai. (Itẹ 8:30; Jọn 1:1-3) A vi Ọmọ ọyena ziọ otọakpọ wọhọ Olori na Jesu Kristi. Rọ kpahe iẹe, okerefihotọ ọfuafo na ọ ta nọ: “Ewuhrẹ riẹ o te gbe ahwo buobu na enu.” Yọ enọ i yo eme riẹ a se isẹi nọ: “Ohwo ọvo ọ re ta ẹme wọhọ ohwo ọnana ha!” (Mat. 7:28; Jọn 7:46) A jọ Usiuwoma na se Jesu Owuhrẹ vrẹ asia 40, yọ orọnikọ igheghe he. Ma rẹ sai wuhrẹ eware buobu mi ei kpahe ẹmeọta gbe ewuhrẹ amọfa.
Ebaibol na o te je wo okerefihotọ ọrọ epanọ Jihova Ọghẹnẹ ọ rọ rehọ ezae gbe eyae sa-sa ro ru oreva riẹ. Ejọ rai a kẹ evuẹ ekpẹkpẹe rekọ enọ i wo ẹgba. Ibuobu e jọ aro ogbotu obuobu t’ẹme he, rekọ a w’obọ evaọ isẹri-ise kpahe Ọghẹnẹ uzẹme na gbe ẹjiroro riẹ avọ ẹrọwọ. O rọ vevẹ, ibuobu rai e riẹ ẹme ẹta ziezi hi, rekọ Ọghẹnẹ ọ ghale omodawọ rai. Ma rẹ sai wuhrẹ no oware nọ Ebaibol na ọ ta k’omai kpahe oghẹrẹ nọ a rọ wha odibọgba rai haro ze.—Ol. 68:11.
Uzẹme, orọnikọ Ebaibol na yọ obe-uwuhrẹ kpahe ẹmeọta ẹgbede he. Rekọ rọkẹ enọ i re se avọ orimuo, o wo eme areghẹ buobu kpahe emamọ ẹmeọta gbe ewuhrẹ amọfa. Obe na Wo Erere no Ewuhrẹ ọ Isukulu Odibọgba Esuo-Ọghẹnẹ Ze o daoma re o ru ẹjiroro ọyena gba.
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 4]