Eria Ekiakiẹ Rọkẹ Obe Ewuhrẹ Uzuazọ Oleleikristi gbe Usi Uwoma Ota Mai
ỌVO 6-12
EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA OLEZI 127-134
Esẹgbini—Wha Gbẹ Hae Rẹrote Ukuoriọ Oghaghae Rai
Rri Uvẹ nọ Whọ rọ Rrọ Uviuwou Jihova na Ghaghae
9 Nọ Jihova ọ ma ahwo-akpọ, o ru re a yẹ emọ, a ve je wuhrẹ emọ na re a you rie jẹ gọe. Otẹrọnọ who yẹ ọmọ no, kọ who bi rri uvẹ nana nọ Ọghẹnẹ ọ kẹ owhẹ na ghaghae? Nọ Jihova ọ ma ikọ-odhiwu, ọ kẹ rai eriariẹ gbe ogaga nọ a sai ro ru eware sa-sa, rekọ ọ ma rai re a yẹ emọ họ. Fikiere, rri uvẹ nọ Ọghẹnẹ ọ kẹ owhẹ na ghaghae. U wo oware jọ nọ u wuzou gaga nọ Jihova ọ gwọlọ nọ esẹgbini a re ru, ọ gwọlọ nọ a rẹ “rehọ ọwhọkuo gbe ehrẹ Jihova rọ yọrọ” emọ rai. (Ẹf. 6:4; Izie. 6:5-7; Ol. 127:3) Ukoko Jihova u ru eware buobu no nọ e rẹ sai fiobọhọ kẹ esẹgbini wuhrẹ emọ rai. Ejọ rai họ ebe, ividio, ile, gbe eware efa buobu nọ a ru fihọ itanẹte. Onana u dhesẹ nọ Ọsẹ obọ odhiwu mai na avọ Ọmọ riẹ, a you emaha na gaga. (Luk 18:15-17) Esẹgbini a tẹ be daoma rai kpobi wuhrẹ emọ rai fihọ edhere Jihova wọhọ epanọ ọ ta, eva e rẹ were iẹe gaga. Esẹgbini i te ru ere, emọ rai e sae jọ ahwo uviuwou Jihova bẹdẹ bẹdẹ.
Whai Esẹgbini—Wha Wuhrẹ Emọ Rai re A You Jihova
20 Riẹ oghẹrẹ nọ who re ro wuhrẹ ai ọvuọvo. Olezi avọ 127 o ta nọ emọ e wọhọ ese. (Se Olezi 127:4.) Wọhọ epanọ a rẹ rọ oghẹrẹ eware sa-sa ru ese, yọ e rẹ jọ ẹrẹrẹe he na, ere emọ ivẹ e rẹ jọ epọvo na ha. Fikiere esẹgbini a rẹ riẹ oghẹrẹ nọ a re ro wuhrẹ emọ rai na ọvuọvo. Ọzae-avọ-aye jọ nọ a rrọ obọ Israel nọ a wuhrẹ emọ ivẹ rai fihọ edhere Jihova a fodẹ oware nọ u fiobọhọ kẹ ae, inọ: “Ma jẹ hai wuhrẹ Ebaibol kugbe emọ mai na omomọvo.” Ọsẹ uwou na ọ rẹ jiroro sọ o te mai woma re a rọ oghẹrẹ utiona wuhrẹ emọ rai, hayo sọ onana o te lọhọ.
Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via
it-1 543
Ire nọ A Fodẹ Evaọ Ebaibol
Nọ ọso-ilezi na ọ jẹ ta kpahe eyaa nọ Jihova ọ ya kẹ ahwo nọ a be dhozọ riẹ, ọ fodẹ eware jọ kpahe ure olivi. Ọ ta nọ: “Emezae ra a te wọhọ egha ure olivi nọ a tẹ keria wariẹ emẹjẹ ra họ.” (Ol 128:1-3) Egha nọ a bru no ure olivi ze, a jẹ hae mae rọ kọ ure olivi ọfa. Ere ọvo ho, nọ ure olivi o te kri gaga no jẹ tubẹ kẹle ewhu no, Ọghẹnẹ ọ ma ure nana evaọ oghẹrẹ nọ ure olivi ọfa ọ sae rọ dhẹ no awọ riẹ ze. Wọhọ egha ure olivi, emezae a rẹ keria wariẹ ọsẹ rai họ wọhọ odẹme, nọ a te bi ru utho ẹgba rai re evawere e sae jọ uviuwou na soso.
ỌVO 13-19
EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA OLEZI 135-137
“Olori Mai Ọ Rro Vi Eghẹnẹ Efa Kpobi”
it-2 661 ¶4-5
Ogaga Riẹ, Eware nọ Ọ rọ Ogaga Riẹ Ru
Ọghẹnẹ o dhesẹ nọ ọye ọ be kpọ emama nọ e rrọ odhiwu gbe akpọ na. Re a riẹ nọ Jihova họ Ọghẹnẹ uzẹme na, Jihova ọ rẹ gwọlọ ru eware jọ nọ i re dhesẹ nọ ọye o be kpọ emama nọ e rrọ odhiwu gbe akpọ na. Yọ o re ru onana evaọ oghẹrẹ nọ ahwo kpobi a rẹ rọ ruẹ vevẹ ohẹriẹ nọ o rrọ ọyomariẹ gbe eghẹnẹ efa. (Ol 135:5, 6) Ọ ma ọre, ọvẹre, eplanẹte sa-sa gbe isi fihọ obehru na. Yọ oke nọ o fihọ kẹ ai u te te, whọ rẹ rọ ruẹ e rai. Ọghẹnẹ ọ ma eware jọ fihọ otọakpọ na re, wọhọ (ofou, oso gbe eware efa), yọ izi nọ ọ kẹ eware nana a re lele. Ere ọvo ho, emama efa wọhọ owa ebaka gbe evra a rẹ kwa no oria ruọ oria nọ ezi rai o te te. Fikiere, nọ orọnọ emama nana a re lele izi nọ o fihọ kẹ ae na, eye ọvo e sai ru odẹ Jihova fo ho, nọ ahwo a tẹ be wọso ẹe hayo wuhrẹ iwuhrẹ erue.
Nọ o rrọ ere na, Jihova Ọghẹnẹ ọ sai ru nọ emama riẹ i re ro dhesẹ oruaro riẹ via. Nọ Jihova ọ tẹ gwọlọ nọ ẹme jọ nọ ọ ta o rugba, ọ sai ru nọ eware nọ ọ ma a re ro ru oghẹrẹ oware jọ nọ a re ru vẹre he, yọ ẹsibuobu, o re fi oke jọ họ nọ onana o rẹ rọ via. Nọ iso e tẹ be rrọ evaọ ezi iso, hayo nọ ivo e tẹ be rro evaọ ezi ivo, u re gbe ohwo unu hu keme ezi rai ọye. Rekọ nọ i je bi ru eruẹaruẹ Ebaibol gba, ahwo kpobi a vẹ te riẹ nọ obọ Jihova o ginẹ rrọ oware na. (Rri 1Iv 17:1; 18:1, 2, 41-45.) Ẹsibuobu, oghẹrẹ nọ eware nana e rẹ rọ via o rẹ ga thesiwa, yọ e sae wha idudu họ ohwo oma (Ọny 9:24). Jihova ọ sai je ru nọ eware nana e rẹ rọ via evaọ oke nọ ohwo ọvo o rẹro riẹ hẹ, hayo oghẹrẹ nọ e re rọ via ẹdẹvo ho. Ere ọvo ho, ọ sai ru nọ eware nana e rẹ rọ via evaọ oke nọ u fo nọ e rẹ rọ via ha.—Ọny 34:10; 1Sa 12:16-18.
Ẹvẹ Jihova O bi ro Dhesẹ nọ Uyoyou Riẹ kẹ Owhẹ O rẹ Hiẹ Hẹ?
16 Ma tẹ rẹroso Jihova inọ ọ te thọ omai, udu u re te omai otọ. Rekọ ẹsejọ nọ oghẹrẹ ebẹbẹ jọ i te te omai, ma sae jọ ọkora oke krẹkri. Kọ eme Jihova o re ru kẹ omai evaọ oke utiona? (Se Olezi 136:23.) Ọ rẹ rọ abọ riẹ dẹdẹ omai ẹmẹrera jẹ nabe kpare omai dikihẹ wọhọ odẹme, udu u re gbe whrehe omai hi. (Ol. 28:9; 94:18) Epanọ onana u bi ro fiobọhọ kẹ omai: Ma riẹ nọ Jihova o ti fiobọhọ kẹ omai ẹsikpobi nọ ma tẹ rẹroso ẹe. Oware nana nọ ma riẹ na u bi fiobọhọ kẹ omai evaọ idhere ivẹ. Orọ ọsosuọ, udu o rẹ jọ omai awọ evaọ oria kpobi nọ ma rrọ kẹhẹ. Orọ avọ ivẹ, eva e rẹ were omai inọ Jihova Ọsẹ oyoyou mai na o bi gine roro kpahe omai gaga.
Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via
it-1 1248
Jah
Evaọ Ebaibol, ẹsibuobu nọ a tẹ be so ile jiri Jihova hayo nọ a tẹ be lẹ sei, a re sei, Jah. A rẹ fodẹ ẹme nana gaga nọ a te bi jiri Jihova nọ o ro fiobọhọ ke ai fi kparobọ evaọ ẹmo, gbe oke nọ ọ tẹ thọ ae no obọ ewegrẹ rai. A re sei Jah re nọ a tẹ be ta kpahe ogaga nọ Ọghẹnẹ o wo. Ẹme nana ọ rrọ eria buobu evaọ Ebaibol na. Wọhọ oriruo, ẹme na “Wha jiri Jah!” (Hallelujah) a rẹ so ẹe kugbe ole nọ a bi ro jiri Ọghẹnẹ. Oria ọsosuọ nọ ẹme nana ọ rrọ evaọ obe olezi họ Olezi 104:35. Evaọ eria jọ evaọ obe ilezi, obọ emuhọ ole na ẹme na ọ rrọ (Ol 111; 112), ẹme nana ọ rrọ udevie ole jọ (135:3), ẹsejọ obọ ekuhọ ole na ọvo whọ rẹ jọ ruẹ e riẹ (Ol 104; 105; 115–117), yọ ẹsibuobu, ẹme nana a re ro mu ilezi jọ họ, a vẹ jẹ rehọ iẹe ku ei họ (Ol 106; 113; 135; 146–150). Evaọ obe Eviavia, nọ ikọ-odhiwu a je jiri Jihova, a wariẹ ẹme nana unuẹse buobu.—Ev 19:1-6.
Eria efa nọ a jọ se Jihova “Jah” họ nọ a tẹ be so ile rọ kpare odẹ riẹ kpehru gbe okenọ a tẹ be lẹ olẹ-ayare. Oriruo jọ họ ile obokparọ nọ Mosis avọ ahwo Izrẹl a so. (Ọny 15:2) Nọ Aizaya ọruẹaro na ọ jẹ ta kpahe Jihova, o se rie “Jah Jihova.” Eme ivẹ nana nọ o kugbe na i fiẹgba họ ẹme nọ ọ jẹ ta na. (Aiz 12:2; 26:4) Hẹzikaya ovie na omariẹ o jiri Jihova gaga nọ Jihova ọ rehọ edhere igbunu thọe no ẹyao nọ o je ti kpei no. O soriẹ ze nọ o ro se Jihova “Jah” isiava soso evaọ ẹme ọvona nọ ọ jẹ ta. Ọ rọ ere dhesẹ nọ oware nọ Jihova o ru kẹe o dariẹ ẹro. (Aiz 38:9, 11) Ere ọvọ ho, a jọ obe ilezi ta kpahe ohẹriẹ nọ o rọ ahwo nọ a whu no, gbe enọ e rrọ uzuazọ. Ahwo nọ a whu no a sai jiri Jah ha, rekọ enọ e rrọ uzuazọ ae a rẹ sai jiri ei, yọ a gba riẹ mu nọ a re ru ere bẹdẹ bẹdẹ. (Ol 115:17, 18; 118:17-19) U je no ere no, a jọ ilezi efa jiri Jah nọ ọ ro siwi ai no obọ ewegrẹ rai, nọ ọ be rọ sẹro rai, jẹ be kpọ ae họ nọ a te ruthọ.—Ol 94:12; 118:5, 14.
Odhesẹvia
Kọ Whai Yọ Ileleikristi?
Ee. Mai yọ Ileleikristi fikinọ:
Ma be daoma ru lele iwuhrẹ Jesu Kristi jẹ be rọ aro kele iei.—1 Pita 2:21.
Ma rọwo nọ ẹkwoma Jesu ma sai ro wo esiwo, inọ “odẹ ofa o gbẹrọ otọ akpọ na nọ a rẹ sai ro siwi omai hi.”—Iruẹru 4:12.
Re ohwo ọ tẹ jọ omọvo Isẹri Jihova, ọ rẹ họ-ame evaọ odẹ Jesu.—Matiu 28:18, 19.
Odẹ Jesu ma rẹ rọ lẹ.—Jọn 15:16.
Ma rọwo nọ Jesu họ Ọnọ o wuzou, hayo ọnọ Ọghẹnẹ o ro mu re o wuzou ohwo kpobi.—1 Ahwo Kọrint 11:3.
Rekọ u wo idhere buobu nọ ma ro wo ohẹriẹ no egagọ efa nọ a bi se Ileleikristi. Wọhọ oriruo, ma rọwo nọ Ebaibol o wuhrẹ inọ Jesu yọ Ọmọ Ọghẹnẹ, orọnikọ omọvo Esanerọvo ho. (Mak 12:29) Ma rọwo ho inọ ohwo o te whu no oware jọ o re noi oma kpohọ oria ofa nọ o rẹ gbẹ jọ uzuazọ, ma rọwo gbe he inọ oria jọ o rrọ Ikereakere na nọ u dhesẹ nọ Ọghẹnẹ ọ te rọ erae mahe ahwo bẹdẹ bẹdẹ, hayo inọ ahwo nọ a be kobaro evaọ egagọ a re wo ikpedẹ jọ nọ i re ru ai kpehru vi amọfa.—Ọtausiuwoma Na 9:5; Izikiẹl 18:4; Matiu 23:8-10.
ỌVO 20-26
EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA OLEZI 138-139
Whọ jọ Ozọ O Whaha Owhẹ Uyo nọ Whọ rẹ Kẹ Hẹ
Jiri Jihova Evaọ Ukoko Na
10 Kọ udu o rẹ nawo owhẹ ẹsikpobi nọ whọ tẹ gwọlọ kpare obọ kuyo evaọ obọ ewuhrẹ? O tẹ rrọ ere, whẹ ọvo onana o be via kẹ hẹ. Uzẹme na họ, enwenọ ohwo kpobi ozọ o rẹ dina mu nọ ọ tẹ gwọlọ kuyo. Re whọ sai fi ozọ nana kparobọ, u fo nọ whọ rẹ riẹ oware nọ o be wha ozọ na ze. Kọ ozọ u bi mu owhẹ inọ ẹme nọ whọ gwọlọ ta ọ te thọrọ owhẹ ẹro hayo whọ te kuyo nọ o gba ha? Kọ whọ be ruawa nọ uyo ra u ti woma te orọ amọfa ha? Evaọ uzẹme, ozọ nana u dhesẹ emamọ oware. U dhesẹ nọ who wo omaurokpotọ, je bi rri amọfa inọ a rro vi owhẹ. Uruemu yena o rẹ were Jihova. (Ol. 138:6; Fil. 2:3) Rekọ Jihova ọ gwọlọ nọ who jiri ei jẹ tuduhọ inievo ra awọ evaọ obọ ewuhrẹ. (1 Tẹs. 5:11) O you owhẹ yọ o ti fiobọhọ kẹ owhẹ wo udu nọ whọ rẹ rọ kuyo.
Joma Hae Tuduhọ Ohwohwo Awọ nọ Ma te Kpohọ Ewuhrẹ
7 A jọ izoẹme Uwou-Eroro jọ nọ e vrẹ fodẹ eware jọ nọ i re fiobọhọ kẹ omai kẹ uyo ziezi. Who te se ai, i ti fiobọhọ kẹ owhẹ. Oware jọ nọ u ti fiobọhọ kẹ owhẹ gaga họ, hae ruẹrẹ oma kpahe ziezi. (Itẹ 21:5) Nọ whọ tẹ riẹ oware nọ a bi ti wuhrẹ na ziezi, ozọ u ti gbe mu owhẹ ga hrọ họ re whọ kpare obọ. Oware ọfa họ, jọ iyo ra e jọ kpẹkpẹe (Itẹ 15:23; 17:27) Nọ uyo nọ whọ gwọlọ kẹ o tẹ rrọ kpẹkpẹe, udu u re bru owhẹ tere he. Oye u re ru nọ inievo na a rẹ rọ tubẹ riẹ otọ ẹme nọ ma be ta lọlọhọ. Uyo nọ ọ rrọ thethei o rẹ tubẹ lẹliẹ ahwo reghe no. Ere ọvo ho, nọ ma tẹ be rọ ẹme obọmai kẹ uyo, je bru ẹme na kpẹre, u re dhesẹ nọ ma ruẹrẹ oma kpahe ziezi, ma tẹ jẹ riẹ otọ oware nọ a bi wuhrẹ na.
Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via
it-1 862 ¶4
Erọvrẹ
Ẹsikpobi nọ a te ru Oleleikristi thọ, o gba riẹ họ nọ ọ rẹ rọvrẹ. U wo unuẹse he. (Luk 17:3, 4; Ẹf 4:32; Kọl 3:13) Ahwo nọ a rẹ rọvrẹ amọfa ha, Ọghẹnẹ ọ rẹ rọvrẹ rai gbe he. (Mt 6:14, 15) Makọ nọ iruthọ “ohwo omuomu” i te ru nọ a ro si ei no ukoko, nọ oke o be nyaharo na, Jihova ọ rẹ rọvrẹ riẹ nọ o te kurẹriẹ. Nọ o tẹ via ere, o gwọlọ nọ inievo ukoko na kpobi a re dede oniọvo nana rehọ, je you rie. (1Kọ 5:13; 2Kọ 2:6-11) O make rọ ere na, o gba Ileleikristi họ họ inọ a rẹ rọvrẹ ohwo nọ o bi kekaro fihọ raha izi Jihova, nọ ọ be rọwo nwene he. Ohwo otiọye o re zihe ruọ ọwegrẹ Ọghẹnẹ.—Hib 10:26-31; Ol 139:21, 22.
Ẹme nọ A re Ru Ovavo
Eme O rẹ Sai Fiobọhọ kẹ Omẹ nọ Mẹ gbẹ rọ Dhomovuọ Họ?
Oware nọ omovuọ u ro yoma: Omovuọ u re ru nọ whẹ gbẹ sai ro wo egbẹnyusu hu hayo jọ kugbe ahwo ho.
Oware nọ omovuọ u re ro kiehọ ẹsejọ: Omovuọ u re fiobọhọ kẹ ohwo ẹsejọ. Wọhọ oriruo, u re fiobọhọ kẹ ohwo roro te re ọ tẹ te ta ẹme, fiẹrohotọ jẹ gaviezọ kẹ amọfa ziezi.
Ohwo ọ rẹ sae siọ omovuọ ba ẹdhẹ: Ohwo nọ ọ rẹ dhomovuọ ọ sai nwene ẹdẹjọ, fikiere whọ sai ru eware nọ i re fiobọhọ kẹ owhẹ siọ omovuọ ba ẹdhẹ. Uzoẹme nana u ti fiobọhọ kẹ owhẹ riẹ epanọ whọ sai ro ru onana.
Daoma riẹ eware nọ e rẹ lẹliẹ owhẹ dhomovuọ
Omovuọ o rẹ sai ru nọ whọ gbẹ rọ gwọlọ ta ẹme kugbe ahwo ovao dhe ovao ha. Onana o vẹ whae ze nọ who re ro mu unu họ wọhọ ẹsenọ whọ rrọ uwou nọ o muebi. Yọ oware utioye na u re muozọ gaga. Rekọ nọ whọ tẹ riẹ eware nọ e rẹ lẹliẹ owhẹ dhomovuọ, whọ te ruẹ nọ i te oware ọvo ho. Joma ta kpahe eware esa jọ nọ e rẹ lẹliẹ ahwo dhomovuọ.
Oware #1: “Mẹ riẹ ẹme nọ mẹ te ta ha.”
Uzẹme ẹme na: Nọ whọ tẹ rrọ kugbe ahwo, oware nọ ahwo a rẹ mae kareghẹhọ họ, eware nọ who ru nọ e lẹliẹ eva were ae orọnikọ eme nọ whọ ta ha. Nọ whọ tẹ be daoma gaviezọ ziezi je dhesẹ nọ eme nọ amọfa a be ta e be were owhẹ, u ti ru nọ ozọ u ti gbe ro mu owhẹ tere he.
Roro kpahe onọ nana: Ogbẹnyusu vẹ o rẹ mae were owhẹ, ọnọ ọ rẹ gwọlọ ta ẹme ẹsikpobi nọ unu riẹ o rẹ ka ha manikọ ọnọ ọ rẹ romatotọ gaviezọ ziezi?
Oware avọ #2: “Ahwo a ti roro nọ me dhẹ ga hrọ.”
Uzẹme ẹme na: Te ohwo ọ rẹ dhomovuọ te ọ rẹ dhomovuọ họ, ahwo a rẹ ta ẹme kpahe iẹe ghele. Rekọ nọ whọ tẹ be hae daoma ta ẹme kugbe amọfa ziezi, u ti ru nọ a te rọ riẹ oghẹrẹ ohwo nọ whẹ ginẹ rrọ, kẹsena a vẹ te riẹ owhẹ dhesẹ ziezi.
Roro kpahe onọ nana: Otẹrọnọ whọ be hai roro nọ ahwo a be rọ ekpehre ubiẹro rri owhẹ, kọ o sae jọnọ whẹ ọvo o bi roro ere evaọ udu ra?
Oware avọ #3: “Oma o te vuọ omẹ nọ mẹ tẹ ta ẹme jọ thọ.”
Uzẹme ẹme na: Ohwo kpobi ọ rẹ sae ta ẹme thọ ẹsejọ. Nọ ahwo a tẹ be whẹ fikinọ whọ ta ẹme jọ thọ, whọ sai lele ae whẹ. Onana u re dhesẹ nọ who rri omara kpehru ga hrọ họ yọ o sai si ozọ no owhẹ ẹro.
Roro kpahe onọ nana: Ẹvẹ o rẹ jọ owhẹ oma nọ whọ tẹ rrọ kugbe ahwo nọ a rẹ rọwo nọ oware o sae thọ ae obọ?
Kọ whọ riẹ? Ahwo jọ a re roro nọ a rẹ dhomovuọ họ fikinọ a rẹ rọ ifonu vi uwou se ahwo gaga. Rekọ ahwo nọ who re lele ta ẹme ovao dhe ovao ae a rẹ mae jọ emamọ egbẹnyusu ra. Ọzae jọ nọ a re se Sherry Turkle nọ o wuhrẹ kpahe iroro gbe uruemu ohwo-akpọ gbe eware-kuo o kere nọ: “Re imava a sae jọ egbẹnyusu ekpekpe, o gwọlọ nọ a rẹ ruẹ ovao ohwohwo je yo uvou ohwohwo.”
Eware jọ nọ whọ rẹ sai ru
Whọ rehọ omara wawo amọfa ha. U du gwọlọ nọ whọ rẹ nwane jọ jakajaka gaga ha. Ukpoye, daoma ru epanọ whọ sae rọ se omovuọ ba ẹdhẹ keme enẹ whọ sai ro wo emamọ egbẹnyusu.
“U du gwọlọ nọ who re lele ahwo ta ẹme oke lelehie he, yọ u du gwọlọ nọ whọ rẹ jọ jakajaka te epanọ ohwo kpobi ọ rẹ rọ tẹrovi owhẹ hẹ. Whọ sai dhesẹ oma kẹ ohwo jọ nọ whẹ riẹ vẹre he hayo tubẹ nọe enọ jọ.”—Alicia.
Ohrẹ Ebaibol: “Jọ omomọvo ọ kiẹ iruẹru obọriẹ riwi, kẹsena o ve ti wo oghọghọ no iruẹru obọriẹ ọvo ze, orọnikọ ọ rẹ rehọ omariẹ wawo omọfa ha.”—Ahwo Galesha 6:4.
Muẹrohọ amọfa. Hai rri ahwo nọ a rrọ whẹtiẹwhẹtiẹ re whọ ruẹ epanọ a re ro lele amọfa ta ẹme. Eme o bi fiobọhọ kẹ ae? Kọ eme a be hae daoma whaha? Onaa vẹ whọ rẹ sai wuhrẹ mi ae?
“Hai muẹrohọ ahwo nọ a re mu usu kugbe amọfa lọlọhọ, re whọ ruẹ epanọ a be hae ro ru ei. Rri epanọ a re ru gbe eme nọ a rẹ ta nọ a tẹ ruẹ ohwo nọ a re ruẹ ẹdẹvo ho.”—Aaron.
Ohrẹ Ebaibol: “Wọhọ epanọ ayọno ọ rẹ thọ ayọno da na, ere ohwo o re fiobọhọ kẹ ogbẹnyusu riẹ.”—Itẹ 27:17.
Nọ enọ. Ahwo buobu a rẹ gwọlọ ta epanọ a rri oware, fikiere nọ whọ tẹ nọ onọ, whọ sae rọ ere lele ae mu ẹme họ ẹta. Onana o sai je ru nọ amọfa a gbẹ rọ tẹrovi owhẹ hẹ.
“Whọ tẹ ruẹrẹ ẹme nọ whọ te ta kpahe, u ti ru nọ whọ gbẹ rọ ruawa ga hrọ họ. Wọhọ oriruo, whọ sae ruẹrẹ izoẹme hayo enọ jọ kpahe nọ who re ro lele ahwo nọ whọ re ruẹ ẹdẹvo ho ta ẹme evaọ oria nọ whọ gwọlọ kpohọ. Onana u re ru nọ whọ gbẹ rọ dhomovuọ họ.”—Alana.
Ohrẹ Ebaibol: “Wha gwọlọ ewoma obọrai ọvo ho, rekọ ewoma amọfa re.”—Ahwo Filipai 2:4.
ỌVO 27–AVA 2
EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA OLEZI 140-143
Daoma Ru Onọ Whọ Sai Ru Kpobi nọ Whọ tẹ Lẹ No
“Gaviezọ kẹ Eme Ohwo Owareghẹ”
13 Rri ohrẹ kpobi wọhọ edhere nọ Ọghẹnẹ o bi ro dhesẹ nọ o you owhẹ. Jihova ọ gwọlọ nọ eware i woma kẹ omai. (Itẹ 4:20-22) Ma tẹ jọ Ebaibol hayo obe ukoko na se ku oware jọ nọ o lẹliẹ omai ruẹ nọ ma bi ru oware jọ thọ, hayo nọ oniọvo nọ o kruga ziezi ọ tẹ hrẹ omai, yọ Jihova ọ be rọ ere dhesẹ nọ o you omai na. Obe Ahwo Hibru 12:9, 10 o ta nọ, Jihova “ọ be whọku omai rọkẹ erere mai.”
14 Roro kpahe epanọ ohrẹ na o sai ro fiobọhọ kẹ owhẹ viukpọ oghẹrẹ nọ a rọ kẹ ohrẹ na. Ẹsejọ nọ ohwo ọ tẹ kẹ omai ohrẹ, ma sai roro nọ ọ riẹ ohrẹ na kẹ hẹ. Ma riẹ nọ u fo re ohwo nọ ọ be kẹ omọfa ohrẹ ọ kẹ ohrẹ na evaọ edhere owowou nọ o sai ro kiehọ ohwo na oma. (Gal. 6:1) A tẹ kẹ omai ohrẹ, u ti woma gaga re ma roro kpahe epanọ ma sai ro lele ohrẹ na, ma tẹ maki bi roro nọ oghẹrẹ nọ a rọ kẹ ohrẹ na o nwani woma tere he. Ma sae nọ omamai nọ, ‘Mẹ maki bi rri nọ ọ riẹ ohrẹ na kẹ hẹ na, kọ emamọ oware jọ o riẹ nọ mẹ rẹ sai wuhrẹ noi ze? Kọ u gbe ti woma re mẹ kpairoro vrẹ abọ nọ ohwo na ọ be jọ riẹ ru te he re me roro kpahe epanọ mẹ sai ro lele ohrẹ na?’ Ma tẹ be hai roro kpahe epanọ ma re ro lele ohrẹ kpobi nọ a kẹ omai, u re dhesẹ nọ ma wo areghẹ.—Itẹ 15:31.
Yọrọ “Eva Efuafo” Evaọ Oke Obẹbẹ Nana
Ọwọsuọ, ẹbẹbẹ ugho gbe ẹyao ọgaga o wha elọhoma se idibo Ọghẹnẹ jọ no. Evaọ ẹsejọ, onana u kpomahọ udu rai yoyoma no re. Makọ Devidi Ovie na ọ ruẹ uye utioye, ọ ta nọ: “Oma o tẹ rọ ẹzi mẹ no; iroro udu mẹ e tẹ raha no.” (Ol. 143:4) Eme o fi obọ họ kẹe evaọ etoke yena? Devidi o roro kpahe eware nọ Ọghẹnẹ o ru kẹ idibo riẹ no, gbe epanọ ọ rọ thọ ọyomariẹ no. O roro kpahe eware nọ Jihova o ru no fiki odẹ ulogbo Riẹ. Devidi o je roro kpahe iruo igbunu Ọghẹnẹ kẹse kẹse. (Ol. 143:5) Epọvo na re, ma tẹ be hai roro kpahe Ọnọ ọ ma omai gbe eware nọ o ru kẹ omai no, je gbe bi ru kẹ omai u re fi obọ họ kẹ omai nọ ma tẹ make rrọ otọ odawọ.
Re Oleleikristi Ọ “Rọo . . . Evaọ Olori na Ọvo” Kọ O gbẹ Lọhọ?
Ẹsejọ whọ sae ta ọkpọ ẹme Devidi, nọ ọ ta nọ: “O ỌNOWO, ovẹrẹ yo kẹ omẹ! Oma o rọ ẹzi mẹ no! Who si ovao ra no dhere omẹ hẹ.” (Ol. 143:5-7, 10) Evaọ oke utiona, kẹ Ọsẹ obọ odhiwu ra na uvẹ nọ o re ro dhesẹ oreva riẹ kẹ owhẹ. Whọ sai ru onana nọ whọ tẹ be hai se Ebaibol na je roro didi kpahe oware nọ who bi se. Whọ te riẹ izi riẹ ziezi jẹ ruẹ oghẹrẹ nọ o ro fiobọhọ kẹ idibo riẹ no evaọ okenọ u kpemu. Whọ tẹ be hae gaviezọ kẹe, u ti mu owhẹ ẹro vi epaọ anwẹdẹ inọ o ginẹ rrọ oware areghẹ re who yoẹme riẹ.
Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via
it-2 1151
Obi Araomuomu
Nọ A tẹ be Rehọ Iẹe Dhesẹ Oware. Erue, gbe eme ọtaraha ahwo omuomu o rẹ raha emamọ odẹ ohwo no. Oye o soriẹ ze nọ ọso-ilezi na ọ rọ rehọ ẹrọo ọdada ahwo omuomu na dhesẹ obi araomuomu nọ o rẹ sai kpe ohwo no. (Ol 58:3, 4) Wọhọ epanọ eriwhẹ i re koko obi rai họ obeva agba rai na, Ebaibol o dhesẹ ahwo nọ a rẹ ta ahwo raha inọ: “Obi eriwhẹ o rrọ obeva igbenu rai.” (Ol 140:3; Rom 3:13) Ẹrọo ohwo-akpọ “ọ vọ avọ enua nọ e rẹ wha uwhu” ze, nọ a tẹ be rehọ iẹe ta ahwo raha, la eka, wuhrẹ iwuhrẹ erue hayo ta eme etọtọ efa.—Jem 3:8.
Odhesẹvia
Fikieme Isẹri Jihova A Gbe ro Se Azẹ Fihọ Oma Ha?
Eware nọ ahwo a rẹ ta kpahe omai
Ọrue: Isẹri Jihova a rẹ rehọ imu hayo jẹ usiwo-imu rehọ họ.
Uzẹme: Ma rẹ gwọlọ emamọ usiwo-imu kẹ omamai gbe ahwo uviuwou mai. Ma tẹ be mọ, ma rẹ gwọlọ edọkita nọ ọ riẹ iruo ziezi nọ o re siwi omai ababọ azẹ osefihọ oma. Eva e be were omai gaga nọ ma be rọ ruẹ ẹnyaharo nọ ọ rrọ ofẹ usiwo-imu. Evaọ uzẹme, oghẹrẹ usiwo-imu nọ a ru rọkẹ Isẹri Jihova vẹre, oye a bi ro siwi ahwo buobu enẹna. Evaọ erẹwho buobu, ahwo buobu a be whaha azẹ osefihọ oma fiki ebẹbẹ nọ i re noi ze wọhọ, ẹyao nọ o re lele azẹ ruọ ohwo oma, oghẹrẹ nọ oma na o rẹ rehọ azẹ ọkpokpọ nọ a se fihọ iẹe, hayo ẹbẹbẹ fiki oware jọ nọ edọkita na o ruthọ evaọ oke azẹ osefihọ oma na.
Ọrue: Isẹri Jihova a rẹ rehọ umu hu keme a roro nọ ẹrọwọ o re siwi ohwo.
Uzẹme: Ma rọwo oware utioye he, keme ma rẹ rehọ umu nọ ma tẹ be mọ.
Ọrue: Usiwo-imu nọ a re jo se azẹ fihọ oma ha o rẹ lẹliẹ ohwo raha igho kufiẹ.
Uzẹme: Usiwo ababọ azẹ osefihọ oma oye ohwo ọ rẹ jọ raha ugho bu hu.
Ọrue: Isẹri Jihova buobu gbe emọ rai a bi whu kufiẹ kukpe kukpe fikinọ a be rọwo se azẹ fihọ oma ha.
Uzẹme: Ẹme nana yọ ọrue koikoi, keme edọkita buobu e riẹ nọ i re ru obẹrọ udu, obẹrọ ezo-oma, gbe ekwakwa oma na nọ a re nwene, ababọ azẹ nọ a re se fihọ ohwo na oma. Te ohwo nọ a se azẹ fihọ oma gbe ọnọ a se azẹ fihọ oma ha, oke ovona oma rai o rẹ rọ ga, yọ ẹsibuobu ahwo nọ a se azẹ fihọ oma ha, ae oma rai o rẹ kake ga. Rekọ oghẹrẹ kpobi kẹhẹ, ohwo ọvo ọ sae ta gbiae he, inọ fikinọ ohwo ọ rehọ azẹ hẹ, oye o ro whu hayo ọ rọ zọ.
Fikieme whai Isẹri Jihova wha gbe ro se azẹ fihọ oma ha?
Ẹme azẹ osefihọ oma yọ oware nọ Ebaibol na ọ ta ẹme te orọnikọ ẹme usiwo-imu ọvo ho. Evaọ Ebaibol na, ma rẹ jọ Ọvọ Anwae na gbe Ọvọ Ọkpokpọ na ruẹ eria sa-sa nọ a jọ ta gbiae inọ ma siomano azẹ. (Emuhọ 9:4; Iruo-Izerẹ 17:10; Iziewariẹ 12:23; Iruẹru Ikọ 15:28, 29) U te no ere no, Ọghẹnẹ ọ ta nọ eva azẹ uzuazọ o rrọ. (Iruo-Izerẹ 17:14) Fikiere orọnikọ ma re yoẹme kẹ Ọghẹnẹ je siomano azẹ ọvo ho, rekọ ma rẹ rọ adhẹẹ kẹ Ọghẹnẹ fikinọ ọye họ Ọnọ ọ rẹ kẹ uzuazọ.
Eriwo ahwo kpahe azẹ osefihọ oma o bi nwene
Vẹre vẹre, edọkita buobu a jẹ hai roro nọ usiwo-imu nọ a re jo se azẹ fihọ ohwo oma ha yọ usiwo nọ ohwo o re jo kpe oma riẹ kufiẹ, rekọ eriwo yena o nwene no enẹna anwọ ikpe jọ ze na. Wọhọ oriruo, evaọ ukpe 2004, emagazini jọ nọ o rẹ ta kpahe eware usiwo-imu o ta nọ, “Uviemenẹ, oghẹrẹ onaa usiwo-imu nọ a bi ro siwi Isẹri Jihova na, oye u ti zihe ruọ onọ ahwo kpobi a te jẹ rehọ.” A jọ obe na Heart, Lung and Circulation ta ọkpọ ẹme ọvona evaọ ukpe 2010 inọ, “u fo re a hai siwi ahwo kpobi ababọ azẹ orọnikọ Isẹri Jihova ọvo ho.”
Evaọ akpọ na soso, nọ edọkita buobu a te bi ru obẹrọ nọ o make rrọ gaga, a re ru ei evaọ oghẹrẹ nọ azẹ o gbe ro hwẹ kufiẹ ga hrọ họ. Makọ evaọ erẹwho nọ i bi rovie aro ze obọ dede, edọkita buobu a bi siwi ahwo ababọ azẹ nọ a re se fihọ ae oma, yọ makọ ahwo nọ a rrọ Isẹri Jihova ha, a rẹ ta nọ a siwi ai ababọ azẹ nọ a re se fihọ ae oma.
AVA 3-9
EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA OLEZI 144-146
“Jọ Eva E Were Ahwo nọ Jihova Ọ Rrọ Ọghẹnẹ Rai!”
Enọ Ahwo Nọ A Se Ebe
2. Oghẹrẹ nọ ma fa ẹme oria ikere yena evaọ Ebaibol 2013 na, o rọwokugbe eme olezi yena nọ i kiọkọ. “Kẹsena” nọ ma fa ẹme na evaọ owọ avọ 12 na, u dhesẹ nọ ahwo okiẹrẹe ae a ti wo eghale nọ a fodẹ evaọ owọ avọ 12 rite 14 na, enọ e be lẹ nọ jọ Ọghẹnẹ o “siwi” ai no obọ ahwo omuomu (owọ avọ 11). Enwene nana ọ rọwokugbe eme nọ e rrọ owọ avọ 15 wowoma, oria nọ a jọ ta isiava soso inọ, “jọ eva e were” ahwo okiẹrẹe. Fikiere, ahwo ọvona a ti wo evawere na, koyehọ “ahwo nọ Jihova ọ rrọ Ọghẹnẹ rai!” Ofariẹ, oria ikere nana u wo uvumọ oka ha nọ u dhesẹ nọ omọfa jọ ọ be ta ẹme. Nọ o rrọ ere na, o gwọlọ nọ efefafa a re roro kpahe oghẹrẹ nọ eme ole Hibru e rẹ jọ, eme nọ e wariẹ oria ikere nana họ, gbe eria ikere efa nọ e ta ọkpọ ẹme ọvona, re a sae fa oria nana gbagba.
3. Eme nọ a rọ fa oria nana evaọ Ebaibol 2013 na, e rọwokugbe oria ikere efa nọ e ta kpahe eghale nọ Ọghẹnẹ ọ ruẹrẹhọ kẹ idibo riẹ. Oghẹrẹ nọ ma fa asher obọnana, u dhesẹ obọdẹ ẹruore nọ Devidi o wo via, inọ okenọ Ọghẹnẹ o te siwi ahwo Izrẹl no obọ ewegrẹ rai no, o ti ru ai wo evawere gbe ẹvi. (Izerẹ 26:9, 10; Izie. 7:13; Ol. 128:1-6) Wọhọ oriruo, Iziewariẹ 28:4 o ta nọ: “Ibi oma rai i re ti wo oghale gbe ibi otọ rai, gbe ibi erao rai, ẹvi ithuru rai, gbe emọ owa erao rai.” Evaọ okenọ Solomọn ọmọ Devidi ọ jọ ovie Juda, ahwo na a gine wo udhedhẹ gbe ẹvi. Ofariẹ, abọjọ esuo Solomọn na o riobọ kpohọ esuo Mesaya na.—1 Iv. 4:20, 21; Ol. 72:1-20.
Hai Roro Kpahe Ẹruore nọ Who Wo Ẹsikpobi
16 Ẹruore uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ nọ ma wo na yọ obọdẹ oware jọ nọ Ọghẹnẹ ọ kẹ omai. Ma riẹ nọ eware i ti woma gaga evaọ obaro. Avro ọvo ọ rrọ omai udu hu. Ẹruore mai nọ ọ wọhọ umuokọ na o re fiobọhọ kẹ omai thihakọ ebẹbẹ gbe ukpokpoma. O rẹ lẹliẹ omai kru ẹrọwọ mai nọ a tẹ make ta nọ a re kpe omai no. U te no ere no, ẹruore mai na ọ wọhọ etu-ọgaga. O re fiobọhọ kẹ omai siọ ekpehre iroro ba, o vẹ whae ze nọ ma gbe ru ekpehre oware he. Ma vẹ hai ru emamọ oware ọvo. Ẹruore mai ọ rẹ lẹliẹ omai go kẹle Ọghẹnẹ keme eware nọ ọ ta nọ o ti ru na i dhesẹ nọ o you omai gaga. Eghale buobu i re te omai nọ ma te bi ru eware nọ e rẹ lẹliẹ omai fievahọ Jihova ẹsikpo.
17 Evaọ ileta nọ Pọl ukọ na o kere se inievo obọ Rom, ọ ta nọ: “Wha ghọghọ evaọ ẹruore na.” (Rom 12:12) Pọl ọ jẹ ghọghọ keme ọ riẹ nọ o te thihakọ te urere, o ti wo uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ evaọ obọ odhiwu. Eva e be were omai re keme ma riẹ nọ Jihova o ti ru eyaa riẹ kpobi gba. Ọso-ilezi na o kere nọ: “Jọ eva e were ohwo nọ . . . o fi ẹruore riẹ họ Jihova Ọghẹnẹ . . . Ọnọ a rẹ sai fievahọ ẹsikpobi na.”—Ol. 146:5, 6.
Oghẹrẹ Uyoyou Vẹ O rẹ Kẹ Uvi Evawere?
19 Anwọ ikpe idu ezeza (6,000) ena nọ ohwo-akpọ ọ rọ rrọ uye evaọ akpọ Setan nọ o ti kuhọ kẹle na. Ahwo nọ a you omobọ rai, igho, gbe omaweromẹ thesiwa a da akpọ na fia. Ẹgwọlọ obọrai ọvo a rọ karo evaọ uzuazọ, be dhogbo epanọ a re ro dhe ewewo. Ahwo otiọye a rẹ sai wo uvi evawere vievie he. Dazigbe! Ukpoye, ọso-ilezi na o kere nọ: “Oghale u te [hayo eva e were] ọnọ ọ rehọ Ọghẹnẹ Jekọp re ọ jọ obọufihọ riẹ, gbe ọnọ ẹruore riẹ ọrọ obọ ỌNOWO Ọghẹnẹ riẹ.”—Ol. 146:5.
20 Uyoyou nọ idibo Jihova a wo kẹe u bi dhe ẹgẹga, yọ a bi vihọ kukpe kukpe. Onana yọ imuẹro nọ i dhesẹ nọ Uvie Ọghẹnẹ u bi su, yọ kẹle na o te wha eghale nọ a rẹ ruẹ oborai hi ziọ otọakpọ na. Ma re wo uvi evawere nọ e rẹ tọ nọ ma tẹ riẹ nọ ma bi ru oreva Jihova, Ọghẹnẹ Erumeru na. Yọ ahwo nọ a you Jihova a te ghọghọ bẹdẹ bẹdẹ! Evaọ uzoẹme nọ o rrọ aro na, ma te ta kpahe iruemu jọ nọ uyoyou o rẹ lẹliẹ ahwo wo, kẹsena ma vẹ te ruẹ epanọ i ro wo ohẹriẹ no obọdẹ iruemu nọ idibo Jihova a wo.
Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via
it-1 111 ¶9
Erao
Ma jọ Ebaibol wuhrẹ nọ u fo re ma gboja kẹ erao ho, rekọ ma rẹ rẹrotei. Jihova Ọsẹ oyoyou mai na họ ọnọ ọ be ko erao na jẹ rẹrotei. (Itẹ 12:10; Ol 145:15, 16) Jihova ọ jọ uzi nọ ọ kẹ Mosis vuẹ ahwo Izrẹl nọ jọ a rẹrote erao rai. Nọ a tẹ ruẹ arao ohwo jọ nọ o bi vru, a re zihe iei sei. Nọ ọ tẹ wọ owha ogbẹgbẹdẹ nọ o je kie, a rẹ rra owha na noi oma re oma u vori ei. (Ọny 23:4, 5) A rẹ rọ erao ru iruo epanọ u jie rai hi. (Izi 22:10; 25:4) Ere ọvo ho, wọhọ epanọ ohwo o re ru iruo evaọ Ẹdijala ha na, a rẹ rọ erao ru iruo gbe he, a re serihọ ẹdẹ yena. (Ọny 20:10; 23:12; Izi 5:14) Yọ otẹrọnọ arao jọ ọ be họre uthu yọ ohwo nọ o wo rie ọ be rẹrotei hi, a re kpe arao yena no. (Emu 9:5; Ọny 21:28, 29) A rẹ kuvẹ vievie he re erao ivẹ nọ e rrọ oghẹrẹsa a kuomagbe yẹ emọ.—Ize 19:19.
AVA 10-16
EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA OLEZI 147-150
Eware Buobu E Riẹ nọ E rẹ Lẹliẹ Omai Jiri Jah
Fikieme Ma re ro “Jiri ỌNOWO”?
5 Orọnikọ orẹwho Izrẹl soso ọvo Jihova ọ kẹ omosasọ họ, rekọ te omomọvo re. Epọvo na o rrọ nẹnẹ. Ọso-ilezi na o kere kpahe Ọghẹnẹ nọ: “O siwi enọ eva rai e raha, ọ tẹ gba emela rai.” (Ol. 147:3) Ẹhẹ, Jihova o wo ọdawẹ kẹ ahwo nọ a wo ebẹbẹ, te erọ ugboma hayo iroro. Nẹnẹ, o rẹ were Jihova gaga re ọ kẹ omai omosasọ, je ru udu kie omai vi. (Ol. 34:18; Aiz. 57:15) Ọ rẹ kẹ omai areghẹ gbe ẹgba re ma sai thihakọ ẹbẹbẹ kpobi nọ ma rẹriẹ ovao dhe.—Jem. 1:5.
6 Kẹsena ọso-ilezi na ọ tẹ tẹrovi emama obọ odhiwu. Ọ ta nọ Jihova “o roro epanọ isi na i bu te, ọ tẹ rehọ [edẹ] rai kẹ ae.” (Ol. 147:4) Fikieme ọso-ilezi na o ro ku ẹme rẹriẹ idudhe be ta kpahe isi nọ e rrọ obọ odhiwu? Muẹrohọ onana: Ọso-ilezi na ọ jẹ ruẹ isi nọ e rrọ ehru na, rekọ ọ riẹ epanọ i bu te he. Anwọ ikpe buobu ze na, isi nọ ahwo-akpọ a be sae ruẹ i bi dhe ebuebu. Egba-eriariẹ jọ a ta nọ ima-idu isi buobu e rrọ ẹko-isi nọ a re se Milky Way nọ okogho-akpọ mai ọ rrọ eva na. Yọ ẹko-isi imaima buobu e rrọ idadeghe na. Rọkẹ omai ahwo-akpọ, isi na i wo unu hu! Rekọ Ọnọma na o mu odẹ kẹ ai kpobi. Onana u dhesẹ nọ esi kpobi ọ rrọ oghẹrẹsa kẹ Jihova. (1 Kọr. 15:41) Kọ ẹvẹ kpahe ahwo nọ Ọghẹnẹ ọ ma fihọ otọakpọ? Nọ o rọnọ Ọghẹnẹ ọ riẹ oria nọ esi ọvuọvo ọ rrọ ẹsikpobi na, ọ riẹ owhẹ totọ. Ọ riẹ oghẹrẹ ohwo nọ whọ rrọ, epanọ eware e rrọ kẹ owhẹ, ọ tẹ jẹ riẹ oware nọ whọ gwọlọ gbe okenọ whọ rọ gwọlọ iẹe!
Fikieme Ma re ro “Jiri ỌNOWO”?
7 Orọnikọ Jihova ọ riẹ owhẹ totọ ọvo ho, o wo ọdawẹ kẹ owhẹ o te je wo ogaga nọ ọ sai ro fiobọhọ kẹ owhẹ nọ whọ tẹ rẹriẹ ovao dhe ebẹbẹ. (Se Olezi 147:5.) O sae jọ owhẹ oma nọ ebẹbẹ ra e gbẹdẹ hayo rro vi owhẹ oma. Ọghẹnẹ ọ riẹ owha nọ whọ rẹ sae wọ, ‘ọ be kareghẹhọ nọ whẹ yọ ẹkpẹ gheghe.’ (Ol. 103:14) Fikinọ ma gba ha, oware ovona o rẹ sae thọ omai obọ ẹsibuobu. Dai roro epanọ o rẹ kẹ omai uye te nọ ma tẹ kareghẹhọ nọ ma kpahe ẹme kẹ ohwo jọ evaọ oghẹrẹ nọ u fo ho, ma kuvẹ re ekpehre isiuru e kpọ omai, hayo rọ ekpehre ubiẹro rri omọfa jọ fikinọ o woma vi omai. Eware itienana e rẹ via kẹ Jihova ha, ghele na, ọ riẹ epanọ o rẹ jọ omai oma totọ nọ ma te wo ebẹbẹ itiena.—Aiz. 40:28.
Fikieme Ma re ro “Jiri ỌNOWO”?
18 Ọso-ilezi na ọ riẹ epanọ Ọghẹnẹ o you idibo riẹ oke anwae te. Ae ọvo họ orẹwho nọ Ọghẹnẹ ọ kẹ “ẹme” riẹ avọ “ujaje gbe uzi riẹ.” (Se Olezi 147:19, 20.) Nẹnẹ, oghale ulogbo o rrọ inọ mai ọvo họ ahwo nọ a be rọ odẹ Ọghẹnẹ se evaọ akpọ na soso. Fikinọ ma riẹ Jihova je bi fi Ẹme riẹ hiruo evaọ uzuazọ mai, ma be reawere usu okpekpe kugbei nẹnẹ. Wọhọ odibo Ọghẹnẹ nọ o kere Olezi 147 na, kọ who gbe wo obọdẹ ẹjiroro sa-sa nọ who re ro “Jiri ỌNOWO!” jẹ tuduhọ amọfa awọ re a ru epọvo na?
Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via
Ogaga Emama—“Ọnọ Ọ Ma Odhiwu gbe Akpọ”
16 Olezi 148:10 o tẹ jẹ fodẹ “evra nọ e be ra.” Dai roro oghoghẹrẹ nọ e riẹ! Jihova ọ ta kẹ Job kpahe ogomugoro, ọnọ ọ rẹ “hwẹ esi avọ ọdhẹ-esi na.” Uzẹme, ọvra nana nọ o kpehru te imita 2.5 na ọ rẹ rra ha, rekọ ọ rẹ sae dhẹ ikilomita 65 evaọ auwa ọvo, yọ ọ tẹ zae owọ ẹsiẹvo o rẹ kẹre te imita 4.5! (Job 39:13, 18) Evaọ abọdekọ riẹ, ọvra nọ a re se albatross ọ rẹ jọ ehru ebade rra evaọ enwenọ etoke uzuazọ riẹ kpobi. Ọvra nana ọ tẹ riẹ ibekpe riẹ, e rẹ kẹre te imita 3. Ọ sae jọ ehru ra euwa buobu ababọ ibekpe riẹ nọ ọ rẹ tehe. Wo ohẹriẹ no enana, ẹdidi họ ọvra nọ ọ mae kawo kpobi evaọ akpọ na, ọ kao vi ẹkwobọ ọmaha. Ọ rẹ sae tehe ibekpe riẹ asia 80 evaọ emaharo ọvo! Ẹdidi, ọnọ o re lo wọhọ utho oghaghae na, ọ rẹ sae jọ ehru daji oria ovo wọhọ arupre nọ a re se helicopter yọ ọ rẹ sae tubẹ rra kpemu dede.
Ẹme nọ A re Ru Ovavo
Gaviezọ kẹ Jesu—Whowho Emamọ Usi Na
7 Se Matiu 17:1-5. Orọ avọ ivẹ nọ Jihova ọ rọ ta ẹme no obọ odhiwu ze họ oke nọ Jesu ọ rọ “rẹriẹ.” Jesu ọ rehọ Pita, Jemis, gbe Jọn kugbe oma kpohọ ehru ugbehru ukpekpehru jọ. Nọ a jọ obei, a tẹ ruẹ eruẹaruẹ igbunu jọ. Ovao Jesu u je lo wọhọ ọre, yọ iwu riẹ i bi lo nwranwranwra. Imava jọ, enọ i dikihẹ kẹ Mosis avọ Elaejah, a tẹ be ta ẹme kẹ Jesu kpahe uwhu gbe ẹkparomatha riẹ nọ e kẹle no. Dede nọ “owezẹ o vọ Pita avọ ilele ivẹ edekọ na aro,” a ruẹ eruẹaruẹ igbunu nana nọ owezẹ u no ai aro no. (Luk 9:29-32) Kẹsena ẹgho ọnwranwra o te ruru ai, a te yo urru jọ no ẹgho na ze. Urru Ọghẹnẹ a yo na! Jihova ọ wariẹ ẹme nọ ọ ta evaọ oke ame-ọhọ Jesu, inọ o you Ọmọ riẹ, jẹ jẹe rehọ. Ọ ta nọ: “Ọnana họ Ọmọzae mẹ, oyoyou mẹ na, ọnọ mẹ jẹrehọ.” Rekọ evaọ onana, Jihova o te fibae nọ: “Wha gaviezọ kẹe.”
8 Eruẹaruẹ na i dhesẹ oghẹrẹ oruaro gbe ogaga nọ Jesu o ti wo evaọ oke nọ ọ te jọ Ovie ọrọ Uvie Ọghẹnẹ. Ababọ avro, eruẹaruẹ na e kẹ Jesu ẹgba gbe udu nọ o ti ro thihakọ uye gbe uwhu oja nọ ọ be te rẹriẹ ovao dhe na. Eruẹaruẹ na e tẹ jẹ bọ ẹrọwọ ilele na ga jẹ kẹ ae ẹgba nọ a ti ro thihakọ edawọ je ru iruo egaga nọ e rrọ obaro tha. Nọ oware wọhọ ikpe ọgba e vrẹ no, Pita ukọ na ọ ta kpahe eruẹaruẹ nana, onọ u dhesẹ nọ ọ gbẹ be kareghẹhọ iẹe.—2 Pita 1:16-18.
9 “Wha gaviezọ kẹe.” Jihova ọ ta vevẹ nọ ọ gwọlọ nọ ma rẹ gaviezọ kẹ Ọmọ riẹ je yoẹme kẹe. Eme Jesu ọ ta evaọ oke nọ ọ jọ otọakpọ? Ọ ta eme buobu nọ i gine fo eme nọ a rẹ gaviezọ kẹ! Wọhọ oriruo, ọ rọ oma uyoyou wuhrẹ ilele riẹ epanọ a rẹ ta usi uwoma, yọ ọ vuẹ rai unuẹse buobu inọ a ruabọhọ erou. (Mat. 24:42; 28:19, 20) Ọ tẹ jẹ ta kẹ ae nọ a dawo ẹgba rai kpobi evaọ egagọ Ọghẹnẹ, jẹ tuduhọ ae awọ nọ jọ oma o rrọ ae he. (Luk 13:24) Jesu ọ vuẹ ilele riẹ epanọ u wuzou te re a you ohwohwo, wo okugbe, je koko ijaje riẹ. (Jọn 15:10, 12, 13) Ehrẹ nọ Jesu ọ kẹ ilele riẹ na i woma kẹhẹ! Ehrẹ nana i wiruo kẹ ilele riẹ gaga evaọ oke yena, yọ epọvo na e rrọ kẹ omai nẹnẹ re.
10 Jesu ọ ta nọ: “Ohwo kpobi nọ ọ rrọ abọ uzẹme na ọ rẹ gaviezọ kẹ urru mẹ.” (Jọn 18:37) Ma re dhesẹ nọ ma be gaviezọ kẹ urru riẹ nọ ma tẹ be “hai thihakọ kẹ ohwohwo jẹ rọvrẹ ohwohwo riẹriẹriẹ.” (Kọl. 3:13; Luk 17:3, 4) Ma rẹ jẹ gaviezọ kẹ urru Jesu nọ ma tẹ be rọ ajọwha ta usi uwoma na “evaọ oke uwoma gbe oke obẹbẹ.”—2 Tim. 4:2.
11 Jesu ọ ta nọ: “Igodẹ mẹ e rẹ gaviezọ kẹ urru mẹ.” (Jọn 10:27) Ilele Jesu a re dhesẹ nọ a be gaviezọ kẹe nọ a te bi ru lele ẹme riẹ, orọnikọ eyo ọvo ho. A rẹ kuvẹ hẹ re “awaọruọ uzuazọ” ọ rehọ iroro rai. (Luk 21:34) Ukpoye, ẹmeoyo kẹ Jesu họ oware nọ a rẹ rọ karo evaọ uzuazọ, makọ evaọ oke obẹbẹ. Inievo mai buobu a bi thihakọ edawọ egaga, otu egọmeti a bi kpokpo ai, uvuhu ogaga o be lahiẹ ejọ, efa e tẹ be jẹ rẹriẹ ovao dhe eware okpẹtu wọhọ owhe gbe okpofou. Ghelọ ebẹbẹ nana kpobi, a gbẹ talamu Jihova, makọ oware kpobi nọ o via kẹhẹ. Jesu ọ ta eme uduotahawọ nana kẹ ilele riẹ, inọ: “Ohwo kpobi nọ ọ riẹ ijaje mẹ je bi koko ai họ ọnọ o you omẹ. Yọ ohwo kpobi nọ o you omẹ, Ọsẹ mẹ o ti you rie re.”—Jọn 14:21.
AVA 17-23
EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA ITẸ 1
Izoge—Amono Wha be Hae Gaviezọ Kẹ?
Whọ Jọ Oware Ovo O Whaha Owhẹ Osa na Ha
16 Kọ otẹrọnọ whẹ yọ uzoge yọ o rrọ owhẹ oma nọ ọsẹgboni ra a bi wo otoriẹ ra ha, hayo a bi si izi keke hrọ kẹ owhẹ? Onana o rẹ sai ru eva dha owhẹ je ru owhẹ roro sọ egagọ Jihova e ginẹ mai woma. Rekọ whọ tẹ siọ egagọ Jihova ba fiki evedha, whọ te ruẹ nọ ohwo ọvo evaọ akpọ na o you owhẹ te ọsẹgboni ra gbe inievo ukoko na ha.
17 Dai roro iei, nọ ọsẹgboni ra a gbẹ be kpọ owhẹ họ vievie he nọ who te bi ru oware jọ thọ, kọ whọ te gbẹ nọ omara sọ a gine you owhẹ? (Hib. 12:8) Rekọ o sae jọnọ oghẹrẹ nọ ọsẹgboni ra a be rọ kpọ owhẹ họ oye o be hae lẹliẹ eva dha owhẹ na. Ukpenọ whọ rẹ kuvẹ re onana o kẹ owhẹ uye, daoma ruẹ nọ u wo ẹjiroro nọ a be hae rọ kpọ owhẹ họ evaọ edhere otiọye. Fikiere r’udu kpotọ, jẹ daoma whaha ofu nọ who re mu kpahe oghẹrẹ nọ a be rọ kpọ owhẹ họ. Ebaibol na ọ ta nọ: “Ohwo nọ ọ rẹ ma eme riẹ te o wo eriariẹ, ohwo nọ o wo ẹzi udhedhẹ ọ rẹ riẹ otọ oware.” (Itẹ 17:27) Hae jẹ ohrẹ rehọ ababọ ofu nọ who re mu kpahe oghẹrẹ nọ a rọ kẹ ohrẹ na, daoma ru lele ohrẹ na je wo erere noi ze, enẹ who re ro dhesẹ nọ whọ kpako ziezi evaọ iroro. (Itẹ 1:8) Oghale ulogbo o rrọ kẹ owhẹ inọ who wo ọsẹgboni nọ a you Jihova. A ginẹ gwọlọ fiobọhọ kẹ owhẹ wo osa uzuazọ na.
Ẹyọrọ Oka Evuhu Oleleikristi Mai
11 Daoma ru Ọghẹnẹ eva were, orọnikọ ahwo-akpọ họ. Wọhọ ẹkoma ohwo-akpọ, ma rẹ gwọlọ whoma họ otu ro dhesẹ nọ ma te ahwo re. Ohwo kpobi ọ gwọlọ ogbẹnyusu yọ oma o rẹ were omai nọ ma te mu su kugbe ahwo. Eva etoke uzoge—gbe nọ ohwo ọ be kpako na—otunyẹ ọhwa o re kpomahọ ohwo gaga, avọ isiuru egaga nọ ohwo ọ rẹ gwọlọ rọ raro kele amọfa hayo ru ai eva were. Rekọ ẹsikpobi egbẹnyusu gbe ehwa mai i re wo uvi isiuru ewoma mai fihọ eva ha. Ẹsejọ oware nọ a gwọlọ kpobi họ, ohwo nọ o re ku oma gbe ai kpohọ eyoma oruo. (Itẹ 1:11-19) Nọ o te mu otunyẹ ọhwa nọ u fo ho họ ekie kẹ no, Oleleikristi ọ rẹ gwọlọ ko oghẹrẹ ohwo nọ ọ rrọ dhere. (Olezi 26:4) Pọl ukọ na vẹvẹ unu nọ: “Wha raro kele uruemu akpọ nọ ọ wariẹ owhai họ na ha.” (Ahwo Rom 12:2, The Jerusalem Bible) Jihova rẹ kẹ omai uduowha nọ ma gwọlọ re ma ruẹsi mugba kẹ otunyẹ kpobi nọ ọ wariẹ omai họ.—Ahwo Hibru 13:6.
12 Okenọ itunyẹ otafe e tẹ be gwọlọ raha oka evuhu Oleleikristi mai, u re fo re ma kareghẹhọ nọ omarokpotọ mai kẹ Ọghẹnẹ u wuzou gaga vi ekielele iroro otu. Ehri-uzi nọ o rrọ Ọnyano 23:2 na o rẹ kẹ ọthọwẹ: “Who lele ogbotu ru umuomu hu.” Okenọ ogbotu emọ Izrẹl a vro inọ Jihova te sai ru eyaa riẹ gba ha, Kelẹb ọ se thahe thahe inọ o re lele eme ogbotu na ha. U mu rie ẹro inọ eyaa Ọghẹnẹ i te evaifihọ, yọ o wo osohwa ulogbo kẹ edikihẹ riẹ. (Ikelakele 13:30; Joshua 14:6-11) Kọ whọ te rehọ epọvo na mugba kẹ otunyẹ otu re whọ ruẹse sẹro usu ra kugbe Ọghẹnẹ?
Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via
it-1 846
Igheghẹ
Ahwo nọ a se “igheghẹ” evaọ Ebaibol na, orọnikọ yọ ahwo nọ oware jọ o jọ uzou rai thọ họ. Ẹsibuobu nọ a te se ohwo ogheghẹ, yọ a be ta kpahe ohwo nọ o re kekaro fihọ siọ oware uwoma, nọ o bi ru oware uyoma. Ohwo nọ o bi koko izi Ọghẹnẹ hẹ. U wo eme Hibru sa-sa nọ a re ro dhesẹ ohwo otiọnana. Ejọ họ kesilʹ (“igheghẹ”; Itẹ 1:22), ʼewilʹ (“ohwo ogheghẹ”; Itẹ 12:15; ), na·valʹ (‘ogheghẹ’; Itẹ 17:7), gbe lets (“osẹkoko”; Itẹ 13:1). U wo eme Griki jọ nọ a re ro dhesẹ oghẹrẹ ohwo otiọnana re. Ejọ họ aʹphron “ogheghẹ na” (Luk 12:20), a·noʹe·tos, enọ i “wo areghẹ hẹ” (Gal 3:1), gbe mo·rosʹ koyehọ ahwo nọ a rrọ “gheghẹ” (Mt 23:17; 25:2).
AVA 24–ASA 2
EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA ITẸ 2
Fikieme U ro Fo re Who Se Ewuhrẹ Omobọ Ra Gboja?
“Nya Evaọ Uzẹme Na”
16 Re a se obe hayo romatotọ wuhrẹ oware, u re fou omai ahwo jọ ehoo. Rekọ Jihova ọ vuẹ omai nọ joma gbẹ “gwọlọ” epanọ ma rẹ rọ riẹ uzẹme na kodo viere. (Se Itẹ 2:4-6.) Ma tẹ daoma ru ere, irere buobu i ti te omai. Oniọvo jọ nọ a re se Corey ọ ta nọ o te bi se Ebaibol, o re roro didi kpahe owọ ọvuọvo. Ọ ta nọ: “Me re rri eme-obotọ hayo eme-oruvẹ kpobi nọ e rrọ owọ na, me re se eria Ebaibol kpobi nọ a riobọhọ, mẹ vẹ jẹ kiẹ kpahe eme na ziezi. . . . Onana o be whae ze nọ mẹ be hai ro wuhrẹ eware buobu no eria nọ me bi se ze.” Otẹrọnọ ere ma be hai ru, hayo u wo oghẹrẹ ọfa jọ nọ ma be hai ro ru ei, ma tẹ be hae romatotọ wuhrẹ kpahe Ọghẹnẹ kẹse kẹse, u re dhesẹ nọ uzẹme na o were omai.—Ol. 1:1-3.
Uvi Areghẹ O bi Bo Gaga
3 A tẹ ta nọ ohwo o wo areghẹ, koyehọ ọ riẹ oware nọ u fo, o te bi je ru ei. Rekọ areghẹ ọ jọ etẹe kuhọ họ. Ebaibol ọ ta nọ: “Ozodhẹ Jihova họ emuhọ areghẹ, yọ eriariẹ Ọnọ Ọ Rrọ Ọrẹri Erẹri na họ otoriẹ.” (Itẹ 9:10) Fikiere, ma tẹ gwọlọ ru oware jọ, ma re roro kpahe oghẹrẹ nọ Jihova o ti rri oware nọ ma gwọlọ ru na. Ebaibol na gbe ebe ukoko na nọ ma re se ọvo, ma sai ro wo “eriariẹ Ọnọ Ọ Rrọ Ọrẹri Erẹri na.” Ukuhọ riẹ, ma ve ti wo uvi areghẹ.—Itẹ 2:5-7.
4 Jihova ọvo ọ rẹ sae kẹ omai uvi areghẹ. (Rom 16:27) Fikieme ma rọ ta ere? Orọ ọsosuọ, ọye ọ ma omai. Yọ ọ riẹ oghẹrẹ nọ eware nọ ọ ma kpobi e rrọ vi omọfa kpobi. (Ol. 104:24) Orọ avọ ivẹ, eware nọ Jihova o bi ru kpobi i dhesẹ nọ o wo areghẹ. (Rom 11:33) Orọ avọ esa, ehrẹ Jihova nọ ma re lele e rẹ thọ omai jẹ wha erere se omai. (Itẹ 2:10-12) Fikiere, re ma sai gine wo uvi areghẹ, ma rẹ riẹ oghẹrẹ ohwo nọ Jihova ọ rrọ. Yọ taure ma te ti ru oware jọ, ma rẹ nọ omamai oghẹrẹ nọ Jihova o ti rri oware na.
Izoge, Wha Bọ Ẹrọwọ Rai Ga
2 Nọ whọ rrọ uzoge nọ ọ be gọ Jihova hayo nọ o bi wuhrẹ kpahe iẹe na, kọ whọ be hae gwọlọ rọwo eware nọ ahwo buobu a rọwo, wọhọ uwuhrẹ eghrorotha, viukpọ Ọmemama? O tẹ rrọ ere, u wo eware nọ whọ rẹ sai ru rọ bọ ẹrọwọ ra ga. Ojọ họ epanọ whọ rẹ rọ rehọ ẹgba iroro nọ Ọghẹnẹ ọ kẹ owhẹ na ruiruo, yọ onana “u re ti su owhẹ.” O te thọ owhẹ no obọ eriariẹ-ikpehru akpọ na nọ e rẹ sae raha ẹrọwọ ra.—Se Itẹ 2:10-12.
3 Ohwo o re wo ẹrọwọ ọgaga nọ o te wo eriariẹ egbagba kpahe Ọghẹnẹ. (1 Tim. 2:4) Fikiere nọ who bi wuhrẹ Ebaibol gbe ebe ukoko na, whọ dhẹ ai duwu ọvo ho. Daoma rọ ẹgba iroro ra ruiruo re who “wo otoriẹ” eware nọ who bi se na. (Mat. 13:23) Joma ruẹ epanọ ere oruo o sae rọ bọ ẹrọwọ ra ga kpahe Ebaibol na gbe Ọghẹnẹ nọ ọ rrọ Ọmemama na. Enana yọ izoẹme nọ ohwo ọ rẹ jọ ruẹ “imuẹro ivevẹ” buobu.—Hib. 11:1.
Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via
it-1 1211 ¶4
Ẹgbakiete
Re ohwo ọ sai kru ẹgbakiete riẹ, orọnikọ ẹgba oboriẹ ọ sai ro ru ei hi. O gwọlọ nọ o re fi ẹrọwọ họ Jihova, jẹ rẹroso ẹe inọ o ti fiobọhọ kẹe. (Ol 25:21) Ọghẹnẹ ọ ya eyaa nọ ọ te jọ “ojese” gbe “oria omofọwẹ” kẹ ahwo nọ a be nya evaọ ẹgbakiete. (Itẹ 2:6-8; 10:29; Ol 41:12) Ahwo nọ a gwọlọ jọ egbẹnyusu Jihova, a rẹ kiẹ omarai riwi ẹsikpobi. Onana u re fiobọhọ kẹ ae nọ a re ro yeri emamọ uzuazọ je ru oware nọ o rẹ were Ọghẹnẹ. (Ol 26:1-3; Itẹ 11:5; 28:18) Wọhọ epanọ Job ọ ta evaọ okenọ akpọ o je gbe edha họ iẹe aro na, eware nọ ahwo omuomu na a bi ru e sae wha uye se ikiẹrẹe na, yọ a sai tube whu wọhọ epanọ ahwo omuomu a re whu na. Rekọ oware uwoma nọ o riẹ họ, Jihova ọ be ruẹ oware kpobi, ọ riẹ oghẹrẹ uzuazọ nọ ikiẹrẹe na a yeri. Jihova ọ ya eyaa kẹ ahwo nọ a bi kru ẹgbakiete rai nọ ukuoriọ rai o te jọ bẹdẹ bẹdẹ. A ti wo udhedhẹ evaọ obaro, ọ vẹ te jẹ rehọ eware iwoma ghale enọ i kru ẹgbakiete rai. (Job 9:20-22; Ol 37:18, 19, 37; 84:11; Itẹ 28:10) Wọhọ epanọ iku Job i dhesẹ, orọnikọ epanọ ohwo o fe te, oye u re dhesẹ nọ ohwo na emamọ ohwo ho, hayo o te ohwo nọ a rẹ kẹ adhẹẹ hẹ, rekọ nọ o te kru ẹgbakiete riẹ je bi ru oware uwoma. (Itẹ 19:1; 28:6) Ebaibol ọ ta nọ jọ eva e were emọ nọ ohwo okiẹrẹe ọ rrọ ọsẹ rai (Itẹ 20:7). Eva e sai were ai keme ọsẹ rai o fi emamọ oriruo họ otọ kẹ ai no. Ọsẹ na o wo emamọ odẹ yọ a be kẹe adhẹẹ. Nọ emọ na a tẹ be riẹ ru, emamọ odẹ nana o sai lele ai re.