Uzou 26
Ohọre Re Aru Oware nọ Ukiehọ
1. Didi eware ivẹ ahwo Kristi a re lele họre?
NỌ AKPỌ Setan ọ gbẹ rọ na, Ileleikristi arẹ họre re asioma no iruẹru imuomu riẹ. Pọl ukọ na okere: “Whẹ ẹgọ ẹmo ọsoso Ọghẹnẹ họ oma re whọ sai dikihẹ ga kẹ [ereghẹ ẹghẹ] Ukumuomu na.” (Ahwo Ẹfẹsọs 6:11-18) Dedena, orọnikọ ohọre mai na, orọkẹ Ẹdhọ avọ akpọ riẹ ọvo ho; orọkẹ isiuru eyoma oruo obọ mai re. Ebaibol etanọ: “Iroro ubiudu ohwo iyoma no emaha riẹ ze.”—Emuhọ 8:21; Ahwo Rom 5:12.
2. (a) Fikieme maje wo isiuru egaga eyoma oruo kẹse kẹse? (b) Fikieme majẹ họre isiuru iyoma?
2 Fikiọ uzioraha nọ mare uku riẹ nobọ Adamu ohwo ọsosuọ ze, eyoma oruo ọsai si ibiudu mai urru. Orọnọ ma kie kẹ isiuru eyena, ma gbe wo uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ evaọ eyere ọkpokpọ Ọghẹnẹ hẹ. Fikiere ufore ma họre re ma ru oware nọ uwoma. Pọl ukọ na dede, o wo ohọre utioye, epanọ odhesiriẹ: “Okenọ mẹ gwọlọ ru oware uwoma, uyoma ovẹ roma via komẹ.” (Ahwo Rom 7:21-23) Whọ rẹte ruẹ nọ, ohọre onana orẹ gaga re. Ẹsejọ ohọre ogaga orẹ sae jọ evaọ obọ eva ra. Kọ ovẹ whọrẹ sa nọ whore ruẹ?
3. (a) Didi ohọre obọ eva ahwo buobu a wo? (b) Didi uzẹme Ebaibol udhesẹ oma via fiki epanọ ibuobu i re ru eyoma evaọ okenọ a gwọlọ ru ewoma?
3 Whọ riẹ eya igbunu Ọghẹnẹ na no, kpahọ ẹria ebẹdẹ bẹdẹ evaọ uyerakpọ ogbagba otọakpọ na. Whọ rọwo eya enana, whọ tẹjẹ gwọlọ eware iwoma enana kẹ omara. Fikiere whọ riẹ nọ orọ ewoma ebẹdẹ bẹdẹ kowhẹ re whọ gọ Ọghẹnẹ. Rekọ whọ sae jọ eva ra wo isiuru eware nọ whọ riẹ nọ iyoma. Ẹsejọ whọ sai wo isiuru egaga ẹnwae-obro, uji utho, hayo obọ uwo evaọ umuomu ofa. Ahwo jọ nọ a bi wuhrẹ obe onana, a gbe bi ghine ru iruemu iyoma itieye na, dede yọ ariẹ nọ Ọghẹnẹ obrukpe eware enana. Fiki epanọ a bi ru eyoma evaọ okenọ a gwọlọ ru ewoma u te dhesẹ uzẹme Ebaibol na via nọ: “Ubiudu na oviẹhọ viọ koware koware, yọ orẹ bẹbẹ.”—Jerimaya 17:9.
ARẸ SAI FI OHỌRE NA KPAROBỌ
4. (a) Te a refi ẹmo na kparobọ hayo a re kie, ono orobọ? (b) Eme o gwọlọ re a te fiẹmo ọ ewoma uruo na kparobọ?
4 Onana udhesẹ ere he, inọ ohwo ọ rẹ sae tahọ, isiuru egaga eyoma oruo riẹ obọ họ. Otẹrọnọ whọ ghinẹ gwọlọ ere, whọrẹ sai kru ubiudu ra ga, nọ u je su owhẹ evaọ uvi edhere. Rekọ whẹ ọvo ọ rẹ sai ru onana. (Olezi 26:1, 11) Omọfa ọ rẹ sai fiẹmo na kparobọ kowhẹ hẹ. Fikiere orọsosuọ kpobi, hẹ rehọ eriariẹ Ebaibol nọ erẹkẹ-uzuazọ fihọ oma. (Jọn 17:3) Rekọ a gbẹ gwọlọ eware efa viọ, eriariẹ Ebaibol ọvo nọ whore wo fihọ uzou ra. Erẹ nya ruọ obọ ubiudu ra re. Who re wo iroro ididi kpahọ eware nọ, who re wuhrẹ na, ovẹ tẹ jọ owhẹ oja fiai họ iruo.
5. Ẹvẹ whọ jẹ sae jọ ubiudu wo ovuhumuo kẹ izi Ọghẹnẹ?
5 Rekọ ẹvẹ whọ jẹ sae jọ ubiudu wo ovuhumuo kẹ izi Ọghẹnẹ? Ufore whọ kiẹ hayo roro kokodo, kpahae. Re ojọ oriruo, nọ omara: Didi ohẹrioma oghinẹ rọ, ẹmeoyo kẹ Ọghẹnẹ? Whọ vẹ jọ etẹ riwi izuazọ ahwo nọ ajẹ izi riẹ fiẹ, wọhọ ọmọtẹ-ikpe-19 nọ okere nọ: “Mẹ mọ ẹyao ugbere isiasa vrẹ no, orọ urere oraha ogaga emọ iyẹ ku omẹ, keme oye ajẹ rẹ riẹ uvueyẹ mẹ.” Uweri oghinẹ rọ, a te roro te uye kpobi nọ u re noi tha, okenọ ahwo aghẹmeeyo kẹ izi Ọghẹnẹ. (2 Samuẹl 13:1-19) Aye jọ nọ obru ẹnwae ọ rehọ oma uweri tanọ: “Erere ono rie zehe, fikiọ ẹdada gbe uye iroro nọ, ire nọ siẹmebeyo ze. Uye oyena, oromẹbẹ enẹna.”
6. (a) Fikieme awere nọ o re no emuemu oruo ze, o gbe wo erere he? (b) Didi oghẹrẹ uzuazọ Mosis ọ hẹ riawere riẹ eva Ijipti?
6 Dede na who re yo nọ ahwo arẹ ta, inọ igberẹ-ibro gbe idi edabẹ gbe imu egaga erehọ yọ awere. Rekọ enọ abe-ghrẹghrẹ awere na, erọ ubroke ọvo. Whọ jọ aviẹ owhẹ họ ru uruemu jọ nọ u re mi owhẹ emamọ evawere nọ erẹ tọ họ. Roro te Mosis ọnọ ayọre whẹro wọhọ “ọmọzae ọ ọmọtẹ Fẹro.” Ọ jẹ ria evaọ uwou efe, evaọ ekruvie Ijipti oke anwae. Rekọ Ebaibol etanọ, okenọ ọkpako no, otẹ ruẹe nọ “ore lele ahwo Ọghẹnẹ rioja vi ukpenọ ọriawere ubroke evaọ uzioraha.” (Ahwo Hibru 11:24, 25) Fikiere ughine muẹro nọ ariakpọ-kuoma hayo awere igberẹ-ibro gbe uruemu uzuazọ-uwhre whrehe ojọ udevia uwou ekruvie Ijipti. Kọ otẹrọ ere, fikieme Mosis ọ jẹ nya siẹe kpobi ba?
7. Fikieme Mosis oje sioma no “akpọriọ uzioraha ubroke” evaọ uwou ekruvie Ijipti?
7 Fiki epanọ Mosis ọrọwo Jihova Ọghẹnẹ. Ọ tẹ jẹ riẹ kpahe oware jọ nọ uwoma thethabọ viọ akpọriọ uzioraha ubroke kpobi nọ ọhẹ re, evaọ uwou ekruvie Ijipti. Ebaibol etanọ: “Orẹro gaga kpahọ osa na ohwa.” Mosis ororo gaga, hayo roro kokodo kpahe eware nọ Ọghẹnẹ ọya kpahe. O wo orọwọ kpahọ ẹjiroro Ọghẹnẹ nọ ọ te ma eyero okierẹe ọkpokpọ. Uyoyou ulogbo Jihova gbe ẹro orote ahwo, idhobọ te ubiudu riẹ. Orọnikọ eyo ọvo Mosis oyo hayo se kpahe Jihova ha. Ebaibol etanọ “odikihẹ gaga wọhọ ẹsenọ, ọ be ruẹ Ọnọ a rẹ ruẹ hẹ na.” (Ahwo Hibru 11:26, 27) Jihova omu Mosis ẹro, ere eya uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ riẹ ejọ re.
8. (a) Re ma kparobọ evaọ ohọre ọ aru ewoma, eme ma gwọlọ? (b) Didi iroro ọmoha jọ ọ tavia nọ, i fo k’omai ẹrehọ?
8 Kọ ere orọ k’owhẹ? Who ghine riwi Jihova họ Ohwo, wọhọ Ọsẹ nọ oyou owhẹ? Okenọ who se kpahọ eya riẹ nọ, ọte rehọ uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ ze evaọ Aparadase otọakpọ, kọ who fi omara họ o be, bere awere eghale enana? (Ri ewẹe 156 rite 162.) Re mate fi ohọre ọ eyoma oruo, onọ utunyẹ omai na kparobọ, ufore ma nya usu okpekpe kugbe Jihova. Yọ wọhọ epanọ Mosis oru, “ma re rẹro gaga kpahọ osa na ohwa.” Ọmoha jọ nọ ọkpako te-ikpe-20, nọ ọjọ evaọ ẹdawọ ẹnwae-obro, ọ rehọ iroro Mosis, ọ tẹ tanọ: “Ẹruore uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ mẹ ọghare viọ ekufiẹ, fikiọ umuthoke ẹnwae-obro.” Kọ ogbẹrọnọ eyena họ iroro nọ i fo ewo?
AWUHRẸ NO IRUTHỌ AMỌFA ZE
9. Eva edhere ọ vẹ Devidi Ovie oje kie, evaọ ohọre ọ ewoma oruo?
9 Whore fi ẹruọsa omara họ otọ, evaọ ohọre onana ha, epanọ Devidi Ovie oru okejọ. Ẹdẹjọ o te bi riwi no obọ ehru uwou riẹ ze, ọ tẹ jọ ugbo kpararo ruẹ Batshẹba nọ owo erru gaga, yọ ọbe họ oma riẹ. Ukpenọ ọnyavrẹ re, iroro iyoma etẹ te ro evaọ udu riẹ, o te muhọ eriwo. Isiuru ẹnwae-obro riẹ kugbe Batshẹba etẹ ze ga te epanọ ọ rọ rehiẹe ze obọ uwou uvie riẹ. Uwhremu riẹ fiki epanọ odihọ no, nọ ọ gbẹ sai ruru ẹnwae-obro rai hi, o te dhe epanọ a re ro kpe ọzae riẹ eva ẹmo.—2 Samuẹl 11:1-17.
10. (a) Ẹvẹ a kẹ Devidi uye fikiọ iruthọ riẹ? (b) Eme ọhẹ whahọ Devidi ekie ruọ ẹnwae-obro?
10 Oyena, ghini yọ umuemu ugbunu. Yọ uye oghinẹ bẹ Devidi fiki riẹ. Orọnikọ uye ọvo obẹ riẹ ruaro fiki oware nọ oru na ha, rekọ Jihova ọ rehọ ukpokpoma kẹe uye, evaọ uviuwou riẹ, bẹse nọ uzuazọ riẹ u re. (Olezi 51:3, 4; 2 Samuẹl 12:10-12) Ubiudu Devidi oviẹhọ viọ epanọ ọ riẹ; isiuru iyoma riẹ i te fiei kparobọ. Ukuhọ riẹ ọ tẹ tanọ: “Ri! ayẹ omẹ ze avọ eyoma gbe edada eyẹ, jegbe eva uzioraha oni mẹ oje dieva mẹ họ.” (Olezi 51:5) Rekọ oware uyoma nọ Devidi oru kugbe Batshẹba na, ohẹ via ha. Ẹbẹbẹ riẹ họ uriwo nọ oje riwi, osioma no uruemu nọ, oliẹliẹ isiuru ẹnwae-obro riẹ ga kpahe aye omọfa ha.
11. (a) Eme mare wuhrẹ no eviavia Devidi tha? (b) Didi iruemu whọ rẹ sae tanọ erẹ “kpare urusio ẹnwae-obro”? (c) Epanọ ọmaha jọ ọta, eme ohwo owareghẹ o re sioma no?
11 Mare wuhrẹ no eviavia Devidi ze, re ma yọroma kẹ iruemu nọ erẹ balọoma wha iroro ẹnwae oyoma ze. Re ojọ oriruo, eme ọ rẹ via, otẹrọnọ who bi se ebe, je ri iruẹru etehe-ughe gbe isinima nọ aje kpoworu? Isiuru ẹnwae erẹ sae balọoma. Fikiere kẹnoma kẹ iruẹru gbe aroza nọ ọ rẹ “kpare urusio ẹnwae-obro.” (Ahwo Kọlọsi 3:5; 1 Ahwo Tesalọnika 4:3-5; Ahwo Ẹfẹsọs 5:3-5) Who fi omara họ evaọ oria kugbe omọfa ha, onọ orẹ sai su kpohọ igberẹ-ibro. Ohwo-ikpe-17, ọ tẹme areghẹ nọ: “Kohwo kohwo ọ rẹ sae tanọ, ‘ma riẹ okenọ marẹ jọ seri họ.’ Uzẹme, ohwo ọ rẹ sae riẹ oke, rekọ bro ahwo arẹ sai rue? Uruemu na oseba, oye omai woma.”
12. Didi oriruo Josẹf ma rẹ kareghẹhọ?
12 Ohẹ jọ nọ Devidi ọkareghẹhọ oriruo Josẹf na oyo, ọ hẹ raha uzi ulogbo oyena mukpahe Ọghẹnẹ hẹ. Evaọ obọ Ijipti, a je fi Josẹf họ ọnọ owuzou uviuwou ọ Potifa. Okenọ Potifa ọnyawa, aye riẹ nọ ọ jẹ moruẹ-ẹnwae obro kọ ọjẹhẹ dao re ọliẹliẹ Josẹf owoma na họ, tanọ: “Lele omẹ wezẹ.” Rekọ Josẹf ọtẹ se. Koyehọ ẹdẹjọ ọ tẹ gbae, be dao re orue’i re olelie wezẹ. Rekọ Josẹf o te kuoma rehọ, ọ tẹ dhẹvrẹ. Okru udu riẹ ga, orọnikọ fikiọ eroro kpahọ isiuru ẹnwae-obro riẹ ifurie he, rekọ rọ kpahe oware nọ ukiete evaọ aro Ọghẹnẹ. “Kẹvẹ me je ru umuomu ulogbo utiona re, mẹ ghinẹ thọ uzi mukpahe Ọghẹnẹ?” ere ọnọ.—Emuhọ 39:7-12.
OBUFIHỌ NỌ WHỌ GWỌLỌ RE WHỌ KPAROBỌ
13, 14. (a) Eme ogwọlọ re atẹ kparobọ ohọre onana? (b) Didi enwene enọ iziheruọ Ileleikristi eva Kọrint a nwene, avọ obufihọ ovẹ? (c) Didi oghẹrẹ ahwo Pọl avọ Taitọs ajọ?
13 Re who fi ohọre onana kparobọ who rẹ jọ eriariẹ Ebaibol eda ruọ ubiudu ra, re e sae wọ owhẹ nyai ru iruo. Rekọ ufore who kuomagbe ahwo Ọghẹnẹ, re whọ jọ abọ ukoko Ọghẹnẹ nọ arẹ ruẹ. Whọ rẹ sai nwene fikiọ, obufihọ riẹ, makinọ whọ nya kodo evaọ eyoma oruo. Pọl ukọ na, okere kpahọ ahwo nọ ajọ evaọ Kọrint oke anwae, enọ inwene: “Wha jọ aviẹ owhai họhọ. Te igberedha, hayo egedhọ, hayo ibruẹnwae, hayo ezae nọ i re ru ogberuo, hayo ezae nọ i re lele ezae wezẹ, hayo iji, hayo ahwo otherubiuvo, hayo egbidi, hayo elahwo-eka, hayo ahwo ofruriọ arẹ sae reuku uvie Ọghẹnẹ hẹ. Yọ ere otu rai jọ ọjọ. Rekọ a họ owhai fo no.”—1 Ahwo Kọrint 6:9-11.
14 Kọ roro oyena! Otu jọ Ileleikristi ọsosuọ ọyena, ajọ igberedha, ibruẹnwae, ezae-duezae, iji gbe egbidi. Rekọ fikiọ obufihọ ukoko na, a te nwene. Pọl ukọ na omariẹ oru eware iyoma okejọ. (1 Timoti 1:15) O te kere se Taitọs, i be Oleleikristi riẹ nọ: “Keme majọ gheghẹ okejọ, jẹ hẹ ghọẹmeeyo, je su omai thọ no, jẹ jọ erigbo kẹ isiuru gbe omawere buobu.”—Taitọs 3:3.
15. (a) Eme odhesẹ nọ oware uwoma uruo olọhọ kẹ Pọl ho? (b) Ẹvẹ majẹ sai wo erere no oriruo Pọl ze?
15 Okenọ Pọl ọ rẹriẹ ruọ ohwo Kristi no, kọ ewoma oruo ọjọ lọlọhọ kẹe eva okioyena? Ijo. Pọl o wo ẹmo, bẹsenọ uzuazọ riẹ ukukọ, rọso isiuru iyoma gbe omawere nọ ọjọ ọrigbo kẹ okejọ. O te kere nọ: “Mẹ [nyẹ] oma mẹ, je suei wọhọ ọrigbo, re okenọ mẹ ta usiuwoma kẹ amọfa no, mẹgbẹ jọ ọnọ arẹ sia epajọ họ.” (1 Ahwo Kọrint 9:27) Pọl ‘ọlahiẹ’ omariẹ. Ọ jẹ hẹ gbomariẹ họ ru oware uwoma, otẹ make rọ okenọ omariẹ ogwọlọ ru eyoma. Yọ orọnọ who ru wọhọ epanọ o ru, whọrẹ sae họre ohọre onana kparobọ re.
16. Iriruo okionana evẹ erẹ sai fiobọhọ k’omai kparobọ evaọ ohọre ewoma oruo?
16 Otẹrọnọ obusino uruemu uyoma jọ otẹ be ga kẹ owhẹ, ki kpohọ okokomahọ ologbo Isẹri Jihova ọfa. U wo avro ho, uruemu ezi gbe oghọghọ enọ erọ etẹ, orẹte were owhẹ. Yọ ibuobu ahwo ọnana, ejọ abọ akpọ nana okejọ, ọnọ igberẹ-ibro, enwae-obro, ẹdavrẹta, ezae-duezae, ewawọ, imu egaga edareria, uji, iwhayo-ifio, ọrue-ọta gbe edhọ-ifio ije bu thesiwa. Ibuobu rai, ije ru eware enana okejọ. (1 Pita 4:3, 4) Ofariẹ, nọ who bi kuomagbe Isẹri Jihova evaọ iwuhrẹ esese ukoko na, enọ a rehe ruẹ ababọ oke oraha na, whọrẹ te jọ udevie ahwo nọ ahọre, re asiomano iruemu iyoma evo na, gbe isiuru enọ who bi lele họre enẹna. Fikiere kruga! A bi fi ohọre ewoma oruo na kparobọ. Ere o whẹ re, fikiọ obufihọ Ọghẹnẹ.
17. (a) Didi okuomagbe o fo orọnọ marẹ kparobọ ohọre na? (b) Who te wo ẹbẹbẹ obọ amono who je wo obufihọ?
17 Otẹrọnọ who bi he wuhrẹ Ebaibol na kugbe Isẹri Jihova nọ, anwọ okejọ ze, yọ umuẹro nọ who kpo iwuhrẹ no evaọ, Ọgwa Uvie na. Zihe ewuhrẹ ọnya otiọye họ, uruemu ẹ sikpobi. Mai kpobi, a gwọlọ okruga ẹzi nọ a rewo no okuomagbe ahwo Kristi otiọye ze. (Ahwo Hibru 10:24, 25) Ru re whọ riẹ “ekpako na,” hayo ekpako ukoko na. Owha rai họ re “asẹro uthuru Ọghẹnẹ na.” (1 Pita 5:1-3; Iruẹru 20:28) Fikiere who dhizu hu, nya bru ae otẹrọnọ whọ gwọlọ obufihọ evaọ obusino uruemu uyoma jọ nọ, umukpahe izi Ọghẹnẹ. Whọrẹ te ruẹ nọ a re yoyou, wolẹ gbe erorokẹ.—1 Ahwo Tesalọnika 2:7, 8.
18. Didi ẹruore obaro ọ rẹ k’omai ẹgba họre ohọre na họ aro?
18 Ọgbahọ eyoma oruo, ọrọ kẹ omai, orọnikọ no akpọ Ẹdhọ ọvo zehe, rekọ te oma mai nọ izieraha evọ. Fikiere ẹjọ gbagba kẹ Ọghẹnẹ, ọtẹrọ ohọre ekẹdẹ kẹdẹ. Rekọ ẹvẹ uwoma te nọ ohọre na ogbẹte rọ jọ bẹdẹ bẹdẹ hẹ! Obọna a reti si Ẹdhọ no, a vẹ te raha akpọ omuomu riẹ kpobi no. Okioye, uzuazọ ukiẹrẹe orẹte jọ evaọ eyero ọkpokpọ Ọghẹnẹ nọ ọkẹlino na, nọ u ti ru iruẹru mai lọhọ vienẹ. Ukuhọriẹ oka umuomu kpobi ovẹ te vrẹ no, ohọre ogaga onana re a sai ru ewoma na ogbẹ te jọ ofaha.
19. Fikieme uje no owhẹ eva ze daoma kpobi ru Jihova eva wera?
19 He roro kpahe eghale eyero ọkpokpọ ọyena kẹse kẹse. Ẹhẹ, tuwu “etu ẹruore usiwo na.” (1 Ahwo Tesalọnika 5:8) Ajọ iroro ra ejọ wọhọ erọ uvovo aye jọ nọ ọ tanọ: “Me bi he roro oware kpobi nọ Jihova oru komẹ, jẹ ya komẹ. O ri siobọno omẹ hẹ. Ọghale omẹ evaọ idhere buobu. Mẹ riẹ nọ ọ gwọlọ onọ omai woma kpobi komẹ, yọ mẹ gwọlọ ruei eva were. Ufore adaoma kpobi họ uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ.” Otẹrọnọ male ẹrẹreokie gbagba, ‘emamọ e ya kpobi nọ Jihova ọya’ kẹ enọ iyou rie, i ti rugba.—Joshua 21:45.
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 219]
Dede nọ akpọriọ ọjọ evaọ oghẹrẹ uzuazọ uyero Ijipti oke anwae, fikieme Mosis ọjẹ siẹe?
[Iwoho nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 220, 221]
Erie riwo Devidi; ọse onọ usu rie gbọfariẹ hẹ
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 222]
Josẹf ọdhẹ siọ owojẹ ẹnwae-obro aye Potifa ba