Uzou Avọ 69
Onọ Kpahe Ọsẹ
EVAỌ etoke ehaa na, ẹmeọta Jesu kugbe isu ahwo Ju na o tẹ ga viere. Jesu o vuhumu nọ: “Mẹ riẹ nọ whai ibi Abraham; rekọ wha be guọlọ omẹ kpe, fiki epanọ eme mẹ i wo owọ [evaọ] eva rai hi. Mẹ be ta eme eware nọ mẹ ruẹ obọ Ọsẹ mẹ, wha te bi ru eware nọ wha jọ obọ ọsẹ rai yo re.”
Dede nọ ọ fodẹ ọsẹ rai hi, Jesu o ru rie vevẹ inọ ọsẹ rai o wo ohẹriẹ no ọsẹ riẹ. Nọ a riẹ ohwo nọ Jesu o wo họ iroro ho na, isu ahwo Ju na a tẹ kuyo nọ: “Abraham họ ọsẹ mai.” A roro inọ a wo ọkpọ ẹrọwọ nọ Abraham o wo, ọnọ ọ jọ ogbẹnyusu Ọghẹnẹ.
Dede na, Jesu o te ru ozọ mu ai nọ ọ kuyo nọ: “Wha hẹ jọ emọ Abraham, wha he ru iruo Abraham.” Evaọ uzẹme, uvi ọmọ ọ rẹ raro kele ọsẹ riẹ. Jesu ọ tẹ ta nọ: “Rekọ wha be guọlọ omẹ kpe enẹna, ohwo nọ ọ ta uzẹme nọ o yoi [no] obọ Ọghẹnẹ ze kẹ owhai; Abraham o ru onana ha.” Jesu ọ tẹ wariẹ ta nọ: “Epanọ ọsẹ rai o ru, oye wha re ruo na.”
Ghele na a wo otoriẹ ohwo nọ Jesu ọ be ta kpahe he. A gbẹ be ta inọ ae yọ emọ emuyẹ Abraham, anọ: “Mai emọ ẹnhwae-obro ho.” Fikiere, be ta nọ ae yọ egegagọ uzẹme wọhọ Abraham, a tẹ ta nọ: “Ma wo Ọsẹ ọvo, Ọghẹnẹ.”
Rekọ ghinọ Ọghẹnẹ họ Ọsẹ rai? Jesu ọ tẹ kuyo nọ: “Ọghẹnẹ ọ [hẹ jọ] Ọsẹ rai, wha he you omẹ, keme me no obọ Ọghẹnẹ ze etenẹ; keme [ẹjiroro] obọ mẹ mẹ rọ ze he; rekọ ọye o vi omẹ ze. Fiki eme wha gbẹ riẹ otọ eme mẹ hẹ?”
Jesu ọ daoma bẹ no re o dhesẹ kẹ isu egagọ enana oware nọ u re no ẹsiọ nọ a be siẹe tha. Rekọ enẹna ọ tẹ ta kẹ ai gbiae anọ: “Whai e rọ ọsẹ rai [Ẹdhọ] na, o tẹ were owhai nọ wha re ru ẹguọlọ ọsẹ rai.” Didi oghẹrẹ ọsẹ Ẹdhọ ọ rọ? Jesu o dhesẹ i rie via wọhọ ojihẹ jẹ ta nọ: “Ọ ye họ ọterue gbe ọsẹ riẹ.” Fikiere Jesu o te kuei họ nọ: “Ọ nọ ọrọ ọ rọ Ọghẹnẹ o re yo ẹme Ọghẹnẹ; fiki epanọ wha rọ erọ Ọghẹnẹ hẹ wha gbebi yo ai hi.”
Avọ evedha kpahe obrukpe Jesu, ahwo Ju na a tẹ kuyo nọ: “Ma ta uzẹme nọ whẹ ohwo Sameria, who wo ẹzi-ogbegbe?” A rẹ rehọ ibieme “ohwo Sameria” rọ t’ẹme ọjẹfiẹ gbe ekela, keme ahwo Sameria yọ ahwo nọ ahwo Ju a mukpahe.
Bi rri eme ebasẹ rai vo nọ a ro sei ohwo Sameria, Jesu ọ tẹ kuyo nọ: “Me wo ẹzi-ogbegbe he; rekọ mẹ kẹ Ọsẹ mẹ oro, wha [te ru omẹ kawo].” Be taharo, Jesu ọ tẹ yeyaa ogbunu na: “Ohwo nọ o koko eme mẹ, ọ rẹ [sae] te ruẹ uwhu vievie he.” Dede na, orọnikọ Jesu ọ be ta inọ ahwo nọ a lele i rie kpobi a ti ghine whu uwhu ugboma ha ha. Ukpoye, ọ be ta inọ a te ruẹ ọraha ebẹdẹ bẹdẹ hẹ, hayo ‘uwhu avivẹ’ na ha, onọ u wo ẹkparomatha ha na.
Ghele na, ahwo Ju na a tẹ rehọ eme Jesu na gheghe. Fikiere, a tẹ ta nọ: “Enẹna ma riẹ no nọ, who wo ẹzi-ogbegbe. Abraham o whu no, gbe eruẹaro na; whọ tẹ ta nọ, ‘Ohwo nọ o koko eme mẹ ọ rẹ sae te dawo uwhu vievie he.’ Kọ whẹ ọro vi Abraham ọsẹ mai, nọ o whu no? Eruẹaro i whu re! Ono who bi ru oma ra họ?”
Evaọ ẹmeọta ọnana kpobi na, o rọ vevẹ inọ Jesu ọ be kpọ ezae enana kpohọ uzẹme na inọ ọye họ Mesaya nọ a yeyaa riẹ na. Rekọ ukpenọ ọ kẹ ai uyo ovavo kpahe ohwo nọ ọ rọ, Jesu ọ tẹ ta nọ: “Mẹ tẹ kẹ oma mẹ oro, yọ oro [mẹ] oware ovo ho; Ọsẹ mẹ ọ ye ọ kẹ omẹ oro, ọnọ wha ta nọ ọye họ Ọghẹnẹ rai [na]. Rekọ wha riẹ riẹ hẹ; mẹ riẹ riẹ. Re mẹ tẹ ta nọ, mẹ riẹ riẹ hẹ, mẹ rẹ te jọ ọ terue wọhọ owhai.”
Be taharo, Jesu ọ tẹ wariẹ fodẹ Abraham ohwo ẹrọwọ na, ta nọ: “Abraham ọsẹ rai ọ ghọghọ re ọ ruẹ ẹdẹ mẹ; ọ rue riẹ, ọ tẹ ghọghọ.” Ẹhẹ, avọ ibiaro ẹrọwọ, Abraham o je ghine rẹro ẹtha Mesaya nọ a yeyaa riẹ na. Avọ avro, ahwo Ju na a tẹ kuyo nọ: ‘Whọ re kpako te udhukpe uvẹ gbe ikpe he yọ whọ ruẹ Abraham no?’
Jesu ọ tẹ kuyo nọ: “Uzẹme, uzẹme, mẹ ta kẹ owhai, nọ Abraham ọ tẹ jọ họ, yọ omẹ rọ [no].” Jesu ọ be jọ etenẹ t’ẹme kpahe ẹrria riẹ vẹre wọhọ ohwo ẹzi ologbo evaọ obọ odhiwu.
Avọ evedha inọ Jesu ọ ta nọ o vi Abraham, ahwo Ju na a tẹ tọlọ itho re a ro fiei. Rekọ o te dhere jẹ nya no etẹmpol na no oma kọkọ. Jọn 8:37-59; Eviavia 3:14; 21:8.
▪ Ẹvẹ Jesu o ro dhesẹ inọ tei te ewegrẹ riẹ a wo ọsẹ ọvo na ha?
▪ Eme họ otofa ohwo Sameria nọ ahwo Ju a se Jesu?
▪ Eme Jesu o bi dhesẹ okenọ ọ ta nọ ilele riẹ a re ti whuẹ hẹ?