Uzou Avọ ene
Ẹromavia Gbe Ekie Ẹmema Ologbo Jọ
1. Fikieme ma je wo isiuru kpahe oware jọ nọ o via nọ Nebukadneza ovie na o mu Daniẹl gbe amọfa kpohọ igbo te ikpe ikpe no?
IKPE ikpe e vrẹ no anwẹnọ Nebukadneza ovie na ọ rọ rehọ Daniẹl gbe “ahwo ologbo kpobi nọ a jọ eva otọ” Juda kpohọ igbo obọ Babilọn. (2 Ivie 24:15) Daniẹl ọmoha na o je ruiruo evaọ okọto ovie na nọ oware uwhu-gbe-azọ jọ o rọ roma via. Fikieme onana u je si omai urru? Keme edhere nọ Jihova Ọghẹnẹ o ro dhomahọ ẹme na orọnikọ u siwi izuazọ Daniẹl gbe amọfa ọvo ho rekọ u rovie aro mai kpahe othotha egaga akpọ erọ eruẹaruẹ Ebaibol nọ e gbẹ rọ rite oke mai na.
OVIE JỌ Ọ RẸRIẸ OVAO KU ẸBẸBẸ OLOGBO JỌ
2. Okevẹ Nebukadneza ọ rọ wezẹ ewezẹ eruẹaruẹ ọsosuọ riẹ?
2 Daniẹl ọruẹaro na o kere nọ: “Ukpe avivẹ isuẹsu Nebukadineza, Nebukadineza ọ tẹ wezẹ ewezẹ; ọ tẹ jẹ rova evaọ ẹzi, owezẹ u gbe je su ei hi.” (Daniẹl 2:1) Ọwezewezẹ na họ Nebukadneza, ovie ọrọ Uvie Babilọn. Okenọ Jihova Ọghẹnẹ ọ kẹe uvẹ re ọ raha Jerusalẹm avọ etẹmpol riẹ, yọ o zihe ruọ osu akpọ no gidigba evaọ 607 B.C.E. Evaọ ukpe avivẹ ọrọ esuo Nebukadneza wọhọ osu akpọ (606/605 B.C.E.), Ọghẹnẹ o te vi ewezẹ idudu jọ sei.
3. Amono a sae f’otọ ewezẹ ovie na ha, kọ didi owọ Nebukadneza ọ jẹ?
3 Ewezẹ na e kẹ Nebukadneza idhọvẹ te epanọ ọ gbẹ sae jẹ wezẹ hẹ. Whaọ, oma u bi tu ei re ọ riẹ otofa riẹ. Rekọ ewezẹ na e thọrọ ovie ologbo na ẹro no! Fikiere o te se ahwo emajiki Babilọn kpobi kuku, ebo, gbe erieda, ọ tẹ ta kẹ ae nọ a gbiku ewezẹ na re a jẹ f’otọ riẹ. Iruo na e rro vi ai oma. Ekie rai ọ dha Nebukadneza eva te epanọ ọ rọ kẹ ogaga re a “kpe ahwo iwareghẹ na kpobi nọ e rọ evaọ Babilọn.” Ujaje onana o te rehọ Daniẹl ọruẹaro na ziọ aro okpikpakpe na. Fikieme? Keme tei te egbẹnyusu Hibru esa riẹ na—Hananaya, Mishẹl, gbe Azaraya—a kele i rai kugbe ahwo iwareghẹ Babilọn.—Daniẹl 2:2-14.
DANIẸL Ọ DHOGBO ZE
4. (a) Ẹvẹ Daniẹl ọ te rọ riẹ ewezẹ Nebukadneza gbe otofa riẹ? (b) Eme Daniẹl ọ ta evaọ uyere kẹ Jihova Ọghẹnẹ?
4 Nọ ọ riẹ oware nọ o wha ujaje ogaga Nebukadneza ze no, “Daniẹl ọ tẹ nya bru ovie na be lẹ e re ọ kẹ e oke, nọ ọ rẹ te rọ fa otọ ewezẹ na kẹ ovie.” A tẹ kẹe uvẹ. Daniẹl o te zihe kpohọ uwou riẹ, tei te egbẹnyusu Hibru esa riẹ a tẹ lẹ, yare kẹ “ohrọ-oriọ Ọghẹnẹ odhiwu rọ kpahe oware udidi onana.” Evaọ eruẹaruẹ evaọ asoaso ọyena, Jihova o te dhesẹ eware ididi ewezẹ na kẹ Daniẹl. Avọ uyere, Daniẹl ọ tẹ ta nọ: “A jọ oghale u te odẹ Ọghẹnẹ bẹdẹ bẹdẹ, keme ọye o wo areghẹ gbe ogaga. Ọ rẹ rẹriẹ oke gbe ezi; o re si ivie no ọ vẹ rehọ efa mu; ọ rẹ rehọ areghẹ kẹ enọ iwareghẹ ọ vẹ jẹ rọ eriariẹ kẹ enọ eriẹ; o re dhesẹ eware ididi gbe eware igbunu via; ọ riẹ eware nọ e rọ evaọ ebi, ọye avọ elo a gbẹ rọ.” Daniẹl o jiri Jihova kẹ otoriẹ utioye na.—Daniẹl 2:15-23.
5. (a) Okenọ a jọ aro ovie na, ẹvẹ Daniẹl ọ rọ rehọ orro kẹ Jihova? (b) Fikieme otofa Daniẹl o jẹ rọ isiuru k’omai nẹnẹ?
5 Okiokiọ riẹ, Daniẹl ọ tẹ nyabru Ariọk, olori oroiro na, ọnọ a ro mu re o kpe ezae iwareghẹ Babilọn na. Nọ o yo nnọ Daniẹl ọ rẹ sae f’otọ ewezẹ na, Ariọk ọ tẹ rehọ iẹ siawọ bru ovie na. Ababọ orro nọ ọ kẹ omobọ riẹ, Daniẹl ọ tẹ ta kẹ Nebukadneza nọ: “Ọghẹnẹ ọ rọ obọ odhiwu ọnọ o re dhesẹ eware ididi, nọ o ru Nebukedineza ovie na riẹ eware nọ e be te via ẹdẹfa.” Daniẹl o bi ti dhesẹ orọnikọ obaro ọ Uvie Babilọn ọvo ho rekọ eware nọ e te jọ akpọ via no edẹ Nebukadneza rite oke mai na gbe obaro.—Daniẹl 2:24-30.
A KAREGHẸHỌ EWEZẸ NA
6, 7. Didi ewezẹ Daniẹl ọ wariẹ kẹ ovie na?
6 Nebukadneza o fiezọ h’otọ ziezi nọ Daniẹl o bi ru ẹme na vẹ na: “O ovie, who ri whọ tẹ ruẹ ẹmema ologbo oride jọ. Ẹmema nana, ọ rẹ ruaro yọ o bi lo nwranwranwra, yọ o dikihẹ aro ra, eriwo ovao riẹ o vọ avọ imuozọ. Oro a rehọ ma uzou [ẹmema] na, igbama gbe abọ riẹ kọ isiliva, eva jegbe ikpokpo-awọ riẹ kọ ẹroo, igbawọ riẹ kọ egbokọ, awọ riẹ kọ abọjọ egbokọ abọjọ ọviẹẹ. Epanọ who bi ro riwi na, utho u te bru ze, o tẹ tehe awọ [ẹmema] na nọ a rehọ egbokọ gbe ọviẹẹ ma na, u te kpe ei ehehẹhẹ; kẹsena egbokọ na, te ọviẹẹ na, te [ẹroo] na, gbe isiliva na, te oro na, ai kpobi i te kporo ehehẹhẹ, e tẹ jọ wọhọ ehọrọ eka nọ a wuhu evaọ ezi-ewhru; ofou o te fou ai kufiẹ, nọ a gbẹ ruẹ ohẹhẹ rai ovo ho. Rekọ utho nọ o whọlọ [ẹmema] na u te zihe ruọ ugbehru-itho ulogbo nọ o da otọ na ososo fia.”—Daniẹl 2:31-35.
7 Ẹvẹ Nebukadneza ọ ghọghọ te re o yo mi Daniẹl nọ ọ be fere ewezẹ na via! Rekọ hẹrẹ! Oware nọ o rẹ lẹliẹ oma fọ ezae iwareghẹ Babilọn na kpobi họ otẹrọnọ Daniẹl ọ rẹ sae jẹ f’otọ ewezẹ na. Be ta unu riẹ gbe orọ egbẹnyusu esa Hibru riẹ, Daniẹl o te whowho nọ: “Onana họ ewezẹ na; whaọ enẹna ma rẹ ta otọ riẹ kẹ ovie na.”—Daniẹl 2:36.
UVIE NỌ O RRO THESIWA
8. (a) Ono hayo eme Daniẹl ọ ta nọ uzou igoru na u dikihẹ kẹ? (b) Okevẹ uzou igoru na u ro muhọ?
8 “O, whẹ ovie, nọ ọrọ ovie ivie, ọnọ Ọghẹnẹ obọ odhiwu ọ rehọ uvie kẹ, te ogaga, te ẹgba, te oruaro, nọ ọ rehe rai họ obọ, eva eria kpobi nọ e rọ, te emọ ahwo, gbe erao ẹwọ, gbe emevra obọ ehru, nọ a rehọ esuo rai kpobi kẹ—whẹ họ ọnọ o wuzou oro na.” (Daniẹl 2:37, 38) Eme enana i kie kpahe Nebukadneza okenọ Jihova ọ rehọ iẹe raha Jerusalẹm, evaọ 607 B.C.E. Onana o rọ ere keme ivie nọ a ro mu evaọ Jerusalẹm i no uyẹ Devidi ze, ovie nọ Jihova o wholo. Jerusalẹm họ okpẹwho Juda, oriruo uvie Ọghẹnẹ nọ u dikihẹ kẹ esuo nọ Jihova o bi ro su otọakpọ na. Nọ a raha okpẹwho oyena evaọ 607 B.C.E., uvie Ọghẹnẹ onana u te serihọ. (1 Iruẹru-Ivie 29:23; 2 Iruẹru-Ivie 36:17-21) Enẹna egaga akpọ othotha nọ a rehọ abọ ẹroo ọrọ ẹmema na dhesẹ na e rẹ sai su akpọ na ababọ omadhehọ uvie Ọghẹnẹ. Wọhọ uzou igoru, okwakwa nọ o mae ghae nọ a riẹ evaọ oke anwae, Nebukadneza họ ọnọ o gele uvie oyena kie ẹkwoma ẹraha Jerusalẹm.—Rri “Ovie Ọgbaẹmo jọ Ọ Bọ Uvie,” evaọ ẹwẹ-obe avọ 63.
9. Eme a rehọ uzou igoru na dhesẹ?
9 Nebukadneza, ọnọ o su te ikpe 43, ọ k’aro kẹ uviuwou isu nọ i su Uvie Babilọn. U te ọgọ riẹ Nabonidọs gbe ọmọzae ọkpako riẹ, Evilmẹrodak. Uviuwou isu oyena o tẹ jọ rite ikpe 43 efa, bẹsenọ Bẹlsheza, ọmọ Nabonidọs, o ro whu evaọ 539 B.C.E. (2 Ivie 25:27; Daniẹl 5:30) Fikiere orọnikọ Nebukadneza ọvo uzou igoru orọ ẹmema ewezẹ na u dikihẹ kẹ hẹ rekọ uyẹ esuo Babilọn soso.
10. (a) Ẹvẹ ewezẹ Nebukadneza i ro dhesẹ nọ Ogaga Akpọ Babilọn o te tọ họ? (b) Eme Aizaya ọruẹaro na ọ ta kpahe ọnọ o ti fi Babilọn kparobọ? (c) Edhere vẹ Midia avọ Pasia a ro kpotọ vi Babilọn?
10 Daniẹl ọ ta kẹ Nebukadneza nọ: “Nọ u te no owhẹ no, kẹsena uvie ofa nọ o ga te owhẹ hẹ o rẹ te jọ.” (Daniẹl 2:39) Uvie nọ a rehọ igbama gbe abọ isiliva ẹmema na dhesẹ u ti nwene ẹta uviuwou isu Nebukadneza. Ole ikpe 200 kpemu, Aizaya ọ ruẹaro kpahe uvie onana, tubẹ fa odẹ ovie obokparọ riẹ—Sairọs. (Aizaya 13:1-17; 21:2-9; 44:24–45:7, 13) Onana họ Uvie Midia avọ Pasia na. Dede nọ Midia avọ Pasia a ku eware nọ e rro vi erọ Uvie Babilọn, a rehọ isiliva dhesẹ uvie uwhremu onana, okwakwa nọ o ghare te igoru hu. U kpotọ vi Ogaga Akpọ Babilọn keme u wo odẹ ọ egele kie Juda ha, onọ u dikihẹ kẹ uvie Ọghẹnẹ avọ okpẹwho riẹ eva Jerusalẹm.
11. Okevẹ uviuwou isu Nebukadneza u ro serihọ?
11 Nọ ikpe 60 e vrẹ no anwẹnọ ọ rọ f’otọ ewezẹ na, Daniẹl ọ tẹ ruẹ ekuhọ uviuwou isu Nebukadneza. Daniẹl ọ jariẹ evaọ aso October 5/6, 539 B.C.E., okenọ ogbaẹmo Midia avọ Pasia a fi Babilọn nọ a re yiwi hi na kparobọ je kpe Bẹlsheza ovie na. Ẹkwoma uwhu Bẹlsheza, uzou igoru orọ ẹmema ewezẹ na—Uvie Babilọn—u te serihọ.
UVIE JỌ U SIOBỌNO AHWO NỌ A RỌ IGBO
12. Ẹvẹ uzi nọ Sairọs o je evaọ 537 B.C.E. o rọ jọ erere kẹ ahwo Ju nọ e jọ igbo?
12 Midia avọ Pasia a rehọ ẹta Uvie Babilọn wọhọ ogaga esuo akpọ evaọ 539 B.C.E. Nọ ọ jọ ikpe 62, Dariọs ohwo Midia na o te zihe ruọ osu ọsosuọ nọ o fi okpẹwho Babilọn kparobọ. (Daniẹl 5:30, 31) Evaọ omoke jọ, tei te Sairọs ohwo Pasia na a je su Uvie Midia avọ Pasia na kugbe. Okenọ Dariọs o whu no, Sairọs ọvo o te wuzou Uvie Pasia na. Rọ kẹ ahwo Ju evaọ Babilọn, esuo Sairọs o kẹ rai ufuoma no igbo. Evaọ 537 B.C.E., Sairọs o te j’uzi nọ o kẹ ahwo Ju nọ e rọ igbo evaọ Babilọn na uvẹ re a zihe kpohọ otẹwho rai re a wariẹ bọ Jerusalẹm gbe etẹmpol Jihova. Rekọ a wariẹ rehọ uvie Ọghẹnẹ mu evaọ Juda avọ Jerusalẹm hu.—2 Iruẹru-Ivie 36:22, 23; Ẹzra 1:1–2:2a.
13. Eme igbama gbe abọ isiliva ẹmema ewezẹ Nebukadneza i dikihẹ kẹ?
13 Igbama gbe abọ isiliva ẹmema ewezẹ na u dikihẹ kẹ uyẹ ivie Pasia nọ o rehọ Sairọs Ologbo na muhọ. Uviuwou isu oyena u kri vi ikpe 200. A ta nọ Sairọs o whu evaọ okenọ ọ jẹ w’owọ ẹmo evaọ 530 B.C.E. Evaọ usu ivie 12 nọ i lele i rie evaọ agbara Uvie Pasia, o tẹ kawo 2 e jọ wowou kẹ ahwo Jihova. Ọvo rai jọ họ Dariọs I (ohwo Pasia), ọdekọ họ Atag-za-zis I.
14, 15. Didi obufihọ Dariọs Ologbo na gbe Atag-za-zis I a rọ kẹ ahwo Ju?
14 Dariọs I họ ọrọ avesa evaọ uyẹ ivie ahwo Pasia a te kele no Sairọs Ologbo na ze. Ivẹ nọ i lele i rie họ Cambyses II gbe oniọvo riẹ Bardiya (hayo Gaumata, ọnọ o ru oma riẹ fihọ ọbo-ẹva). Evaọ okenọ Dariọs I, ọnọ a re je se Dariọs Ologbo na, o zihe ruọ ovie evaọ 521 B.C.E., yọ a whaha iruo ọwariẹbọ etẹmpol na no evaọ Jerusalẹm. Okenọ ọ kiẹ ku ujaje Sairọs eva Ecbatana, Dariọs o te si awhaha na no evaọ 520 B.C.E. je ru viere. Ọ tubẹ rehọ igho no ẹkpa uvie na ze kẹ ọwariẹbọ etẹmpol na.—Ẹzra 6:1-12.
15 Osu Pasia ọfa nọ o fiobọhọ evaọ omodawọ ezihetha ahwo Ju na họ Atag-za-zis I, ọnọ ọ rehọ ẹta ọsẹ riẹ Ahasuerọs (Xerxes I) evaọ 475 B.C.E. Odẹ oma Atag-za-zis họ Longimanus keme obọze riẹ u theri vi orọ ẹkpẹlobọ. Evaọ ukpe avọ 20 ọrọ esuo riẹ, evaọ 455 B.C.E., ọ rehọ Nehemaya, ọwọ-egho Ju riẹ, mu re ọ jọ osu Juda re ọ jẹ wariẹ bọ igbẹhẹ Jerusalẹm. Owojẹ onana u kpokahọ emuhọ ‘eka udhosa gbikpe erọ ikpe na’ nọ o rọ Daniẹl uzou avọ 9 o te je fi ẹdẹ họ kẹ ẹromavia gbe uwhu Mesaya, hayo Kristi, Jesu ọrọ Nazarẹt.—Daniẹl 9:24-27; Nehemaya 1:1; 2:1-18.
16. Okevẹ gbe ovie vẹ Ogaga Akpọ Midia avọ Pasia i ro kuhọ?
16 Ovie urere evaọ usu ezeza nọ i lele Atag-za-zis I evaọ agbara-uvie ọrọ Uvie Pasia na họ Dariọs III. Esuo riẹ o kuhọ kpregede evaọ 331 B.C.E. okenọ Alekzanda Ologbo na o fi ei kparobọ riẹriẹriẹ eva Gaugamela, kẹle Ninẹve anwae. Obokparọ onana u ku Ogaga Akpọ Midia avọ Pasia họ onọ a rehọ abọ isiliva ọrọ ẹmema ewezẹ Nebukadneza dhesẹ na. Ogaga nọ o be tha na o mae rro evaọ idhere jọ, rekọ u kpotọ evaọ idhere edekọ. Onana u dhesẹ oma via nọ ma gbẹ be gaviezọ kẹ otofa Daniẹl orọ ewezẹ Nebukadneza na.
UVIE—NỌ O RẸ RUARO REKỌ KUẸKU
17-19. (a) Ogaga akpọ vẹ eva gbe ikpekpawọ ẹroo na u dhesẹ, kọ ẹvẹ esuo riẹ o kẹre te? (b) Ono họ Alekzanda III? (c) Ẹvẹ Griki o ro zihe ruọ ẹvẹrẹ akpọ-soso, kọ eme u fo kẹ?
17 Daniẹl ọ ta kẹ Nebukadneza nọ eva gbe ikpekpawọ ẹmema ologbo na yọ uvie ofa, ọrọ “avọ esa ẹroo, [nọ] u reti su akpọ na kpobi.” (Daniẹl 2:32, 39) Uvie avesa onana u ti lele Babilọnia gbe Midia avọ Pasia. Epanọ ẹroo o ku vi isiliva na, ogaga akpọ okpokpọ onana o te ga vi Midia avọ Pasia ha keme a te kẹe uvumọ uvẹ-ọghọ họ wọhọ orọ obusino ahwo Jihova. Rekọ, uvie na nọ o wọhọ ẹroo na u ti “su akpọ na kpobi,” nọ u dhesẹ nọ o te kẹre vi Babilọnia hayo Midia avọ Pasia. Eme ikuigbe uzẹme e ta kpahe ogaga akpọ onana?
18 Nọ ọ nwane ruọ agbara-uvie Masidonia no evaọ 336 B.C.E. nọ ọ jọ ikpe 20, Alekzanda III ọrọ ajọwha na o te muọ ẹmuofio họ. Fiki obokparọ ẹmuofio riẹ, a te ti sei Alekzanda Ologbo na. Avọ emo buobu nọ o bi fi kparobọ, ọ tẹ be vẹ ruọ eria esuo Pasia. Okenọ o fi Dariọs III kparobọ no evaọ ohọre obọ Gaugamela evaọ 331 B.C.E., Uvie Pasia u te muhọ ekie, yọ Alekzanda ọ tẹ rehọ Grisi mu wọhọ ogaga akpọ ọkpokpọ.
19 Nọ ọ kparobọ no eva Gaugamela, Alekzanda ọ tẹ rehọ Babilọn, Susa, Persepolis, gbe Ẹkbatana, ikpewho Pasia. Nọ ọ kparobọ vi Uvie Pasia edekọ kpobi no, ọ tẹ rehọ obokparọ riẹ rri ofẹ ukiediwo-ọre India. A tẹ rehọ ewho Griki mu ekwotọ nọ a fi kparobọ no. Fikiere, ẹvẹrẹ Griki gbe uruemu-ẹwho rai o tẹ vaha ruọ esuo riẹ kpobi. Evaọ uzẹme, Uvie Grisi na o tẹ te rro vi enọ i kpemu no. Wọhọ epanọ Daniẹl ọ ruẹaro riẹ, uvie ẹroo na o “su akpọ na kpobi.” Oware jọ nọ u no onana ze họ Griki (Koine) o te zihe ruọ ẹvẹrẹ akpọ-soso. Fikinọ ẹvẹrẹ na ọ gba gaga, u te kiehọ gaga re a rehọ iẹe kere Ikereakere Griki Ileleikristi na gbe ẹvaha emamọ usi Uvie Ọghẹnẹ.
20. Eme ọ via kẹ Uvie Grisi nọ Alekzanda Ologbo na o whu no?
20 Ikpe eree ọvo Alekzanda Ologbo na ọ rria wọhọ osu akpọ. Epanọ ọ make maha te na, Alekzanda nọ ọ jọ ikpe 32 na o te kie ẹyao nọ a re okpemu jọ no, u kri hi o te whu evaọ June 13, 323 B.C.E. A tẹ te ghale uvie ulogbo riẹ kpohọ abane, iletu-ẹmo riẹ a te je su ọvuọvo. Fikiere ivie ene i te no oma uvie ulogbo ọvo ze enọ Uvie Rom a te kparobọ vi. Ogaga akpọ nọ o wọhọ ẹroo na o rria kri te 30 B.C.E. ọvo bẹsenọ ọrọ urere evaọ usu ivie ene na—uviuwou isu Ptolemy nọ o je su evaọ Ijipti—o ro kie kẹ Rom.
UVIE NỌ O RẸ WHỌLỌ JẸ VAHA
21. Ẹvẹ Daniẹl o dhesẹ “uvie avọ ene” na?
21 Daniẹl ọ tẹ f’otọ ewezẹ ẹmema na haro: “Uvie avọ ene [nọ Babilọn, Midia avọ Pasia, gbe Grisi e tẹ ruemu no] o rẹte jọ, nọ o rẹte jọ gaga wọhọ ogbokọ, keme ogbokọ o rẹ whọlọ eware, o vẹ jẹ vaha eware kpobi; wọhọ epanọ ogbokọ o rẹ whọlọ eware, kọ ere o reti wiri ai ọ vẹte whọlọ ai kpobi no.” (Daniẹl 2:40) Avọ ogaga gbe ẹgba riẹ nọ o rẹ rọ whọlọ, ogaga akpọ onana o te jọ wọhọ ogbokọ—nọ o ga vi uvie nọ a rehọ igoru, isiliva, hayo ẹroo dhesẹ na. Ẹgba otiọye na Uvie Rom o wo.
22. Ẹvẹ Uvie Rom o rọ wọhọ ogbokọ?
22 Rom ọ whọlọ jẹ vaha Uvie Grisi no jẹ raha eria nọ i kiọkọ evaọ egaga akpọ Midia avọ Pasia gbe Babilọn no. Ababọ adhẹẹ kẹ Uvie Ọghẹnẹ onọ Jesu Kristi o whowho, o te kpe Jesu evaọ ehru ure-oja evaọ 33 C.E. Evaọ omodawọ re ọ vaha Egagọ-Ileleikristi, Rom o te kpokpo ilele Jesu. Ofariẹ, ahwo Rom a raha Jerusalẹm gbe etẹmpol riẹ evaọ 70 C.E.
23, 24. Fiba Uvie Rom, eme awọ ẹmema na o dikihẹ kẹ?
23 Awọ egbokọ ọrọ ẹmema ewezẹ Nebukadneza na o dikihẹ kẹ Uvie Rom ọvo ho rekọ te isuẹsu nọ i lele i rie. Roro kpahe eme enana nọ a kere eva Eviavia 17:10 na: “Eyena họ ivie ihrẹ na, nọ isoi rai jọ ikie no, ọvo jọ ọ gbẹ rọ, ọdekọ ọ re nyaze he, whaọ oke nọ ọ nyaze i no, ọ rẹ te ria omoke kpẹkpẹe.” Okenọ Jọn ukọ na o kere eme enana, yọ ahwo Rom a mu rie kpohọ igbo no evaọ ukoliko Patmọs. Ivie hayo egaga akpọ nọ i kie no na họ Ijipti, Asiria, Babilọn, Midia avọ Pasia, gbe Grisi. Ọrọ avọ ezeza na—Uvie Rom—o gbe bi su. Rekọ o bi ti kie re, yọ ovie avọ ihrẹ na o ti tovrẹ no ẹkwotọ jọ nọ Rom ọ họre mi ze. Ogaga akpọ vẹ onana o be te jọ?
24 Okejọ Britain ọ jọ abọ ẹkpẹlobọ-ukiediwo-ọre Uvie Rom. Rekọ evaọ ukpe 1763, u te zihe ruọ Uvie Britain—Britannia nọ o su ebade ihrẹ na. Evaọ 1776 erẹwho 13 America riẹ i mu oma rai họ esu no re a rehọ United States of America ro mu. Rekọ evaọ ikpe obaro, Britain avọ United States a te zihe ruọ egbẹnyusu evaọ ẹmo gbe udhedhẹ. Fikiere, okugbe Britain avọ America o te muhọ wọhọ ogaga akpọ avọ ihrẹ ọrọ eruẹaruẹ Ebaibol. Wọhọ Uvie Rom, o jọ “gaga wọhọ ogbokọ,” jẹ rehọ obọ ogaga su. Fikiere, awọ ogbokọ ẹmema ewezẹ na u kugbe Uvie Rom gbe ogaga akpọ akuava Britain gbe America.
OKUOMAGBE ODEDEGHE
25. Eme Daniẹl ọ ta kpahe awọ gbe iziawọ ẹmema na?
25 Daniẹl ọ tẹ nyaharo ta kẹ Nebukadneza nọ: “Wọhọ epanọ whọ ruẹ awọ gbe iziawọ riẹ nọ e rọ abọjọ ọviẹẹ ọmebẹ gbe abọjọ egbokọ na, ere uvie na o rẹte ghale-abọ; rekọ ogaga ogbokọ jọ o rẹte jariẹ ghele, wọhọ epanọ whọ ruẹ ogbokọ nọ a rehọ ọviẹẹ gua kugbe na. Wọhọ epanọ iziawọ na e jọ abọjọ ẹroo abọjọ ọviẹẹ na, ere uvie na o rẹte jọ abọjọ gaga abọjọ deghedeghe. Epanọ whọ ruẹ nọ a rehọ ọviẹẹ gua ogbokọ na, ere a rẹte gua kugbe rọwo orọwo, rekọ o rẹte tọ họ, wọhọ ogbokọ nọ ọ rẹ sae gua kugbe ọviẹẹ hẹ na.”—Daniẹl 2:41-43.
26. Okevẹ esuo nọ a rehọ awọ gbe iziawọ na dhesẹ na o ro dhesẹ oma via?
26 Othotha egaga akpọ nọ a rehọ abọ sa-sa ẹmema ewezẹ Nebukadneza dhesẹ na u muhọ no uzou ze rite awọ. Avọ iroro, awọ gbe iziawọ “ogbokọ nọ a rehọ ọviẹẹ gua kugbe na” yọ odhesẹvia urere ọ esuo ohwo-akpọ nọ o te jọ evaọ “oke urere” na.—Daniẹl 12:4.
27. (a) Uyero vẹ a rehọ awọ gbe iziawọ ogbokọ nọ a gua kugbe ọviẹẹ na dhesẹ? (b) Eme a rehọ iziawọ ikpe erọ ẹmema na dhesẹ?
27 Nọ ma rueva ikpe-udhusoi avọ 20 no, Uvie Britain u je su abọvo ọ abane akpọ na. Egaga-esuo Europe efa i je su ima ahwo efa. Rekọ Ẹmo Akpọ I ọ tẹ lẹliẹ itu ọ erẹwho vi lahwe no oria nọ urẹdo e jọ vẹre. Nọ Ẹmo Akpọ II ọ vrẹ no, erẹwho i te bu viere. Nọ ethathọ-orẹwho-ohwo o gbẹ be nyaharo na, unu erẹwho akpọ na i te vihọ gaga. Iziawọ ikpe ẹmema na i dikihẹ kẹ egaga gbe egọmeti nọ e rọ, keme ẹsejọ a rẹ jọ Ebaibol na rehọ ikpe dhesẹ ẹgbagba otọakpọ.—Wawo Ọnyano 34:28; Matiu 25:1; Eviavia 2:10.
28, 29. (a) Wọhọ epanọ Daniẹl ọ ta, eme ọviẹẹ na o dhesẹ? (b) Eme a rẹ sae ta kpahe ọguakugbe ogbokọ gbe ọviẹẹ na?
28 Enẹna nọ ma rrọ “oke urere” na, ma te awọ ẹmema na no. Egọmeti jọ nọ a rehọ awọ gbe iziawọ ogbokọ ẹmema nọ a rọ ọviẹẹ gua dhesẹ na e wọhọ ogbokọ—egọmeti evega hayo ọgbahọ. Ejọ e wọhọ ọviẹẹ. Evaọ edhere vẹ? Daniẹl ọ rehọ ọviẹẹ na dhesẹ “emọ ahwo-akpọ.” (Daniẹl 2:43, NW ) Makọ epanọ ọviẹẹ nọ a rọ ma emọ ahwo-akpọ o deghe te na, a gba isuẹsu nọ o wọhọ ogbokọ họ no re e gaviezọ viere kẹ ahwo gheghe, enọ e gwọlọ ta ẹkẹ unu rai kẹ egọmeti nọ i bi su ai na. (Job 10:9) Rekọ esuo evega e rẹ sae gua kugbe ahwo gheghe na ha—wọhọ epanọ ogbokọ ọ sae gua kugbe ọviẹẹ hẹ na. Eva okenọ a te raha ẹmema na, akpọ na ọ te ghinẹ tahaku evaọ ofẹ esuo!
29 Kọ ẹraha awọ gbe iziawọ na o ti gele ẹmema na kie? Eme ọ te via kẹ ẹmema na?
UKUHỌ ỌJAJA!
30. Dhesẹ ekuhọ ewezẹ Nebukadneza.
30 Roro kpahe ekuhọ ewezẹ na. Daniẹl ọ ta kẹ ovie na nọ: “Epanọ who bi ro riwi na, utho u te bru ze, o tẹ tehe awọ [ẹmema] na nọ a rehọ egbokọ gbe ọviẹẹ ma na, u te kpe ei ehehẹhẹ; kẹsena egbokọ na, te ọviẹẹ na, te eroo na, gbe isiliva na, te oro na, ai kpobi i te kporo ehehẹhẹ, e tẹ jọ wọhọ ehọrọ eka nọ a wuhu evaọ ezi-ewhru; ofou o te fou [rai] kufiẹ, nọ a gbẹ ruẹ ohẹhẹ rai ovo ho. Rekọ utho nọ o whọlọ [ẹmema] na u te zihe ruọ ugbehru-itho ulogbo nọ o da otọ na ososo fia.”—Daniẹl 2:34, 35.
31, 32. Didi aro a ruẹ kpahe abọ urere ọrọ ewezẹ Nebukadneza na?
31 Evaọ otofa riẹ, eruẹaruẹ na e tẹ gbẹ ta haro nọ: “Evaọ ezi ivie eyena, Ọghẹnẹ obọ odhiwu na ọ rẹte rehọ uvie nọ a rẹ raha ha muẹ, hayo a rẹte se isuẹsu riẹ ba kẹ amọfa ha. Ọ rẹte whọlọ ivie na kpobi ọ vẹte rehọ ai ze oba, ọ vẹte jọ bẹdẹ; wọhọ epanọ whọ ruẹ nọ utho u bru ze nọ ohwo o bru rie ze he na, nọ a jẹ whọlọ egbokọ, te ẹroo, te ọviẹẹ, te isiliva te oro na ehehẹhẹ na. Ọghẹnẹ oride na o ru ovie na riẹ eware nọ e te via no okena vrẹ. Ewezẹ na uzẹme, gbe otọ-ofa riẹ umuẹro.”—Daniẹl 2:44, 45.
32 Avọ ovuhumuo inọ a f’otọ ewezẹ riẹ no, Nebukadneza ọ tẹ ta nọ Ọghẹnẹ Daniẹl ọvo họ “Ọnowo ivie kpobi, nọ o re dhesẹ eware ididi.” Ovie na ọ tẹ jẹ kẹ Daniẹl gbe egbẹnyusu Hibru esa riẹ ọkwa ologbo. (Daniẹl 2:46-49) Rekọ eme họ otofa ọgbọna ọrọ ‘otofa imuẹro’ Daniẹl?
‘UGBEHRU O VỌ OTỌAKPỌ NA’
33. “Ugbehru-itho” vẹ a bru “utho” na noze, kọ okevẹ gbe oghẹrẹ vẹ onana o rọ via?
33 Okenọ “oke ahwo Egedhọ na” u kuhọ evaọ October 1914, “Ọghẹnẹ obọ odhiwu” ọ rehọ Uvie obọ odhiwu na mu ẹkwoma Ọmọ riẹ nọ ọ rọ kerria agbara-uvie, Jesu Kristi, wọhọ “Ovie ivie gbe Olori ilori.”a (Luk 21:24; Eviavia 12:1-5; 19:16) Fikiere ẹkwoma ogaga Ọghẹnẹ, orọnikọ obọ ahwo-akpọ họ, a te bru “utho” Uvie Mesaya na no “ugbehru-itho” esuo ehrugbakpọ Jihova ze. Egọmeti obọ odhiwu ọnana ọ rọ obọ Jesu Kristi, ọnọ Ọghẹnẹ ọ whẹ sebaewhuo họ oma no. (Ahwo Rom 6:9; 1 Timoti 6:15, 16) Fikiere, “uvie Ọnowo mai [Ọghẹnẹ] gbe orọ Kristi riẹ”—odhesẹvia esuo ehrugbakpọ Jihova—a te rehọ iẹe kẹ omọfa ha. O te jọ bẹdẹ bẹdẹ.—Eviavia 11:15.
34. Oghẹrẹvẹ a ro yẹ Uvie Ọghẹnẹ evaọ “ezi ivie” na?
34 Eyẹ Uvie onana o via evaọ “ezi ivie eyena.” (Daniẹl 2:44) Enana orọnikọ ivie nọ a rehọ iziawọ ikpe ẹmema na dhesẹ ọvo ho rekọ te enọ a rehọ abọ ogbokọ, ẹroo, isiliva, gbe igoru dhesẹ na. Dede nọ egaga-esuo Babilọn, Pasia, Grisi, gbe Rom e vrẹ no wọhọ egaga akpọ, abọ rai jọ i gbe kiọkọ evaọ 1914. Oke oyena Uvie Ottoman ọ Turkey o jọ ẹkwotọ Babilọn, yọ egọmeti erẹwho i je su evaọ Pasia (Iran) gbe Grisi gbe Rom, Itali.
35. Okevẹ “utho” na o rọ tehe ẹmema na, kọ ẹvẹ a te raha ẹmema na te?
35 Kẹle na Uvie obọ odhiwu Ọghẹnẹ o te tehe awọ ẹmema ẹwoho na. Fikiere, a vẹ te whọlọ ivie nọ a rehọ e riẹ dhesẹ na ehehẹhẹ, raha ai muotọ. Uzẹme, eva “ẹmo ologbo Ọghẹnẹ Erumeru na,” “utho” na o te rehọ ogaga tehe iẹe te epanọ a ti ro wuhu ẹmema na zihe ruọ ovu yọ ofou ẹkporo Ọghẹnẹ o ve fou rie vrẹ wọhọ ehẹhẹ ẹbe. (Eviavia 16:14, 16) Kẹsena, wọhọ utho nọ o rro zihe ruọ igbehru jẹ vọ otọakpọ na, Uvie Ọghẹnẹ u ve ti zihe ruọ ugbehru egọmeti nọ u ti kpomahọ ‘otọakpọ na soso.’—Daniẹl 2:35.
36. Fikieme a jẹ sai se Uvie Mesaya na egọmeti ọgaga?
36 Dede nọ Uvie Mesaya na orọ obọ odhiwu, u ti kpeze ogaga riẹ te otọakpọ na soso kẹ eghale ọ ahwo ẹmeoyo kpobi nọ e be rria otọakpọ na. A te “raha” egọmeti ọgaga ọnana ha hayo kọ a te “se isuẹsu riẹ ba kẹ amọfa ha.” Wo ohẹriẹ no ivie isu ahwo-akpọ nọ i bi whu, ‘ọ rẹ te jọ bẹdẹ.’ (Daniẹl 2:44) Ma lẹ nọ whọ jọ omọvo uvie oyena bẹdẹ bẹdẹ.
[Oruvẹ-obotọ]
a Rri Uzou avọ 6 ọrọ obe onana.
EME WHO VUHUMU?
• Egaga akpọ vẹ a rehọ abọ sa-sa ọrọ ẹmema ologbo ewezẹ Nebukadneza na dhesẹ?
• Uyero akpọ vẹ a rehọ awọ gbe iziawọ ikpe ogbokọ nọ a rehọ ọviẹẹ gua na dhesẹ?
• Okevẹ gbe “ugbehru-itho” vẹ a bru “utho” na noze?
• Okevẹ “utho” na o rọ tehe ẹmema na?
[Ẹkpẹti/Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 63-67]
OVIE ỌGBAẸMO JỌ Ọ BỌ UVIE
ỌREUKU uvie Babilọn avọ ogbaẹmo riẹ a raha ogbaẹmo Ijipti ọrọ Fẹro Nẹko eva Kakemish, evaọ Siria. Ahwo Ijipti nọ a fikparobọ no na a dhẹ rri ofẹ obọze-ọre kpohọ Ijipti, yọ ahwo Babilọn a bi le ai. Rekọ ovuẹ jọ nọ u no obọ Babilọn ze o gba ọmọ-ovie obokparọ na họ re o kuomarẹriẹ. Usi na họ ọsẹ riẹ, Nabopolassar, o whu no. Avọ owha-iruo na nọ ọ wọ họ uzou iletu ẹmo riẹ re a mu ahwo na zihe ze jẹ rehọ eware rai, Nebukadneza ọ tẹ dhẹ kpo vẹrẹ nya e keria agbara-uvie nọ ọsẹ riẹ ọ seba ofofe.
Nebukadneza ọ rehọ agbara-uvie Babilọn evaọ ukpe 624 B.C.E. o te zihe ruọ osu avivẹ ọrọ Uvie Babilọn. Evaọ etoke esuo ikpe 43 riẹ, ọ tẹ rehọ ekwotọ nọ Ogaga Akpọ Asiria a jẹ rria vẹre nọ u thabọ vi ẹkwotọ riẹ, rehọ Siria kpohọ ofẹ ẹkpẹlobọ-ọre jẹ rehọ Palẹstain kpohọ ofẹ ukiediwo-ọre rite uwhru Ijipti.—Rri udhesẹ-oria.
Evaọ ukpe avọ ene esuo riẹ (620 B.C.E.), Nebukadneza o te ru Juda ziọ otọ uvie riẹ. (2 Ivie 24:1) Ikpe esa nọ i lele i rie, ọwọsuọ Judia o tẹ lẹliẹ ahwo Babilọn ko Jerusalẹm họ. Nebukadneza o te mu Jehoakin, Daniẹl, gbe imasa efa kpohọ Babilọn. Ovie na ọ tẹ jẹ wha ekwakwa etẹmpol Jihova jọ kpo. O te ru Zẹdikaya, oniọvo-ọsẹ Jehoakin, fihọ ovie ọsese ọrọ Juda.—2 Ivie 24:2-17; Daniẹl 1:6, 7.
U kri hi, Zẹdikaya omariẹ ọ tẹ wọso, ku usu gbe Ijipti. Nebukadneza ọ tẹ wariẹ ko Jerusalẹm họ, yọ evaọ 607 B.C.E., o te kporo ugbẹhẹ riẹ, mahe etẹmpol riẹ, jẹ raha okpẹwho na. O kpe emezae Zẹdikaya kpobi je tu Zẹdikaya aro jẹ rọ ifi gbae, re o mu ei kpohọ Babilọn. Nebukadneza o mu ahwo na buobu kpohọ igbo je kpeze ekwakwa etẹmpol nọ i kiọkọ kpohọ Babilọn. “Ere a ro mu Juda no otọ na kpohọ igbo.”—2 Ivie 24:18–25:21.
Nebukadneza o te je ko Taya họ jẹ rehọ okpẹwho na—ekohọ nọ o rehọ ikpe 13. Evaọ etoke ekohọ na, isoja riẹ kpobi a tẹ ‘fa oko-uzou’ fiki ẹroro etu-ekpọfia rai, ẹkoko rai kpobi e tẹ jẹ “yẹ” fiki ekwakwa nọ a rọ bọ iwou ekohọ na nọ a wọ. (Izikiẹl 29:18) Ukuhọ riẹ, Taya o te kie kẹ egbaẹmo Babilọn.
Ovie Babilọn na o wo ẹghẹ ẹmuofio gaga. Ebe jọ, maero erọ Babilọn, i dhesẹ i rie wọhọ ovie uvi-ẹdhoguo. Dede nọ Ikereakere na e nwane ta nọ Nebukadneza o kiẹrẹe he, Jerimaya ọruẹaro na ọ ta nọ dede nọ Zẹdikaya ọ wọso no, a te lọhọ obọ kẹe ‘otẹrọnọ ọ rẹ nya e rehọ oma riẹ kẹ emọ ovie Babilọn.’ (Jerimaya 38:17, 18) Yọ okenọ a raha Jerusalẹm no, Nebukadneza ọ rehọ ọghọ kẹ Jerimaya. Kpahe Jerimaya, ovie na o juzi nọ: “Wha rehọ iẹ, wha sẹro riẹ ziezi, wha nwae oma ha, rekọ wha ru onọ ọ ta kẹ owhai rọ kẹe.”—Jerimaya 39:11, 12; 40:1-4.
Wọhọ osu, o jọ lọlọhọ kẹ Nebukadneza re ọ ruẹ ewoma gbe ẹgba Daniẹl avọ egbẹnyusu esa riẹ—Shedrak, Mishak, gbe Abẹdnigo—enọ edẹ Hibru rai e rọ Hananaya, Mishẹl, gbe Azaraya. Fikiere ovie na o te fi ai họ obọdẹ ọkwa evaọ uvie riẹ.—Daniẹl 1:6, 7, 19-21; 2:49.
Marduk ẹdhọ ologbo ọrọ Babilọn họ ọnọ Nebukadneza ọ jẹ mae gọ. Ovie na ọ jẹ rọ orro obokparọ riẹ kpobi kẹ Marduk. Evaọ Babilọn, ọ bọ jẹ whẹ erru họ etẹmpol Marduk gbe etẹmpol edhọ Babilọn buobu efa. Ẹsejọhọ ẹmema igoru nọ a ro vi ukiekpotọ Dura na a rehọ iẹe mudhe kẹ Marduk. Yọ o wọhọ nọ Nebukadneza ọ roma kẹ ẹvaọgba gaga ọ tẹ be m’oma ẹmuofio riẹ.
Nebukadneza o te je wo omorro ọrọ aruẹrẹ Babilọn, okpẹwho ugbẹhẹ nọ o mae rro evaọ oke oyena. Ẹkwoma ekuhọ ebabọ igbẹhẹ ilogbo akwava okpẹwho na onọ ọsẹ riẹ o muhọ, Nebukadneza ọ tẹ rehọ okpẹwho na mu kothi. Ovie na ọ ruẹrẹ uwou-ovie anwae jọ nọ ọ rọ udevie okpẹwho na ọ tẹ bọ uwou-ovie okpehru jọ ikilomita ivẹ kpohọ ofẹ ẹkpẹlobọ-ọre. Re o ru eva were ovie-aye Media riẹ, ọnọ igbehru gbe igbrẹwọ ẹwho riẹ i bi siuru, Nebukadneza ọ tẹ bọ ọgbọ nọ o re veghe—ovo jọ evaọ usu eware igbunu ihrẹ akpọ anwae na.
Ẹdẹ jọ nọ ovie na ọ jẹ nya uwou-ovie Babilọn riẹ wariẹ, o te seha nọ: “Kọ ogbẹrọnọ Babilọn ologbo na ọnọ . . . mẹ rehọ ogaga bọ rọkẹ oria-ẹria uvie rọkẹ oruaro adhẹẹ mẹ na!” Whaọ “nọ ovie na ọ gbẹrọ ẹme na ẹta na” o te mu oruẹ họ ẹmọ. Ọ sai su evaọ ikpe ihrẹ hẹ, ọ tẹ jẹ re ẹbe, wọhọ epanọ Daniẹl ọ ruẹaro. Evaọ ekuhọ etoke ọyena, a te zihe uvie na kẹ Nebukadneza, ọnọ o su bọwo ẹdẹ uwhu riẹ evaọ 582 B.C.E.—Daniẹl 4:30-36.
EME WHO VUHUMU?
Eme a rẹ sae ta kpahe Nebukadneza wọhọ
• ohwo ẹghẹ ẹmuofio?
• osu?
• ọgegagọ Marduk?
• ọbebabọ?
[Map]
ABADE ỌWAWAE
Jerusalẹm
Ethẹ Yufretis
Ethẹ Taigris
Ninẹve
Susa
Babilọn
Ọr
UVIE BABILỌN
[Uwoho]
Babilọn, okpẹwho ugbẹhẹ nọ ọ mae rro evaọ oke riẹ
[Uwoho]
Odudu na o jọ oka Marduk
[Uwoho]
Ọgbọ Babilọn nọ o re veghe nọ a riẹ gaga
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 56]
EGAGA AKPỌ ERỌ ERUẸARUẸ DANIẸL
Ẹmema ologbo na (Daniẹl 2:31-45)
BABILỌNIA no 607 B.C.E. ze
MIDIA AVỌ PASIA no 539 B.C.E. ze
GRISI no 331 B.C.E. ze
ROM no 30 B.C.E. ze
OGAGA AKPỌ BRITAIN AVỌ AMERICA no 1763 C.E. ze
AKPỌ NỌ Ọ TAHAKU EVAỌ ESUO evaọ oke urere na
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 47]
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 58]