“Wha Hẹ Ghọ Erara”
“Wha hẹ zọhọ onọ okare erezi na kẹ ae, wha hẹ ghọ erara.”—AHWO ROM 12:13.
1. Eme họ ehri ẹgwọlọ ohwo-akpọ jọ, kọ ẹvẹ a re ro dhesẹ iẹe?
RE A nya iyẹrẹ nọ ọ rọ goli vrẹ evaọ okegbe ọkpokpọ evaọ udevie-aso o rẹ sae jọ oware imuozọ evaọ okpẹdoke inẹnẹ. Rekọ o rẹ sae jẹ jọ ẹbẹbẹ epọvo na re re a jọ udevie ogbotu nọ whọ jọ riẹ ohwo ọvo ho hayo nọ a jọ vuhu owhẹ hẹ. Uzẹme, abọ ologbo nọ a kugbe rọ ma ohwo họ ẹgwọlọ ẹruọsa, inọ ma r’oja, gbe nọ mai yọ enọ a you. Ohwo ọvo ọ rẹ gwọlọ nọ a ru ei wọhọ ọrara hayo ohwo obọ otafe he.
2. Ẹvẹ Jihova ọ rọ rehọ ẹgwọlọ usu mai kẹ omai?
2 Jihova Ọghẹnẹ, Ọnọ-Oru gbe Ọnọma eware kpobi na, ọ riẹ ẹgwọlọ ohwo-akpọ ziezi kpahe usu. Wọhọ Ọwena nọ ọ ma ohwo-akpọ, no emuhọ ze Ọghẹnẹ ọ riẹ nọ “uwoma re ohwo na ọvo ọ jọ họ,” yọ o ru oware jọ kpahiẹe. (Emuhọ 2:18, 21, 22) Okerefihotọ Ebaibol na o vọ avọ iriruo iruẹru ẹwo nọ Jihova o dhesẹ kẹ ahwo-akpọ gbe enọ idibo riẹ i dhesẹ. Onana u re ru omai wuhrẹ ‘erara-ghọ,’ rọkẹ oghọghọ gbe evawere amọfa jẹ rọ kẹ ẹgwọlọ omobọ mai.—Ahwo Rom 12:13.
Uyoyou kẹ Erara
3. Dhesẹ ugogo otofa ọrara-ghọ.
3 Ubiẹme na ‘erara-ghọ’ wọhọ epanọ Ebaibol na o fi rie họ iruo a fa riẹ no ẹme Grik phi·lo·xe·niʹa ze, onọ ehri ibieme ivẹ i ru via nọ otofa rai e rọ “uyoyou” gbe “ọrara.” Fikiere, otofa erara-ghọ họ “uyoyou kẹ erara.” Ghele, onana orọnikọ e lele emamọ uruemu hayo ẹfaki dhesẹ oma-ọghọ họ. U kpomahọ iroro gbe uyoyou ohwo. Ubiẹme ọ phi·leʹo, wọhọ epanọ The Exhaustive Concordance of the Bible ọrọ James Strong ota, u dhesẹ “re a jọ ogbẹnyusu kẹ (wo omawere kẹ [ohwo hayo okwakwa jọ]), koyehọ wo uyoyou kẹ (nọ u dhesẹ ẹtalamu nọ u no owhẹ eva ze, wọhọ oware nọ o dhẹruọ owhẹ oma hayo iroro).” Fikiere, erara-ghọ o nya kodo vi edhesẹ uyoyou, ẹsejọ fikinọ o gb’owhẹ họ hayo o rọ owha-iruo ra. Ẹsibuobu o rẹ jọ edhesẹ uvi omawere, uyoyou, gbe oma ogbẹnyusu.
4. Amono ma re dhesẹ uruemu ọrara-ghọ kẹ?
4 Ohwo nọ a re dhesẹ omawere gbe uyoyou onana kẹ họ “ọrara” (Grik, xeʹnos). Kọ ono ohwo ọnana ọ sae jọ? Ofariẹ, Concordance nọ Strong o kere ọ fotọ ẹme na xeʹnos wọhọ ‘ẹwho-ọfa (otofa riẹ ọrara, hayo ọkpokpọ); yọ a rẹ sae rehọ iẹe dhesẹ ọrara hayo (tabọ tabọ) ọrara.’ Fikiere erara-ghọ, wọhọ epanọ Ebaibol na o dhesẹ i rie, u re dhesẹ ẹwo nọ a dhesẹ kẹ ohwo nọ ma you, hayo a sai dhesẹ iẹe kẹ ohwo nọ ma riẹ vievie he. Jesu o ru rie vevẹ nọ: “Wha te you otu nọ o you owhai, didi osaohwa wha wo? Makọ imiazọhọ dede a [gbe bi ru epọvo na]? Wha te yere imoni rai ọvo, eme wha ro ru vi ahwo ọfa? Makọ ahwo Egedhọ dede a [gbe bi ru epọvo na]?” (Matiu 5:46, 47) Uvi erara-ghọ o rẹ kparobọ vi ẹhẹriẹ gbe oma-gbẹre nọ omohẹriẹ gbe ozọ o rẹ wha ze.
Jihova, Ọghọ-Erara Ọgbagba Na
5, 6. (a) Eme Jesu o wo họ iroro nọ ọ ta nọ, “Ọsẹ rai nọ ọ rọ obọ odhiwu ọ . . . gbunu”? (b) Ẹvẹ a be rọ ruẹ ọghọoruo Jihova?
5 Nọ ọ fodẹ ekiekpo uyoyou nọ ahwo-akpọ a bi dhesẹ kẹ ohwohwo no, nọ a jọ ob’ehru fodẹ na, Jesu o te ku eme enana gbei: “Fikiere, epanọ Ọsẹ rai nọ ọ rọ obọ odhiwu ọ . . . gbunu [na], wha rẹ te gbunu re.” (Matiu 5:48) Ghinọ ere, Jihova ọ gbunu evaọ edhere kpobi. (Iziewariẹ 32:4) Ghele, Jesu ọ jẹ riobọhọ abọ ọvo jọ ọrọ ẹgbagba Jihova, wọhọ epanọ ọ kake ta vẹre na: “[Ọghẹnẹ] o bi ru ọre riẹ vatha ehru ahwo oyoma gbe ahwo owoma, o te [bi] vi oso ze ehru enọ i kiẹrẹe gbe enọ i kiẹrẹe he.” (Matiu 5:45) Nọ o tẹ ze edhesẹ ẹwo, Jihova o re dhesẹ ọriẹwẹ hẹ.
6 Wọhọ Ọnọma na, Jihova họ ọnọ o wo eware kpobi. Jihova ọ ta nọ: “Keme karao karao kpobi nọ ọrọ o bọ ẹwọ na ọ mẹ, jegbe odu erao nọ e rọ o bọ igbehru. Mẹ riẹ erao ora o bọ ehru na kpobi, gbe enọ e be nya eva obọ ẹwọ na kpobi e mẹ.” (Olezi 50:10, 11) Ghele, ọ be rehọ oriobọ rehọ oware ọvo gbogbọ họ. Evaọ ọghọoruo riẹ, ọ be rehọ ẹgwọlọ emama riẹ kpobi kẹ ae. Ọnọ ọ so ilezi na ọ ta kpahe Jihova nọ: “Who rovie abọ ra, who te bi ru ẹgwọlọ eware nọ i wo uzuazọ kpobi rọ kẹ ae.”—Olezi 145:16.
7. Eme ma rẹ sai wuhrẹ no epanọ Jihova o re ru erara gbe ahwo nọ i wo ẹgwọlọ ze?
7 Jihova ọ rẹ kẹ ahwo eware nọ a gwọlọ—makọ ahwo nọ a re riẹ hẹ, enọ e rọ erara kẹe. Pọl avọ Banabas a kareghẹhọ enọ e jẹ gẹdhọ evaọ okpẹwho Listra inọ Jihova “ọ siọ isẹi oma riẹ ba e se he, keme ọ riẹ ru, epanọ ọ kẹ owhai oso gbe ezi ivuẹvu, jẹ kẹ owhai emu avọ evawere.” (Iruẹru 14:17) Jihova ọ rọ wowou avọ ọghọoruo, maero rọ kẹ ahwo nọ i wo ẹgwọlọ. (Iziewariẹ 10:17, 18) Eware buobu e riẹ nọ ma rẹ sai wuhrẹ no obọ Jihova ze evaọ edhesẹ ẹwo gbe ọghọoruo—ma re wo uruemu odederehọ—rọkẹ amọfa.
8. Ẹvẹ Jihova o ro dhesẹ ọghọoruo riẹ no evaọ ẹruọsa ẹgwọlọ ẹzi mai?
8 Fiba eware iwo buobu nọ ọ be rọ kẹ emama riẹ, Jihova ọ be rẹro te ẹgwọlọ rai evaọ edhere ẹzi. Jihova o ru ọghọ igbunu kpahe ewoma ẹzi mai, makọ taure ohwo jọ evaọ usu mai dede ọ tẹ te riẹ nọ ma rọ iyiyẹ evaọ ẹzi. Ma se eva Ahwo Rom 5:8, 10 nọ: “Rekọ onana Ọghẹnẹ oro ru uyoyou riẹ gba kẹ omai keme okenọ ma gbẹ jọ erahaizi, Kristi o te whu kẹ omai. . . . Okenọ ma [jọ] ewegrẹ a rọ fiki uwhu ọmọ riẹ kuomaigbe Ọghẹnẹ.” Ọruẹrẹfihotọ ọyena o ru rie lọhọ kẹ ahwo-akpọ erahaizi re a ze otọ usu uviuwou evawere kugbe Ọsẹ obọ odhiwu mai. (Ahwo Rom 8:20, 21) Jihova ọ tẹ jẹ rueriẹ nọ a k’omai emamọ ọkpọvio gbe isuẹsu re ma ruẹse kparobọ evaọ uzuazọ ghelọ eyero omuomu gbe sebaẹgba mai.—Olezi 119:105; 2 Timoti 3:16.
9, 10. (a) Fikieme ma jẹ sae ta nọ Jihova họ ọghọ-erara ọgbagba na? (b) Ẹvẹ egegagọ uzẹme a sae rọ raro kele Jihova evaọ abọ ọnana?
9 Fiki onana, ma sae ta nọ ghinọ Jihova họ ọghọ-erara ọgbagba evaọ idhere buobu. O re gbolo aro kẹ iyogbere he, erọ omarokpotọ, gbe iwhrori hi. O wo uvi isiuru gbe ọdawẹ kẹ erara, makọ ewegrẹ riẹ dede, yọ o re rẹro osaohwa ọvo mi ai hi. Evaọ enana kpobi, kọ ogbẹrọnọ ọye họ obọdẹ oriruo ọrọ ọghọoruo ọgbagba?
10 Wọhọ Ọghẹnẹ uyoyou-ẹwo gbe ọghọoruo otiọye na, Jihova ọ gwọlọ nọ enọ e be gọe a raro kele iei. Evaọ Ebaibol na kpobi, ma ruẹ iriruo ilogbo okwakwa ẹwo ọnana. Encyclopaedia Judaica o muẹrohọ nọ “evaọ Izrẹl anwae, a rri erara-ghọ wọhọ emamọ uruemu ọvo ho, rekọ uzi uruemu nọ u fo . . . Uruemu Ebaibol ọrọ edederehọ ohwo nọ o bi kpohọ erẹ nọ oma o rrọ no hayo edederehọ ọrara na fihọ udevie rai, oyehọ oria emuhọ nọ erara-ghọ gbe abọ sa-sa riẹ kpobi i re jo muhọ ẹrro kpohọ uruemu ẹkẹnobọ nọ o jọ uruemu ahwo Ju.” Ukpenọ o jọ uruemu orẹwho hayo uyẹ ahwo jọ ọvo, u fo re erara-ghọ o jọ uruemu egegagọ uzẹme Jihova kpobi.
Ẹghọ Enjẹle
11. Oriruo ologbo vẹ o dhesẹ nọ ọrara-ghọ o rẹ wha eghale idudhe ze? (Je rri Emuhọ 19:1-3; Ibruoziẹ 13:11-16.)
11 Ikuigbe Ebaibol jọ nọ a riẹ gaga ọrọ edhesẹ erara-ghọ họ Abraham avọ Sera okenọ a jẹ rria udevie ire ilogbo ọ Mamre, kẹle Hibrọn. (Emuhọ 18:1-10; 23:19) Ababọ avro, oware onana Pọl ukọ na o wo họ iroro nọ ọ kẹ uthubro ọnana: “Wha seri erara eghọ họ họ, keme ere otujọ ọ rọ ghọ ikọ-odhiwu nọ a vuhu hu.” (Ahwo Hibru 13:2) Ewuhrẹ ikuigbe ọnana o ti fiobọhọ k’omai ruẹ nọ erara-ghọ orọnikọ oware uruemu hayo epanọ a rọ yọrọ omai ọvo ho. Ikpoye, o rọ okwakwa ahwo Ọghẹnẹ nọ o rẹ wha eghale ilogbo ze.
12. Ẹvẹ Abraham o ro dhesẹ uyoyou riẹ kẹ erara?
12 Emuhọ 18:1, 2 u dhesẹ nọ Abraham ọ riẹ erara na ha gbe nọ a vẹ ruẹe, nwane wọhọ epaọ erara esa gheghe nọ e jẹ nyavrẹ. Wọhọ epanọ etota jọ a ta riẹ, uruemu nọ o jọ udevie ahwo Ovatha-Ọre na họ, ọrara nọ ọ rọ ẹkuotọ nọ ọ riẹ hẹ o wo udu nọ o re ro rẹro nọ a te ghọe ọ gbẹ make riẹ ohwo ọvo evaọ etẹe he. Rekọ Abraham ọ hẹrẹ re erara enana a ta kẹe tao ho; ọye ọ j’owọ na. Ọ “dhẹ i dede” erara na nọ a gbẹ jọ ugbothabọ—enana kpobi “evaọ oke uvo,” yọ Abraham ọ kpako te ikpe 99 no! Kọ onana u gbe dhesẹ oware nọ o soriẹ nọ Pọl ọ rọ fodẹ Abraham wọhọ oriruo nọ ma rẹ raro kele? Enẹ erara-ghọ o rẹ jọ, ọdawẹ hayo uyoyou kẹ erara, ọdawẹ kẹ ẹgwọlọ rai. O rọ emamọ uruemu.
13. Fikieme Abraham o je “diguẹ totọ” kẹ erara na?
13 Ikuigbe na ọ tẹ jẹ ta k’omai inọ okenọ o zere erara na, Abraham “o te diguẹ totọ.” Iguẹdi kẹ erara nọ ọ riẹ ẹdọvo ho? Whaọ, re a diguẹ, nọ Abraham o ru na, yọ oghẹrẹ uyere kẹ ọrara nọ a kẹ ọghọ hayo ohwo nọ o wo ọkwa okpehru, orọnikọ uruemu egagọ họ, onọ o rọ kẹ Ọghẹnẹ ọvo. (Wawo Iruẹru 10:25, 26; Eviavia 19:10.) Ẹkwoma iguẹdio, orọnikọ uzou nọ a re go kpotọ ọvo ho rekọ “diguẹ totọ,” Abraham ọ tẹ rehọ ọghọ kẹ erara enana inọ a wuzou. Ọ jọ ọnọ o wuzou uviuwou ulogbo, avọ efe, ghele o rri erara enana wọhọ nọ a te kẹ ọghọ ologbo vi omobọ riẹ. Ẹvẹ onana u wo ohẹriẹ te no iviẹro nọ a re wo kẹ erara, enẹ-sihemu kẹ erara! Abraham o ghine dhesẹ otofa ẹme na: ‘Evaọ ọghọ rọ kẹ ohwohwo, k’obaro.’—Ahwo Rom 12:10.
14. Didi omodawọ gbe omolahiẹ e jariẹ evaọ ọghọ nọ Abraham o dhesẹ kẹ erara na?
14 Abọ ikuigbe edekọ na i dhesẹ nọ iroro Abraham e jọ e rọ obọdẹ. Emu nọ a there dede ọ were thesiwa. Makọ evaọ uviuwou ulogbo nọ a jọ wo uthuru buobu, ‘ọmọ-eruẹ owoma’ ọ rọ oware nọ a re dhe ekpekpe he. Kpahe uruemu odode oria na, Daily Bible Illustrations ọrọ John Kitto o muẹrohọ nọ: “A re mu duobọ te efe ohwo ho ajokpa evaọ oke ehaa jọ, hayo nọ ọrara ọ tẹ kpahe; yọ evaọ oghẹrẹ oke oyena ọvo a re jo kpe arao, makọ evaọ uwou ohwo nọ o wo uthuru erao gbidi gbidi dede.” Oke ọ ẹroro nọ o jọ eva ezi ọyena o rẹ kuvẹ re a rawo emuore nọ ọ rẹ raha ha, fikiere re a rọ emuore otiọye na ghọ ọrara, a re there emuore na kpobi okioke oyena. Agbẹta nọ evaọ ikuigbe ọkpẹkpẹe ọnana, ubiẹme na “vẹrẹ” hayo ‘vẹrẹ vẹrẹ’ ọ rọ roma via isiasa, yọ Abraham ọ “dhẹ” re ọ ruẹrẹ emuore na họ!—Emuhọ 18:6-8.
15. Eme họ emamọ eriwo ekwakwa iwo evaọ edhesẹ erara-ghọ, wọhọ epanọ Abraham o dhesẹ i rie?
15 Ghele, ẹjiroro na họ orọnikọ re a ruẹrẹ okpemu jọ họ re a ru ohwo jọ evawere ọvo ho. Dede nọ Abraham avọ Sera a lahiẹ oma tere re a ruẹrẹ emuore na họ jẹ wọe họ otọ, muẹrohọ oghẹrẹ ẹme nọ Abraham ọ kake ta kpahiẹe: “Jọ a rehọ ame ze, re wha wozẹ awọ rai, re wha serihọ evaọ otọ ure na, re mẹ rehọ ememu ze, re wha re wha wo eri nya onya na, nọ owha te uwou odibo [rai] no na.” (Emuhọ 18:4, 5) “Ememu” ọyena o te zihe ro okpore eruẹ ọpoporiẹ kugbe ikeki igheghelie, iwhri, gbe ame-ivie eruẹ—emu nọ o fo kẹ ovie. Kọ eme ma wuhrẹ no onana ze? Inọ a tẹ be ghọ ọrara, oware nọ u wuzou, hayo oware nọ o rọ oja họ, orọnikọ epanọ emu gbe idi na i ti bu te he, hayo oghẹrẹ eghaghọ nọ a rẹ rọ ghọ ọrara na, gbe eware efa itieye na ha. Ọrara-ghọ o roma hwa sọ ohwo na o wo ugho nọ ọ rẹ rọ dẹ ikpeware he. Ikpoye, o roma hwa uvi ọdawẹ kẹ ewoma amọfa gbe ẹgwọlọ nọ a re ro ru ewoma kẹ amọfa te epanọ ẹgba ohwo o te. “Ukodo nọ a rehọ ẹbe there nọ uyoyou o rọ u woma vi okpemu nọ a rehọ arao there nọ egrẹ-ọjẹ ọ rọ,” ere itẹ Ebaibol jọ ọ ta, yọ onana họ ehri uvi ọrara-ghọ.—Itẹ 15:17.
16. Ẹvẹ Abraham o ro dhesẹ ovuhumuo kẹ eware ẹzi evaọ oware nọ o ru kẹ erara na?
16 Ghele, ma re muẹrohọ inọ a ku eware ẹzi gbe eghaghọ na kpobi. Eva oghẹrẹ jọ Abraham o vuhumu nọ erara na yọ enyukọ no obọ Jihova ze. Onana u dhesẹ oma via evaọ edhere nọ o ro lele ai t’ẹme: “Ọnowo mẹ, otẹrọnọ mẹ were owhai, wha nya se odibo rai ba ha.”a (Emuhọ 18:3; wawo Ọnyano 33:20.) Abraham ọ riẹ vẹre he sọ a wo ovuẹ jọ kẹe hayo sọ a be fake nyavrẹ ọvo. Epanọ o jọ kpobi, o wo ovuhumuo inọ ẹjiroro Jihova o bi rugba na. Uwo jọ nọ Jihova o vi ahwo enana oye a be whaharo na. Otẹrọnọ oware jọ o riẹ nọ o re ru ro fiobọhọ evaọ oyena, o te were iẹe eva re o ru ei. O vuhumu nọ idibo Jihova a te kẹ oware nọ o mai woma, yọ ọ rẹ kẹ onọ o mai woma evaọ etoke ọyena. Ẹkwoma ere oruo, oghale ẹzi o rẹ te jariẹ, sọ rọ kẹ oma riẹ hayo rọ kẹ omọfa. Wọhọ epanọ o via, a ghale Abraham avọ Sera gaga kẹ uvi ọrara-ọghọ rai.—Emuhọ 18:9-15; 21:1, 2.
Ahwo Erara-Ghọ
17. Eme Jihova ọ jọ obọ ahwo Izrẹl gwọlọ kpahe erara gbe ahwo nọ i wo ẹgwọlọ evaọ udevie rai?
17 Obọdẹ oriruo Abraham na o rẹ thọrọ orẹwho nọ o no oma riẹ ze ẹro ho. Uzi nọ Jihova ọ kẹ emọ Izrẹl u kugbe ọruẹrẹfihotọ edhesẹ uruemu ọrara-ghọ evaọ udevie rai. “Ọrara nọ o kpo bru owhẹ ze na ọ rẹ jọ wọhọ ohwo ẹwho evaọ udevie rai, who ve yowu iei wọhọ epanọ who you oma ra; keme ere wha jọ erara re evaọ otọ Ijipti: Keme Mẹ họ ỌNOWO na Ọghẹnẹ rai.” (Iruo-Izerẹ 19:34) Ahwo na a re dhesẹ obọdẹ ororokẹ kẹ ahwo nọ a wo ẹgwọlọ obufihọ iwo, yọ a re mu vi ai vrẹ ababọ họ. Okenọ Jihova ọ tẹ ghale ai avọ ivuẹvu buobu, nọ a tẹ be ghọghọ evaọ ehaa rai, nọ a te bi serihọ no iruo egaga rai evaọ ikpe Ẹdijala na, gbe oke ehaa efa, ahwo na a rẹ kareghẹhọ otu nọ akpọ o woma kẹ tere he—eyae-uku, emọ nọ i wo esẹ hẹ, gbe erara—Iziewariẹ 16:9-14; 24:19-21; 26:12, 13.
18. Ẹvẹ erara-ghọ u wuzou te evaọ ewo aruoriwo gbe oghale Jihova?
18 Epanọ edhesẹ ẹwo, ọghọoruo, gbe erara-ghọ kẹ amọfa i wuzou te, maero rọ kẹ ahwo nọ i wo ẹgwọlọ, a rẹ sae rueriẹ evaọ edhere nọ Jihova o ro yeri kugbe emọ Izrẹl okenọ a gbabọ kẹ edhesẹ ekwakwa enana. Jihova o ru rie vevẹ inọ ẹwo gbe ọghọoruo kẹ erara gbe ahwo nọ i wo ẹgwọlọ e rọ usu eware nọ a gwọlọ mi ahwo riẹ re a gbe wo eghale riẹ haro. (Olezi 82:2, 3; Aizaya 1:17; Jerimaya 7:5-7; Izikiẹl 22:7; Zekaraya 7:9-11) Okenọ orẹwho na ọ tẹ roma totọ wha eruẹrẹfihotọ enana gbe efa haro, obọ rai o vẹ jọ lọlọhọ a vẹ jẹ reawere efe iwo gbe erọ ẹzi. Okenọ ilale oriobọ oma-rai o da ruọ ai oma no a je gbabọ kẹ edhesẹ ekwakwa ẹwo enana rọkẹ ahwo nọ i wo ẹgwọlọ, Jihova o te brukpe ai, uwhremu na Jihova o te bruoziẹ kpe ai.—Iziewariẹ 27:19; 28:15, 45.
19. Eme ma re ti gbe wuhrẹ kpahe hrọ?
19 Whaọ, ẹvẹ u wuzou te k’omai re ma kiẹ oma mai riwi re ma ruẹ sọ ma be rria te oware nọ Jihova o rẹro riẹ mi omai evaọ abọ ọnana! Onana o mae rọ ere nẹnẹ fiki ẹzi oriobọ gbe omohẹriẹ nọ ọ rọ akpọ inẹnẹ na. Ẹvẹ ma sae ro dhesẹ uruemu ọghọoruo Oleleikristi evaọ akpọ ọnana nọ ọ tahaku na? Oyena họ ẹme nọ a t’ẹme kpahe evaọ uzoẹme notha na.
[Footnotes]
a Rọ kẹ ẹmeọta ọvọvọ kpahe ẹme ọnana, rri uzoẹme na “Kọ Ohwo jọ Ọ ruẹ Ọghẹnẹ No?” evaọ Uwou-Eroro Na ọrọ May 15, 1988, ewẹ-obe 21-23 (ọrọ Oyibo).
Kọ Whọ Kareghẹhọ?
◻ Eme họ otofa ubiẹme Ebaibol nọ a fa ‘erara-ghọ’ na?
◻ Evaọ edhere vẹ Jihova ọ rọ rọ oriruo ọgbagba evaọ edhesẹ erara-ghọ?
◻ Ẹvẹ Abraham ọ nya thabọ te re o dhesẹ ọghọ?
◻ Fikieme egegagọ uzẹme kpobi a jẹ “ghọ erara”?