Ovuhumuo Kẹ ‘Ekẹ Ahwo’ Na
“Wha rehọ adhẹ kẹ enọ erọ udevie rai ruiruo, . . . wha jẹ jọ eva uyoyou riwi ae kpehru gaga fiki epanọ iruo rai e rọ.”—1 AHWO TẸSALONIKA 5:12, 13.
1. Wọhọ epanọ o rọ Iruẹru 20:35, didi ogaga ẹkẹ u wo? Dhesẹ iẹe.
“ẸKẸ oghale o mae rọ vi emio.” (Iruẹru 20:35) Kọ whọ sai roro ku oke urere nọ whọ ruẹ uzẹme eme Jesu eyena? Ẹsejọhọ okẹ nọ whọ kẹ ohwo jọ nọ who you gaga. Whọ roma totọ salọ okẹ na, keme whọ gwọlọ nọ o jọ oware nọ o rẹ were oyoyou ra. Uriwo evawere evaọ ovao oyoyou ra—ẹvẹ o sasa udu ra te! Okenọ u te no udu ze ziezi, okẹ yọ odhesẹvia uyoyou, yọ edhesẹ uyoyou u wo ogaga nọ o rẹ wha evawere se omai.
2, 3. (a) Fikieme a jẹ sae ta nọ uvumọ ohwo ọ be wereva vi Jihova ha, kọ ẹvẹ ọruẹrẹfihọ ‘ekẹ ahwo’ u re ro ru udu riẹ ghọghọ? (b) Eme ma rẹ gwọlọ rehọ okẹ nọ u no obọ Ọghẹnẹ ze ru hu?
2 Kọ ono eva e rẹ were vi Jihova, Ọkokẹ ‘oware uwoma kpobi’ na? (Jemis 1:17; 1 Timoti 1:11) Okẹ nọ ọ kẹ kpobi avọ uyoyou. (1 Jọn 4:8) Oyena o rọ uzẹme kpahe okẹ nọ Ọghẹnẹ ọ rọ kẹ ukoko na ẹkwoma Kristi na—‘ekẹ ahwo.’ (Ahwo Ẹfẹsọs 4:8) Ọruẹrẹfihọ ekpako na re a rẹro te uthuru na o rọ odhesẹvia uyoyou udidi Ọghẹnẹ kẹ ahwo riẹ. A roma totọ salọ ezae enana—a rẹ nyate ute Ikereakere na hrọ. (1 Timoti 3:1-7; Taitọs 1:5-9) A riẹ nọ ‘uthuru na o rẹ zoziẹ ae ẹro,’ ere ọvo eva e rẹ rọ were igodẹ na kẹ ithuru-igodẹ iyoyou nana. (Iruẹru 20:29; Olezi 100:3) Okenọ Jihova ọ tẹ ruẹ nọ igodẹ riẹ a wo idu nọ uyere utioye na o vọ, evaọ uzẹme udu riẹ o rẹ ghọghọ!—Itẹ 27:11.
3 Ma gwọlọ rri okẹ nọ Ọghẹnẹ ọ k’omai vo ho; yọ ma gwọlọ jọ ababọ-uyere kẹ ekẹ riẹ hẹ. Enọ ivẹ e tẹ roma via: Ẹvẹ ekpako a re rri owha-iruo rai evaọ ukoko na? Kọ ẹvẹ uthuru na u re ro dhesẹ nọ a se ‘ekẹ ahwo’ na gboja?
‘Mai yọ Ibe Iruiruo Rai’
4, 5. (a) Eme Pọl ọ rehọ ukoko na dhesẹ, kọ fikieme onana o rọ rọ ọtadhesẹ nọ o kiehọ? (b) Eme ọtadhesẹ Pọl o dhesẹ kpahe oghẹrẹ nọ ma re rri je ru ohwohwo?
4 Jihova ọ rehọ umuo udu-esuo jọ kẹ ‘ekẹ ahwo’ na evaọ ukoko na. Uzẹme, ekpako a gwọlọ rehọ udu-esuo rai ruiruo thọthọ họ, rekọ a riẹ nọ o lọhọ tere he kẹ ahwo-akpọ nọ e gba ha re a ru ere. Kọ ẹvẹ a re rri oma rai kugbe uthuru na? Roro kpahe ọtadhesẹ Pọl jọ. Nọ ọ fodẹ oware nọ a jẹ rehọ ‘ekẹ ahwo’ na kẹ omai no, Pọl o te kere nọ: “Jọ ma rọ fiki uyoyou rro evaọ eware kpobi bru ọnọ o wuzou na, Kristi. Ẹkwoma riẹ ugboma na kpobi, nọ o whẹgbe je ko kugbe ziezi evaọ ẹzo kpobi nọ o rẹ kẹ oware nọ a gwọlọ, evaọ utho iruo kabọ kabọ ugboma na, o tẹ lẹliẹ ugboma na be rro kẹ ọbọga riẹ evaọ uyoyou.” (Ahwo Ẹfẹsọs 4:15, 16, NW ) Fikiere Pọl ọ rehọ ukoko na te ekpako gbe amọfa nọ e riẹ kpobi na dhesẹ ugboma ohwo. Fikieme ọtadhesẹ ọnana o ro fo?
5 Ugboma ohwo u wo abọ sasa rekọ uzou ovo. Rekọ, uvumọ oria evaọ ugboma na—makọ uwo-oma, iriẹ-oma, iriẹ-azẹ—nọ u wo iruo ho o riẹ hẹ. Okwakwa ovuovo kpobi o rọ ghaghae yọ u re fi oware jọ ba omokpokpọ gbe erru ugboma na soso. Epọvo na, ahwo sa-sa a ru ukoko na via, rekọ omomọvo—t’ọmaha t’ọkpako, enọ e ga hayo idedeghe—a rẹ sai fi oware jọ ba omokpokpọ gbe erru abọ-ẹzi ukoko na. (1 Ahwo Kọrint 12:14-26) Uvumọ ohwo o re du roro nọ ọye ọ rọ ugbotọ họ. Evaọ abọdekọ riẹ, ọvuọvo o re roro nọ ọye o kpehru gaga ha, keme mai kpobi—ithuru-igodẹ gbe igodẹ na—a rọ abọ ugboma na, yọ uzou ovo o riẹ, Kristi. Fikiere Pọl ọ nwani dhesẹ uyoyou, ẹruọsa, gbe adhẹẹ nọ ma re wo kẹ ohwohwo. Evuhumuo onana u re fiobọhọ kẹ ekpako na wo eriwo omarokpotọ, owowa ọrọ iruo rai evaọ ukoko na.
6. Dede nọ o wo udu-esuo ukọ, ẹvẹ Pọl o ro dhesẹ ẹzi omarokpotọ?
6 ‘Ekẹ ahwo’ nana a gwọlọ kpọ izuazọ hayo ẹrọwọ ibe egegagọ rai hi. Pọl, dede nọ o wo udu-esuo ukọ, ọ rehọ omarokpotọ ta kẹ ahwo Kọrint nọ: “Orọnikọ ma rọ ilori ẹrọwọ rai hi, rekọ ma rọ ibe iruiruo kẹ oghọghọ rai, keme ẹrọwọ rai wha ro dikihẹ na.” (2 Ahwo Kọrint 1:24, NW ) Orọnikọ Pọl ọ gwọlọ kpọ ẹrọwọ gbe edhere uzuazọ inievo riẹ hẹ. Evaọ uzẹme, ọ ruẹ ẹgwọlọ nọ o re ro ru ere he, keme o dhesẹ evaifihọ nnọ a rọ ezae gbe eyae ẹrọwọ, enọ e rọ ukoko Jihova fikinọ a gwọlọ ru oware nọ u kiete. Fikiere, be ta kpahe oma riẹ gbe ogbẹnya erẹ riẹ Timoti, ma sae rehọ iẹe nọ Pọl ọ be ta nọ: ‘O rọ iruo mai re ma ruiruo kugbe owhai gọ Ọghẹnẹ avọ oghọghọ.’ (2 Ahwo Kọrint 1:1) Ẹvẹ onana o rọ ẹzi omarokpotọ te!
7. Eme ekpako omarokpotọ a re vuhumu kpahe iruo rai evaọ ukoko na, kọ didi eva a fihọ ibe iruiruo rai?
7 ‘Ekẹ ahwo’ nẹnẹ a wo iruo evo na. A rọ ‘ibe iruiruo kẹ oghọghọ mai.’ Ekpako omarokpotọ a riẹ nọ o rọ iruo rai hi re a jiroro epanọ amọfa a re ru te evaọ iruo Ọghẹnẹ. A riẹ nọ dede nọ a rẹ sae tudu họ amọfa awọ re a ru ẹnyaharo evaọ odibọgba rai, iruo Ọghẹnẹ i re no udu unevaze ze. (Wawo 2 Ahwo Kọrint 9:7.) A wo evaifihọ nnọ otẹrọnọ ibe iruiruo rai a be ghọghọ, a te dawo ẹgba rai kpobi. Fikiere o rọ ẹgwọlọ eva rai re a fiobọhọ kẹ inievo rai “rehọ evawere ru iruo kẹ ỌNOWO” na.—Olezi 100:2.
Obufihọ kẹ Ahwo Kpobi re A Gọ avọ Oghọghọ
8. Eme họ idhere jọ nọ ekpako a re ro fiobọhọ kẹ inievo rai gọ Jihova avọ oghọghọ?
8 Ekpako na, ẹvẹ wha sai ro fiobọhọ kẹ inievo rai gọ avọ oghọghọ? Wha rẹ sae rehọ oriruo tuduhọ. (1 Pita 5:3) Ru re ọwhọ gbe oghọghọ ra evaọ odibọgba na i dhesẹ oma via, oma o rẹ te wọ amọfa re a raro kele oriruo ra. Jiri amọfa kẹ omodawọ unevaze rai. (Ahwo Ẹfẹsọs 4:29) Uvi ujiro osasa u re fiobọhọ kẹ amọfa riẹ nọ a w’iruo gbe nnọ a gwọlọ e rai. O rẹ tuduhọ igodẹ na awọ re a gwọlọ ru utho ẹgba rai evaọ ẹgọ Ọghẹnẹ. Whọ rehọ ohwo jọ wawọ ọdekọ họ. (Ahwo Galesha 6:4) Ẹwawọ otiọye na o re whrehe ohwo viukpenọ o rẹ wọe nyaharo. U te no ere no, igodẹ Jihova yọ ahwo sa-sa—avọ iyero gbe ẹgba sa-sa. Wọhọ Pọl, fievahọ inievo ra. Uyoyou o rẹ “rọwo eware kpobi,” fikiere u fo re ma rọwo nnọ inievo mai a you Ọghẹnẹ a tẹ jẹ gwọlọ ru ei eva were. (1 Ahwo Kọrint 13:7) Okenọ wha te ‘dhesẹ ọghọ kẹ amọfa,’ oma o rẹ wọ ai ru uthoma rai. (Ahwo Rom 12:10) Wo evaifihọ nnọ okenọ a tẹ tuduhọ igodẹ na awọ je jiri ai, ibuobu a re ru uthoma rai evaọ ẹgọ Ọghẹnẹ, a vẹ jẹ ruẹ oghọghọ evaọ iruo rai.—Matiu 11:28-30.
9. Didi eriwo ọrọ ibe ekpako o re fiobọhọ kẹ ọkpako kpobi gọ avọ oghọghọ?
9 Whọ tẹ be rehọ omarokpotọ rri oma ra wọhọ ‘ibe oruiruo’ u re fiobọhọ kẹ owhẹ gọ avọ oghọghọ je wo ovuhumuo obọdẹ ekẹ ibe ekpako ra. Ọkpako kpobi o wo ẹkẹ ona gbe ẹgba riẹ nọ ọ rẹ sai ro ruiruo kẹ erere ukoko na. (1 Pita 4:10) Ọjọ ọ rẹ sai wo okẹ uwuhrẹ. Ọfa ọ sae jọ ọnọ o re kokohọ ziezi. Ọfa ọ rẹ sae whẹtiẹ ahwo h’oma gaga fiki omosasọ gbe ohrọ riẹ. Uzẹme na họ, uvumọ ọkpako ọ riẹ hẹ nọ o wo ekẹ na kpobi vọvọ. Kọ ohwo o te wo okẹ jọ—ma rehọ iẹe nọ okẹ uwuhrẹ—o rẹ lẹliẹ ọkpako ọvo jọ kpehru vi ọdekọ? Vievie! (1 Ahwo Kọrint 4:7) Evaọ abọdekọ riẹ, u du fo re ma go fiki okẹ nọ ọdekọ o wo ho hayo re ma roro nọ ma fioka ha fikinọ amọfa a bi jiri ọkpako jọ kẹ okẹ riẹ. Kareghẹhọ, who wo ẹkẹ ekẹ ra nọ Jihova ọ be jọ oma ra ruẹ. Yọ ọ sai fiobọhọ k’owhẹ bọ ekẹ enana jẹ rehọ ae ruiruo kẹ ewoma inievo ra.—Ahwo Filipai 4:13.
‘Yo Ẹme jẹ Roma Kpotọ’
10. Fikieme u je fo re ma dhesẹ ovuhumuo kẹ ‘ekẹ ahwo’ na?
10 A tẹ k’omai okẹ, u fo re ma kẹ uyere. “Hẹ kẹ uyere,” ere Ahwo Kọlọsi 3:15 o ta. Kọ ẹvẹ kpahe ‘ekẹ ahwo’ na, okẹ oghaghae nọ Jihova ọ rọ k’omai na? Whaọ, ma re yere Jihova, Ọkokẹ ọghọ na. Kọ ẹvẹ kpahe ‘ekẹ ahwo’ na omarai? Ẹvẹ ma re ro dhesẹ nọ ma se rai gboja?
11. (a) Ẹvẹ ma re ro dhesẹ ovuhumuo mai kẹ ‘ekẹ ahwo’ na? (b) Eme họ otofa eme na “yo ẹme” gbe “rehọ oma kpotọ”?
11 Ma rẹ sai dhesẹ ovuhumuo mai kẹ ‘ekẹ ahwo’ na ẹkwoma ẹme nọ ma re yo kẹ ohrẹ gbe ẹjiroro Ebaibol rai kpata kpata. Ebaibol ọ hrẹ omai nọ: “Wha yo ẹme e nọ i bi su owhai re wha rehọ oma kpotọ kẹ ae; keme ae a be sẹro izi rai, wọhọ ahwo nọ a rẹ te niyẹrẹ re a rọ evawere, ru onana o jọ rọ ofuhu, keme oyena u re wo erere kẹ owhai hi.” (Ahwo Hibru 13:17) Muẹrohọ nnọ orọnikọ ma re “yo ẹme” ọvo ho rekọ ma rẹ jẹ rọ “oma kpotọ” kẹ enọ e be kobaro na. Ẹme Griki kẹ “oma kpotọ” u dhesẹ “yoẹme evaọ otọ.” Be ta kpahe eme na “yo ẹme” gbe rọ “oma kpotọ,” ọmọ-isukulu Ebaibol na R. C. H. Lenski ọ ta nọ: “Ohwo o re yoẹme nọ ọ tẹ rọwo kugbe oware nọ a ta kẹe nọ o ru, ọ tẹ rọwo nnọ o gba je wo erere; o re yoẹme . . . o te tube rri ẹme na oghẹrẹsa.” Ma te wo otoriẹ jẹ rọwo kugbe ọkpọvio enọ e be k’obaro na, o rẹ jọ lọlọhọ re ma yoẹme. Rekọ eme ọ rẹ via otẹrọnọ ma riẹ oware nọ a rọ fiki riẹ jiroro jọ họ?
12. Fikieme ma jẹ roma kpotọ, hayo yoẹme, ma gbẹ maki w’otoriẹ oware nọ a rọ jiroro jọ vọvọ họ?
12 Etenẹ ma jọ gwọlọ ẹmeoyo hayo omarokpotọ na. Fikieme? O gwọlọ re ma fievahọ nnọ ezae enana nọ i te evaọ abọ-ẹzi na a wo ewoma mai họ udu. Whaọ, a riẹ ziezi nnọ a ti guọvunu kẹ Jihova fiki igodẹ nọ a muhọ ai obọ na. (Jemis 3:1) Fibae, u fo re ma kareghẹhọ nọ ma riẹ eme ototọ nọ e lẹliẹ e rai jiroro nọ a jẹ na ha.—Itẹ 18:13.
13. Eme u re fiobọhọ k’omai roma kpotọ okenọ ekpako na a te bruoziẹ?
13 Kọ ẹvẹ kpahe ẹmeoyo nọ o tẹ ziọ ẹjiroro ẹdhoguo? Uzẹme, onana o sae lọhọ họ, maero a tẹ jiroro nnọ a re si ohwo nọ ma you no ukoko—omoni hayo ogbẹnyusu ọkpekpe. Evaọ etenẹ re, o rẹ mai woma re ma roma kpotọ kẹ ẹdhoguo ‘ekẹ ahwo’ na. A bi muẹrohọ otọ vi omai, yọ a rẹ sae riẹ otọ ẹme na vi omai. Ẹjiroro itieye na e rẹ kẹ inievo na idhọvẹ; o rọ owha-iruo ogbẹgbẹdẹ re a ‘bruoziẹ kẹ Jihova.’ (2 Iruẹru-Ivie 19:6) A re ru omodawọ kpobi re a re ohrọ, keme a riẹ nọ Ọghẹnẹ o wo “erọvrẹ.” (Olezi 86:5) Rekọ a re je ru ukoko na fo hrọ, fikiere Ebaibol na ọ tẹ kẹ udu nọ a si erahaizi nọ i kurẹriẹ hẹ no ukoko. (1 Ahwo Kọrint 5:11-13) Evaọ ẹsibuobu, ọnọ ọ thọ uzi na ọ rẹ jẹ ẹjiroro na rehọ. O sae jọ nọ ọwhọkuo na họ oware nọ ọ gwọlọ re o bruoma kpiroro. Otẹrọnọ mai, iyoyou riẹ, ma yoẹme kpahe ẹjiroro na, koyehọ ma bi fiobọhọ kẹe wo erere no ọwhọkuo na ze.—Ahwo Hibru 12:11.
“Riwi Ae Kpehru Gaga”
14, 15. (a) Wọhọ epanọ 1 Ahwo Tẹsalonika 5:12, 13 o ta, fikieme ekpako na a je fo kẹ ororokẹ mai? (b) Fikieme a jẹ sae ta nọ ekpako na a bi ‘ruiruo gaga evaọ udevie mai’?
14 Ma rẹ sai je dhesẹ ovuhumuo mai kẹ ‘ekẹ ahwo’ na ẹkwoma ororokẹ nọ ma re dhesẹ kẹ ae. Okenọ o je kere se ukoko obọ Tẹsalonika, Pọl ọ hrẹ inievo na nọ: “Wha rehọ adhẹ kẹ enọ erọ udevie rai ruiruo, a tẹ jẹ rọ owhai esuo eva Ọnowo na jẹ be hrẹ owhai, . . . riwi ae kpehru gaga fiki epanọ iruo rai e rọ.” (1 Ahwo Tẹsalonika 5:12, 13) ‘Ruiruo gaga’—kọ oyena u gbe dhesẹ ekpako omarọkẹ mai na enọ e be rehọ ababọ oriobọ ruiruo k’omai? Whaọ, dina fọ re who roro kpahe owha ogbẹgbẹdẹ nọ inievo eghaghae enana a be wha.
15 Ibuobu rai a rọ ezae uwou-orọo enọ i re ruiruo re a ruẹse ko iviuwou rai. (1 Timoti 5:8) Otẹrọnọ ọkpako na o wo emọ, emaha enana a gwọlọ oke gbe ẹruorote mi ọsẹ rai. O re fiobọhọ kẹ ae evaọ ihom-whọko rai, jẹ ruẹrẹ oke jọ fihọ kẹ ezaharo nọ uzoge na a rẹ za. (Ọtausiuwoma Na 3:1, 4) Maero, ọ rẹ rẹro te ẹgwọlọ abọ-ẹzi uviuwou riẹ, ru uwuhrẹ Ebaibol uviuwou ẹsikpobi, lele ai kpohọ usiuwoma ota, jẹ rehọ ai kpohọ iwuhrẹ Ileleikristi. (Iziewariẹ 6:4-7; Ahwo Ẹfẹsọs 6:4) Jọ o thọ omai ẹro ho nnọ kugbe ewha-iruo enana nọ e rọ omai kpobi uzou na, ekpako na a wo iruo efa: oma ruẹrẹ kpahe kẹ iwuhrẹ, iweze ẹruorote, ẹruorote ewoma abọ-ẹzi ukoko na, yọ okenọ u te fo, ẹdhoguo. Ejọ i wo ewha-iruo efa evaọ ikokohọ okogho, ikokohọ ubrotọ, ebabọ Ọgwa Uvie, gbe Ogbẹgwae Uruẹme Kugbe Iwou-Imu. Uzẹme, inievo enana a bi ‘ruiruo gaga’!
16. Dhesẹ idhere nọ ma sai ro dhesẹ ororokẹ kẹ ekpako na.
16 Ẹvẹ ma sai ro dhesẹ ororokẹ kẹ ai? Itẹ Ebaibol jọ o ta nọ: “Re a kẹ uyo nọ u kiete yọ oware evawere kẹ ohwo.” (Itẹ 15:23; 25:11) Fikiere eme ọ ovuhumuo avọ uduotahawọ nọ i no udu ze e sai dhesẹ kẹ ai nnọ ma bi rri iruo egaga rai vo ho. Ofariẹ, ma re dhesẹ areghẹ evaọ oware nọ ma rẹ gwọlọ mi ai. Evaọ abọdekọ riẹ, ma rẹ nyabru ai ẹsikpobi kẹ obufihọ. Okejọ o sae jariẹ nọ ‘eva mai e rẹ jọ ọkora’ jẹ gwọlọ uduotahawọ Ikereakere, ọkpọvio, hayo ohrẹ mi enọ ‘i te kẹ uwuhrẹ’ Ẹme Ọghẹnẹ. (Olezi 55:4; 1 Timoti 3:2) Eva okiọvo na, ma rẹ riẹ nnọ oke nọ ọkpako o re wo k’omai u wo umuo, keme ọ sai gbabọ kẹ ẹgwọlọ uviuwou riẹ hayo ọrọ amọfa evaọ ukoko na ha. Ma te bi “weri kẹ” inievo enana nọ i bi ruiruo gaga na, ma rẹ rehọ eware nọ i w’otọ họ kpokpo ai hi. (1 Pita 3:8) Ukpoye, joma wo ovuhumuo kẹ oke gbe ẹruọsa kpobi nọ a be sae k’omai.—Ahwo Filipai 4:5.
17, 18. Didi eware eyae buobu nọ ezae rai e rọ ekpako a bi siobọno, kọ ẹvẹ ma sai ro dhesẹ nnọ ma bi rri inievo-emetẹ ẹrọwọ enana vo ho?
17 Kọ ẹvẹ kpahe eyae ekpako? Kọ a gbe fo kẹ ororokẹ mai? Whaọ, a be ghale ezae rai kugbe ukoko na. Onana o rẹ gwọlọ ithihakọ evaọ abọ rai. Ẹsejọ, oke nọ ekpako na a hae raha kugbe iviuwou rai, a vẹ raha oke buobu evaọ owọwọ be rẹro te eme ukoko na. Evaọ ikoko buobu eyae Ileleikristi ẹrọwọ buobu a be rọ unevaze thihakọ re ezae rai a sae rẹro te igodẹ Jihova.—Wawo 2 Ahwo Kọrint 12:15.
18 Ẹvẹ ma sai ro dhesẹ nọ ma bi rri inievo-emetẹ Ileleikristi enana vo ho? Ẹkwoma ezae rai nọ ma re mu kpokpo ho. Rekọ jọ o thọ omai ẹro ho inọ emamọ eme ujiro i wo ẹgba. Itẹ 16:24 o ta nọ: “Eme ewewere e wọhọ othuzou ọnyọ, nọ e rẹ were ẹzi gbe uzuazọ gbe oma na.” Muẹrohọ oriruo ọnana. Nọ ewuhrẹ Ileleikristi jọ ọ fa no, ọzae avọ aye uwou-orọo jọ a tẹ nyabru ọkpako jọ a tẹ gwọlọ t’ẹme kẹe kpahe ọmọ uzoge rai. Nọ ọkpako na o bi lele ọzae avọ aye na t’ẹme na, yọ aye riẹ o thihakọ be hẹrẹ. Kẹsena, oni ọmọ na ọ tẹ nyabru aye ọkpako na ọ tẹ ta nọ: “Mẹ gwọlọ yere owhẹ kẹ oke nọ ọzae ra ọ raha ro fiobọhọ kẹ uviuwou mẹ.” Eme elọlọhọ awere ovuhumuo eyena i ghine duobọ te udu aye ọkpako na.
19. (a) Didi iruo ekpako na wọhọ utu a be rọ ẹrọwọ rugba? (b) Eme mai kpobi ma rẹ ta mu nnọ ma re ru?
19 Ọruẹrẹfihotọ ekpako na re a rẹro te igodẹ na yọ ovojọ evaọ usu ‘ekẹ iwoma’ Jihova. (Jemis 1:17) Ijo, ezae enana a gba ha; wọhọ omai, a re ruthọ. (1 Ivie 8:46) Ghele na, wọhọ utu, ekpako na evaọ ikoko akpọ-soso a be rọ ẹrọwọ ru oware nọ Jihova ọ gwọlọ mi ai gba—koyehọ, re a kpọ uthuru na họ, bọ ai ga, koko ai họ, jẹ thọ ai. Jọ o jọ ọtamuo ọkpako kpobi re ọ gbẹ sẹro igodẹ Jihova ziezi, ọ vẹ rọ ere dhesẹ omariẹ wọhọ okẹ, hayo oghale, kẹ inievo riẹ. Jọ omai kpobi ma tae mu re ma dhesẹ ovuhumuo mai kẹ ‘ekẹ ahwo’ enana ẹkwoma ẹmeoyo mai gbe omarokpotọ kẹ ai je roro kẹ ai kẹ iruo egaga rai. Ẹvẹ ma rẹ k’uyere te inọ Jihova ọ rehọ uyoyou k’omai ezae enọ e be rehọ uruemu rai ta kẹ igodẹ riẹ nọ: ‘O rọ iruo mai re ma fiobọhọ k’owhai gọ Ọghẹnẹ avọ oghọghọ’!
Didi Uyo Whọ Te Kẹ?
◻ Fikieme u je fo re a rehọ ukoko na dhesẹ ugboma?
◻ Ẹvẹ ekpako na a sai ro fiobọhọ kẹ inievo rai gọ Jihova avọ oghọghọ?
◻ Fikieme ma gbe yoẹme ọvo ho rekọ jẹ roma kpotọ kẹ enọ e be kobaro na?
◻ Idhere vẹ ma sai ro dhesẹ ororokẹ kẹ ekpako na?
[Picture on page 26]
Ekpako, wha jiri amọfa kẹ omodawọ unevaze rai
[Picture on page 27]
Ẹkwoma oriruo ọwhọ rai evaọ odibọgba na, ekpako e rẹ sai fiobọhọ kẹ ahwo uviuwou gbe amọfa gọ avọ oghọghọ
[Pictures on page 28]
Ma se ekpako ajọwha mai gboja!