Wo Eriwo Owowa Kpahe Idi Nọ I Re Mu
“Udi o rẹ rọ ohwo se ọliọ, udi ogaga o rẹ lẹliẹ ohwo do enu, ohwo kpobi nọ udi usuthọ yọ o wo areghẹ hẹ.”—ITẸ 20:1.
1. Ẹvẹ ọso-ilezi na o ro dhesẹ ovuhumuo riẹ kẹ emamọ ekẹ Jihova jọ?
“KOKẸ uwoma kokẹ uwoma avọ okẹ nọ o gba kiete kpobi obọ ehru u re notha, i no obọ Ọsẹ ilo tha,” ere Jemis olele na o kere. (Jemis 1:17) Avọ oma nọ o wọ riẹ evaọ ovuhumuo rọkẹ ekẹ iwoma buobu erọ Ọghẹnẹ, ọso-ilezi na ọ so nọ: “Who ru ebe re e ruẹse ro kẹ ithuru na, jegbọ ekakọ re ohwo ọ kọ, re ọ ruẹse rehọ emu no evaọ otọ ze. Jegbe udi re u ru ohwo ghọghọ, udẹ re u ru ovao riẹ lo, gbe ebrẹdi re o kẹ e ogaga.” (Olezi 104:14, 15) Wọhọ epanọ ẹbe, ebrẹdi, gbe udẹ e rrọ emamọ okẹ nọ u no obọ Ọghẹnẹ ze na, ere idi elọlọhọ gbe egaga e rrọ okẹ nọ u no obọ riẹ ze re. Ẹvẹ ma rẹ rehọ ae ro ruiruo?
2. Didi enọ ma te ta ẹme kpahe evaọ ẹda udi ogaga?
2 A tẹ rehọ emamọ okẹ ruiruo ziezi ọvo a jẹ sae ta nnọ u woma. Wọhọ oriruo, ọnyọ “o re wowoma,” rekọ “uwoma re a lalọ ọnyọ bu hrọ họ.” (Itẹ 24:13; 25:27) Dede nọ u re woma re a “da udi kakao,” re a da udi vrẹ oma yọ ẹbẹbẹ ologbo. (1 Timoti 5:23) Ebaibol na e vẹvẹ unu nọ: “Udi o rẹ rọ ohwo se ọliọ, udi ogaga o rẹ lẹliẹ ohwo do enu, ohwo kpobi nọ udi usuthọ yọ o wo areghẹ hẹ.” (Itẹ 20:1) Rekọ eme u dhesẹ re a ta nọ udi u bi su ohwo thọ?a Ẹvẹ ohwo ọ rẹ da te nọ o jẹ jọnọ ọ be da bu hrọ? Ovẹ họ eriwo owowa evaọ ẹme nana?
Ẹvẹ Udi U re ro ‘Su Ohwo Thọ’?
3, 4. (a) Eme u dhesẹ nnọ Ebaibol na e ghọ idi nọ a rẹ da te epanọ i re ro mu ohwo? (b) Eme họ eka jọ erọ idieda-thomawa?
3 Evaọ Izrẹl anwae, ọmọ nọ ọ rrọ ọgba-emuọriọ gbe ọgba-udi nọ ọ rọwo nwene he a rẹ rehọ itho fi ei kpe. (Iziewariẹ 21:18-21) Pọl ukọ na ọ hrẹ Ileleikristi nọ: “Wha sioma no ahwo nọ a se oma rai ahwo Kristi nọ i bi bruẹnwae, hayo e nọ e be gbọ oke, hayo e nọ e be gọ edhọ, hayo enọ e be ta erue, egba-idieda hayo ijihẹ—wha lele ohwo otiọye na re-emu dede he.” U re vevẹ, a jọ Ikereakere na ghọ idi nọ ohwo ọ rẹ da thomawa.—1 Ahwo Kọrint 5:11; 6:9, 10.
4 Bi dhesẹ eka ọ idieda-thomawa, Ebaibol na e ta nọ: “Nọ udi otẹ be wara who ri yei hi, nọ ubi fi egẹ evaọ egho, u ve kiekpotọ [wolẹ]. Urere riẹ ọ rẹ rowa wọhọ arao-omuomu, o ve wo obi wọhọ ọwẹiwhẹ. Ibiaro ra e rẹte ruẹ eware ekpokpọ iroro ra i veti roro ogberoro.” (Itẹ 23:31-33) Idi nọ a rẹ da thomawa o rẹ rowa wọhọ araomuomu nọ o wo obi, o rẹ wha ẹyao ze, wha ozighi fihọ iroro na, tubẹ lẹliẹ ohwo whu fithọ dede. Ọgba-udi ọ rẹ ruẹ “eware ekpokpọ” keme ọ rẹ jọ iroro riẹ ruẹ eware nọ e rrọ aruakpọ họ. Yọ ọ rẹ sae gba oma riẹ hẹ evaọ ẹta eme gbe isiuru iyoma nọ ọ rẹ bọwo unu ta vẹre he.
5. Edhere vẹ idi nọ a rẹ da thomawa ọ rọ rrọ enwoma?
5 Kọ ẹvẹ otẹrọnọ ohwo ọ rẹ da udi rekọ ọ vẹ yọrọ oma re ọ seba ẹda te epanọ o re ro kpo geligeli? Ahwo jọ a tẹ make da no ohiohiẹ rite owọwọ, u re nuhu ai hi. Rekọ, ohwo o te roro nnọ re ọ da idi buobu o kare enwoma yọ ọ be viẹ omobọ riẹ họ. (Jerimaya 17:9) Ẹmẹrera na, ọ gbẹ da udi hi, oma o rẹ riẹe ru hu, o ve ti mu ‘oma họ ẹrọkẹ idi-eda.’ (Taitọs 2:3) Kpahe epanọ ohwo o re ro zihe ruọ ọgbidi, okere-ebe na Caroline Knapp, ọ ta nọ: “Ẹmẹrera uruemu na u re ro muhọ, avọ ẹghẹ, nọ a rẹ kaki rri mu hu.” Idieda-thomawa ghinọ agbefẹ oyoma!
6. Fikieme ohwo ọ jẹ whaha idi nọ a rẹ da vrẹta gbe emu nọ a rẹ re bu hrọ?
6 Je roro kpahe unuovẹvẹ Jesu: “Wha yọrọ oma rai ogbẹrọ ere he emuọriọ obuobu gbe edada ibuobu, gbe iroro akpọ na, i ve ti ru owhai zoruẹ, re ẹdẹ ọyena ọ se owhai ba emu idudhe wọhọ agbefẹ. Keme ere o re zi mu ai kpobi nọ erọ evaọ akpọ na soso.” (Luk 21:34, 35) Ohwo o re du kpo geligeli tao ho re udi u te ru ei jọ dokpodokpo gbe ọyẹlẹ—evaọ abọ-iwo gbe abọ-ẹzi. Kọ ẹvẹ otẹrọnọ ẹdẹ Jihova o du lahwe ẹsiẹsiẹ yena u je di ei fihọ uyero yena?
Oware nọ Idieda-Thomawa O rẹ Sai Su Kpohọ
7. Fikieme idieda-thomawa o rọ wọso ọkpọvio nọ ọ rrọ 2 Ahwo Kọrint 7:1?
7 Idieda-thomawa o rẹ wha enwoma buobu ze—erọ ugboma gbe erọ abọ-ẹzi. Usu eyao nọ idieda-thomawa o rẹ wha ze họ ẹyao edhẹ gbe iroro ohwo nọ e rẹ jọ gedegede. Idieda-thomawa evaọ oke thethei o rẹ sai je su kpohọ ẹyao-ọta, ẹyao-evẹ, gbe eyao ubiudu gbe erọ eva efa. Idi nọ a rẹ da thomawa o rọwo kugbe ọkpọvio Ikereakere nana ha: “Jọ oma ru oma mai fo uno eware nọ i re zue oma gbe ẹzi, re ma ru oma mai, [ọrẹri] kiete eva ozodhẹ Ọghẹnẹ.”—2 Ahwo Kọrint 7:1.
8. Wọhọ epanọ Itẹ 23:20, 21 o ta, eme ọ rẹ sai no idieda-thomawa ze?
8 Idieda-thomawa u re je ru ohwo raha igho kufiẹ, sae tubẹ whae ze nọ a je si ohwo no iruo. Solomọn Ovie ọrọ Izrẹl anwae ọ vẹvẹ unu nọ: “Who ku oma ra gbe udevie egbidi hi, hayo udevie egba erao e riọ họ.” Fikieme? O ru rie vẹ, anọ: “Keme egbidi te egbaore i reti ziheruọ iyogbere, oyẹlẹ o vẹte rehọ inwrehọ ro zuo ei.”—Itẹ 23:20, 21.
9. Fikieme o rọ rrọ oware areghẹ re ohwo ọ siọ udi ba ẹda otẹrọnọ ọ be te dhẹ omoto?
9 Be riobọhọ enwoma efa jọ, obe na The Encyclopedia of Alcoholism o ta nọ: “Ekiakiẹ i dhesẹ via no inọ idieda-thomawa o rẹ raha ona ohwo orọ omoto ọdhẹ, onọ o kẹre te epanọ ohwo ọ rẹ jowọ vẹrẹ te kpahe oware nọ ọ ruẹ, epanọ iroro riẹ e rẹ dhẹ vẹrẹ te, ẹro-ofihotọ, epanọ ọ rẹ ruẹ ude te je dhesẹ orimuo te.” Okpẹtu nọ o bi te ahwo fikinọ a tẹ da no a vẹ be dhẹ imoto a re gbiku riẹ hẹ. Evaọ obọ United States ọvo, asidẹnte imoto nọ ahwo nọ a da idi no a be so o be wha uwhu se idu ahwo buobu jẹ wha omonwa udhusoi buobu ze kukpe kukpe. Ahwo nọ a be mai kie ruọ ẹta nana họ izoge, enọ i wo eriariẹ tere he evaọ edhadhẹ-imoto gbe idieda. Kọ ohwo jọ ọ rẹ sae la ruọ omoto nọ ọ da idi no ọ vẹ ta nnọ o wo adhẹẹ kẹ uzuazọ wọhọ okẹ nọ u no obọ Jihova Ọghẹnẹ ze? (Olezi 36:9) Ma te rri uzuazọ ghare, o rẹ mai woma otẹrọnọ ma rẹ kao udi te unu vievie he otẹrọnọ ma be te dhẹ omoto.
10. Ẹvẹ udi o rẹ sai kpomahọ iroro mai, kọ fikieme oyena o rọ rrọ enwoma?
10 Idieda-thomawa o rẹ nwa ohwo oma orọnikọ evaọ abọ-iwo ọvo ho rekọ te abọ-ẹzi. Ebaibol na e ta nọ: ‘Udi gbe udi okpokpọ u re mi ohwo eriariẹ.’ (Hosia 4:11) Udi o rẹ raha iroro na. Obe jọ nọ U.S. National Institute on Drug Abuse u kere o ta nọ: “Okenọ ohwo ọ tẹ da udi, udi na o rẹ ghra ruọ oma na rueva ighogho azẹ na je kpohọ ẹvori na vẹrẹ vẹrẹ. U ve muọ abọ ẹvori na nọ ọ rẹ kpọ iroro gbe ọwhọ họ eru kpotọ. Ohwo na ọ gbẹ sae kpọ oma riẹ tere he.” Evaọ otọ uyero utioye na, o rẹ lọhọ gaga re ma ‘nya thọ,’ re ohwo ọ rehọ abọ te ugbete, je kpoma fihọ kẹ edawọ buobu.—Itẹ 20:1.
11, 12. Didi enwoma abọ-ẹzi o rẹ sai no idieda-thomawa ze?
11 Ofariẹ, Ebaibol na e ta nọ: “Eva emu ọriọ hayo eva edada hayo eva oware kpobi nọ wha re ruo, wha ru ai kpobi rọ kẹ Ọghẹnẹ oruaro.” (1 Ahwo Kọrint 10:31) Kọ idi buobu nọ a rẹ da o rẹ ghinẹ wha oruaro se Ọghẹnẹ? O rẹ thọ re a riẹ Oleleikristi nnọ ọ rẹ rehọ udi rọ họ. Odẹ utioye na o rẹ wha ẹpoviẹ se odẹ Jihova, orọnikọ oruaro ho.
12 Ẹvẹ o rẹ jọ otẹrọnọ idi buobu nọ Oleleikristi ọ da o wha ezoruẹ se ibe ọnọ ọ rọwo, ma rehọ iẹe nnọ olele ọkpokpọ? (Ahwo Rom 14:21) Jesu ọ vẹvẹ unu nọ: “Ohwo nọ o ru emaha esese nana nọ e rọwo omẹ na raha uzi, u re woma kẹe re a gba utho ulogbo hiẹe ohọe, a fi ei họ edidi abade re ọ da ame whu.” (Matiu 18:6) Idieda-thomawa o sae jẹ lẹliẹ ohwo ku ọkwa-iruo riẹ evaọ ukoko na fiẹ. (1 Timoti 3:1-3, 8) Oware ofa nọ a re rri vo ho họ idieda-thomawa o rẹ wha ẹbẹbẹ fihọ uviuwou.
Whaha Enwoma na—Oghẹrẹ Vẹ?
13. Eme o roja evaọ ẹwhaha idi nọ ma rẹ da thomawa?
13 Usiavẹ orọ ẹwhaha enwoma idieda-thomawa họ re ohwo ọ riẹ oria nọ o re jo si obọ rehọ, orọnikọ thakpinọ ọ whaha ekpo geligeli nọ ọ tẹ make da thomawa ha rekọ ẹwhaha ẹda nọ ọ rẹ da vrẹta. Ono ọ rẹ sai dhesẹ utho nọ whọ rẹ da kẹ owhẹ? Nọ o rọnọ eware buobu e riẹ nọ a re roro kpahe evaọ abọ nana, a rẹ sai fi uzi họ họ inọ umuo udi nana ohwo ọ rẹ da. Ohwo kpobi ọ rẹ riẹ utho nọ ẹgba riẹ o mu, yọ ọ rẹ yọrọ oma re ọ siọ uwhru yena ba ẹfavrẹ. Eme o re fi obọ họ kẹ owhẹ riẹ inọ umuo nana hayo oyena u bu hrọ kẹ owhẹ? Kọ ehri-uzi jọ o riẹ nọ o rẹ sae kpọ owhẹ?
14. Ehri-uzi vẹ u re fi obọ họ kẹ owhẹ riẹ ẹda umutho udi avọ idieda-thomawa?
14 Ebaibol na e ta nọ: “Yọrọ emamọ areghẹ gbe orimuo, who si obọ no ai hi; evẹ te jọ uzuazọ rọkẹ owhẹ, e vẹte jọ ẹgọ rọkẹ ohọre ra.” (Itẹ 3:21, 22) Fikiere, ehri-uzi nọ o rẹ kpọ ohwo ona: Utho udi nọ whọ da kpobi nọ u re kpomahọ iroro ra yọ u bu hrọ kẹ owhẹ. Rekọ whọ rẹ rehọ oruọzewọ rri oma ra re whọ riẹ utho nọ umuo oyena u mu!
15. Oke vẹ a sae rọ ta nnọ ohwo nọ ọ da ogalase udi ọvo dede ọ da bu hrọ?
15 Evaọ otọ iyero jọ, re a da ogalase udi dede yọ u bu hrọ. Ma te rri enwoma nọ i re te ọmọ nọ ọ rrọ obeva, aye nọ o dihọ ọ sae jiroro nnọ ọ rẹ da vievie he. Kọ o gbẹ jọ oware ẹwo re ma si oma no idieda evaọ iraro ohwo nọ o wo ẹbẹbẹ idieda no vẹre hayo ohwo nọ udi u re kpokpo obroziẹ-iroro riẹ? Jihova o juzi kẹ enọ i re ru iruo ozerẹ evaọ uwou-udhu na nọ: “Okenọ [who] ti kpohọ obọ uwou-udhu-egagọ na, wha da udi ogaga ha, re wha seba ewhuo.” (Iruo-Izerẹ 10:8, 9) Fikiere, whaha ẹda udi nọ u re mu taure who te ti kpohọ iwuhrẹ Ileleikristi, okenọ whọ tẹ rrọ usiuwoma ota, gbe okenọ who te bi ru iruo abọ-ẹzi efa. Ofariẹ, evaọ erẹwho nọ a jọ ghọ udi ogaga hayo nọ a jọ kẹ uvẹ riẹ kẹ ahwo nọ a te unuikpe jọ no ọvo, u fo nọ ma rẹ rọ adhẹẹ kẹ izi orẹwho na.—Ahwo Rom 13:1.
16. Ẹvẹ whọ rẹ rọ jiroro oware nọ who re ru okenọ a tẹ wọ udi fihọ aro ra?
16 A tẹ rehọ udi ogaga ghọ owhẹ, onọ ọsosuọ nọ whọ rẹ nọ oma ra họ: ‘Kọ mẹ tubẹ da dede?’ Whọ tẹ jiroro nọ whọ rẹ da, kareghẹhọ umuo nọ whọ rẹ da mu, yọ whọ da vrẹ umuo yena ha. Who dhe ẹdẹda ha fikinọ ohwo jọ ọ kwa idi v’otọ. Jẹ yọroma kẹ eria nọ a rẹ jọ kwa idi v’otọ, wọhọ ehaa-orọo. Evaọ eria buobu, egọmeti o wo uvumọ uzi hi nọ o ghọ nnọ emaha a rẹ da udi hi. O rrọ owha-iruo esẹgbini na re a wuhrẹ emọ rai kpahe ẹda udi re a je muẹrohọ emọ rai evaọ oria udi.—Itẹ 22:6.
Whọ Rẹ Sae Rehọ Ovao Dhe Ẹbẹbẹ Na
17. Eme o rẹ sai fi obọ họ kẹ owhẹ riẹ sọ who wo ẹbẹbẹ udi?
17 Kọ ẹda udi ogaga o rrọ ẹbẹbẹ kẹ owhẹ? U muẹro inọ otẹrọnọ whọ be hae lẹlẹ da vrẹ oma, ujerekrẹ, u ti kpomahọ owhẹ. Fikiere nabe romatotọ kiẹ oma ra riwi. Rehọ enọ itienana kiẹ oma ra riwi: ‘Kọ mẹ be da vi epanọ mẹ jẹ hae da vẹre? Kọ idi nọ mẹ be da e be ga vi epaọ ọsosuọ? Kọ mẹ be da idi rọ kpairoro vrẹ awaọruọ, idhọvẹ, gbe ebẹbẹ mẹ? Kọ ohwo uviuwou mẹ hayo ogbẹnyusu mẹ jọ ọ rehọ idi nọ mẹ be da t’ẹme k’omẹ no? Kọ idieda mẹ o wha ẹbẹbẹ ziọ uviuwou mẹ no? Kọ o rẹ jọ bẹbẹ re me thihakọ udi evaọ oka ovo, amara, hayo emerae buobu? Kọ mẹ be ko umuo udi nọ mẹ be da dhere amọfa?’ Kọ ẹvẹ otẹrọnọ uyo enọ nana jọ o rrọ Ee? Whọ jọ wọhọ ohwo nọ ọ rọ ‘ughẹgbe riwi ovao riẹ no, oghẹrẹ ohwo nọ ọ rrọ o vẹ nwane thọrọ iẹe ẹro no ho.’ (Jemis 1:22-24) J’owọ re whọ kpọ ẹbẹbẹ na vi. Eme whọ rẹ sai ru?
18, 19. Ẹvẹ whọ sae rọ whaha idieda-thomawa?
18 Pọl ukọ na ọ hrẹ Ileleikristi nọ: “Wha jọ ọgba udi o da ha, nọ o rẹ vrẹ ẹta; rekọ jọ Ẹzi na ọ vọ owhai eva.” (Ahwo Ẹfẹsọs 5:18) Vuhu umuo udi nọ whọ riẹ nọ u bu hrọ k’owhẹ, re who fi umuo nọ whọ rẹ da họ. Gbaemu nnọ whọ rẹ da vrẹ umuo nọ who fihọ na ha; wo oma-oyọrọ. (Ahwo Galesha 5:22, 23) Kọ who wo egbẹnyusu nọ e rẹ do owhẹ họ idieda? Yọroma. Ebaibol na e ta nọ: “Ọnọ ọ nya lele ahwo owareghẹ o re wo areghẹ, rekọ usu igheghẹ o rẹ nwa ohwo oma.”—Itẹ 13:20.
19 Otẹrọnọ whọ be da idi rọ kpairoro vrẹ ẹbẹbẹ jọ, rehọ ovao dhe ẹbẹbẹ na dẹẹ. Whọ rẹ sae rehọ ohrẹ nọ u no Ẹme Ọghẹnẹ ze ro ruiruo rọ rẹriẹ ovao dhe ebẹbẹ. (Olezi 119:105) Whọ raha oke he evaọ ẹgwọlọ obufihọ ọkpako Oleleikristi nọ who fievahọ. Rehọ eruẹrẹfihotọ Jihova ruiruo ziezi rọ bọ edikihẹ abọ-ẹzi ra ga. Bọ usu ra kugbe Ọghẹnẹ ga. Lẹ sei ẹsikpobi—maero kpahe eria omoyẹlẹ ra. Lẹ Ọghẹnẹ re o ru ‘iroro gbe udu ra fo.’ (Olezi 26:2) Wọhọ epanọ ma jọ uzoẹme nọ o vrẹ ta na, dao oma ra kpobi re whọ nya evaọ edhere ẹgbakiete.
20. Oma vẹ whọ rẹ tubẹ lahiẹ re whọ sae ta họ ẹbẹbẹ udi obọ?
20 Kọ ẹvẹ otẹrọnọ ẹbẹbẹ idieda-thomawa na o gbe bi siotọ ghelọ omodawọ ra kpobi? Koyehọ who re lele ohrẹ Jesu na: “Re obọze ra u te bi ru owhẹ raha uzi, bru ei no; keme uwoma kẹ owhẹ re whẹ avọ oka a ruọ uzuazọ, vi abava nọ a re ro gbolo owhẹ fihọ [Gehena].” (Mak 9:43) Ifue riẹ họ: Whọ rehọ udi te unu vievie he. Ere aye jọ nọ ma gwọlọ se Irene ọ gba riẹ mu nnọ o re ru. Ọ ta nọ: “Nọ mẹ siọ udi ba te ikpe ivẹ gbe ubro no, me te muhọ eroro inọ mẹ tẹ da ogalase ovo udi o thọ họ, re mẹ riẹ sọ u ti ghine mu omẹ. Rekọ mẹ tẹ nwani mu ere họ eroro no, mẹ vẹ nwane rehọ ẹme na bru Jihova evaọ olẹ. Mẹ gba riẹ mu no inọ mẹ rẹ rehọ udi nọ u re mu te unu mẹ hẹ bẹsenọ akpọ ọkpokpọ na ọ rẹ tha—yọ mẹ riẹ hẹ sọ mẹ te tubẹ da evaọ oke yena dede.” Udi nọ ma rẹ seba riẹriẹriẹ o rro hrọ họ otẹrọnọ ere oruo ma rẹ rọ ruọ akpọ ọkpokpọ okiẹrẹe Ọghẹnẹ.—2 Pita 3:13.
Wha “Dhẹ re Osa na U Te Owhai Obọ”
21, 22. Ọzadhe vẹ ọ rẹ sae whaha omai ẹnyate oka ọrọ ohrẹ-dhẹ uzuazọ, kọ ẹvẹ ma sae rọ whaha iẹe?
21 Be rehọ uzuazọ Oleleikristi ro dhesẹ ohrẹ-dhẹ, Pọl ukọ na ọ ta nọ: “Wha gbẹ riẹ nọ e nọ i bi hruo oma ohrẹ-odhẹ ai kpobi a gbẹ dhẹ, rekọ omọvo o re mi osa? Fikiere wha dhẹ re osa na u te owhai obọ. Ọgba-ohrẹ ọdhẹ kpobi ọ rẹ thọ oma riẹ vẹre eva koware koware. A bi ru onana fiki osa idodo akpọ gheghe nọ a re wo, rekọ omai o rọ ebẹdẹ bẹdẹ nọ o rẹ hiẹ hẹ. Whaọ orọnọ mẹ rẹ dhẹ gheghe he, mẹ be họre wọhọ ọnọ ọ be rehọ awọ tehe idedeghe he; rekọ mẹ rẹ nyẹ-oma mẹ, mẹ vẹ ta hiẹ obọ, [ogbẹrọ] ere he, mẹ nọ mẹ vuẹ amọfa no na mẹ vẹ te jọ ọnọ a rẹ sia.”—1 Ahwo Kọrint 9:24-27.
22 Ahwo nọ a dhẹ ohrẹ na te oka oma kọkọ ọvo a rẹ kẹ osa na. Evaọ ohrẹ uzuazọ na, idieda-thomawa o rẹ sae whaha ohwo ẹdhẹ te urere na. Ma rẹ yọroma hrọ. Ẹdhẹ avọ imuẹro o gwọlọ nnọ ma rẹ jọ “ọgba-edada” ha. (1 Pita 4:3) Ukpoye, u fo re ma dhesẹ oma-oyọrọ evaọ eware kpobi. Evaọ ẹme ọ ẹda idi nọ i re mu, o rẹ jọ oware areghẹ re “ma se edhọ-egọ avọ urusio akpọ na ba, re ma yeri uzuazọ uwowolẹ, avọ ẹrẹreokie, gbe uzuazọ Ọghẹnẹ u yero.”—Taitọs 2:12.
[Oruvẹ-obotọ]
a “Udi” nọ ma be te ta kpahe evaọ uzoẹme nana họ oghẹrẹ udi kpobi nọ u re mu.
Kọ Whọ Kareghẹhọ?
• Ẹvẹ who re dhesẹ ohwo nọ ọ rẹ da udi thomawa?
• Didi enwoma i re no udi nọ a rẹ da thomawa ze?
• Ẹvẹ whọ sae rọ whaha enwoma udi nọ a rẹ da thomawa?
• Ẹvẹ ohwo ọ sai ro fi ẹbẹbẹ ọ udi nọ a rẹ da thomawa kparobọ?
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 29]
Wo umuo nọ whọ rẹ da mu họ iroro ẹsikpobi
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 30]
Lẹ se jihova ẹsikpobi kpahe ebẹbẹ ra